Angličan Richard Roberts z výzkumného centra New England Biolabs nebyl ve světě dosud příliš známou osobností, a nic na tom nezměnil fakt, že se v roce 1993 spolu s Philipem Sharpem stal nositelem Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu. Objev intronů v eukaryotické DNA a popsání jejich funkce totiž není zrovna mediální trhák. Nyní je ale jeho jméno skloňováno ve všech pádech. Opřel se totiž do Greenpeace a jejich kampaně proti GMO potravinám.
Roberts je autorem otevřeného dopisu, kterým oslovuje vedení organizace Greenpeace, Organizaci spojených národů a také vlády zemí. A co jim píše? „Žádáme organizaci Greenpeace a její příznivce, aby na základě zkušeností zemědělců a spotřebitelů po celém světě přehodnotili svůj postoj k otázce biotechnologicky upravených potravin.
Souhlas s tímto listem připojením vlastního podpisu následně vyjádřilo hned 107 dalších nositelů Nobelovy ceny. Už ten počet, tvořící přibližnou třetinu v současnosti žijících laureátů, je ve své podstatě ohromující a taková míra angažovanosti vědců nebývalá. Ocenění fyzikové, chemici, ekonomové, lékaři a mírotvorci se podpisem postavili za myšlenku, která by nejen podle Robertse rozhodně měla být slyšet.
V rozhovoru pro Washington Post je Roberts ještě o něco ostřejší. „Jsme vědci. Chápeme logiku vědy. Proto je pro nás snadné vidět, že to, co dělá Greenpeace, je škodlivé, zhoubné a nevědecké. Greenpeace, a později s tím začali i jejich spojenci, záměrně a dlouhodobě vyvolávají u lidí strach z GMO.
Například s tím, že k uživení rostoucí lidské populace, k produkci krmiv a vláken, bude zapotřebí moderního šlechtění rostlin. A také s tím, že Greenpeace a její sympatizanti se dlouhodobě podílí na znevažování výsledků této práce, na zkreslování výhod a dopadů GMO produkce, na nadsazování rizik a strašení veřejnosti, na ničení schválených terénních experimentů a výzkumných projektů.
Čtěte také: Ekologické materiály pro reklamní tašky
Čeho si Roberts od adresátů, tedy organizace Greenpeace, OSN a vlád zemí žádá? „Vyzýváme Greenpeace, aby ustala ve svém tažení proti potravinám a plodinám vylepšených biotechnologií a konkrétně pak zlaté rýži. Vyzýváme vlády zemí, aby odmítly kampaně Greenpeace zaměřené proti plodinám a potravinám vylepšených biotechnologií, zejména pak zlaté rýži.
Nechybí ani věta o tom, že postoj Greenpeace coby odpůrců GMO je v tomto případě založen na emocích a dogmatech popírajících vědecká data. V textu výzvy se píše, že vědci i příslušné úřady, komise a vládní agentury opakovaně a konzistentně zjistili, že biotechnologické plodiny i potraviny jsou stejně bezpečné, ne-li bezpečnější, než plodiny vyrobené jinými postupy.
Proč je v otevřeném dopisu tak často zmiňována právě ona zlatá rýže? Protože na ní je podle Robertse potenciální přínos GMO lidstvu nejlépe vidět. Jedná se totiž geneticky modifikovanou plodinu, upravenou tak aby obsahovala velké množství provitaminu A. Jeho nedostatek se odráží zhoršeným zrakem, a jeho dlouhodobý nedostatek zvláště u malých dětí končí slepotou. Podle Světové zdravotnické organizace trpí nedostatkem vitaminu A asi 250 milionů lidí, včetně 40 % všech dětí rozvojového světa do 5 let věku. Zlatá rýže má být obohacena o beta karoten, který pak má lidskému tělu dodat vitamin A. Podle nobelistů Greenpeace brzdí vývoj této potraviny.
Když genetikové Ingo Portykus a Peter Bayer před 17 lety upravenou rýži oficiálně představili, viděli v ní humanitární řešení krize výživy lidstva. Jejich vize dosud nedošla naplnění. Převést tento objev do praxe se zatím nedaří z celé řady důvodů, ale pravdou je, že Greenpeace je nejen podle Robertse na špici opozice proti biotechnologickým GMO projektům, a tudíž v opozici proti zlaté rýži.
Na otevřený dopis Greenpeace reagovalo prohlášením Wilhelminy Pelegrinové. Podle ní je obvinění, že někdo blokuje geneticky modifikovanou rýži, nepravdivé. "Zlatá rýže jako řešení selhala a ani po dvaceti letech výzkumu není připravena k prodeji. Jak připouští Mezinárodní institut pro výzkum rýže, nebylo prokázáno, že by zlatá rýže skutečně řešila nedostatek vitaminu A," říká Pelegrinová. Podle Greenpeace není řešením podvýživy jedna geneticky modifikovaná plodina, ale rozmanitá a zdravá strava.
Čtěte také: Reklamní potisk obalů
Žádná jednotlivá potravina problém výživy lidstva nevyřeší. Ovšem to, že zlatá rýže nemohla zatím velikost svého potenciálu ukázat a ani celá řada dalších potenciálně užitečných plodin získaných technologiemi genetických modifikací, je dominantně kampaní Greenpeace. Greenpeace nevyužívá vědecké poznatky a metody při posuzování vlastností plodin (jejich užitečnost či škodlivost nezávisí na tom, jestli byly získány náhodnými mutacemi nebo cíleným genetickými úpravami), ale podle své vlastní ideologické nálepky.
Pro zajištění pestré a vyvážené stravy pro všechny obyvatele v pestrém a komplikovaně se vyvíjejícím světě je potřeba získat kvalitnější a pestřejší škálu odrůd a genetické modifikace mohou být k jejich vyšlechtění velice efektivní cestou. A tuto cestu intenzivní kampaň Greenpeace založena na šíření strachu a pavědeckých představ zablokovala. Bohužel to není jediný příklad, kdy Greenpeace svým odklonem od vědy a znalostí k čisté ideologii ohrožuje přežití lidstva. Stejně škodlivé a nesmyslné je tažení této organizace proti jaderné energetice.
Bohužel právě i přístup Greenpeace, který je založen na velice intenzivním a sofistikovaném PR založené na ideologii bez respektu k vědecké metodice a poznatkům, vede k tomu, že naše společnost přestává být schopna racionálně posuzovat rizika a priority. Je přinejmenším docela zábavné pozorovat jak hnutí, které se například v otázce klimatických změn tak rádo ohání takzvaným "vědeckým konsensem" a nutností následovat rady moudrých vědců, v jiném případě tváří v tvář odmítavému stanovisku vědců dál v klidu setrvává ve svém bludu. Je úsměvné hájit něco pro a něco proti. Dostáváme se tak do sinusoidy excesů(extrémů). Oč lepší je žít vyrovnaně, na stejné energetické hladině.
V současnosti máme již spoustu odrůd, a dokonce i spoustu potravin na planetě Zemi, nicméně nejsme schopni je efektivně použít, rovnoměrně rozdělit, vždycky za poskytnutím pomoci potřebným je na druhé misce vah náš zisk. Proč agrobyznys z existujících odrůd pšenice využívá v USA jen 6 odrůd, proč máme světově uniformní jablka, několik odrůd sóji, i když tam je to trošku lepší. A proč se snažíme o celkovou uniformitu na světě. Měl by zůstat Evropan Evropanem, Afričan Afričanem a Indián Indiánem.
Myslím, že Greenpeace jen vyvažuje vychýlený jazýček vah do vodorovné polohy. Nechci ale hájit někoho proti někomu, naopak je třeba bojovat za možnost volby, za zachování potravinové suverenity, za možnost si vybrat svůj produkt, co do kvality, i původu, a ne brát, co nám na planetě zbylo po tlaku korporací. Cesta unifikace vede k malým osobním kójím s potravinovou hadičkou ze stropu. A nebo ke společenstvu vyššího řádu v podobě lidstva (srovnej včelu medonosnou, či mravence). Už dnes se od nich moc nelišíme.
Čtěte také: Propagace značky ekologicky
Je třeba bojovat za možnost volby! A proto zakažme GMO potraviny! Paní Linke, zkuste uvažovat. Kde je větší možnost volby výběru stravování i životní pouti a životních cílů? V primitivních podmínkách indiánů či afrických kmenů, kterým umožňuje přírodní zemědělství, sběračství a lov tak tak přežívat, nebo u současné civilizace, která umožňuje zemědělskou půdu využít velice efektivně a vyrobí široký sortiment potravin, který přesahuje potřeby dané komunity. Umožňuje pak i takový loxus, že se produkují biopotraviny a další velice náročné speciality (na půdu i práci).
V ní mohou své preference uplatnit a zdravě se stravovat jak vegetariáni, tak vegani, či další, kteří mají z jiných náboženských důvodů nějaké výživové specializace. A může si jiný, který je jinak zaměřený, dát i toho hamburgra v MacDonaldovi. To, jestli si dá člověk hamburger s kolou nebo bio salát s biodžusem je čistě jeho volba. Primitivní přírodní zemědělec takovomu možnost volby nemá. Zároveň zde může člověk chovat ovečky na Valachách v přírodních podmínkách i se zabývat kosmickým výzkumem. Podle svého přání, ideového zaměření a životních cílů. Člen primitivní přírodní komunity má volbu v principu jen jednu nebo jen velmi omezený počet.
Nakonec bych si dovolil upozornit, že Greenpeace možnost volby nerozšiřuje, ale naopak velmi silně omezuje. Netušila jsem, kolik polemiky vyvolám. Já nejsem apriori proti GM plodinám, ani jiným GM. E. coli je kupříkladu docela dobrý pomocník, vyrábějící inzulin. Když ale prostřednictvím RR rostlin likvidujete variabilitu plodin a odrůd, (Monsanto vyvinulo RR odrůdy jako podporu prodeje Roundupu!) a právo volby zemědělců se svobodně rozhodnout (v Indii jiný než modifikovaný bavlník prakticky neseženete), tak porušujete tu rovnováhu, právě dobře vyjádřenou jako jing a jang. Nebo jako potravinovou suverenitu, právo si vybrat svůj produkt, svou cestu (produkce, i ostatního). A že současný agrokomplex umožňuje produkovat více a s větší pestrostí? O tom si dovolím úspěšně pochybovat. Ta pestrost regionálních potravin, domácích marmelád, vlastního chleba, medu, zeleniny a ovoce, to není výsledek agrokomplexu, ale naopak práce všech drobných rolníků a potravinářů. A to právě GM plodiny vytlačují.
Ano, musíte vynaložit nějakou tu svou energii na svůj chléb a med, ale je to právě to, co musí zůstat existovat. Představte si svět, kde by si každý dobýval svůj chléb v potu tváře, a neměl čas a vůli na blbiny v podobě válečných hrátek. Jenže my jsme začali hromadit (ano, může za to objev zemědělství), uvolnili si ruce a začali se systematicky ničit. Chybí nám rovnováha a naše kořeny.
Vážená paní Linke, kdyby se všechny potraviny "dobývaly v potu tváře" bio způsobem drobným zemědělstvím, tak by Vám plocha zemědělské půdy, která je v Evropě k dispozici, neuživila ani zlomek počtu lidí, který tu žije. Jen díky efektivnímu modernímu zemědělství, produkuje Evropa tolik potravin, že pomáhá i jiným regionům, má zásoby pro léta, kdy se nevydaří počasí (sucho nebo příliš deštivo či jiný důvod neúrody) a má i takovou možnost, že se zpětně zalesňuje, vrací se velcí kopytníci a další zvířata. A pokud má někdo chuť , může se věnovat bio-produkci a dalším zajímavým činnostem, které jste popsala. Jak by to vypadalo bez toho Vámi odsuzovaného efektivního zemědělství, vidíte v řadě regionů Afriky, kde lidé tak tak uživí sebe a v případě sucha by bez pomoci třeba z Evropy nebo Ameriky nepřežili. Oni opravdu nespekulují nad bio a diverzitou. Ti spekulují nad tím, jak neumřít hladem. Filozofování o bio a škodlivosti moderního zemědělství a podobně si může dovolit bohatá Evropanka právě díky modernímu zemědělství a jeho efektivitě. V dobach toho "ideálního" drobného zemědělství se jím zabývalo 50% obyvatelstva...
Společnost ČEZ žalovala spolek Greenpeace, který podle jejího názoru zneužil její reklamní spot. Zatímco u soudu prvního stupně zastání našla, druhostupňový soud i Nejvyšší soud daly za pravdu Greenpeace. Ucelený a detailní výklad toho, co obnáší svoboda projevu, kdy vzniká nové dílo a jaká je jeho ochrana, pak do případu vnesl Ústavní soud.
Podstatou celého sporu byla upravená verze reklamního spotu společnosti ČEZ s názvem “Rozsvícení vánočních stromů”. S takovou úpravou svého spotu společnost ČEZ nesouhlasila a proti zneužití reklamního klipu se rozhodla bránit. A uspěla. Alespoň tedy v prvním stupni, kdy Městský soud v Praze uložil ekologické organizaci zdržet se neoprávněného užití spotu a společnosti ČEZ se omluvit. Městský soud ve svém rozhodnutí sice obecně připustil použití zákonné licence, ovšem nikoliv v tomto případě.
Vrchní soud v Praze měl na věc jiný názor a žalobu ČEZu zamítl. Podle něj je upravený reklamní spot ironickým ve vztahu k původní verzi. Zdůraznil také svobodu slova. S obdobnou úvahou uzavřel celou kauzu i Ústavní soud, podle něhož jsou humor, nadsázka, ironie i sarkasmus nutnou součástí společenského dialogu a přispívají ke svobodné výměně názorů. Naopak zásah do svobody takových projevů je třeba posuzovat s obezřetností.
Ústavní soud zdůraznil zejména nutnost zkoumat projevy v celém svém rozsahu a nikoliv izolovaně. Je tedy podle něj rozdíl, zda jde o psaný text, komiks či spot. Podstatný je také jeho záměr, tedy zda například výsledný počin představuje přínos do veřejné diskuze o společenských otázkách, nebo naopak směřuje pouze k nenávisti. Podle Ústavního soudu bylo při shlédnutí pozměněného spotu od počátku jasné, že nejde o oficiální reklamu společnosti ČEZ, ale snahu někoho jiného upozornit na dopady její činnosti na životní prostředí. Společnost takové velikosti a významu je navíc povinna snést únosnou míru kritiky své činnosti, která navíc skutečně životní prostředí významně ovlivňuje.
V jednom ze starších rozhodnutí ostatně Ústavní soud citoval Jeana-Jacqueses Rousseaua, který prorocky vyslovil, že „společenský člověk žije neustále mimo sebe sama, nezná jiný život než ten v názoru druhých, a jen z jejich soudu získává pocit vlastní existence.“ Z této „udice“ se pomáhají vymanit schopnosti sebedistance, sebeironie a obecně smysl pro humor. Soudní rozhodnutí v obdobných věcech, dekretující de facto čemu se lidé ještě mohou smát nebo co je již obscénní a urážlivé, by naopak v drtivé většině případů znamenala neústavní omezení svobody projevu.
Významným momentem nového rozhodnutí se stala zákonná licence a její výklad Nejvyšším soudem, který se v něm do jisté míry odchýlil od zákona. Ačkoliv by se zákonná licence pro karikaturu a parodii měla podle (výslovného znění) zákona použít pouze pro autorské právo, lze ji podle Nejvyššího soudu obdobně využít i pro práva s autorským právem související. Ústavní soud v této souvislosti doplnil, že soud se od doslovného znění zákona za určitých okolností smí (a musí) odchýlit.
Nález Ústavního soudu byl pozoruhodný ještě v jednom ohledu, a to, když v souvislosti s vysvětlením významu parodie, nadsázky a humoru citoval některé slavné klasiky, mezi nimi i Umberta Eca, který ústy hrdiny románu Jméno růže Viléma z Baskervillu oponuje názoru knihovníka Jorgeho, že „smích je slabost, zhouba a vratkost našeho těla. Je to útěcha sedláků, nevázanost opilců, i církev ve své moudrosti ustanovila chvíle slavnosti, karnevalu a jarmarku, ty denní poluce, které vyženou z těla přebytečné moky a chrání před jinými touhami a jinými ambicemi. Tak ale smích zůstává i nadále něčím nízkým, obranou lidí prostých, znesvěcených mystériem pro lůzu.“ Na to Vilém z Baskervillu uvádí: „Lhali ti, ďábel není vládce hmoty, ďábel je troufalost ducha, víra bez úsměvu, pravda, kterou nikdy nezachvátí pochyby.
Právě kampaň za záchranu starých bukových lesů na svazích Krušných hor v EVL Východní Krušnohoří v roce 2020 jí vynesla nominaci na výjimečný počin. Pod vedením Nikol se podařilo odhalit nelegální kácení a těžbu bukových lesů, ilegální výsadby nepůvodních dřevin a také ilegální prodej nelegálně vykáceného dřeva. Díky vytrvalosti Nikol Krejčové došlo ke snížení rozlohy kácených lesů, vyhlášení zcela nových maloplošných chráněných území. K jednání o vzácných bučinách se podařilo přivést i ministry zemědělství a životního prostředí, soukromé vlastníky lesů a státní podnik Lesy ČR. V nejstarší části Krušnohorských bučin se podařilo uzavřít smluvní ochranu s vlastníkem lesa a následně zde vědci našli nejstarší rostoucí buk v ČR.
Mimořádný počin Nikol Krejčové spočívá ve vytrvalé několikaleté práci, zapojení místních obyvatel, starostů, veřejnosti a důsledném využití všech nástrojů, které jako občané i spolky v ochraně životního prostředí máme.
Autorem videa pro kampaň Greenpeace je londýnská agentura Mother společně s Passion Pictures. Britská pobočka většinou nevyužívá televizní reklamu, protože je to pro ni příliš nákladné a protože má problém získat pro to patřičná povolení. Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, říká: “Spuštění české verze bylo již dlouho plánované a připravované, ale dá se předpokládat, že ve světle nových událostí o něj bude zvýšený zájem. Zakázání animovaného klipu kvůli tak absurdnímu důvodu způsobilo na sociálních sítích lavinu.
tags: #reklamní #kampaně #greenpeace #ocenění