Hledání věcí v přírodě podle GPS: Návod

Ať už vyrážíte na horský přechod, do hlubokých lesů nebo na vícedenní trek, orientace v přírodě je dovednost, která se může hodit kdykoli. S těmito znalostmi najdete cestu vždy a všude. Tento průvodce vás provede moderními navigačními technologiemi i osvědčenými postupy - GPS, mobilními mapovými aplikacemi, kompasem, buzolou i přírodními ukazateli světových stran.

V článku se seznámíte se čtyřmi klíčovými způsoby orientace v terénu:

• pomocí digitálních technologií
• bez jakýchkoli pomůcek
• s využitím přírodních ukazatelů

Kombinace více metod vám zajistí jistotu, že se neztratíte.

Moderní navigační technologie

Moderní navigační technologie - od GPS zařízení přes chytré hodinky až po mobilní mapové aplikace - dnes výrazně usnadňují orientaci v terénu. Nabízejí přesné určení polohy, plánování trasy i offline mapy. Jejich hlavní slabinou je ale závislost na baterii, signálu a funkčním hardwaru.

GPS zařízení a chytré hodinky nabízejí přesné určení polohy, záznam trasy včetně výškoměru a často i možnost ukládání offline map. Mezi nevýhody patří občasné výpadky signálu, nižší odolnost některých modelů v náročném terénu a omezená výdrž baterie. Pro delší výpravy je proto vhodné mít s sebou náhradní zdroj energie, například powerbanku, která spolehlivě prodlouží dobu provozu.

Čtěte také: Vzdělávací aktivity v přírodě

Pro běžné outdoorové akce v evropském prostředí je mobilní telefon s kvalitní mapovou aplikací často nejpohodlnějším navigačním nástrojem. Aby byl spolehlivý i mimo dosah signálu, nahrajte si před cestou offline mapy, aktivujte úsporný režim baterie a mějte po ruce i powerbanku.

Doporučené mobilní aplikace

• Mobilní aplikace využívající data z OpenStreetMap. V průběhu let několikrát změnila majitele; původní vývojáři vytvořili alternativu Organic Maps bez reklam a trackerů.
• Topografické mapy a pokročilé plánování, zvlášť silné pro Severní Ameriku. Open‑source aplikace postavená na OpenStreetMap.
• Původně Mapy.cz - spolehlivá česká alternativa, kterou většina tuzemských uživatelů dobře zná.

Satelitní komunikátory a nouzové vysílače (PLB - Personal Locator Beacon) jsou zařízení určená pro situace, kdy není dostupný mobilní signál. Modely jako Garmin inReach, SPOT nebo PLB dokážou odesílat SOS signály přímo přes satelitní síť a přivolat pomoc i z odlehlých oblastí. Využijete je při vícedenních túrách v horách, plavbách na moři nebo expedicích do oblastí bez pokrytí. Některé přístroje, například Garmin inReach, navíc umožňují posílat textové zprávy, fotografie či hlasové zprávy i bez mobilní sítě. Pro většinu satelitních komunikátorů je nutné předem aktivovat tarif předplatného, aby byly v nouzové situaci plně funkční.

Kompas a buzola

Kompas a buzola patří k nejspolehlivějším navigačním nástrojům. Nevyžadují baterii, fungují v každém počasí a jsou odolné proti většině terénních nástrah. Kompas slouží k rychlému určení světových stran, zatímco buzola kombinuje funkce kompasu s možností přesného zaměřování a práci s mapou. Sever leží ve směru hrotu střelky označeného „N“.

Magnetický sever se od zeměpisného liší - rozdíl (tzv. magnetická deklinace) může být v ČR přibližně 3-5°.

Orientace bez pomůcek podle nebeských těles

Pokud nemáte po ruce kompas, buzolu ani funkční technologii, je dobré znát metody, jak se zorientovat pouze podle nebeských těles. Tyto postupy využijete především tehdy, pokud si alespoň přibližně pamatujete mapu oblasti a víte, na které světové straně se má nacházet váš cíl.

Čtěte také: Inspirace pro hry v přírodě

Orientace podle Slunce a hodinek

Máte-li u sebe analogové hodinky, získáváte cennou pomůcku pro orientaci. Jednou z nejjednodušších metod je zapíchnout do země klacík a vyčkat na pravé poledne. V tu chvíli bude jeho stín směřovat přibližně k severu, takže snadno určíte i ostatní světové strany. Pomůže vám také základní znalost, že Slunce vychází na východě a zapadá na západě.

Další možností je využít přímo hodinky: namiřte hodinovou ručičku na Slunce a úhel mezi ručičkou a číslem 12 rozdělte napůl. Při letním čase použijte místo čísla 12 číslo 1.

Orientace podle Měsíce

Osvětlená část Měsíce napovídá, odkud přichází sluneční světlo, a tím i orientačně směr.

• Dorůstající Měsíc (světelný „oblouk“ vpravo) znamená, že Slunce je - když se díváte na Měsíc - po vaší pravé straně, tedy na západě.
• Ubývající Měsíc (světelný „oblouk“ vlevo) značí, že Slunce je po vaší levé straně, tedy na východě.
• Úplněk nastává, když je Měsíc přesně naproti Slunci. Pokud kráčíte směrem k úplňku, pohybujete se zhruba na západ.

Pamatujte, že tato pravidla platí pro severní polokouli.

Orientace podle hvězd

Nejdůležitější hvězdou pro orientaci na severní polokouli je Severka (Polárka). Tato hvězda se nachází téměř přesně nad severním pólem a její poloha se na obloze během noci nemění.

Čtěte také: Poklad v přírodě pro děti

Jak Severku najít:

1. Najděte souhvězdí Velkého vozu.
2. Zaměřte se na dvě hvězdy tvořící „zadní stěnu“ jeho „mísy“.
3. Vzdálenost mezi těmito hvězdami si představte pětkrát za sebou v přímce směrem od „otevřené“ strany mísy - na jejím konci najdete jasnou hvězdu, která je právě Severka.

Jakmile Severku vidíte, máte jistotu, že se díváte na sever. Ostatní světové strany pak určíte podle základního schématu: jih za vámi, východ vpravo, západ vlevo.

Pro lepší orientaci je užitečné znát i další cirkumpolární souhvězdí (například Malý vůz, Kasiopeju nebo Draka), která na severní polokouli nezapadají a mohou vám posloužit, pokud je část oblohy zakrytá mraky nebo stromy.

Orientace podle přírodních ukazatelů

Světové strany lze v přírodě určit i bez kompasu a moderních technologií. Následující metody nejsou stoprocentní, ale při použití více ukazatelů najednou a jejich vyhodnocení v kontextu dokážou být velmi spolehlivé. Klíčem je pozorovat detaily a ověřovat je z různých zdrojů. Při hodnocení berte v úvahu i okolní podmínky: stojí strom u stěny? Jaký vliv má vítr či vlhkost prostředí?

Mech a lišejníky

Na severní straně kmenů a kamenů bývá často více mechů a lišejníků, protože zde dopadá méně přímého slunce a drží se vyšší vlhkost. Příklad: v hlubokém smrkovém lese si všimnete, že severní strana kmenů je souvisle porostlá mechem, zatímco jižní je spíše suchá a holá.

Pozor: v otevřené krajině nebo u stromů vystavených větru a dešti ze všech stran nemusí být tento rozdíl patrný. Mech se může více držet i na straně, kam častěji dopadá déšť, což nemusí být sever.

Tvar koruny stromu

V oblastech s dostatkem slunečního světla se stromy často přizpůsobují směru slunce. Příklad: solitérní dub stojící na okraji louky má větve na jedné straně rozložitější a listnatější - pokud je to strana obrácená k polednímu slunci, pravděpodobně směřuje k jihu.

Pozor: tento znak je spolehlivější u stromů rostoucích samostatně nebo na okraji lesa. V hustém porostu nebo v údolích orientovaných jiným směrem se tvar koruny může řídit spíše dostupným prostorem a světlem než světovými stranami.

Slunečnice

Mladé rostliny slunečnice se během dne otáčejí za sluncem - ráno směřují květy na východ, večer na západ. Příklad: pokud na poli uvidíte dospělé slunečnice a všechny květy jsou otočené jedním směrem, pravděpodobně se díváte na východ.

Pozor: tato metoda je použitelná jen v období kvetení a na rostlinách rostoucích na volném prostranství. Orientaci mohou ovlivnit i řady na poli nebo převládající směr větru.

Mraveniště

Lesní mravenci staví svá hnízda tak, aby jižní strana byla více vystavená slunci. Obvykle je proto otevřenější, sušší a mírně se svažuje k jihu. Příklad: pokud si stoupnete k mraveništi a uvidíte jednu stranu pozvolnější, suchou a méně porostlou, je pravděpodobné, že míří k jihu.

Pozor: tvar a orientace mraveniště může být ovlivněna okolními stromy, svahem nebo překážkami. Vždy kombinujte s dalšími přírodními ukazateli.

Letokruhy stromů

Letokruhy stromu bývají na jižní straně širší, protože tato část kmene dostávala během růstu více slunečního světla. Na jih mířená strana dřeva je také často světlejší a sušší.

Příklad: pokud se díváte shora na pařez, hledejte stranu, kde jsou letokruhy nápadně dál od sebe - ta pravděpodobně ukazuje k jihu.

Pozor: šířku letokruhů mohou ovlivnit i jiné faktory, například sklon terénu, dostupnost vody nebo poškození stromu. Proto výsledek ověřte i jinými metodami.

Tání sněhu

V zimě taje sníh rychleji na jižních svazích a plochách, protože jsou více vystavené slunečnímu záření. Stejně tak na jižní straně stromů, kamenů či budov bývá méně sněhu a povrch rychleji rozmrzá.

Příklad: pokud stojíte na svahu, porovnejte množství sněhu na obou stranách - ta, kde je sněhu méně a půda je viditelnější, pravděpodobně směřuje k jihu.

Pozor: tání sněhu může být ovlivněno i větrem, stínem od okolních objektů či lidskou činností, proto tuto metodu vždy kombinujte s dalšími ukazateli.

Další tipy pro orientaci v přírodě

Technologie jsou skvělým pomocníkem, ale mohou selhat - proto je důležité být připraven předem a nenechat se v terénu zaskočit. Nevsázejte vše na mobil nebo GPS, ale osvojte si i tradiční metody, které fungují bez elektřiny a signálu.

Jednou z velkých výhod české krajiny je její husté osídlení. V noci se můžete orientovat podle osvětlení obcí, měst nebo stožárů s červenými světly.

Pokud se ztratíte v horách, vydejte se po stezce dolů do údolí - často vás dovede k sídlům nebo cestám. Pokud zvažujete přenocování v přírodě, mějte s sebou odpovídající vybavení (spacák, izolační podložku, přístřešek) a znalosti, jak se chránit před chladem a vlhkostí. Bez těchto podmínek je obvykle bezpečnější zůstat v pohybu a hledat cestu k civilizaci.

Geocaching: Hledání pokladů s GPS

Existuje komunita lidí, pro kterou skryté poklady nepatří jen do pohádek a bujných fantazií. Říkají si geocacheři. Tito lovci je hledají ve zříceninách českých hradů, vykotlaných pařezech nebo pod obyčejným okapem pražského činžáku. Chcete se i vy vydávat na dobrodružné výpravy, které dokonale prověří nejen vaši fyzičku, ale i mozek a pozornost? Geocaching (správně by se mělo vyslovovat džiokešing, ustálilo se ale geokešing nebo také zkráceně kešing) považují mnozí zasvěcení za úžasnou hru, díky níž se dostanou do neprobádaných končin a setkají se s mnoha lidmi, kteří s nimi sdílejí stejnou vášeň.

Představte si, že se nemusíte spoléhat na krumpáč a vybledlou pirátskou mapu nebo podobné nesmysly. Jako novodobý lovec pokladů si zasloužíte tu nejmodernější techniku, která se u nás dá v poslední době navíc sehnat za babku. Vyzbrojeni GPS přijímačem si z internetu stáhnete souřadnice, na kterých se nalézá první indicie nebo samotný poklad (neboli cache), a vyrazíte do terénu. Jakmile vás přijímač dovede na vyznačené místo, je řada na vás. Musíte se vcítit do myšlení člověka, většinou jiného geocachera, který na místě důmyslně ukryl poklad nebo schoval nápovědu.

I když v cachi žádné blýskavé zlaťáky pravděpodobně neobjevíte, nalezené předměty vám nikdy nezkazí radost. O ně tu přeci v první řadě nejde. Nálezce má povinnost zapsat na místě objev do takzvaného logbooku, a pak i sladkou výsadu vyměnit jednu z věcí schovaných v cachi za vlastní přinesenou. Z pochopitelných důvodů si nemůžete odnést celou kořist.

Tuto zábavu dnes může provozovat prakticky kdokoliv. Stačí mu jen GPS přijímač (lze však hledat i bez něj - viz Chci to zkusit bez GPS) a připojení k internetu, pomocí kterého si bude vyhledávat skryté cache a zaznamenávat své úspěchy do centrální databáze na adrese www.geocaching.com. Geocaching vás bude stát jen tolik času, kolik jste mu ho ochotni věnovat. Hledání ukryté cache může dát jedinečný smysl každé procházce do přírody nebo výpravě s kamarády do nedalekého lesa. Autoři skrýší často nechávají své poklady na místech, ke kterým mají nějaký vztah. Mnohdy jsou spjaté s nějakou událostí nebo příběhem, na kterém založí i případnou hádanku vedoucí k rozluštění správných souřadnic. Při hledání se tedy nejen pořádně projdete, ale navštívíte i zajímavé lokality a naučíte se řešit různé neobvyklé problémy.

Historie geocachingu

Počátky geocachingu jsou úzce spojené s vývojem technologie GPS (Global Positioning System), kterou vláda USA uvolnila pro civilní používání v devadesátých letech 20. století. Američané se však báli, že by systém mohl být zneužit pro přesné navádění raket, a tak do něj raději zanesli umělou chybu. Kvůli ní bylo možné určit polohu jen s přesností několika desítek metrů.

Podmínky pro provozování geocachingu se zlepšily 1. května roku 2000, kdy americký prezident Bill Clinton oznámil odstranění umělé odchylky. Možnosti, které skrývá zpřesněné měření polohy s odchylkou jen několika málo metrů, hned využil Dave Ulmer. Tento muž o pouhé dva dny později zakopal prvního předchůdce cache, kterého pojmenoval stash. Malý kontejner obsahující poměrně hodnotné věci (knihy, CD se softwarem a dokonce i peníze) byl nalezen hned na druhý den. Dnes používaná označení cache a geocaching navrhl o měsíc později Matt Stum a přibližně ve stejné době se nová napínavá hra začala rozšiřovat i do Evropy.

Podle serveru www.geocaching.com je po celém světě poschováváno téměř půl miliónu aktivních cachí. Jen na území České republiky jich můžeme nalézt přes pět tisíc. Nezdá se, že bychom jich měli moc, ale i tak patří česká geocacherská komunita k jedněm z nejzapálenějších.

Jak vypadá cache a co v ní najdete?

Otevření cache je pro většinu lovců stejně napínavé jako rozbalování dárku. Nikdy nemohou spolehlivě odhadnout, jaké věci pro ně ostatní geocacheři připravili. Někdy jde o plyšáka, jindy můžete narazit i na hodnotnější předměty, nejdůležitější částí cache je však logbook. Jde o sešit nebo papír s natištěnými nebo nakreslenými políčky, do kterých každý objevitel zapíše své jméno, datum a čas nálezu s případnou poznámkou. Políčka IN a OUT jsou určena pro popis věci, kterou si geocacher hodlá odnést, a předmětu, který chce naopak do skrýše přidat. Pamatujte, z každé cache si vždy můžete (ale nemusíte) vzít jen jednu věc výměnou za jinou, kterou jste na místo přinesli. Váš příspěvek by neměl mít výrazně nižší hodnotu než má předmět, který si spokojeně odnesete domů. Ti, kterým dělá obzvláště dobře, že cach objevili první, mohou na svou vydobytou horní linku připsat zkratku FTF (First to Find).

Cache může mít různou podobu, od malé krabičky na kinofilm přes zavařovací sklenici až po velký kýbl opatřený víkem. Vzhledem k tomu, že vlhko a voda dokáží zničit i ten nejlépe skrytý poklad, měla by být použitá nádoba co nejlépe utěsněná. Cache sice fungují jako konzervy, ale to neznamená, že do nich patří jídlo nebo jiné organické látky. Nedávejte do nich ani nebezpečné předměty, jako jsou náboje nebo hořlaviny. Pomineme-li logbook, připravenou tužku a ořezávátko, které musí zůstat na místě, měl by geocacher věnovat zvláštní pozornost takzvaným travelbugům a geocoinům. Nejde o předměty, které si člověk může nechat po delší dobu, patří totiž nadále původnímu vlastníkovi, který se dané předměty rozhodl poslat do světa.

Mudlové a geocaching

Kdo četl Harryho Pottera, ví jistě své a nepřekvapí ho, že se toto nelichotivé označení dostalo i do utajeného světa geocachingu. Mudla je v podstatě neználek, který je neškodný do chvíle, kdy se náhodou dozví o poloze cache.

Upozornění zejména pro městské lovce: Pokud si nedáte pozor při vyzvedávání pokladu a uvidí vás náhodný chodec, můžete se vsadit, že po vašem odchodu místo důkladně prozkoumá. Po zvídavém mudlovi nakonec může zůstat pěkná spoušť. Anebo taky prázdná cache. Na vizitku dobrého geocachera nepatří netrpělivost. Uděláte dobře, když se před každým odkrytím cache ujistíte, že vás nikdo nepozoruje. Šetrnost k přírodě a úcta místním obyvatelům by měla být pro geocachery samozřejmostí.

Typy cachí

Zatím jsme se bavili o tradičních cachích, u kterých jsou přímo uvedené souřadnice a lovci nebrání nic v tom, aby se k nim vydal přímým směrem. V průběhu času však vynalézavější jedinci přišli na různé vychytávky, které mohou hledačům pokladů ztížit pátrání. Zde jsou dvě nejčastější formy:

1. Multicache - Trochu se podobá klasickému azimuťáku, jak ho známé z táborů. Geocacher se vydá na určité místo, kde ho čeká cache s indicií pro hledání další.
2. Mystery cache - Jde o cache opředenou tajemstvím, které je často spjaté s jejím okolím.

Jaký GPS přijímač vybrat?

Dá se říct, že výběru GPS přijímače, který poslouží k hledání cachí, se meze nekladou. Nejvhodnější jsou kvůli vysoké odolnosti přístroje a výdrži baterií turistické GPS, použitelné jsou ale i přijímače zabudované do mobilního telefonu nebo kombinace PDA a bluetooth modulu. Geocacheři příliš nedoporučují přístroje určené pro použití do auta - mnohé z nich se totiž snaží přilepit polohu uživatele k nejbližší silnici a nejsou tak přesné. Použitelný GPS přijímač by měl dát uživateli možnost označit bod se zadanými souřadnicemi a musí k nim umět navádět.

Chci to zkusit bez GPS

Máte hluboko do kapsy, nebo si chcete vyzkoušet extrémní verzi geocahingu? Zkuste hledat bez GPS přijímače. Jak na to? Najděte si na stránce www.geocaching.com (pozor, musíte být zaregistrovaní) souřadnice vybrané cache a zkopírujte je do mapového vyhledavače v trochu pozměněné formě (záleží na vyhledavači).

Příklad pro www.mapy.cz: Pokud souřadnice ze serveru www.geocaching.com N 50° 04.762' E 014° 25.828' přepíšete do tvaru „Loc: 50° 04.762'N 014° 25.828'E“ (bez uvozovek), na mapě se vám ukáže přesná poloha jednoho místa v centru Prahy, které denně okupují stovky turistů.

Užitečné odkazy

Nejobsáhlejší zdroj informací o geocachingu a cachích skrytých po celém světě představuje oficiální stránka www.geocaching.com. I když jsou zde české cache popsány česky, pro základní orientaci byste přeci jen měli znát alespoň několik anglickýh slov. Kam ale zabrouzdat v případě, že tento jazyk vůbec neovládáte? Například na oficiální web české geocacherské komunity www.geocaching.cz. Zde však bohužel zatím není dostupný seznam českých cachí. Neangličtináři tak mohou začít na www.opencaching.cz. Na této stránce sice najdete jen na dvě stovky českých skrýší, na druhou stranu si vystačíte se svým mateřským jazykem. Poměrně nedávno vzniknul pěkný web určený zejména pro začátečníky www.cesky-geocaching.com.

tags: #hledani #veci #v #prirode #podle #gps

Oblíbené příspěvky:

• Krása přírody na vašich stěnách
• Polské investice do odpadového hospodářství
• Odpadkové koše z drátu
• Zkušenosti s bohoslužbami v přírodě
• Více informací k tématu Ohrožení Plynoucí Z Definice