Regionální politika obnovitelných zdrojů v Německu

Německo, největší evropská ekonomika a 4. největší ekonomika na světě, se potýká s energetickou krizí a hledá cesty k udržitelné energetické politice. Když nyní chce konzervativní unie CDU/CSU v německé vládě revidovat zelenou politiku, socialistický koaliční partner SPD tomu tvrdě brání. Ovšem německý průmysl sténá v energetické krizi a požaduje návrat konečné ceny elektřiny za pět eurocentů.

Vše schválila vládní parlamentní většina poněkud nesourodého spojení pravicových unionistických stran CDU/CSU v čele s kancléřem Friedrichem Merzem (CDU) s levicovou sociální demokracií SPD. Nyní se ovšem ideové rozpory mezi pravicí a levicí v berlínském kabinetu začínají stupňovat.

Katherina Reicheová a revize klimatické politiky

Do čela zreálnění zelenou ideologií těžce zatížené německé politiky se sebevědomě postavila 51letá východoněmecká politička CDU Katherina Reicheová, která vede klíčové ministerstvo hospodářství. Jeho další atribut je ministerstvo energetiky. Jeho předchůdce Robert Habeck a klíčový muž německé strany Zelených nazýval tento úřad pro rozvoj hospodářství ještě přívlastkem „pro ochranu klimatu“.

Tím nejpodstatnějším rozdílem mezi oběma politiky je fakt, že Reicheová je energetičkou (naposledy byla více než pět let generální ředitelkou energetické společnosti Westenergie, dceřiné společnosti energetického gigantu E.ON), kdežto Habeck vystudovaným literárním estétem. V polovině června se ministryně postarala o pořádný rozruch v německé politice. Rozhodla se zúčastnit v Bruselu jako „pozorovatelka“ schůzky jaderné aliance, což je neformální sdružení 12 z 27 členských států EU, které provozují jaderné elektrárny.

Na to naštvaně reagoval ministr životního prostředí (MŽP) Carsten Schneider (SPD). A ukazuje se, že nejen mezi oběma politiky, ale mezi oběma koaličními vládními partnery se prohlubují odlišné názory na role obnovitelných zdrojů energie, ochrany klimatu a jaderné energie. Schneider zdůraznil, že Německo se rozhodlo ukončit využívání jaderné energie, když se nyní zaměřuje na obnovitelné zdroje energie, jako je solární a větrná energie. „Neexistují žádné další závazky (vůči jadernému průmyslu, pozn. red.) a žádné nebudou,“ řekl Schneider.

Čtěte také: Definice a význam ÚSES v ČR

Postoj kancléře Merze a francouzsko-německá energetická politika

Ovšem Reicheová se opírá o postup kancléře Merze. Koncem května Reicheová v Bruselu prohlásila, že je v oblasti výroby energie „technologicky otevřená“. Konkrétním důvodem byl společný dokument vlád v Paříži a Berlíně, v němž se uvádí, že restart francouzsko-německé energetické politiky se uskuteční „na základě klimatické neutrality, konkurenceschopnosti a suverenity“.

Přeloženo do srozumitelštiny: podle dohody německého kancléře Merze a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by v EU měly být podporovány všechny formy energie, pokud jsou nízkoemisní, tedy aby se ve vedení EU konečně jádro dostalo na roveň podporovaných OZE. V Německu ale zřejmě bude opětné zprovoznění uzavřených jaderných elektráren neprůchodné, spíše se mluví o využití malých modulárních reaktorů.

Náklady na energetickou transformaci a kritika Zelených

Reicheová očividně pod tlakem německého průmyslu nyní zdůrazňuje náklady spojené s energetickou transformací. Frázi „Slunce neposílá účet“ ode mne neuslyšíte, prohlásila na Industry Day. „To si můžete vymyslet, jen když o energii nic nevíte,“ prohlásila s jasným provokativním šťouchnutím vůči bývalému levicovému politicko-ideologickému tandemu Zelených a SPD.

Tagesschau, zpravodajská relace německé veřejnoprávní televize ARD, upozornila, že ministryně někdy jde dokonce dál než koaliční dohoda mezi CDU/CSU a SPD, když nepřímo zpochybňuje cíl Německa dosáhnout klimatické neutrality do roku 2045, tedy o pět let dříve než celá EU. „Harmonizace s mezinárodními cíli by byla prospěšná,“ dodala Reicheová.

V konfrontaci s požadavky německého průmyslu chce Katherina Reicheová rozšířit počet německých společností, které mají dosáhnout na dotace na ceny elektřiny z 350 na 2 200. Opatření by podle předběžných odhadů financovalo až polovinu účtů za elektřinu firem po dobu tří let a německý státní rozpočet by to stálo přibližně 4 miliardy eur.

Čtěte také: Nadregionální ÚSES

Sociální programy a náklady na energetické sítě

Merzova vláda slíbila úlevy v cenách energie také pro domácnosti, což vyjít na 5,4 miliardy eur, ale kvůli nedostatku peněz ve státní kase byly odloženy. SPD současně odmítá úspory v programu finanční podpory Němců, kteří jsou nezaměstnaní nebo vydělávají pod hranicí mzdového minima 12,82 eura na hodinu (asi 320 korun).

Reicheová upozornila, že obří náklady na posílení a správu energetických sítí (do roku 2040 kolem 500 miliard eur) musí dostat zásadní korekci. Ministryně se chce realisticky podívat na německou energetickou transformaci. Je třeba vyjasnit, zda byl nárůst v posledních letech ideální, „nebo jsme při rozvoji obnovitelných zdrojů energie zapomněli na systémová rizika a náklady?“ To vyvolalo u Zelených a dalších stoupenců zelené ideologie zděšení, že se tím zpochybňuje členka vlády klimatické závazky Německa a investiční plány.

Plynové elektrárny jako záloha a energetická krize

Klimatičtí aktivisté se s novou ministryní hospodářství shodují alespoň na jedné věci: Německo potřebuje plynové elektrárny jako zálohu pro Dunkelflaute, tedy pro období temného bezvětří, kdy přerušované, občasné zdroje ze slunce a větru nedodávají takřka žádnou elektřinu.

Spolková vláda se unesla, že chce jako zálohu OZE a náhradu za stále funkční rezervní kapacitu uhelných elektráren (31 GW) postavit do roku 2030 až 20 gigawattů v nových plynových elektrárnách. Studie ukazuje, že v Německu by mohl být od roku 2035 nedostatek elektřiny, pokud do té doby nebudou postaveny nové plynové elektrárny, jelikož vítr a slunce energetiku nezachrání.

Otevřený dopis průmyslníků a požadavky na cenu elektřiny

Němečtí průmyslníci přitom 3. července napsali kancléři Merzovi otevřený dopis, v němž tvrdí, že německá energetická politika se stala jedním z nejnebezpečnějších rizik pro podnikání v zemi. Klíčovým požadavkem šéfů podnikových rad je průmyslová konečná cena elektřiny ve výši pět eurocentů za kWh (asi 1,25 Kč) bez jakýchkoli dalších nákladů stejně jako trvalé osvobození od přenosových poplatků pro energeticky náročnou výrobu.

Čtěte také: Informace o AOPK Východní Čechy

Průměrná cena elektřiny pro německý průmysl byla v roce 2024 dle BDEW 16,99 eurocentu/kWh (asi 4,25 Kč), pro malospotřebitele a domácnosti činila podle srovnávače Verivox v lednu 2025 v průměru 35,86 eurocentu/kWh (asi 8,97 Kč) a patří k nejvyšším na světě.

Graf: Cena elektřiny (vč. daně) pro německý průmysl v letech 1998 až 2024 (v eurocentech/kWh)

Zdroj: Spolkový svaz odběratelů energie (BDEW) a Statista 2025

Zadlužení státu a investice do transformace energetiky

Německo již třetím rokem za sebou sužované propadem ekonomiky do recese vinou vysokých cen energie, zelené agendy, byrokracie a zaostávání v inovacích a investicích se s novou vládou Friedricha Merze rozhodlo sáhnout po řešení s pomocí dluhů. Konkrétně německý parlament schválil historickou změnu v rozpočtové politice s růstem zadlužení státu o dalších 500 miliard eur.

Peníze mají jít na zaostalou infrastrukturu (jen státní železnice DB samy by potřebovaly 200 miliard eur), na digitalizaci a v neposlední řadě na dotace průmyslu, tedy zachování kvalifikovaných pracovních míst. Pokračující transformace energetiky si má vyžádat 48 miliard eur ročně, dalších 50 miliard ročně věda, výzkum a inovace a budování optických sítí.

tags: #regionální #politika #obnovitelné #zdroje #Německo

Oblíbené příspěvky:

• Vytřídění Tetra Pak
• Příklady negativní zpětné vazby
• České bankovky
• Barvy kontejnerů na tříděný odpad
• Světelné znečištění a jeho vliv