Role motýla v ekosystému a jeho ochrana

Motýli jsou víc než jen okouzlující obyvatelé zahrad a luk. Hrají zásadní roli v přírodních ekosystémech - opylují rostliny, slouží jako bioindikátory změn životního prostředí a jsou důležitou součástí potravního řetězce.

Rozmanitost a význam motýlů

Motýli (řád Lepidoptera) jsou jednou z nejpočetnějších skupin hmyzu, s více než 180 000 popsanými druhy. V České republice se vyskytuje kolem 160 druhů denních motýlů, avšak nočních druhů je daleko více - přes 2 500.

Motýli mají čtyři životní fáze: vajíčko, housenka, kukla a dospělec. Každé stádium má svou ekologickou funkci a citlivost na prostředí.

Nejsou jen estetickým zpestřením přírody - jejich ekologická role je podstatně hlubší. Mnoho denních i nočních motýlů se živí nektarem a přenáší při tom pyl z květu na květ. Ačkoliv nejsou tak účinní opylovači jako včely, některé rostliny jsou na ně přímo závislé - například druhy s hlubokými květními trubicemi nebo ty, které kvetou v podvečer a v noci (např. pupalka, jasmín, tabák).

Motýli a jejich housenky jsou zdrojem potravy pro velké množství živočichů - ptáci, netopýři, pavouci, žáby, ježci, ale i další hmyz. Bez nich by mnohé druhy ztratily důležitý článek svého jídelníčku.

Čtěte také: Občanská společnost: Současná rizika

Díky své citlivosti na změny klimatu, znečištění a strukturu krajiny jsou motýli vynikajícími indikátory stavu ekosystémů.

Ohrožení motýlů

Před sto lety u nás žilo 161 druhů denních motýlů a z nich 18 druhů úplně vymizelo. Podle vědců je ale primárně ohrožují jiná nebezpečí, než je právě změna klimatu.

Největším problémem je úbytek přirozených stanovišť - zejména květnatých luk, pastvin, remízků a mezí. Tyto biotopy bývají přeměňovány na pole, zalesňovány nevhodnými dřevinami nebo zarůstají bez pastvy a seče.

Pesticidy a herbicidy (zejména glyfosát) ničí nejen potravu pro motýly a jejich housenky, ale přímo hubí i samotný hmyz.

Změna teplot, nepravidelné srážky a extrémní výkyvy počasí narušují životní cyklus motýlů. Druhy z chladnějších oblastí se přesouvají do vyšších poloh nebo zcela mizí.

Čtěte také: MŽP a krajina v ČR

Silnice, sídliště a průmyslové zóny rozdělují krajinu na malé izolované „ostrovy“, které motýli často nedokážou překonat.

Zavlečené druhy rostlin nebo hmyzu mohou vytlačovat původní flóru a faunu.

Vliv klimatických změn na motýly

Globální klimatická změna ovlivňuje mnoho oblastí života na naší planetě. Stále více se potvrzuje, že při globální změně klimatu se posouvá i načasování zažitých biologických jevů. Jedním z nich je doba letu motýlů, tedy čas, kdy se vyskytují dospělí jedinci v přírodě.

Protože oteplování planety lze vnímat jako posuny klimatických pásem, jihočeští vědci zkoumali, jak se mění doba letu motýlů v závislosti na zeměpisné šířce. Použili k tomu čtvrt milionu údajů z nejrůznějších databází, přičemž nejstarší údaje pocházely z 18. století.

„U většiny motýlů by se nemělo se změnou klimatu nic měnit, a to jak s oteplováním, tak i s případným ochlazováním. Tyto druhy tady žijí už od třetihor, přežily několik dob ledových na stejných místech a ani výraznější změny teplot je neovlivní,“ říká entomolog Zdeněk Faltýnek Fric z Biologického centra AV ČR, autor studie, kterou uveřejnil prestižní časopis Ecology Letters.

Čtěte také: Svoz odpadu Nová Role: Nový systém

U dalších druhů motýlů však změny nastanou, respektive už nastávají v průběhu posledních dekád. „Týká se to druhů, které létají časně zjara, například soumračník jitrocelový. Čím jsou víc na sever, tím se vyskytují později. Tyto druhy budou s oteplováním vylétat dříve,“ vysvětluje Zdeněk Faltýnek Fric.

Obdobně to prý platí u motýlů pozdního léta (např. soumračník čárkovaný), kteří budou vlivem globální změny klimatu létat stále později, to znamená ke konci srpna a na začátku září. V severních oblastech tak dojde k rozrůznění sezón: druhy, které se dnes objevují společně, se rozdělí do časných a pozdních skupin.

Vědci dále zjistili, že druhy z vlhkých oceánických oblastí reagují na změnu klimatu výrazněji než druhy kontinentální a že některé druhy motýlů vystupují z nížin do větších nadmořských výšek.

Možnosti ochrany motýlů

Ochrana motýlů začíná ochranou jejich prostředí. Obnova květnatých luk, omezení chemizace v zemědělství a výsadba původních rostlin do zahrad jsou kroky, které může podniknout i jednotlivec.

Je to fenomén posledních několika let. Louky porostlé barevným kvítím, které láká rozmanité druhy hmyzu, ponejvíce motýly. Mezi lidmi se pro ně proto vžil termín - motýlí louky.

Mezi takové patří třeba okáč bojínkový, otakárek fenyklový nebo chlupatí motýlci z rodu soumračníků. Nalézt je můžete na většině motýlích luk, z nichž většina je v Českém ráji.

„Známe asi 165 druhů denních motýlů, z nichž polovina je přímo ohrožena. Každá motýlí louka má proto smysl," předesílá Aleš Hoření ze správy CHKO Český ráj.

Právě on stál v roce 2007 u myšlenky založit první motýlí louku na Turnovsku. Ta tehdy vyrostla na pozemku Igora Víchy ve Frýdštejně.

„Asi dva nebo tři roky se nic nedělo, přemýšleli jsme, jestli něco neděláme špatně. Přírodě trvalo, než nastala zřetelná změna. Dnes už i oko laika pozná, že louka, již protíná Zlatá stezka Českého ráje, není jen tak ledajaká. „Létají sem otakárci fenykloví, těch je tu momentálně asi nejvíc.

Dnes je v Českém ráji motýlích luk asi 10, například na Malé Skále nebo v Sobotce. Přesný počet může být ale vyšší, založit si takovou louku je totiž poměrně snadné. Stačí zrýt klasickou louku a zasít směs osiva s nektarodárnými květinami. Takovou směs je možné koupit v obchodě.

Jakmile květiny vyraší z hlíny, jste na dobré cestě. „Někdy ale stačí na zahradě zasít hrst semen mateřídoušky. Tu mají motýli moc rádi a brzy uvidíte, že si vaši zahradu oblíbí," podotýká Aleš Hoření.

K tomu, aby šlo o skutečnou motýlí louku, je však třeba dodržet základní pravidlo - nesekat. Porost je nejlepší pokosit jednou ročně, nejlépe na podzim, a kosou.

Genomika v ochraně motýlů

Proč je tato disciplína studující genomy organismů pro ochranu hmyzu důležitá? V ochraně přírody slouží hmyz jako důležitý ukazatel zdraví ekosystémů a změn v prostředí.

Jak konkrétně tuto disciplínu biologové využívají, vysvětluje Pável Matos Maraví: „K udržení ohrožené populace je někdy nutné přemístit jedince určitého druhu. V takových případech pomáhají genomické analýzy určit zdrojové populace, které minimalizují rizika.

U vzácných druhů hmyzu je genomika obzvláště cenná především při identifikaci ztráty genetické diverzity. U těch běžných zase pomáhá odhalit genetický základ vlastností, které přispívají k hojnému rozšíření daného druhu. „Chceme pochopit, proč jsou některé druhy běžné, zatímco jiné vzácné.

Pável Matos Maraví a jeho kolegové se například věnují rodu okáčů (Erebia). Ten zahrnuje více než 90 druhů z čeledi babočkovitých (Nymphalidae). V jedné ze studií vědci zkoumali, jak holarktické druhy okáčů žijící v chladných oblastech reagují na své životní prostředí. Zjistili, že je ovlivňuje, jak si dlouhodobě zvykly na některé podmínky, třeba na určité klima.

tags: #role #motýla #v #ekosystému

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická stabilita
• Aktuality z Lhotky u Mšena
• Vliv teploty na kompostování
• Kovové obaly a recyklace
• Seznam FCC kódů odpadu