Tipy pro fotografování zvířat v přírodě

Fotografie zvířat ve volné přírodě je oblíbeným žánrem mnoha z nás. Vyžaduje nejen velkou dávku trpělivosti, ale i kvalitní fotografickou techniku, rychle ostřící objektivy a dobrý pohyb v terénu. V našem dnešním článku se dozvíte hned několik tipů, jak se posunout ke kvalitní fotografii.

1. Perfektní znalost fotografické techniky

Na kurzech a workshopech se snad nejčastěji setkáváme s technickými dotazy druhu kde a co na fotoaparátu nastavit. Podobně jako hraní na kytaru, vyžaduje osvojení všech tlačítek a nastavení opětovné a pravidelné používání přístroje. Kombinování těchto věcí ve sledu, ostření, správná kompozice, kontrola expozice atd. v několika vteřinách je otázkou praxe. Osobně tedy doporučuji pravidelné cvičení na zahradě, na kurzech v ZOO, nebo v městském parku.

2. Fotoaparát na focení pohybu zvířat

Měl by být rychlý a měl by mít dobrý ostřící systém s vysokou kapacitou mezipaměti a možností využití rychlých karet. Vzhledem k dosahu ohniskové vzdálenosti doporučujeme aktuálně nejlépe fotoaparáty s CMOS snímačem formátu APS-C, kde je u Canonu další přepočet ohniska násoben 1,6x a u Nikonu pak 1,5x. Ještě lépe na tom budou uživatelé Olympusu, kde je snímač formátu Micro 4/3.

3. Objektivy na focení přírody v pohybu

Pokud chcete do ve fotografii do něčeho opravdu investovat, měl by to být právě objektiv. U focení přírody to platí dvojnásob. Osobně bych dokonce silně doporučil bazarové fotoaparáty a raději investovat do objektivů. Vrátí se vám to mnohonásobně více. Začít se dá na objektivech 70-300 mm, 150-600, 100-400 apod., ale po čase vám dojde, že kvalitní snímek s rychlejším časem závěrky potřebujete světelné objektivy s velkým dosahem. Takové se dají opět výhodněji koupit na bazaru, nebo zkrátka nové. Objektiv tohoto druhu je dle mého názoru i na několik desítek let. Vybírejte pečlivě.

4. Rychlé paměťové karty

Neméně důležitou součástí vybavení jsou paměťové karty. Za svou praxi jsem vystřídal mnoho značek a nenašel jsem mezi nimi výraznější rozdíl v kvalitě. Co je ale důležité, je rychlost. Vyhněte se levnějším kartám s velkou kapacitou, protože na sériové snímání a jeho maximální využití budete potřebovat kartu s vysokou rychlostí zápisu. U formátu SD je to aktuálně rychlost UHS-II, CF karty UDMA 7, CFast karty 2.0, či CFExpress což ale podporují až nejmodernější fotoaparáty. Karet mám několik. Po focení stáhnu fotky do PC, kartu vložím do fotoaparátu, naformátuji a uložím do pouzdra. Nikdy z karty neodmazávejte jen určité počty fotek manuálně v PC apod. Jedině formátováním a čerstvým zápisem každé fotografické akce vydrží karta řadu let.

Čtěte také: Průvodce fotolovkami

5. Baterií není nikdy dost

Optický stabilizátor u větších typů objektivů vyžaduje velkou při sériovém snímání hodně energie. To samé platí o fotoaparátu a dvojnásob u bezzrcadlovek. Pro takovou akci je dobré se vybavit více bateriemi. Osobně nosím v batohu 2 náhradní.

6. Vysoký čas není vždy žádaný

Naučte se panning, nebo česky, švenk. Postupem času a praxí si vychytáte, kdy je zvíře, které letí nebo běží, paralelně s vámi ještě ostré, ale popředí i pozadí je hezky pohybově rozmazané. Některé objektivy mají na tento druh pohybu i speciální nastavení stabilizátoru, které pak podporuje jen jednu rovinu stabilizace. Obecně tedy platí, že pohyb zamrazíte časy 1/1000 sek. a výše, ale pokud zkusíte experimentovat, do výsledného snímku dostanete dynamiku. Zkuste to.

7. Ostření pomocí AF-ON

Hlavní výhodou tohoto druhu je ostření je fakt, že podporuje dva režimy v jednom stisku tlačítka a separuje ostření od spouště. Pokud máte na vašem fotoaparátu takovou možnost, důkladně nastudujte její využití. Jak to mám nastavené já? V základním nastavení fotoaparátu si zapnu ostření na režim SERVO, následně jdu do uživatelského nastavení a ze spouště vypnu funkci AF. Ta je pak na tlačítku AF-ON, které je na zadní straně fotoaparátu a ovládám jej přirozeně palcem. V závislosti na scéně si pak nastavím jeden, nebo skupinu ostřících bodů a využívám techniku “focus-recompose”. Pokud je zvíře statické, namáčknu ostření, zaostřím, překomponuji a vyfotím. Pokud se nepředvídatelně rozeběhne, udržím na něm bod, nebo skupinu bodů a AF-ON držím, to ho neustále sleduje. Mám tak 2 režimy v jednom tlačítku bez nutnosti změny nastavení. Ostření je takto mnohem spolehlivější a já vím, co pro mě dělá.

8. Zrcadlovky jsou minulost

V dnešní době umí bezzrcadlovky díky hybridnímu ostření, nebo duálním pixelům ostřit celým obrazovým polem. Dokážou detekovat tvář, či oko zvířete. Je to jako hrát hru a mít podvádět. Fotograf se ale může plně soustředit na kompozici a kreativní stránku. Je to zkrátka vývoj a pokrok, který se nedá zastavit. Další funkcí je i tzv. focus peaking, tedy zvýraznění hran zaostřeného objektu. Díky elektronickému hledáčku navíc vidíte výslednou fotku, můžete si ji při ostření nazvětšovat apod. Možná, že tím nadpisem ani nepřeháním.

9. Stabilizace stativ nenahradí

Jsou fotoaparáty, které umí kombinovat optickou stabilizaci v objektivu se stabilizací čipu ve fotoaparátu. To je určitě paráda, ale stativ nenahradí. Jsou situace, kdy je i na focení pohybu stativ nezbytnou pomůckou. Doporučuji nastudovat tzv. gimbal hlavy, nebo jim podobné systémy. Já osobně používám na objektiv 500 mm f/4 hlavu 393 od společnosti Manfrotto. Odlehčení celé soustavy mi umožní plynule sledovat pohybující se zvíře. Podobně se dají používat i hlavy na video.

Čtěte také: Ohrožené pozemky a zvěř

10. Znalosti přírody k nezaplacení

Všechno se dá řešit lepší technikou, nebo nějakou pomůckou. Na své znalosti ale musíte průběžně pracovat. Kde co spí, kde to pije, kdy se to rozmnožuje apod. Toto je můj poslední, ale nejdůležitější tip pro vás. Studujte literaturu, nebo čerpejte ze zkušeností ostatních kolegů. Zvířata nehoňte, počkejte si někde skrytě a nechte přírodu, ať vás obklopí. Jedině tak se posunete na další úroveň a možná zažijete něco, co nikdo předtím.

Kde trénovat fotografování zvířat

Pro fotografování zvířat často není třeba jezdit přes celou republiku. Níže najdete několik tipů, kde můžete své fotografické dovednosti řádně trénovat.

• Zoologické zahrady: V naší republice je velká koncentrace zoologických zahrad. Patrně každý z nás má v hodinové dojezdové vzdálenosti alespoň jednu.
• Šumavské lesy: Jsou samy o sobě nádherné a jsou domovem mnoha atraktivních druhů. Jeleni, vlci, rysi. Pozorovatelny typických zástupců šumavské přírody.
• Zámecké parky: Pokud máte v okolí nějaký zámek a k němu přilehlý park, pak je to skvělé místo na trénování focení vodních ptáků. Řada zámeckých parků je doplněna soustavou rybníčků, kde se rády drží kachny, někdy i poměrně atraktivní druhy či labutě.
• Vlastní zahrada: Pokud máte zahradu, začněte přikrmovat ptáky. Budou se k vám rádi vracet a přidáním několika odsedových větví budete moci fotit bez nutnosti trmácet se někam daleko.

Důležité rady na závěr

Focením zvířat ve volné přírodě se dostáváme do jejich teritoria a svým způsobem narušujeme jejich přirozené chování. Než si osvojíte patřičné dovednosti, snažte se vyhýbat citlivým lokalitám, kde žijí specializované druhy (často ohrožené), časem se k nim určitě propracujete.

Výběr objektivů pro fotografování zvířat

Níže naleznete doporučení na konkrétní objektivy, pokud zvažujete pořízení některého z nových objektivů.

• Ideální teleobjektiv: Určený pro plnoformátový snímač, na menším APS-C formátu tak dosáhnete až na efektivní rozsah 240-960 mm.
• Zoomový objektiv: Určený pro plnoformátové zrcadlovky nabídne velmi solidní rozsah ohnisek při zachování stálé světelnosti F5,6.
• Panasonic Lumix G VARIO 100-300 mm F4,0-5,6 II Power O.I.S.: Ekonomická varianta teleobjektivu pro formát micro 4/3 nabídne efektivní rozsah ohnisek 200-600 mm což rozhodně není málo.

Ultrazoomy jako alternativa

Ano i takto se dá pořídit velmi dobrá fotografie. Vedle kombinace zrcadlovky či bezzrcadlovky s dlouhým teleobjektivem je totiž vhodnou variantou také fotografování ultrazoomem. Tato kombinace je důsledkem použití menšího snímače, který je výhodnější pro dosažení dlouhé ohniskové vzdálenosti, ovšem za cenu horší obrazové kvality při vyšších hodnotách citlivosti.

Čtěte také: Česká ochrana přírody zvěře

Nastavení fotoaparátu pro fotografování zvířat

Při fotografování zvířat ve volné přírodě není příliš mnoho času pro nastavování expozice a většinou byste se měli věnovat spíš kompozici. Dobrou praxí je vyzkoušet si fotografování zvířat v ZOO. Z pohledu expozice je obvykle využívána priorita času, abyste mohli eliminovat případnou pohybovou neostrost, která u wild-life není většinou žádoucí anebo priorita clony, abyste mohli pracovat s hloubkou ostrosti anebo tzv. Ostření ponechejte na autofokusu, zvolte však možnost kontinuálního ostření, které zajistí ostré fotografie i u pohybujících se zvířat. Měření expozice ponechejte celoplošné, režim spouště je vhodné volit v kombinaci tiché závěrky a sekvenčního snímání, aby vám zvíře neuteklo.

Příprava je klíčová

Velmi podstatná je při wild-life fotografii příprava, a to hned dvojího charakteru. Nejprve je třeba nastudovat si pokud možno co nejvíce detailních informací o zvířatech, která se chystáte fotografovat - jaký je jejich denní rytmus, kolik jich najdete ve skupině, kde nejčastěji sídlí, jaké mají přirození nepřátele, jakou potravu vyhledávají, jak se chovají když jsou lovena neb když loví, u dravců je velmi důležité znát způsob lovu, abyste věděli, jak se budou chovat apod.

Praktické doplňky pro fotografování v přírodě

Postupem času nasbírá fotograf nejen dostatečné zkušenosti, ale také celou řadu praktických doplňků, které mu fotografování usnadní. Počínaje kvalitní čelovkou až po nepromokavé zavazadlo pro transport techniky:

• Maskovací sítě a stany: Při fotografování v přírodě je cílem být nenápadný, ovšem s vatším množstvím techniky to není tak prosté. A právě proto jsou na trhu nejrůznější maskovací sítě nebo stany, které jsou určeny právě pro fotografy.
• Kolimátor: Při fotografování s dlouhými ohnisky se můžete velmi snadno „ztratit“ ve scéně před sebou, což v nejhorším případě znamená, že zkrátka fotku letícího dravce nepořídíte.
• Stabilizační pytlík: Předpokladem pro úspěšné fotografování v divočině je stabilní fotoaparát, a tudíž použití stativu. Ovšem, pokud se budete maskovat například za padlým kmenem stromu, pak bude obtížné aparát opřít tak, aby byl stabilní. A právě v takové situaci využijete stabilizační pytlík, který vám vytvoří jakési lože pro objektiv a perfektně ho „podrží“ na místě.

Maskování fotografa

Druhá část přípravy spočívá především v maskování fotografa. Samozřejmostí by pro vás mělo být nenápadné oblečení, ve kterém doslova splynete s krajinou. Určitě nezapomeňte přibalit sluneční clonu objektivu, nejen že zamezí vniknutí paprsku do objektivu, ale zároveň snižuje riziko odlesku vstupní čočky objektivu, který by mohl zvíře vyplašit.

Tipy od Ondřeje Prosického

Ondřej Prosický, který se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování divoké přírody, radí:

• Motiv: Barevný papoušek bude na fotografii vždy přitažlivější než vrabec domácí.
• Světlo: Každý opravdový fotograf divoké přírody je ranní ptáče. Vyhledává první paprsky, aby probouzející se zvířata zachytil v tom nejhezčím světle.
• Akce: Fotografie by měla mít příběh, něco sdělit. U fotografií zvířat je ideální, pokud se na nich něco děje, divákovi to poví něco o jejich přirozeném chování.
• Kompozice: Tím, že budete bezmyšlenkovitě umisťovat hlavní motiv do fotky podle třetinových pravidel, výjimečnou fotografii neuděláte. Něco musí být ve fotce jinak, jen tak má fotografie šanci zaujmout.
• Prostředí: Využívat prostředí, kde zvířata žijí, je ideální pro ty, co mají dobré oko, ale chybí jim dlouhý superteleobjektiv. Nikdo totiž netvrdí, že zvíře musí být ve fotce velké - ba právě naopak!

Pamatujte, že cílem není jen pořídit krásnou fotografii, ale také zachovat respekt k přírodě a jejím obyvatelům.

tags: #jak #fotografovat #zver #zijici #v #prirode

Oblíbené příspěvky:

• Pátrací služba ČČK - stanovisko
• Historie Jordanova pravidla
• Udržitelné postupy
• Udržitelný kompost pro Bělotín
• Environmentální kontroverze: Co se skrývá pod povrchem?