Skládka Chabařovice, jeden z nejhorších pozůstatků likvidace odpadů minulosti, který budil ze sna nejen severočeské ekology a který reálně ohrožoval obyvatele a životní prostředí širokého okolí včetně ekosystému řeky Labe, se konečně dočkal asanace. Po více než desetiletém úsilí zúčastněných stran dochází v dnešní době k její kompletní asanaci, na níž se pracemi speciálního zakládání významně podílí i společnost Zakládání staveb.
Administrativně byla skládka povolena jako deponie popelovin a škváry z textilního, sklářského a chemického průmyslu roku 1908, některé historické údaje naznačují, že byla v provozu již dokonce v osmdesátých letech 19. století. Původně zemník, ze kterého byly těženy sprašové hlíny a podložní tercierní jíly pro cihlářskou a keramickou výrobu, byl postupně zaplněn statisíci kubických metrů inertních, ale i značně nebezpečných odpadů. Detailní informace o uložených odpadech deponovaných po dobu životnosti skládky jsou však nedostupné, zcela chybí například údaje z 20. - 40. let minulého století.
Halda popela a škváry rostla až do padesátých let, kdy se popeloviny začaly odtěžovat pro použití v otvíraném dolu Milada Petri v blízkosti skládky. Reziduální těleso skládky ve tvaru půlměsíce bylo od počátku sedmdesátých let zpětně zaplňováno chemickými odpady, především redukčními kaly z výroby organických barviv, kaly z produkce žíravých louhů rtuťovou elektrolýzou, kaly s arzeničitanem vápenatým, kaly z produkce hypermanganu. Na skládku bylo volně vysypáno velké množství (uvádí se 40-60 tisíc kusů) “prázdných” kovových, plastových a papírových obalů a sudů, železný šrot, vyřazená technologická zařízení a stavební odpad. Ve vrcholové části skládky byly uloženy sudy s hexachlorbenzenem, rovněž asi v počtu 40 tisíc kusů v šesti vrstvách, které jsou zality kyselou sádrou obsahující 2-3 % kyseliny sírové. Na skládku se ukládaly i zbytky a prázdné obaly od agrochemikálií, desetitisíce tun hydroxidu vápenatého, kaly z biologické ČOV a odpady z průmyslových havárií. Vše řádově v desítkách tisíc tun.
Tekuté odpady byly vylévány do centrální části skládky, kde vznikla laguna tekutých odpadů. Při průzkumu tělesa skládky byla uvnitř skládkového materiálu zjištěna ohniska se zvýšenou teplotou, kde exotermickými reakcemi došlo k nárůstu teploty až k hodnotám okolo 80°C. O charakteru vod, které vytékaly ze skládky a volně se vlévaly do Ždírnického potoka, přítoku Bíliny a dále Labe, svědčí poetické názvy záchytných nádrží - Zelený a Žlutý rybník. Již výše uvedený výčet názvů ukládaných chemikálií musí vyvolávat hrůzu i u lidí bez vzdělání příslušného směru.
Řešení asanace skládky vychází z postupů, při kterých materiály, které se nacházejí na skládce, nebudou odváženy mimo její areál. Principem je úprava a stabilizace tvaru tělesa skládky, zajištění ohnisek exotermických jevů uvnitř skládky, řízený odvod povrchových vod systémem odvodňovacích příkopů, řízený sběr a odvod podzemních skládkových vod vnitřním obvodovým drénem, úprava všech vod před vypuštěním do vodoteče, zamezení styku okolního geologického prostředí s tělesem skládky a kontaminovaným podložím podzemní těsnicí stěnou a zatěsnění povrchu tělesa skládky kombinací minerálního a fóliového těsnění. Konečnou úpravou povrchu bude jeho rekultivace do podoby volně rostoucího lesoparku s akumulačními nádržemi na srážkovou vodu odvedenou z povrchu skládky.
Čtěte také: O rekultivaci skládky Chabařovice
Zakládání staveb, a. s. se aktivně a úspěšně zúčastnila již prvního výběrového řízení, později zrušeného pro jeho administrativní nedostatky. Ve druhém, již platném výběrovém řízení, se vedoucím pracovníkům a specialistům společnosti podařilo po dlouhodobé aktivní práci při přípravě nabídky, ve spolupráci s dalšími specializovanými firmami pod vedením a. s. Metrostav, znovu uspět a Zakládání staveb, a. s.
Nebezpečí vyplývající z charakteru skládky se odráží i na organizaci a zvláštních opatřeních při provádění všech realizovaných prací, vedoucích k zajištění ochrany zdraví pracovníků. Celý areál skládky je rozdělen do tří zón podle nebezpečnosti možného zasažení pracovníků nebezpečnými splodinami unikajícími ze skládky, případně vznícení při zásazích do tělesa skládky.
Úspěch ve výběrovém řízení na asanaci skládky Chabařovice, jedné z nejnebezpečnějších, z nejrozsáhlejších a v odborné i laické veřejnosti z mediálně nejznámějších ekologických staveb, znovu potvrdil velmi dobrou pověst, kterou si Zakládání staveb, a. s.
Povrchová těžba hnědého uhlí spolu s návaznou infrastrukturou a průmyslem poškodila krajinu v Podkrušnohoří na ploše přes 300 km2 včetně strukturálních změn v osídlení. Dnes, kdy je hnědouhelná energetika v útlumu a ukončení těžby se stále rychleji přibližuje, jsou postupně v Sokolovské a Mostecké pánvi uzavírány jednotlivé velkolomy. V roce 2024, tedy o několik let dříve před původním odhadem, bude ukončena těžba v hnědouhelném velkolomu ČSA.
Pro všechny hnědouhelné velkolomy byly zpracovány plány sanací a technických rekultivací. Ty progresivnější plány vymezují 10 % ploch pro ekologickou obnovu, kde se počítá s využitím přírodních procesů. Lomy Ležáky, Medard-Libík a Chabařovice byly tímto způsobem již sanovány a rekultivovány. V dalších (např. Vršany, ČSA) byly technicky zrekultivovány významné plochy výsypek. Proběhlé finančně náročné technické hydrické, lesnické a zemědělské rekultivace otevřely otázku jejich ekonomické efektivity.
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
Dlouhodobé sledování efektu technických rekultivací a rekultivací za využití metod ekologické obnovy opakovaně potvrdila, že ekologická obnova za neporovnatelně nižších vstupních i následných udržovacích nákladů umožňuje vývoj cenných stanovišť osidlovaných ohroženými druhy organismů. Postupná kolonizace území po těžbě totiž udržuje mozaiku různorodého prostředí a poskytuje vhodné životní podmínky pro odlišné gildy druhů.
AOPK ČR, vědecké instituce i nevládní organizace dlouhodobě usilují o širší využití ekologické obnovy při rekultivaci posttěžebních území. Tyto snahy se již před deseti lety začaly propisovat do celostátních a regionálních strategických dokumentů a politik.
Ministerstvo životního prostředí návrh AOPK ČR podložený studií proveditelnosti (Hendrychová et al. 2020) a předjednaný s partnery v území nechalo v r. 2020 zohlednit v materiálu pro jednání Vlády ČR. Ekologická obnova se tak po desetiletích diskusí stala rovnocennou variantou obnovy a využití rozsáhlých částí posttěžební krajiny Ústeckého kraje. Vláda ČR v roce 2023 uložila ministrovi životního prostředí předložit návrh národní přírodní památky (NPP) na většině dosud technicky nezrekultivovaných ploch vnitřní výsypky velkolomu ČSA při naplnění několika podmínek.
Návrh nové NPP Lom Československé armády (ČSA) byl oznámen MŽP 29. dubna 2024. Hlavním důvodem zpracování záměru je ochrana ojedinělého komplexu pestrých mimoprodukčních ploch nížinného bezlesí, cenného z hlediska existence specifické biodiverzity s velkým vědeckým významem, sloužícím mimo jiné jako refugium pro druhy kulturní krajiny.
Území bude po vyhlášení volně přístupné veřejnosti. Na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody je vázáno používání plavidel, rozdělávání ohně, hromadné akce nad 100 účastníků a vjezd motorových vozidel (vyjma složek integrovaného záchranného systému a dalších oprávněných organizací). Bez povolení nelze v území umísťovat stavby a skládky, měnit vodní režim, používat chemické látky, měnit způsob využití pozemků apod. Předpokládaná účinnost vyhlášení NPP Lom ČSA je k 1. 7. 2025.
Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování
Vznik jezera Milada nebo také Chabařovické jezero vzniklo v jámě, kde se dříve těžilo hnědé uhlí. Před zatopením se zde nacházely obce Lochočice, Otovice, Tuchomyšl, Zalužany a Vyklice. Jezero se napouštělo od roku 2001 do roku 2010. Po samotném zatopení dolu následovalo vysazování mladých stromků kolem vodní plochy. Celkové náklady za rekultivační práce činily 5 miliard korun. Svou rozlohou 252,2 ha je druhým největším severočeským jezerem.
V dubnu 1997 byla v dole Chabařovice ukončena těžba hnědého uhlí. Zbývající zásoby uhlí byly, i přes svou vysokou kvalitu, už roku 1991 rozhodnutím vlády ČR odepsány. Vzápětí se započalo na rekultivačních pracích. Zvoleným způsobem rekultivace bylo napouštění vodou.
Díky rekultivaci se očekává mírná změna klimatu v bezprostředním okolí jezera, což znamená více mlh, méně prašnosti, potlačení teplotních výkyvů. Kvalita vody bude jedním z ostře sledovaných kritérií (nedaleko od břehu se nachází i bývalá skládka Chabařovice, což by mohl být do budoucna potenciální zdroj postupného znečištění.
V létě nabízí jezero možnost koupání a vodních sportů, voda je zde opravdu čistá. Konají se tu různé kulturní akce, jako například koncerty. Na plážích jsou stánky s občerstvením. Podél jezera vede cyklotrasa č. 3009.
tags: #rekultivace #skládky #chabařovice #mapa