Ať již vás na to upozornily Vánoce anebo větrné dny se sněhovými a deštivými přeháňkami nebo snad datum v kalendáři, jedna věc je jistá - je zima, občas místy suchá, ale nyní spíše mokrá. Je tedy nezbytné aktualizovat všechny vaše survivalové a výletní sady o patřičné věci.
V zimě byste samozřejmě sadu na přežití zimních radovánek měli nosit prioritně a denně. A noste druhou menší pořád na těle jen s tím nejdůležitějším (oheň v nepromokavém pouzdře, mylarová termo-fólie, KPZ, nůž, ...) pro případy, že byste se ocitli bez batohu. Za předpokladu, že již máte jiné důležitější věci (priorita v zimě je teplo namísto hladu a vody), tak zde je pár dalších tipů do vašeho zimního batohu:
Někdo dává přednost i pořízení náhradních zimních masek (tzv. „kukla“) pokrývajících celou hlavu i obličej kromě očí. S brýlemi je to rychle dostupná a efektivní cesta, jak odolat prakticky jakékoliv zimě. Neuškodí ale ani to, když přidáte krém (bez alkoholu, který by vás dále vysušil!) na omrzlé vysušené ruce a prsty, auto dostatečně mimochodem vyhřeje i svíčka a totéž platí pro iglú.
Někdo trpí na omrzlé rty, jiný zase na popraskané ruce nebo jen zmrzlé ruce, jakákoliv práce venku se dříve nebo později přihlásí nemalými nepříjemnými pocity. A když k tomu přidáte i zmoknutí někde spojené s uklouznutím / zapadnutím pod led, může to být doslova „o krk“! Určitě tedy přidejte do vaší sady věci a vybavení, jenž vám pomohou zimu lépe přežít.
Asi každému je jasné, že je potřeba se oblékat v zimě tepleji, jak v létě, přesto však ale, je tu pár drobností, na které je nutné pamatovat. Základem je oblékání v mnoha vrstvách a jejich odkládání a oblékání podle toho, jak moc náročné činnosti právě děláte (dělání dřeva vás jistě rozpálí více, jak sezení nad zvířecí stezkou na posedu).
Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách
I když to tak možná člověku sedícímu v zimě v teplé místnosti za PC nepřipadá, i v zimě se můžete přehřát. Poté se vaše tělo zpotí a musíte si sušit šaty. K této situaci by ideálně nemělo dojít (viz režim s odkládáním a zase oblékáním šatů), protože vás to ohrožuje (blíží se ledová noc a vy jste promočení pomalu přimrzajícím potem) a zdržuje (musíte se usušit, namísto toho, co byste dělali něco užitečnějšího, třeba sháněli další jídlo - i pár přemrzlých šípků je úžasný nález!). Když už se ale přehříváte, je vhodné toho využít třeba k rozpuštění sněhu v láhvi na pití v kapse od bundy.
Během chůze po udusaném sněhu třeba na cestě si dejte nohavice do bot nebo je trochu vyhrňte, aby se nenamočily. Podrážky bot totiž nabírají sníh a, jak s nimi škrtáte o druhou nohu, zanecháváte právě na nohavici to nepatrné množství sněhu nabrané podrážkou bot. Návleky používejte jen, když je potřebujete. Nebuďte líní si je nandávat před broděním sněhem a pak je zase sundejte.
Prvním problémem, jenž na vás uvalí zimní období, je (jak již napovídá její název), extrémní pokles teplot směrem hluboko pod nulu (i v ČR je relativně běžně v nížinách okolo -20° C a místy i mnohem více / níže), což samozřejmě znamená, že udržení stálé tělesné teploty ve spánku je o to těžší a člověk se mu musí aktivně věnovat a neustále topit a sledovat oheň. Přes den se samozřejmě dá zahřát trochu lépe prací (generujete tak totiž více Wattů, jako když spíte logicky).
To ale není jediný zimní zádrhel, problém je i to, že drtivá většina rostlin již dávno vstoupila do svého stádia nečinnosti, nemají plody (v ČR sem tam roste nějaká ta zimní houba) a přestávají být užitečné jako zdroje čerstvého jídla tak, jako v létě, kdy prakticky všechny rostliny nesou semena a plody. Najít kořínky jistě jde, ale to vyžaduje perfektní znalost rostlin, navíc, je tu i riziko záměny za rostlinu jinou. To už je asi jednodušší jíst kořínky smrku, který každý pozná a je u nás nesmírně hojný.
Jelikož v zimě člověk nemá k dispozici listovou zeleninu (i kdyby stromy na podzim listy neshodily, stejně by o ně přišly při prvním větším zámrazu), tak co se týče jeho příjmu vitamínu C, musí se obrátit na plody (šípek, plané jabloně, ...) a větvičky jehličnanů - v ČR jsou to hlavně nejvíce známé jehličnaté stromy (omezte se na jedli, smrk a borovici, protože červená bobulka mezi jehličím signalizuje jedovatý tis).
Čtěte také: Více o rizicích v přírodě
A nesmíme zapomenout, že to, co již bylo řečeno o rostlinách, prakticky absolutně to stejné se dá říci i o zvířatech - většina zazimuje / žere ze svých zimních tukových / jídelních zásob (veverky, ježci, medvědi, …) a jen občas někdo loví, co pár dní (vlci, lišky, ...). Nemálo z nich sice nespí, ale odebere se za teplem do jižnějších končin Země (to platí převážně a jen pro ptáky) nebo aspoň do nižších poloh někde z nejvyšších hor.
Patrně jste si všimli, že indiáni za polárním kruhem párkrát denně něco popíjejí z lahve. A ne, alkohol není dobrý nápad v případě zimy: sice má dost kalorií, ale odvádí teplo ze středu těla na jeho okraje (rozšiřuje vlásečnice) a tím působí zcela kontraproduktivně. Pokud pijete u ohně, je to jedno, ale napít se „na zahřátí“, to vás ve velké zimě ve skutečnosti neohřeje, ale ochladí.
Ale zpět k indiánům, pijí tuk z tuleňů, protože dodá teplo a energii - a stejně byste se měli zařídit i vy, vykašlete se na na čokolády, nudle, instantní polévky, konzervy s gulášem a podobné junk-foodové ptákoviny (prakticky jen samé cukry / voda - většinou okolo 60-70 %) a noste v batohu aspoň 4-5 dl s vaším oblíbeným rostlinným či živočišným tukem (dají se samozřejmě nosit i škvarky, ale ty vás zase moc nezahřejí na rozdíl od teplého oleje...). Tuk je lepší než proteiny i cukry protože má na gram zdaleka nejvíce kalorií (asi tak dvojnásobek).
Takže, za oné situace, že ho do sebe dostanete (a udržíte jej tam), máte k dispozici v jedné lahvi energii na přežití celého dne a noci (půl litru tuku = pěkných pár tisíc kalorií). Když si totiž před spaním či během dne občas potáhnete z láhve s olejem, máte brzy k dispozici teplo z jeho trávení (lidský organismus přemění tak 11-12 % energie tráveného jídla jen na teplo), což je věc, kterou byste měli dělat venku pravidelně, jelikož trávení jídla zvýší jednak váš tepelný komfort a za druhé i radikálně zvýší šance na přežití - a to tím spíše, když je zima a vy spíte někde venku. Samozřejmě neuškodí trénovat již dopředu a občas si ho trošku zkusit, ať vám z něj pak není špatně…
Možnost rychle rozdělat oheň i ve stresu a kompletně mokrý je tedy skutečně nesmírně důležitá, ba zcela klíčová. I v ČR umrzne za rok pár lidí - nikdo tu neumře ani žízní, ani hladem, takže když necháte konzervu doma, nic se nestane, teplo je přednější.
Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě
Co se týče rozdělání ohně, tak mějte u sebe v kapse či KPZ minimálně tři cesty, jak to provést: sirky (raději zakápnuté voskem proti vlhku), zapalovač(e) a křesadlo a použijte ten způsob, jaký je vám nejbližší.
V zimě, kdy je všechno pod sněhem hledáme stojící soušky, které jsou na oheň nejlepší. Tyhle soušky pracně porazíme, nařežeme na polena a pak ještě rozštípeme, abychom se dostali k tomu opravdu suchému dřevu. No a při štípání si je můžete zase hezky namočit, když nebudete dávat pozor nebo budete flinkové.
Do kůry svrchu zaseknete sekeru či jiný sekací nástroj a kompletně s touto sestavou polínko + sekera tlučete do klády tak dlouho, až polínko lupne. Lupne ale nerozletí se po okolí. Musím se přiznat, jsem lenoch, takže to kolikrát neřeším a štípu hlava nehlava a pak sbírám polínka ze sněhu, oklepu je a jdu rozdělat oheň.
Pokud není sníh a chcete oheň dokola zabezpečit, bylo by dobré kameny někde poblíž najít. Není kámen jako kámen. Dávejte pozor na to, z jaké horniny kameny jsou. Nejnebezpečnější jsou porézní horniny jako je pískovec nebo břidlice. Protože během podzimu a zimy do sebe natáhly vlhkost. Když tyto kameny dáte kolem ohně a zatopíte, voda uvnitř kamenů se začne ohřívat a měnit v páru. Pára má několikanásobně větší objem než voda.
Následovat nějakou stezku nemusí být ještě zcela zaručeně optimální cestou z lesa - řada lesáckých stezek se totiž proplétá naší krajinou zcela bez systému, jsou používané jen po část roku, vedou opačným směrem, než potřebujete, … Bez mapy a kompasu je navíc jakékoliv zimní cestování prakticky nemožné, ba nebezpečné, díky systematicky zatažené obloze a nemožnosti určit směr jinak (slunce, hvězdy).
tags: #reziti #v #prirode #zima #jak #na