Řešení ekologických problémů v České republice

Úplně stručně můžeme říct, že přes celou řadu ekologických problémů dneška, žijeme ve zcela jiné zemi, než jsme žili do roku 1989. Vzduch a voda jsou podstatně čistější, deště méně kyselé, odpady lépe regulované a recyklované, potraviny bezpečnější a lidé se dožívají podstatně delšího věku. Jen přírodní prostředí se jaksi dramaticky „nezlepšuje“ - přece ale máme mnohem lepší nástroje k jeho ochraně a přírodu chráníme efektivněji než kdykoliv předtím.

Historický kontext a vliv EU

Je dobré připomenout, že i sametová revoluce vlastně „začala“ demonstrací za zlepšení životního prostředí v severních Čechách. Před 1989 patřilo k nejhorším znečišťovatelům životního prostředí v Evropě. Odstrašující pojem „černý trojúhelník“ kam se řadila velká část našeho území, pojem „pohřebného“, vypláceného jako náhrada za ztracenou kvalitu životního prostředí, rozsáhlá devastace krajiny, lesy drasticky likvidované kyselými dešti a další fenomény jsou stále ještě v živé paměti řady lidí.

Byť EU tehdy nebyla ještě Unií, ale společenstvím, první vlivy lze vystopovat už v té době. Ekologická krize se tudíž zákonitě projevila v prvních letech po revoluci. Ochrana životního prostředí byla vedle svobodné společnosti, plurality a tržního hospodářství jednou z priorit státu a měla dnes těžko představitelnou širokou podporu obyvatelstva. Díky tomu byla počátkem 90. let přijata řada právních předpisů, které znamenaly značný obrat v právním rámci ochrany životního prostředí. Vznikla ministerstva životního prostředí, byy schváleny předpisy na národní (např. ovzduší, EIA) i federální úrovni (např. začlenění environmentálních aspektu do zákonů o privatizaci).

Již první kontakty s Unií ale ukázaly, že přes velký pokrok učiněný zhruba do roku 1996, je stále velký rozdíl mezi právním rámcem životního prostředí v Unii a v ČR. Vstup do „klubu“ vyspělých evropských zemí byl ovšem podmíněn harmonizací naší právní úpravy s evropskou. Série přístupových a předvstupních jednání vedla k vypracování úctyhodně dlouhého seznamu rozdílů, které bylo třeba do doby vstupu odstranit (nebo případně dojednat určitou dobu k jejich řešení po vstupu do EU, jak tomu bylo v oblasti čištění komunálních odpadních vod).

Rozsah a míra změn v právu životního prostředí a jeho integrace do ostatních odvětví (průmyslu, dopravy, zemědělství) by nikdy nedosáhly v tak krátké době takových rozměrů - bylo to možné jen díky velmi silné touze dosáhnout prestiže členství v EU a také neoblomnosti tehdejší EU, která na sjednocení právního rámce trvala (a také jej podporovala řadou asistenčních předvstupních programů, twinningů apod.).

Čtěte také: Možnosti pro zmírnění dopadů klimatu

Jednou z nejpodstatnějších věcí je fakt, že EU nevyžaduje pouze změnu právní úpravy, ale také její úplnou a správnou implementaci. Jako prakticky jediná z velkých nadnárodních uskupení má Unie k dispozici poměrně široké kompetence v oblasti prosazování práva a potenciálních sankcí, a také systém pobídek a asistence včetně finanční podpory. Přístup k finanční podpoře je v zásadě podmíněn dodržováním evropského práva. Jeho nerespektování současně vede k řízením v rámci tzv. infringementu, popř. i k citelným sankcím.

K tomu, aby bylo možné právní požadavky naplnit, bylo nezbytné situaci podrobně zmapovat a dlouhodobě monitorovat. V důsledku toho začalo široké a obsáhlé shromažďování dat, pořizovaných podle harmonizovaných evropských metodik. Poprvé jsme se dozvěděli, jaká je naše skutečná situace ve srovnání se zeměmi EU. Zjistili jsme, kolik produkujeme odpadu, jak moc ho skládkujeme a jak málo recyklujeme.

V řešeních čistoty ovzduší, prevence či likvidace ekologických havárií a dalších dopadů průmyslové výroby tlačilo prosazování unijního práva k využití nejlepších dostupných technologií, zmapování a prevenci rizik atd. V oblasti ochrany přírody vedl požadavek k vytvoření evropské soustavy chráněných území zvané Natura 2000 k naprosto nevídané a deset let předtím nepředstavitelné aktivitě: aby bylo možné systém navrhnout, ale také ve společnosti obhájit a postavit na vědeckých podkladech, bylo podrobně zmapováno celé území ČR.

Vedle vytvoření právního rámce, zajištění odborné základny a potřebných dat, včetně tlaků na dodržování limitů, není možné nezmínit také finanční nástroje. Přímá finanční podpora v rámci evropských fondů, ale také podmínění využití financí dodržováním práva (např. cross-compliance v zemědělské politice) vedou dlouhodobě k větší integraci ekologických aspektů do ostatních odvětví. Současně, řada environmentálních investic by mohla být realizována ve značně pomalejším tempu a menším rozsahu, pokud by neexistovala přímá finanční podpora z EU.

Přesto, že se celý program, původně ujednaný na desetiletí, ještě nepodařilo naplnit, došlo ke zcela zásadní kvalitativní změně v čistotě vod, která by byla v našich podmínkách bez EU nepředstavitelná. Podobně v ochraně přírody: podíl chráněných území v ČR se vyšplhal z jednotek procent před zahájením procesu vstupu do EU na dnešních cca 20%; jen počet nově navržených a schválených území zařazených do soustavy Natura 2000 je přes 1100.

Čtěte také: Řešení pro internetové problémy

Otázky životního prostředí se staly integrální součástí rozhodování a také např. dopravní či průmyslové politiky. EU je současně garancí, že cyklicky se objevující tendence zatlačovat ekologické problémy do pozadí, tendence obětovat „ekologii“ v zájmu ekonomiky a jejího růstu apod. nepřesáhnou určitou míru danou evropským právním rámcem a jsou pod permanentní kontrolou nejen administrativy, ale i veřejnosti.

Lze tedy, a to i pře vědomí nedostatků, excesů, snah o „zmírnění“ ekologické legislativy atd., konstatovat, že nebýt členství České republiky v EU, byl by pokrok v řešení ekologických problémů na našem území pomalejší, méně systematický, pravděpodobně také méně transparentní a méně finančně zajištěný. Jinými slovy, i když v relativním vyjádření by se ekologická situace objektivně zlepšovala i bez EU, ve srovnání se zeměmi EU bychom s největší pravděpodobností výrazně zaostávali, a místo přiblížení naší situace v životním prostředí k unijníu standardu bychom se od něj dnes nejspíš vzdalovali.

Aktuální environmentální problémy v ČR

Mezi nejpalčivější environmentální problémy ČR označují ekologové sucho, boj s jednorázovými plasty či stav českého průmyslového zemědělství. Obrovský problém je pro Česko i znečištění vzduchu spalováním ropy a uhlí. Podle evropských statistik u nás špinavý vzduch předčasně zabije až jedenáct tisíc lidí za rok. V neposlední řadě ekologové varují před přemírou plastů (a mikroplastů), hlavně těch jednorázových, nerecyklovatelných.

Za posledních cca 15 let se přístup Čechů k ochraně životního prostředí výrazně proměnil k lepšímu. Vidět je to především na třídění odpadu. Aktuálně se Česko řadí mezi TOP 10 států Evropské unie ve třídění odpadu. Podle společnosti Eko-kom každý Čech v roce 2021 vytřídil průměrně 71,8 kg odpadů (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy). Vlivem vysoké inflace v ČR a výraznému zvýšení cen energií, začali Češi více šetřit plynem a elektřinou. Oproti roku 2022 omezili plyn o 13,3 procenta a elektřinu o pět procent.

Mezi hlavní problémy životního prostředí v ČR se podle ekologů řadí sucho. Postupné oteplování zemské atmosféry vlivem spalování fosilních paliv tady způsobila taková sucha, která tady ještě nebyla. V posledních letech je situace nejhorší. Suchem vyvolaná neúroda s sebou pak přinesla i zdražování základních potravin, jako je pečivo, zelenina či brambory. Navíc hrozí i další zhoršení stavu lesů. Lesníci také varují, že se rozsah kůrovcové kalamity (i vlivem nešetrného lesního hospodaření) může brzy i zdvojnásobit.

Čtěte také: Globální znečištění plasty

Možnosti řešení a iniciativy

U všech výše zmíněných environmentálních problémů platí, že by pomohlo prosazení účinných řešení, jako je snížení fosilních paliv a systémová změna, která by vedla k šetrnějšímu hospodaření v lesích a zemědělství, zákazu pesticidů či dbání na znovuvyužití obalů. V neposlední řadě se ale musíme chovat zodpovědně vůči životnímu prostředí především my sami. Třídit a minimalizovat odpad, zodpovědně zahradničit, nahradit jednorázové obaly za ty znovuvyužitelné či méně jezdit auty se spalovacími motory.

Zelenými veřejnými nákupy (GPP) lze zmenšit přímé negativní dopady na životní prostředí, snížit emise skleníkových plynů, zvýšit podíl obnovitelné energie, snižovat množství odpadu a také podpořit ekologizaci trhu či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií. Zadávaní zelených veřejných zakázek („GPP“ - green public procurement) je důležitý nástroj ke dosahování cílů environmentálních politik souvisejících se změnou klimatu, racionálním a šetrným využívaním přírodních zdrojů a udržitelnou spotřebou a výrobou.

Pro nalezení vhodného ekologicky šetrného řešení je důležité důkladně analyzovat, jaké plnění vlastně zadavatel potřebuje. Není-li si zadavatel jistý, jaká ekologicky šetrná řešení jsou na trhu dostupná, či za jakou cenu, je možné relevantní informace obdržet prostřednictvím předběžných tržních konzultací v souladu s § 33 ZZVZ.

Ve snaze uspořit vodu při provozu organizací veřejné správy je možné požadovat úsporné splachování WC, perlátory na vodovodních bateriích, využívání úsporných programů spotřebičů ve vztahu k vodě (pračky, myčky nádobí apod.) a zároveň je vždy vhodné informovat uživatele o pozitivních dopadech šetření vodou v místě její spotřeby.

V rámci ekologicky šetrných řešení je vhodné využít principů cirkulární ekonomiky s preferencí výrobků z recyklovaných materiálů, recyklovatelnosti po dosloužení, využití energie z obnovitelných zdrojů atd.

Doporučení a výhledy

• „Jedním z nejúčinnějších kroků ke zlepšení životního prostředí v České republice je rozvoj komunitní energetiky.
• „Klíčové je vytvářet personalizovanou a dlouhodobou motivaci k udržitelnému chování, opřenou o důvěryhodná data a behaviorální poznatky.
• „Politická reprezentace by měla brát ochranu životního prostředí a klimatickou krizi vážně a skutečně tyto otázky řešit: transparentně přijímat nezbytná opatření a obyvatelstvu je vysvětlovat.
• „Potřebujeme silnější propojení mezi vědou, byznysem, politikou, přírodou a společností - jak v chápání klimatické změny, tak v hledání praktických, systémových řešení.
• „Vzdělávání a osvěta v oblasti udržitelnosti jsou zásadní - od dětí přes rodiče až po politiky a vedení firem.
• „Řada našich ekologických problémů má řešení: klimatická změna (resp. projevy jako povodně či sucha), znečištění ovzduší ve městech, degradace půdy, špatný stav lesů.
• „Česko potřebuje předvídatelný plán transformace k nízkoemisní ekonomice a klimatický leadership opřený o vědu, občanský sektor i byznys.
• „Základem jakéhokoli řešení je v prvé řadě pochopit problém.
• „Česku by pomohla kultivace veřejné debaty o klimatické krizi a dalších environmentálních problémech. Tyto výzvy se týkají nás všech, a proto i účinná řešení vyžadují širokou společenskou shodu.

Poradny a zdroje informací

Veřejnosti poskytuje bezplatnou radu a pomoc v otázkách týkajících se životního prostředí. Návštěvníkům poradny je k dispozici rozsáhlá knihovna se studovnou a videotéka. Dlouhodobě se podílí na činnosti Sítě ekologických poraden (STEP). Specializuje se na ochranu přírody a krajiny, efektivní využití obnovitelných zdrojů energie, ekologické stavění.

Ekoporadna Občanské oko pomáhá od roku 2005 jednotlivcům a iniciativám, kterým záleží na zdraví a moudrém rozvoji obcí a měst, ve kterých žijí. Občanské oko poskytuje zájemcům*kyním z celé České republiky bezplatnou pomoc v těchto oblastech: plánování a vedení občanských kampaní, zapojení se do správních procesů při ochraně přírody, podpora moudrých a udržitelných měst, zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů, podpora cyklodopravy a fungování kolektivu na hodnotách nehierarchie.

tags: #řešení #ekologických #problémů #v #české #republice

Oblíbené příspěvky:

• Zničená příroda v sci-fi
• Zbavte se objemného odpadu v Kadani
• Emisní normy pro kotle
• Světelné znečištění v České republice
• Tipy pro ubytování v Brdech