Rekordy přírody a zajímavosti z Lounska

10.12.2025

Tento článek je průřezem rekordy živé přírody. Údaje se velmi liší a přesně zdokumentovaných případů, kdy někdo nějakého živočicha či rostlinu přesně změřil, zvážil apod. a ještě to věrohodně zaznamenal, je kupodivu hodně málo.

Výstavy a exkurze v Oblastním muzeu v Lounech

Oblastní muzeum v Lounech nabízí bohatý program výstav a exkurzí pro milovníky přírody a historie. Zde je přehled některých z nich:

Výstavy

31. 7. - 9. 11.: Výstava odhaluje půvab, různorodost a pestrost hmyzu Ústeckého kraje, se zvláštním zřetelem na oblast Českého středohoří. Představuje největší a nejucelenější sbírku motýlů tohoto území. Vystaveny jsou stovky preparovaných exponátů společně se zajímavostmi z hmyzího života. Hmyz je pro náš život nepostradatelný, proto se výstava věnuje i ochraně přírody a s ní souvisejícími záchrannými programy. Zájemci o entomologii najdou na výstavě cenné rady z oboru, představeny jsou i entomologické pomůcky či potřeby pro lov.
13. 6. - 7. 9.: Namíbie je krásná země na jihu Afriky s úžasnou přírodou, horami, pouštěmi, velkým nerostným bohatstvím, obývaná domorodými kmeny odlišného vzhledu a zvyků. Přijďte se podívat na fotografie, artefakty a minerály, které pořídili a přivezli čeští geologové, pro které se tato málo obydlená země stala bezpečným cestovatelským rájem. Vernisáž výstavy se koná 13. 6.
4. 3. - 27. 4.: Přijďte si prohlédnout kolekci kraslic zapůjčených z Galerie kraslic v Libotenicích, kterou provozuje Asociace malířek a malířů kraslic ČR. Vystaveno bude téměř 600 tradičně zdobených kraslic. Obdivovat můžete vyškrabované, leptané, batikované, kraslice s reliéfem ze včelího vosku, olepované slámou i dužninou jezerní sítiny. Na vernisáži v úterý 4. 3.
26. 11. - 26. 1.: Po devíti letech se do našeho muzea vrací jesličky rodiny Poncarovy, část jedné z největších sbírek betlémů v Lounech. Představí se vám exponáty z nejrůznějších materiálů, z papíru, skla, moduritu, keramiky, ale také z různých přírodnin. Vernisáž proběhne v úterý 26. 11.
8. 10. - 16. 2.: Putovní výstava vznikla díky pětiletému projektu NAKI, který spojil odborníky z řad památkářů, archeologů, archivářů i muzejníků. Bannery doplňují umělecké předměty z kostelů Lounska, ale i cenné archiválie a další zajímavosti. Výstava byla prodloužena do neděle 16. 2.

Exkurze a vycházky

5. 10. 10:30: Exkurze s přírodovědci - Vypravíme se za houbami do lesů v oblasti kolem zříceniny hradu Pravda (zpočátku půjdeme po žluté turistické značce). Konkrétní trasa bude zvolena operativně podle aktuálního růstu hub a preferencí účastníků. Sraz 5. 10. v 10:30 v Domoušicích u vlakové stanice - 50°14'N, 13°43'21"E.
4. 10.: Tradičním zájezdem provází J. Havrlant. Přibližná trasa: Křesín, Dubany, Libochovice, Slatina, Klapý, Třebenice, Třebívlice, Solany. Zájemci se hlaste předem na pokladně muzea, svačinu a turistickou obuv s sebou, odjezd z Komenského nám v 12:30. Cena 200 Kč.
20. 9. 9:00: Exkurze s přírodovědci - Tentokrát se podíváme, jak se těží český granát pro výrobu šperků. Projdeme těžební pole i třídírnu. Exkurze bude s průvodcem a výkladem. Dále se podíváme na geologickou lokalitu Kamenná slunce u Hnojnic. Sraz v 9 hodin v těžebně granátu v Podsedicích, parkování přímo v areálu 50.4740286N, 13.9382069E.
11. 5. od 9.00: Oblastní muzeum v Lounech a Česká společnost ornitologická vás zvou na komentovanou ornitologickou vycházku. Uvítáme ptáky otevřené krajiny, kteří se právě vracejí ze svých zimovišť. Sraz v 9:00 na odbočce polní cesty ze silnice Bečov-Milá, na severní straně Písečného vrchu. Součástí vycházky bude kroužkování ptáků, průvodcem bude ornitolog Jaroslav Bažant.
26. 4. 10.00: Přírodovědná vycházka do jednoho z nejkrásnějších údolí na Lounsku. Mohli bychom vidět různé ptáky, včetně ptáka roku 2025 - konipase horského, obojživelníky, spoustu květin a významné geologické jevy. Sraz v 10 hodin u letního tábora v Peruci. Provázet budou J. Bažant a O. Janeček. Akce se koná za každého počasí. Doporučené vybavení: terénní obuv.
22. 3. 10:30: S mykologem M. Křížem se vypravíme za houbami do lesů nad Konětopy. Je možno očekávat druhy celoroční, hlavně rostoucí na dřevě, a při troše štěstí i první jarní. Nebude chybět komentář geologických zajímavostí (O. Janeček). Sraz v 10:30 na návsi v Konětopech (50°16'3"N, 13°43'46"E). Akce se koná za každého počasí. Doporučené vybavení: terénní obuv.
2. 2.: Světový den mokřadů v Lounech - Již tuto neděli 2.2. od 13:30 nás čeká exkurze, kde budeme pozorovat ptáky zimující na řece Ohři, dále se dozvíme, jak správně v zimě krmit ptáky a jako bonus i něco o geologii Loun a okolí. Exkurzi povede ornitolog Mirek Bažant a geolog Oldřich Janeček. Sraz je ve 13:30 v Lounech, u turistického rozcestníku u železničního mostu přes Ohři (50.3609N,13.8106E). Trasa povede od železničního mostu podél Ohře do Vršovic a Černčic. Vstup dobrovolný.

Přednášky

16. 10. 17:00: Seznámení s neobyčejně bohatou a zajímavou avifaunou jedné z nejvýznamnějších ornitologických lokalit severozápadních Čech.
30. 10. 17:00: Viktor Bezdíček strávil poslechem a studiem hudby citolibského rodáka čtvrt století a významným průvodcem při této práci mu byl tvůrce sám. Vydejte se s autorem knihy Hledání světla.
10. 9. 17:00: Křehkou krásou motýlích křídel nás provede autor výstavy Hmyz, krása Českého středohoří Miroslav Žemlička z Regionálního muzea v Teplicích.
25. 2. od 17:00: Objevíme zcela nový svět fluorescence minerálů a hornin. V ultrafialovém světle se celá řada barevně nevýrazných minerálů rozzáří úžasnými barvami, některé dokonce svítí ve vlnách různé délky odlišnými barvami. Celá řada muzeí si dnes pořizuje temné komory se specializovanou expozicí fluorescenčních minerálů. Po nasvícení UV světlem se i z naprosto obyčejného minerálu či kusu horniny může stát umělecký artefakt.
19. 3. od 17 hod.: Raně novověké městské kronikářství představuje jeden z fenoménů středoevropských měst. Jak si v těchto souvislostech stojí Louny? Přednáška se bude zabývat nejstaršími místními doklady kronikářské tvorby. Od nejprve krátkých záznamů, které zde vznikaly v 15. a na počátku 16. století, bude věnována pozornost zvláště dílu Pavla Mikšovice v kontextu tehdejšího českého kronikářství. Přednáší doc. Tomáš Velička z Univerzity J. E.

Ostatní akce

1. 6. - 30. 9.: Zveme Vás k posezení na našem muzejním dvorku. Můžete si odpočinout s dobrou kávou pod slunečníky nebo se začíst do knihy z naší miniknihovničky a také si prohlédnout zajímavé výstavy. Jste zváni na náš klidný, květinami a bylinkami osázený dvorek s výhledem na věž kostela.
9. 9. - 10. 9.: výtvarné dílny Pojďte s námi objevovat fascinující svět hmyzu a vyrobte si svého vlastního motýla či brouka! 9.9. pro MŠ, 10.9.

Přírodní rekordy

Následující výčet je jen jakýmsi průřezem rekordy živé přírody.

Savci

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus): Nejdelší zjištěný jedinec měřil 33,58 metru a rekordní váha (u těhotné samice) byla 190 tun.
Vorvaň (Physeter catodon): Největší mozek má vorvaň (Physeter catodon, anglicky Sperm whale). Váží v průměru 7 kilogramů. Vorvaň je zároveň největším ozubeným tvorem na světě (má opravdové zuby a nikoliv kostice) a má rovněž nejsilnější kůži ze všech známých živočichů - na zádech a na hlavě asi 36 cm (bez podkožního tuku!). Vorvaň se živí velkými krakaticemi a chobotnicemi, pro které je schopen se potopit až do hloubky 3000 metrů!
Žirafa (Giraffa camelopardalis): Nejvyšší suchozemský savec je žirafa (Giraffa camelopardalis), dosahující výšky kolem 6 metrů.
Rypouš sloní (Mirounga leonina): Největší šelmou (řád Carnivora) je rypouš sloní (Mirounga leonina, anglicky Elephant Seal) z čeledi Phocidae.
Medvěd lední (Ursus maritimus) a medvěd hnědý (Ursus arctos middendorfi): Největšími suchozemskými šelmami jsou medvěd lední (Ursus maritimus) a medvěd hnědý (Ursus arctos - konkrétně největší poddruh medvěda hnědého medvěd kodiak - Ursus arctos middendorfi), oba z čeledi Ursidae (medvědovití).
Slon africký (Loxodonta africana): Slon africký (Loxodonta africana).
Gepard štíhlý (Acinonyx jubatus): Gepard štíhlý (Acinonyx jubatus). Na krátkou vzdálenost (maximálně 400 metrů) dokáže vyvinout rychlost až 112 km/h.
Acerodon jubatus: Největším netopýrem je druh Acerodon jubatus.
Nosorožec tuponosý (Ceratotherium simum): Největší lichokopytníkem (řád Perissodactyla) je nosorožec tuponosý (Ceratotherium simum), též zvaný bílý nosorožec.
Antilopa losí (Taurotragus oryx): Největší antilopou je antilopa losí (Taurotragus oryx).
Kapybara mokřadní (Hydrochaeris hydrochaeris): Největším hlodavcem (řád hlodavci - Rodentia) je jihoamerická kapybara mokřadní (Hydrochaeris hydrochaeris).

Ptáci

Pštros dvouprstý (Struthio camelus): Žije v Africe. Může dosáhnout výšky až 2.7 metru a hmotnosti 156 kg. Pštrosí vejce mohou vážit až 1.4 kg a jsou největšími ptačími vejci vůbec.
Albatros stěhovavý (Diomedea exulans): Největší rozpětí křídel má albatros stěhovavý (Diomedea exulans) - až 4,25 m.
Rybák dlouhoocasý (Sterna paradisaea): Nejdelší pravidelnou migrační trasu ze všech živočichů má rybák dlouhoocasý (Sterna paradisaea). Tento pták se každý rok se pravidelně stěhuje od severního polárního kruhu do Antarktidy.
Břehouš rudý (Limosa lapponica): Pták, který dokáže uletět nejdelší vzdálenost nonstop, je břehouš rudý (Limosa lapponica).
Husa tibetská (Anser indicus): Nejvýše létající pták je husa tibetská (Anser indicus).

Obojživelníci

Pralesnička strašná (Phyllobates terribilis): Nejjedovatější žábou je pralesnička strašná (Phyllobates terribilis). Tato pestrá žlutá žabka, žijící v deštném pralese v Kolumbii, měří maximálně 50 mm (samci jsou menší než samice). Žije převážně na zemi a v podrostu. Dokáže vytvořit takové množství toxinu, které by dokázalo usmrtit až dvacet tisíc myší nebo 8-10 lidí (jiný zdroj uvádí až 20 lidí).

Plazi

Žralok velrybí (Rhincodon typus): Největší paryba (třída - paryby - Chondrichthyes) je žralok velrybí (Rhincodon typus).
Krokodýl mořský (Crocodylus porosus): Největším plazem (třída plazi - Reptilia (co se týče hmotnosti, nikoli délky!) je krokodýl mořský (Crocodylus porosus), též zvaný slanovodní krokodýl. Největší spolehlivě zaznamenaný jedinec měl odhadovanou délku 6.3 metru a vážil asi 1200 kg (odhad podle délky kůže, která měla 6.1 metru a po smrti krokodýla se trochu \”zdrcne\”). Bylo popsáno i mnoho delších jedinců, žádný z nich však nebyl spolehlivě změřen. Je však pravděpodobné, že tito krokodýli mohou dosáhnout délky kolem 7 metrů. Slanovodní krokodýli žijí v Austrálii, Indonésii, na Filipínách i na pobřeží jihovýchodní Asie. Jsou vynikající plavci a dokážou v moři uplavat (s pomocí mořských proudů) až 1000 kilometrů, vyskytují se ale i na souši (spousty jich žije například v Austrálii v Severním teritoriu). Jejich kořistí se stávají i lidé.
Želva kožatka velká (Dermochelys coriacea): Největším žijícím druhem želvy je mořská želva kožatka velká (Dermochelys coriacea, anglicky Leatherback turtle). Běžně dorůstá délky 2 metrů a hmotnosti nejméně 450 kilogramů. Dosud největší spolehlivě změřený jedinec byl nalezen v roce 1988 mrtvý na pláži Harlech v Gwyneddu ve Velké Británii.
Kajmanka supí (Macrochelys temminckii): Největší sladkovodní želvou na světě je kajmanka supí (Macrochelys temminckii) z jihovýchodu USA.
Želva obrovská (Geochelone gigantea) a želva sloní (Geochelone elephantopus): Největšími žijícími druhy suchozemských želv jsou želva obrovská (Geochelone gigantea) z atolu Aldabra, což je skupina čtyř ostrovů v souostroví Seychely (existuje i několik populací introdukovaných na další ostrovy v západním Indickém oceánu, například na Zanzibaru) a želva sloní (Geochelone elephantopus), která žije na hrstce ostrovů v souostroví Galapágy (Ekvádor) v Tichém oceánu.

Hmyz

Titanus giganteus: Obrovský brouk z čeledi tesaříkovitých Titanus giganteus žijící v Jižní Americe je všeobecně považován za největšího brouka světa. Spolehlivě doložená délka u největšího jedince je 16,7 cm, maximálně se udává až 22 cm (není průkazně doloženo).
Thysania agrippina: Největším motýlem světa (co se týče rozpětí křídel) je Thysania agrippina z čeledi můrovitých (Noctuidae).

Ostatní

Microchaetus rappi: Nejdelší známý druh žížaly na světě je Microchaetus rappi z Jižní Afriky.
Cyanea capillata arctica: Největší medúzou je talířovka obrovská (Cyanea capillata arctica) ze severozápadního Atlantiku.
Zéva obrovská (Tridacna giga): Největším mlžem je zéva obrovská (Tridacna giga).
Gromia sphaerica: Největším jednobuněčným organismem je améba Gromia sphaerica. Byla objevena v roce 2008 v Arabském moři, v hloubce necelých 1200 metrů.

Rostliny

Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum): Největším stromem na světě, co se týče objemu, je sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum). Nejobjemnější z nich, Generál Sherman, má objem 1,487 m3. Roste v NP Sequoia v Kalifornii, je 84 metrů vysoký, u země má průměr kmene téměř 9 metrů a jeho stáří se odhaduje na 2,200 let.
Sekvoj vždyzelená (Sequoia sempervirens): Ještě větší výšky než sekvojovec obrovský dosahuje jeho příbuzný, sekvoj vždyzelená (Sequoia sempervirens). Nejvyšší strom světa byl změřen v roce 2006. Je jím sekvoj vždyzelená (Sequoia sempervirens). Nejvyšší exemplář, který jeho „objevitelé“ pojmenovali Hyperion, měří přesně 115.54 metru.
Smrk: Zatím nejstarší strom světa je smrk, který byl objeven v roce 2008 v západním Švédsku(kraj Dalarna) poblíž norských hranic. Radiokarbonovým datováním u něho byla naměřeno stáří 8,000 let!
Bambus: Nejrychleji ze všech rostlin roste bambus (známe celkem 100 rodů a 600 druhů bambusu). Roste rychlostí až jeden metr za 24 hodin.
Rafflesia Arnoldova (Rafflesia arnoldii): Má jediný květ, který váží až 11 kilogramů a dosahuje průměru kolem jednoho metru. Vyskytuje se v deštných pralesích Indonésie na ostrově Sumatra. Jedná se o parazitickou rostlinu.
Palma stínidlová (Corypha umbraculifera): Palma stínidlová (Corypha umbraculifera), rostoucí v Indii, vytváří květenství v průměru dlouhé 14 metrů a široké 12 metrů.
Palma seychelská (Lodoicea seychellarum): Největší semena má palma seychelská (Lodoicea seychellarum). Její plody, zvané coco-de-mer („necudné ořechy“ - svým tvarem připomínají totiž dámský zadeček a svůdný klín), mohou vážit až 20 kg.
Viktorie královská (Victoria amazonica): Největší listy má viktorie královská (Victoria amazonica). List této vodní rostliny může mít v průměru až dva metry a na hladině unese váhu až 50 kg.