Renovace systémů obnovitelných zdrojů: Cesta k udržitelné budoucnosti

V posledních letech vynakládáme jakožto společnost nemalé úsilí k řešení problémů spojených s klimatickými změnami a na podporu udržitelnosti. Při hledání udržitelných řešení je prioritou důkladná renovace budov. Stejně jako přechod z tradičních zdrojů energie na čisté, obnovitelné zdroje.

Evropa zastává přední postavení v oblasti prosazování strategií a programů energetické renovace. Modernizace je nezbytná pro dekarbonizaci kontinentu. Důležité je, že zavádění technologií, jako jsou tepelná čerpadla, přináší uživatelům nejen individuální výhody, jako jsou nižší provozní náklady a vyšší komfort, ale má také pozitivní dopad na celospolečenské úrovni tím, že přispívá ke snížení uhlíkové stopy a k pokroku při dosahování ambicióznějších cílů v oblasti životního prostředí.

Společnost Hitachi Cooling & Heating zastává při energetické renovaci budov klíčovou roli. Chillery značky Hitachi nabízejí optimální účinnost a výkon pro rezidenční i komerční prostory.

Energetická náročnost budov a možnosti renovace

Podle Evropské komise mají budovy 40% podíl na energetické spotřebě EU a 36% podíl na emisích skleníkových plynů v souvislosti s energií. Dále se odhaduje, že 85-95 % stávajících budov bude stále existovat i v roce 2050. Energetické instalace: služby jako chlazení, vytápění a příprava teplé užitkové vody mají 50% podíl na spotřebě energie domácnosti. Výměna starých systémů za moderní zařízení proto představuje nákladově efektivní přístup ke zlepšení energetické účinnosti budov z dlouhodobého hlediska a zároveň zlepšuje zdraví a pohodu jejich uživatelů.

Alternativy k vytápění kotli založená na obnovitelných zdrojích energie se nyní ujímají vedení. Přechod na čistší energii a klimatická krize představují výzvy, které ovlivňují kupní sílu a blahobyt rodin. Zde přichází ke slovu tepelné čerpadlo, technologie, která se stále více prosazuje jako ekologická a ekonomicky výhodná alternativa k tradičním topným systémům.

Čtěte také: Česká Republika a Životní Prostředí

Možnosti renovace budov

• Zateplení obálky budovy
• Výměna oken
• Instalace fotovoltaických a fototermických systémů
• Moderní zdroje vytápění (např. tepelná čerpadla)
• Zaclonění: použití žaluzií, závěsů, markýz apod.

Dotační programy na podporu renovací

Mezi dotovaná energeticky úsporná opatření pro domácnosti patří zejména zateplení obálky budovy, výměna oken, instalace fotovoltaických a fototermických systémů a dalších moderních zdrojů vytápění, tedy například tepelných čerpadel. Program Nová zelená úsporám je zaměřen na podporu snižování energetické náročnosti rodinných a bytových domů. Podporovány jsou dílčí i komplexní renovace rezidenčních budov.

Dotaci můžete čerpat na výstavbu či nákup nového rodinného domu s velmi nízkou energetickou náročností, environmentálně šetrné způsoby vytápění, tepelná čerpadla, přípravu teplé vody, zpětné získávání tepla z odpadní vody a instalaci obnovitelných zdrojů energie a systémů řízeného větrání s rekuperací. Čerpat příspěvek je ale také možné na efektivní zachytávání a využití dešťové a odpadní vody, výstavbu zelených střech a spolu se zateplením také na instalaci stínicí techniky. Program poskytuje dotaci i výměnu zdrojů využívaných jako hlavní zdroj tepla za kotel či kamna na biomasu nebo tepelné čerpadlo, podpořit lze i napojení na dálkové vytápění.

Přehled dotačních programů

• Oprav dům po babičce v Nové zelené úsporám: Dotační program, který nabízí domácnostem zálohové financování komplexních renovací nemovitostí s cílem výrazně si snížit výdaje za bydlení. Úspěšní žadatelé zároveň mají navíc možnost čerpat zvýhodněný úvěr ze stavebních spořitelen až do dvojnásobku získané dotace.
• Nová zelená úsporám Light: Zálohová dotace na renovace menšího rozsahu. Úspěšní žadatelé zároveň mají navíc možnost čerpat zvýhodněný úvěr ze stavebních spořitelen až do dvojnásobku získané dotace.
• Program PANEL: Poskytuje formou zvýhodněných úvěrů vlastníkům bytových domů podporu snižování energetické náročnosti těchto budov, opravy jejich poruch, opravy a modernizaci společných prostor a bytových jader.
• Nová zelená úsporám Light (pro seniory a nízkopříjmové domácnosti): V rámci programu Nová zelená úsporám Light je také možné získat zvýhodněné dotace pro seniory a domácnosti s nižšími příjmy (žadatel pobírající starobní důchod nebo invalidní důchod 3. stupně, nebo žadatel pobírající příspěvek na bydlení nebo přídavek na dítě).

Mezi dotovaná energeticky úsporná opatření pro podniky patří zejména investice do zařízení využívajících energii z obnovitelných zdrojů, zateplení budov a výměnu systémů vytápění a klimatizace, osvětlení nebo například modernizaci výrobních technologií spočívající ve výměně energeticky neefektivních strojů.

Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost OPTAK cílí na podporu opatření přispívajících ke snížení energetické náročnosti podnikatelského sektoru. Modernizační fond slouží pro modernizaci energetického odvětví, a to zejména pro projekty přispívající k výstavbě nových obnovitelných zdrojů energie, dekarbonizaci teplárenství, zvyšování energetické účinnosti a dekarbonizaci průmyslu, dekarbonizaci a modernizaci dopravy, energetickým úsporám v budovách a veřejnému osvětlení a rozvoji komunitní energetiky.

Operační program spravedlivá transformace primárně cílí na zmírnění socioekonomických dopadů zelené transformace v rámci Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Ačkoliv podpora energetické účinnosti není hlavním cílem programu, prostředky programu lze čerpat i právě pro tyto účely.

Čtěte také: Územní plánování a ÚSES

Mezi dotovaná energeticky úsporná opatření pro veřejný sektor patří zejména výměna zdroje vytápění, chlazení a přípravu teplé vody, zateplení obálky budov, využívání odpadního tepla a sluneční energie, výstavba zelených střech, instalace zařízení na shromažďování dešťové vody, rekonstrukce a inovace soustav veřejného osvětlení měst a obcí, včetně přípravy kabeláže v rámci infrastruktury pro udržitelnou mobilitu nebo například nákup elektromobilů či vozidel na vodíkový pohon.

Integrovaný regionální operační program 2021-2027 cíli na investiční podporu pořízení dopravních prostředků veřejné dopravy na alternativní pohon. Opatření povede ke zvýšení míry náhrady vozidel na konvenční pohon s nižší účinností motorů a zavádění nových vozidel na alternativní pohon s komparativně vyšší účinností, čímž přímo povede ke zvyšování energetické účinnosti a dosažení úspor energie v sektoru dopravy.

Modernizační fond podporuje zlepšení energetické účinnosti ve veřejných budovách a infrastruktuře, modernizace soustav veřejného osvětlení, například pro zlepšení vlastností obálky budov, realizace systémů nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla, ale i realizace dobíjecí stanice pro vozidla na elektropohon. Dále podporují rozvoj komunální energetiky.

Malé obce s počtem obyvatel do 3000 mohou čerpat podporu na pořízení fotovoltaických systémů na střechy a přístřešky veřejných budov, a to včetně ukládání energie, souvisejících rekonstrukcí střech a vnitřních rozvodů či pořízení systémů na řízení spotřeby energie. Větší obce mají k dispozici podporu na pořízení fotovoltaických panelů na střechy a přístřešky nejen veřejných, ale i komerčních budov a veřejné pozemky.

Operační program spravedlivá transformace primárně cílí na zmírnění socioekonomických dopadů zelené transformace v rámci Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Program podporuje snižování energetické náročnosti ve veřejné infrastruktuře a komplexní zateplení veřejných budov.

Čtěte také: Jak funguje nový systém?

Národní program životního prostředí podporuje zejména energetické úspory ve veřejných budovách a provedení energeticky úsporné renovace, primárně s využitím obnovitelných zdrojů. Program Nová zelená úsporám se zaměřuje taky na podporu snižování energetické náročnosti bytových domů ve vlastnictví obcí, krajů, příspěvkových organizací, veřejné správy, škol, nadací, církve a náboženských společností. Podporovány jsou dílčí i komplexní renovace jako je zateplení, výměna zdrojů tepla, využití tepla z odpadní vody, příprava teplé vody, instalace fotovoltaického systému a řízeného větrání s rekuperací.

Relevantní komponenty Národního plánu obnovy cílí zejména na snížení energetické náročnosti budov ve vlastnictví organizačních složek státu. Pro budovy organizačních složek státu a ve vlastnictví veřejných subjektů přichází v úvahu například stavební úpravy zlepšující tepelně-technické vlastnosti obvodových konstrukcí, výměna energeticky neefektivních zdrojů vytápění, chlazení nebo přípravy teplé užitkové vody, instalace fotovoltaických systémů či využívání odpadního tepla a na přípravu kabeláže pro dobíjecí body infrastruktury pro udržitelnou mobilitu.

Role Státního fondu životního prostředí ČR

Na tomto poli dlouhodobě působí také Státní fond životního prostředí České republiky (SFŽP ČR), který se historicky věnuje právě podpoře opatření vedoucích ke snižování energetické náročnosti budov a posilování úlohy obnovitelných zdrojů energie. Prostřednictvím různých dotačních programů se zaměřuje zejména na podporu veřejného sektoru a domácností.

Pevné základy podpory energetických úspor položil operační program Životní prostředí (OPŽP) v rámci programového období 2007-2013. Podpora byla určena pro veřejný sektor a jím vlastněné budovy. Podporováno bylo snižování spotřeby energie zlepšením tepelně-technických vlastností obvodových konstrukcí budov - zateplení obvodových plášťů, vodorovných a střešních konstrukcí a výměna či rekonstrukce otvorových výplní. Mimo to mohli žadatelé získat také podporu na výstavbu nových a rekonstrukci stávajících zařízení s cílem zvýšit využívání obnovitelných zdrojů energie pro výrobu tepla, elektřiny či kombinované výroby tepla a elektřiny.

Za celé programové období OPŽP 2007-2013 bylo vyhlášeno celkem dvanáct výzev k podávání žádostí na energetické úspory a OZE ve veřejném sektoru, ve kterých SFŽP ČR podpořil 6 028 projektů částkou 30 mld. Kč. Realizované projekty představovaly investice v souhrnné výši přes 54 mld. Kč. Mezi podpořenými projekty se nejčastěji vyskytovaly renovace obecních úřadů, mateřských a základních škol, ale také třeba knihoven a dalších veřejných budov.

Vzhledem k velkému zájmu a ambiciózním národním cílům v energetické účinnosti bylo rozhodnuto, že podpora opatření vedoucích k úsporám energie ve veřejných budovách bude pokračovat i v následujícím programovém období OPŽP 2014-2020. Na základě zkušeností získaných v předchozích letech došlo k několika změnám podmínek. Výzvy byly nově vyhlašovány jako nesoutěžní, tj. projekt, který splnil předem daná kritéria přijatelnosti a byl kryt disponibilní alokací, mohl být podpořen. Tato změna se ukázala jako důležitá. Žadatelům poskytla větší míru jistoty schválení projektu k podpoře a také výrazné zrychlení vyřizování žádostí, které mohly být odbavovány postupně.

Nově bylo možné financovat projekty realizované prostřednictvím metody energetických služeb s garantovanou úsporou energie (tzv. EPC) nebo získat podporu na novou výstavbu veřejné budovy v pasivním energetickém standardu. Rovněž škála podporovaných opatření se rozrostla o další technologie, které mohly být za zvýhodněných podmínek sdružovány spolu s úpravami obálky budovy do komplexních projektů.

Celkem bylo v programovém období OPŽP 2014-2020 vyhlášeno devět výzev k podávání žádostí o podporu na energetické úspory a obnovitelné zdroje v budovách, ve kterých bylo prozatím vyplaceno více než 15 mld. Kč a podpořeno 1 878 projektů. Náklady takto realizovaných opatření se vyšplhaly na téměř 24 mld. Kč. Prozatímní generovaná roční úspora je ve výši 822 TJ/rok a úspora emisí skleníkových plynů 822 458 t/rok.

Jelikož ke konci programového období převýšil zájem o podporu na energetické úspory ve veřejných budovách možnosti dobíhajícího OPŽP, bylo nutné najít cestu, jak tyto projekty financovat. Nakonec se podařilo vyjednat finanční zdroje ve výši 7,5 mld. Kč z nově vznikajícího Národního plánu obnovy. Jedná se o nový nástroj Evropské komise, který má přispět k obnově a posílení odolnosti členských států po pandemii koronaviru. Výzva k podávání žádostí byla již vypsána a je určena jak pro projekty, které zůstaly v OPŽP tzv.

Při přípravě nové výzvy z Národního plánu obnovy se naplno projevila vazba na evropské strategické dokumenty a související nařízení. Nově musela být například posouzena kritéria „významně nepoškozovat“, což např. u renovací stávajících budov znamená dosáhnout úspory alespoň 30 % neobnovitelné primární energie.

I v následujících letech plánujeme žadatelům nabídnout další příležitosti, jak získat dodatečné dotační prostředky na revitalizaci veřejných budov. Na právě dobíhající programové období OPŽP plynule naváže období nové, kde je na obnovu veřejných budov připraveno 12,7 mld. Kč. I do budoucna tak OPŽP zůstane nejsilnějším dotačním programem pro kraje, obce a další veřejné instituce. Zdrojem prostředků bude Evropský regionální rozvojový fond, z něj ale nebude možné podpořit realizaci projektů na území hlavního města Prahy. I v tomto případě jsme úspěšně nalezli alternativní řešení, které umožní toto bílé místo pokrýt. Pro projekty v hlavním městě bude v prvních letech určen jeden z programů Modernizačního fondu, který by měl být k dispozici po celé období let 2021-2030.

Konkrétně se jedná o program ENERGov, jehož podmínky budou úzce koordinovány s výzvami v novém programovém období OPŽP. Po vyčerpání alokace z OPŽP totiž program ENERGov pokryje i ostatní oblasti. Očekáváme, že na program ENERGov může být k dispozici 6-10 mld. Kč.

Byť bude podpora poskytována z několika programů, je naším cílem vše maximálně sjednotit. Důraz bude kladen především na komplexnost projektů, tedy aby se v jedné žádosti řešilo co nejvíce opatření, například rekonstrukce obálky budovy, instalace obnovitelných zdrojů energie a technologií garantujících zdravé a komfortní vnitřní prostředí, realizace zelených střech či systémů pro využívání dešťové i šedé vody. Novinkou budou oblasti podpory zaměřené na využití obnovitelných zdrojů energie a snížení energetické náročnosti technologických provozů budov, jakými jsou třeba kuchyně, prádelny nebo např. provozy čistíren odpadních vod či úpraven vody.

Podpora bude primárně poskytována prostřednictvím tzv. jednotkové dotace vztažené na technický parametr realizovaného opatření (např. výkon, plocha měněných konstrukcí). Míra podpory by se měla pohybovat od 30-70 % podle typu opatření a komplexnosti projektu.

První vlaštovky v podobě podpory úsporných opatření v domácnostech se objevily již v roce 2007 a 2008, kdy bylo možné získat podporu na instalaci fotovoltaických systémů. Program však vzhledem k tehdejším k cenám technologie a dosahovaným efektům nebyl masově rozšířen.

Zásadní změnu přinesl až v roce 2009 program Zelená úsporám (ZÚ), který byl financován z výnosů prodeje emisních jednotek AAU (Assigned Amount Unit) v rámci Kjótského protokolu, kterými Česká republika disponovala. Celkem bylo v letech 2009 až 2012 zobchodováno 103 672 000 AAUs a příjmy z těchto prodejů, které mohly být využity na financování jednotlivých projektů, činily 20,5 mld. Kč. Program postupně nabídl široké možnosti podpory úsporných opatření v segmentu rodinných a bytových domů a za pouhý rok a půl bylo přijato nevídaných 80 696 žádostí o podporu s požadavkem na vyplacení dotace ve výši přesahující 22,4 mld. Kč.

Velké množství žádostí si vyžádalo i zcela nové přístupy a vznik nového týmu v rámci SFŽP ČR. Do procesu byly tehdy zapojeny i spolupracující banky, které plnily roli kontaktního místa pro žadatele a částečně řešily administraci vybraných typů žádostí. Celkem bylo v programu ZÚ vyplaceno 74 058 žádostí s podporou přesahující 20,3 mld. Kč. Díky tomu došlo k ročnímu snížení emisí skleníkových plynů o 794 078 t/rok, což představovalo 72,2 % původního odhadu a k roční úspoře energie 8 884 TJ/rok, tzn.

Původně měl být program ZÚ otevřen pro nové žádosti výrazně déle, ovšem díky obrovskému zájmu žadatelů, zejména po rozšíření podpory také na panelové bytové domy, musel být příjem relativně brzy ukončen z důvodu vyčerpání peněz. V dalších letech probíhala průběžná administrace žádostí a jejich financování. I přesto, že po ukončení příjmu nových žádostí zůstalo bez možnosti podpory mnoho potenciálních zájemců, nějakou dobu se nedařilo získat další prostředky, které by umožnily pokračování programu.

První světlo na konci tunelu se objevilo spolu s projednáváním návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami v roce 2012. Jednání se však prodlužovala a tlak ze strany potenciálních žadatelů sílil, zejména z těchto důvodů byl připraven překlenovací program Nová zelená úsporám 2013, který byl zdrojově kryt z rozpočtu SFŽP ČR s alokací 1 mld. Kč. Vzhledem k relativně nízké alokaci byl program určen pouze pro opatření realizovaná v rodinných domech.

Změněn byl koncept mechanismu výpočtu podpory, který se nově odvíjel od kvality a rozsahu prováděných opatření formou jednotkových dotací. V jedné žádosti mohlo být zkombinováno více opatření, nově se objevuje podpora na systémy řízeného větrání se zpětným získáváním tepla. Příjem žádostí probíhal pouhé čtyři měsíce od srpna do prosince 2013, přesto bylo podáno celkem 15 706 žádostí s požadovanou dotací za více než 1,3 mld. Kč. Vlivem pozdějšího přechodu velké části žádostí pod navazující program Nová zelená úsporám (NZÚ) bylo nakonec vyplaceno 7 715 projektů s dotací 0,56 mld.

V dubnu 2014 bylo konečně možné spustit zatím nejdéle trvající program pro energetické úspory v domácnostech - program Nová zelená úsporám. Ten převzal základní nastavení z NZÚ 2013 a dále jej rozšířil. Program na svém startu opět nepodporoval opatření v bytových domech, jelikož tou dobou již bylo rozhodnuto, že tento segment bude s výjimkou území hlavního města Prahy obsloužen z evropských zdrojů v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) spadajícího do gesce Ministerstva pro místní rozvoj. Bytové domy se tak přidaly až v květnu roku 2015, a to pouze pro projekty v Praze.

Z pohledu rodinných domů přišla zásadní změna podmínek v říjnu 2015, kdy byla vyhlášena v pořadí 3. výzva pro rodinné domy. Koncepce výzvy byla průlomová, jelikož umožnila postupně navyšovat alokaci výzvy tak, jak byly obchodovány emisní povolenky. Příjem nových žádostí tak běžel zcela bez přestávek až do zastavení příjmu žádostí v říjnu 2021. Další novinkou pak bylo zařazení podpory pro fotovoltaické systémy, které od té doby nepřetržitě rostou a dnes představují významnou část přijatých žádostí. Od zahájení příjmu žádostí do jeho ukončení bylo přijato více než 89 000 žádostí, z tohoto bylo téměř 75 000 žádostí za 16,3 mld. Kč postoupeno do další administrace. K 8. listopadu 2021 bylo vyplaceno na účty příjemcům podpory již 11 mld. Kč.

Jelikož byl program NZÚ financovaný z emisních povolenek schválen do roku 2021, vyvstala otázka, jak s dobře zavedenou značnou NZÚ naložit do budoucna. I v tomto případě se podařilo zajistit nový zdroj financování z Národního plánu obnovy. O přípravě nové etapy programu se žadatelé dozvěděli již v červenci 2021 a ke zveřejnění nových výzev k podávání žádostí a závazných pokynů došlo u příležitosti zahájení veletrhu FOR ARCH v září 2021. Příjem žádostí podle původních podmínek NZÚ byl ukončen o půlnoci z 11. na 12. října a hned 12.

Pokračování programu NZÚ staví na pevných základech a ověřených principech jednotkových dotací a na průběžných dlouhodobých a stabilních výzvách. Podařilo se však prosadit další vylepšení, na kterých jsme pracovali ve spolupráci s odbornou veřejností. Hlavním úspěchem bylo sjednocení různých opatření pro segment domácností pod jeden program. NZÚ tak nově nabízí komplexní podporu nejen pro rodinné domy, ale také pro bytové domy v celé ČR. Nabízí také možnost podpory hospodaření se srážkovou nebo vyčištěnou odpadní vodou (dříve program Dešťovka) či výměnu nevyhovujících zdrojů tepla na vytápění, a to vše navíc žadatel může zkombinovat v jedné žádosti.

Žadatelé jistě uvítají i další změny, došlo například k navýšení vybraných jednotkových dotací, kde jsme zohlednili růst cen materiálů a práce, díky novému informačnímu systému umožňujeme žadatelům plně elektronické podání a administraci žádosti, žadatel tak již nemusí nic tisknout ani posílat poštou. Pro pokračování programu NZÚ prozatím bylo pro roky 2021-2025 vyčleněno cca 11 mld. Kč z Národního plánu obnovy a poté až do roku 2030 by měl být program financován buď z Modernizačního fondu, nebo opět z prodeje emisních povolenek.

tags: #renovace #systém #obnovitelný

Oblíbené příspěvky:

• Česká legislativa životního prostředí
• Ekologická poezie v díle Skácela
• Rozdíly v ekosystémech
• Program "Les ve škole"
• Průvodce výpočtem objemu dřeva