Rostlinný Odpad: Ekologická Likvidace a Postupy

Řešení problematiky potravinových odpadů (někdy hovoříme o gastroodpadech) patří mezi hlavní priority nejen na úrovni Evropské unie, ale celého světa. Důvodem je plýtvání potravinami, jež podle studie Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů představuje přibližně jednu třetinu celosvětové produkce potravin - ta je buď ztracena, nebo vyplýtvána.

Studie rovněž uvádí, že průmyslové země plýtvají výrazně více potravinami než rozvojové země, a to zejména na spotřebitelské úrovni. Například spotřebitelé v Evropě a Severní Americe ročně produkují 95 až 115 kg potravinového odpadu na obyvatele, zatímco v subsaharské Africe a jihovýchodní Asii vzniká pouze 6 až 11 kg na obyvatele. Z tohoto důvodu Organizace spojených národů (OSN) přistoupila k závazku dosáhnout celosvětově udržitelného rozvoje do roku 2030 (tzv. Agenda 2030).

Tento globální akční plán stanovil 17 cílů udržitelného rozvoje (SDGs) a 169 specifických podcílů ve třech oblastech udržitelného rozvoje: ekonomika, společnost a životní prostředí. Cíl SDG 12 se zaměřuje na zajištění udržitelných vzorců výroby a spotřeby. Specifický cíl 12.3 pokrývá ztráty potravin i snížení plýtvání. Vyzývá k omezení celosvětového plýtvání potravinami na polovinu v oblasti maloobchodu a spotřebitelů a také ke snížení ztrát potravin v rámci výrobních a dodavatelských řetězců, včetně ztrát po sklizni.

Tento akční plán byl později implementován zavedením tzv. monitorovacího rámce pro oběhové hospodářství (Evropská komise, 2018), v němž je potravinový odpad výslovně uveden jako jeden z deseti ukazatelů oběhového hospodářství. Akční plán byl také začleněn do legislativy EU. Konkrétně jde o Směrnici Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2018/851 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech, jež uvádí, že členské státy by měly přijmout opatření na podporu předcházení a omezování vzniku potravinového odpadu v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 přijatou Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015, a zejména s jejím cílem, tedy s omezením celosvětového potravinového odpadu na obyvatele na úrovni maloobchodu a spotřebitelů a snížením plýtvání potravinami ve výrobních a dodavatelských řetězců, včetně posklizňových ztrát, do roku 2030 na polovinu.

Tato opatření by měla být zaměřena na předcházení vzniku a snižování potravinového odpadu v prvovýrobě, při zpracovávání a výrobě, v maloobchodě a jiných způsobech distribuce potravin, v restauracích a stravovacích službách i v domácnostech. S ohledem na environmentální, sociální a hospodářský přínos předcházení vzniku potravinového odpadu by měly členské státy v této oblasti přijmout konkrétní opatření, zahrnující i názorné osvětové kampaně, které by jasně ukázaly, jak předcházet vzniku potravinového odpadu, a staly by se oficiální součástí přijatých programů. Členské státy by rovněž měly měřit pokrok dosažený při snižování potravinového odpadu. Pro měření míry tohoto pokroku a také pro usnadnění výměny osvědčených postupů mezi členskými státy Unie i mezi provozovateli jednotlivých potravinářských podniků by měla být vytvořena společná metodika.

Čtěte také: O smíšených výsadbách

Legislativa v České Republice

V České republice regulují nakládání s kuchyňským odpadem následující právní předpisy:

• Zákon č. 541/2020 Sb, o odpadech, který stanovuje povinnosti a odpovědnosti pro nakládání s odpady, včetně kuchyňského odpadu.
• Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, která detailně popisuje postupy a požadavky pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, včetně kuchyňského odpadu.

Potravinový odpad dle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech (dále jen Rámcová směrnice o odpadech) spadá pod definici biologického odpadu (biologicky rozložitelné odpady ze zahrad a parků, potravinářské a kuchyňské odpady z domácností, kanceláří, restaurací, velkoobchodu, jídelen, stravovacích a maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu). Stejná směrnice uvádí definici potravinového odpadu jako veškerých potravin ve smyslu článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, které se staly odpadem.

Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech tuto definici potravinového odpadu převzal, problém však nastává u první a druhé fáze sledovaného řetězce. Zákon o odpadech v § 2, odst. 1, písmenu d) uvádí, že se nevztahuje na exkrementy, slámu a jiné přírodní látky ze zemědělské výroby nebo lesnictví, které nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů a využívají se v zemědělství nebo lesnictví v souladu se zákonem o hnojivech či k výrobě energie prostřednictvím postupů nebo metod, které nepoškozují životní prostředí a neohrožují zdraví lidí.

Každoroční ohlašovací povinnost o vzniku potravinového odpadu zavedená Rámcovou směrnicí o odpadech platí od roku 2019, kdy došlo k přijetí rozhodnutí v přenesené pravomoci, přičemž prvním referenčním rokem je rok 2020. Metody měření a analýzy:

1. Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1597 ze dne 3. května 2019, jímž se doplňuje Rámcová směrnice o odpadech, pokud jde o společnou metodiku a minimální požadavky na kvalitu pro jednotné měření úrovní plýtvání potravinami.
2. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2000 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví formát pro vykazování údajů o potravinovém odpadu a pro předkládání zprávy o kontrole kvality v souladu s Rámcovou směrnicí o odpadech.

V současné době existují v zemích EU dva metodické přístupy k odhadu plýtvání potravinami. Jeden přístup je založen na analýze materiálového toku (MFA) a kombinuje statistické informace o výrobě a obchodu s potravinářskými produkty s koeficienty plýtvání potravinami. Druhý přístup odhaduje plýtvání potravinami na základě statistiky odpadu (WS). Odhady plýtvání potravinami získané pomocí přístupu MFA jsou obecně vyšší než odhady získané pomocí přístupu WS.

Čtěte také: Legislativa pro odpadní rostlinné oleje v ČR

Nakládání s Bioodpadem v Domácnosti

Biologicky rozložitelné odpady z komunálního odpadu (domácností), zkráceně BRKO, tvoří podle statistik až jednu třetinu obsahu našich popelnic. Odkládáním bioodpadu do samostatných hnědých popelnic či kontejnerů, případně do zahradních kompostérů, se tak výrazně odlehčí skládkám, kde se tento druh odpadu významně podílí na tvorbě metanu, který řadíme mezi tzv. skleníkové plyny.

Navíc zpracováním bioodpadu na kompostárně vzniká certifikované hnojivo. Pro jeho výslednou kvalitu je nezbytnou součástí právě rostlinný kuchyňský odpad vznikající při přípravě pokrmů či zbytky z konzumace ovoce a zeleniny. Pouze biologicky rozložitelný odpad z údržby veřejné zeleně (zkráceně BRO), tedy posečená tráva, ořezané větve stromů a sesbírané listí nám kvalitní kompost nezaručí.

Co patří do kompostu:

• Z kuchyně: zbytky ovoce, zbytky ze zpracování zeleniny, zbytky z kávy a čaje, skořápky z vajíček a ořechů, papírové utěrky a ubrousky
• Ze zahrady: posekaná tráva, listí, větvičky, plevele, zbytky zeleniny, piliny, hobliny, kůra, popel ze dřeva, trus býložravých hospodářských zvířat

Bioodpady je vždy nutné vhazovat bez obalu!

Co nepatří do kompostu:

• kosti, odřezky masa, kůže
• stolní oleje a tuky
• potraviny, které prošly tepelným zpracováním
• rostliny napadené chorobami
• chemicky ošetřené materiály - např. lakované dřevo
• popel z uhlí, cigaret
• prachové sáčky z vysavače
• exkrementy masožravých zvířat
• časopisy a jiné tiskoviny
• plasty, sklo, kovy, kameny

Nádoby na Separovaný Odpad v Domácnosti

Abyste nemuseli bioodpad vždy "po troše" nosit do hnědého kontejnera, dobrým řešením je pořídit si sběrnou nádobu do domácnosti. Tu si můžete dát například do kuchyně, kde se standardně vyprodukuje nejvíce biologicky rozložitelného odpadu. A vyvezete je až když se naplní.

Praktický tip: Pokud si chcete sběr ještě více usnadnit, doporučujeme používat rozložitelné sáčky na bioodpad. Protože se dají kompostovat, můžete je vyhodit do hnědého kontejneru spolu s jejich obsahem.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Sběr Bioodpadu v Gastronomických Provozech

Na gastronomické provozy se vztahují stejné podmínky sběru bioodpadu jako na domácnosti s tím rozdílem, že sběrné nádoby a odvoz nezajišťuje obec nebo město. Jako podnikatel musíte uzavřít smlouvu s firmou, která je na sběr bioodpadu certifikovaná. Tato firma se následně postará o jeho pravidelný odvoz.

Při provozu gastronomického podniku se přirozeně vyprodukuje velké množství bioodpadu, který je potřeba pravidelně odvážet. Ale nejde jen o to. Zákon o odpadech také nařizuje sběr použitého kuchyňského oleje. Odvoz a ekologickou recyklaci musíte příslušným úřadům dokládat smlouvou nebo potvrzením od certifikované společnosti poskytující tyto služby.

Likvidace Olejů

Použitý olej, ať už rostlinný či průmyslový, je pro majitele velkým problémem. Svůj účel olej již splnil, jak se jej však podle zákona šetrně zbavit? Likvidace olejů má různý postup podle toho, jestli se jedná o oleje jedlé či průmyslové. I přesto bychom ji neměli podceňovat a vždy jednat tak, abychom co nejméně zatížili životní prostředí. Správná likvidace olejů je dokonce povinná. Při nesprávné manipulaci s průmyslovými oleji hrozí totiž vysoká pokuta.

Rostlinný olej, určený ke smažení nebo fritování, jednou doslouží. Na přepáleném oleji se nedají připravovat pokrmy do nekonečna, je třeba se jej po použití zbavit. Nejjednodušším, bohužel nejméně vhodným, a přesto nejčastějším způsobem likvidace je vylití do odpadu či kanalizace. Pokud rostlinné oleje likvidujete tímto způsobem, počítejte s postupným zanášením kanalizace a všech potrubí. Tuky v kanalizaci urychlují korozi, ucpávají čerpadla i další zařízení. Paradoxem je, že dnešní čističky jsou vybaveny speciálním stíracím zařízením, které se snaží oleje zachytávat a uchovávat ve specializované jímce. Odtud olej následně putuje na skládku. Absolvuje tak dlouhou cestu, kterou můžete výrazným způsobem zkrátit, vyhodíte-li jej přímo do směsného odpadu.

Pokud tedy rostlinné oleje nepatří do dřezu, záchodu ani kanalizace, jak s nimi ekologicky nakládat? Správné řešení je snadné. Stačí použitý olej postupně shromažďovat do PET lahve a po naplnění pečlivě uzavřít a následně vyhodit do popelnice. Do kontejneru určeného na plastový odpad lahev s olejem hodit nesmíme. Doporučujeme k uskladňování použitého rostlinného oleje používat právě PET lahve, které jsou pevné a snadno se uzavírají. Naprosto nevhodné jsou igelitové sáčky či papírové obaly.

V České republice působí několik specializovaných firem, které se zabývají výkupem rostlinných olejů. Likvidace oleje je pak navíc i výhodná. Toto řešení je vyhledávané především gastronomickými provozy, školními jídelnami a dalšími stravovacími zařízeními, u kterých dochází k výraznému používání rostlinných olejů, a tedy i ke vzniku odpadu.

Samostatnou oblast však tvoří oleje průmyslové, motorové, technické. Používání a likvidace vyjetého oleje a jiných průmyslových olejů je dáno zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb., který přesně definuje způsob nakládání. Podle tohoto zákona hrozí v případě nelegálního využívání udělení pokuty ve výši až 10 milionů korun. Vyjetý olej nesmí být po využití dále používán a musí být správným způsobem zlikvidován.

Třídění Zahradního Odpadu

Je důležité nejen pro udržitelnost životního prostředí, ale i pro efektivní využití přírodních zdrojů. Pečlivě roztříděný zahradní odpad lze recyklovat nebo znovu využít v zahradě. Snížení množství odpadu na skládkách je jedním z cílů třídění.

Bioodpad (tráva, listí, větve apod.) lze kompostovat a vyrábět tak kvalitní hnojivo. Tříděný bioodpad může být využit při výrobě bioplynu nebo kompostu ve velkých kompostárnách. Spalování bioodpadu doma uvolňuje do ovzduší škodlivé látky a je často zakázáno.

Druhy zahradního odpadu a jak s nimi naložit:

1. Kompostovatelný odpad: tráva, listí, drobné rostlinné zbytky.
2. Dřevní odpad: větve, kůra, pařezy.
3. Kamenivo a štěrk: zbytky stavebního materiálu.
4. Plevel a invazivní rostliny.

S organickým zahradním odpadem lze bojovat i zcela přírodní cestou, například sběrnými dvory, solným roztokem, napařováním a vroucí vodou. Pálení zahradního odpadu je od března 2025 zakázané, jelikož může zvyšovat emise škodlivin v ovzduší a snižovat tak jeho kvalitu.

Využití Bioodpadů

Důvodů, proč bychom vůbec měli biologicky rozložitelné odpady neboli bioodpady využívat, existuje hned několik. Třeba, že tím snižujeme množství odpadů, které by jinak skončilo na skládkách a tím i množství emisí skleníkových plynů, zejména metanu. V roce 2030 navíc začne platit zákaz skládkování využitelných složek odpadu, takže nám nezbyde nic jiného, než odpady zpracovávat.

S tím se pojí i ekonomické aspekty, protože využíváním bioodpadů snižujeme náklady na jejich likvidaci. Navíc vyrábíme produkty, které můžeme prodat, jako je kompost nebo bioplyn, případně využívat pro vlastní potřebu třeba k vytápění nebo hnojení půdy. Je tedy patrné, že s bioodpady se pojí značný potenciál, proto bychom měli pečlivě zvážit, jakým způsobem je budeme zpracovávat a využívat.

Druhy bioodpadu a jejich využití:

Zelený bioodpad, nebo také biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu, zahrnuje trávu, listí, větve a jiné rostlinné zbytky z údržby zahrad a parků. Dále se jedná o biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven, které jsou rostlinného původu. To znamená zbytky potravin, slupky z ovoce a zeleniny nebo zbytky.

Biologickou metodou využívání rostlinné složky bioodpadu je kompostování. Během něho se organický materiál za přítomnosti kyslíku rozkládá a mikroorganismy, jako jsou bakterie, houby a červi, přeměňují bioodpad na kompost.

Kompost můžeme používat jako organické hnojivo pro zlepšení kvality půdy, zvýšení úrodnosti a schopnosti zadržovat vodu. Kompost může být případně použit jako mulč pro zadržování vlhkosti, ochranu rostlin a potlačení růstu plevelů. Nebo ho můžeme smíchat s dalšími materiály a vytvořit výživný zahradní substrát.

Mezi živočišné odpady, neboli bioodpady živočišného původu, které vznikají při zpracování masa, mléčných výrobků, ryb a dalších živočišných produktů, patří například kosti, maso, tuk, zbytky mléčných výrobků a rybní odpad.

Tyto odpady se využívají zejména v bioplynových stanicích. V nich vzniká během rozkladu organického materiálu bez přístupu vzduchu bioplyn, který má srovnatelné vlastnosti jako zemní plyna digestát, který je vedlejším produktem a je možné ho použít jako hnojivo. Bioplyn se nejčastěji používá k výrobě tepla, elektřiny nebo výjimečně chladu.

Poslední variantou zpracování bioodpadů je v zařízení na energetické využití odpadů, tzv. ZEVO.

tags: #rostlinný #odpad #ekologická #likvidace #postupy

Oblíbené příspěvky:

• Dosažení klimatické neutrality v ČR a Evropě
• Svoz odpadu Pardubice - harmonogram
• Ekologický dopad kožených bot
• Ekologická likvidace vozidel
• Využití stříbra v praxi