Rekultivace skládky Orlík III Děčín

V minulém týdnu byla zahájena rekultivace staré skládky komunálního odpadu v Mezné. Správa národního parku nechá z pozemků, které jsou dnes v majetku státu, odvézt zhruba 20 tisíc krychlových metrů směsného odpadu, který sem byl svážen a ukládán zejména z okolních obcí včetně Děčína od konce sedmdesátých do počátku devadesátých let.

Zejména kvůli obavě, že skládka může obsahovat také nebezpečné odpady, které by časem mohly kontaminovat okolní vodní zdroje zásobující pitnou vodou nejen Hřensko, ale také obce v levobřežní části říčky Kamenice i část města Děčína, podala správa národního parku projektovou žádost do Operačního programu Životní prostření. Díky tomuto financování ve výši zhruba 39 mil. Práce na odstranění skládky mohou trvat až téměř rok a budou nasměrovány do období mimo turistickou sezónu.

Skládku komunálního odpadu v Mezné nechala Správa Národního parku České Švýcarsko v roce 2009 překrýt zeminou, nyní budou odpady postupně odvezeny a zlikvidovány v souladu s moderními standardy.

Tento výpis z centrálního registru dotací obsahuje informace o schválených či vyplacených dotačních programech či projektech pro projekt Orlík III - Skládka odpadů - nápravná opatření po přívalových deštích s číslem 215D119000021. Dotační projekt či program realizuje nebo v minulosti realizoval Příjemce Město Děčín s IČO 00261238.

Centrální registr dotací je databáze obsahující údaje o dotacích, návratných finančních výpomocích a dalších podobných transferech poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů, státních finančních aktiv a Národního fondu (včetně evropských dotací).

Čtěte také: Postupy rekultivace Severních Čech

Peníze.cz zobrazuje pouze údaje, které byly zveřejněny na základě zákona v různých rejstřících. Pokud jste na našich stránkách objevili, že uváděná data neodpovídají realitě, zkontrolujte prosím nejdříve, zda chyba není přímo v příslušném zdrojovém rejstříku. Pokud je, obraťte se s žádostí o opravu dat na příslušnou instituci uvedenou na této stránce.

Možnosti financování rekultivací skládek z OPŽP

V rámci programu OPŽP je vypsána 16. výzva - Rekultivace starých skládek. Vztahuje se k lokalitám starých skládek, které byly využívány ještě před platností legislativy o odpadech. Výzva cílí na veřejnoprávní sektor, vlastníky a nájemce zasažených území a na subjekty nakládající s odpady. Příjem žádostí probíhá do 18. 11. 2023.

Žádat o podporu mohou mimo jiné kraje, obce a dobrovolné svazky obcí.

Specifické cíle a opatření

• Specifický cíl 1.6 - Posilování ochrany a zachování přírody, biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, a to i v městských oblastech, a snižování všech forem znečištění
• Opatření 1.6.8 - Odstranění rizik kontaminace ohrožujících lidské zdraví, vodní zdroje nebo ekosystémy a rekultivace starých skládek

Povinné indikátory

• 401801 - Počet sanovaných starých a novodobých ekologických zátěží a rekultivovaných starých skládek (ks) - indikátor je povinný k výběru
• RCO 38 - Plocha podpořené rekultivované půdy (hektary) - indikátor je povinný k výběru

Omezení v rámci výzvy

Výzva je zaměřena pouze na rekultivace starých skládek. Odstranění rizik kontaminace ohrožující lidské zdraví, vodní zdroje nebo ekosystémy je předmětem samostatné výzvy.

Dokumenty k výzvě

• Text výzvy - 16. výzva
• Doporučení pro stanovení typu veřejné podpory pro specifický cíl 1.6 (opatření 1.6.8)
• Kumulativní rozpočet pro specifický cíl 1.6 (opatření 1.6.8)

Jakým způsobem je možné podat žádost o podporu?

Žádosti se podávají elektronicky, a to výhradně prostřednictvím internetového portáluIS KP21+, včetně všech požadovaných podkladů, tak jak to stanovuje text příslušné výzvy. Veškerá další administrace projektu probíhá rovněž v portálu IS KP21+.

Čtěte také: Ekologické vodní hospodářství

Podání, resp. podpis žádosti o podporu probíhá výhradně formou kvalifikovaného elektronického podpisu. Do počítače nemusíte instalovat žádný program.

Další projekty a aktivity

Podpora biodiverzity v okolí železáren je také součástí Dobrovolné dohody, kterou Třinecké železárny uzavřely s Ministerstvem životního prostředí a Moravskoslezským krajem.

„Včely jsou příkladem toho, jak je v přírodě vše propojené, a že je potřeba ji chránit. Rozhodli jsme se proto dva včelí úly instalovat na zrekultivované části skládky, která se po letech znovu proměnila v krásný přírodní prostor,“ uvádí výrobní ředitel Třineckých železáren Česlav Marek.

Fabrika pořídila úly tři. Skládka byla založena v roce 1981, ukládaly se tady odpady stavební, průmyslové a z podnětu města Třince v menší míře i směsný komunální odpad. Ve druhé části skládky velikosti přesahující 11 hektarů se od roku 1990 začaly ukládat již pouze inertní odpady.

„Patří k nim například cihly, nerecyklovatelné sklo, vyzdívky, beton, kamení, zemina a podobně. Ukládání odpadů na druhé části skládky již bylo ukončeno a zaplněná plocha prošla rovněž následnou rekultivací. V roce 2015 využily Třinecké železárny pro technické zabezpečení 185 000 tun zeminy z výkopových prací při stavbě Werk Areny.

Čtěte také: Kritéria pro rekultivaci skládek

„Zeminu jsme upotřebili hlavně pro dotvarování tělesa skládky. Loni jsme ji oseli trávou, v jednom z úseků jsme vytvořili květnatou louku s 28 druhy bylin a na další ploše vznikla fialově kvetoucí louka svazenky vratičolisté, která je díky svému nektaru s vysokým obsahem cukrů ideální potravou pro včely, které přišly na řadu letos,“ vypočítává Radim Klimša.

Poslední malý úsek skládky o rozloze necelých dvou hektarů je ještě v provozu a probíhá na něm ukládání inertního odpadu. Huť se o ni pak podle zákona o odpadech bude starat ještě minimálně dalších 30 let.

Znamená to, že na ploše uzavřené skládky bude nutno zajistit sečení trávy, přihnojování i dosazování další zeleně. Rekultivaci a následnou péči o upravenou plochu firma provádí podle platných norem a schváleného projektu.

tags: #rekultivace #skládky #Orlík #III #Děčín

Oblíbené příspěvky:

• Akční thriller z 90. let: Boeing 747 v hlavní roli
• Minerály v Přírodě
• Želvy a jejich adaptace
• Jak dosáhnout minimálního dopadu na udržitelnost
• Výskyt, vlastnosti a využití nejrozšířenějšího kovu