Rostliny na rekultivaci kompostu

Pokud nejsme lhostejní k životnímu prostředí, určitě by nás měla zajímat možnost separace všech složek odpadu, který vyprodukujeme. Tak jak jsme si zavedli systém na separaci papíru, kovů, skla či plastů, můžeme zavést i systém na separaci bioodpadu.

Kompostování - přirozený proces

Kompostování je přirozený proces. Probíhá v přírodě úplně běžně. To co zemřelo, se znovu promění v nový život. Kompost je velmi výživná hmota. Proto pokud máte zahrádku, je kompost skoro nutností - a skvělé je, že to není žádná věda, a navíc do něj zrecyklujete všechny zbytky ze zahrady i kuchyně! Pojďme si ukázat, jak na to.

Jak probíhá v přírodě kompostování?

Rostlina nebo zvíře, které uhyne, poslouží nejdříve jako potrava. Ať už šelmám, slepicím ve výběhu, anebo nám lidem v guláši či smoothie. Putuje žaludkem a trávicím traktem, až se promění v trus (humus). Pokud se něco v průběhu cesty nevyužije, pustí se do toho s nadšením rozkladné bakterie/houby (ať už třeba do nestravitelné vlákniny ze zeleniny v našich střevech, anebo do dřevní hmoty v přírodě). Humus vzniká za přístupu vzduchu procesem zvaným tlení (za nepřístupu vzduchu vzniká hnití a to nechceme). Jen díky tomu se zrodí hmota plná živin, která může sloužit jako další výživa - například pro naši hladovou zeleninu.

Humus není věčný, jednoho dne se z něj zase stane rostlina nebo živočich produkující trus a koloběh zase pokračuje novým humusem.

Založení kompostu

Kompost si jednoduše vytvoříte sami na zahradě pomocí kompostéru. Do kompostéru patří veškerý kuchyňský bio odpad, kromě masných a mléčných výrobků. Produkty ze zahrady, jako je posekaná tráva, hlína, piliny, listy i větvičky jsou ideálními surovinami do kompostu. Člověk by se ale při výběru surovin měl řídit svým vlastním rozumem. Pokud je nějaká rostlina nebo listí napadené škůdci či nějakou chorobou, raději je vyhoďte do popelnice.

Čtěte také: Sázení rostlin a kompost

Na zahradě je potřebné vyčlenit v závětří a polostínu 2-3m², kde nám kompostér nebude překážet a zároveň bude lehce přístupný.

Co budeme potřebovat?

• Koš na bioodpad pro sběr v kuchyni.
• Vermikompostér (s žížalami), bokashi kompostér na mikrobiální bázi, uzavřený plastový kompostér, nebo otevřené kompostovací silo.
• Dusíkaté a uhlíkaté materiály.

Jak na to?

1. Najdeme místo - mělo by být chráněno před prudkým sluncem, větrem a deštěm, nejlépe v polostínu, třeba pod stromem nebo keřem.
2. Shromáždíme materiál - tj. nasbíráme dusíkaté a uhlíkaté materiály. Hrubý materiál nasekáme na menší kusy (tj. větve, suché a dlouhé stonky a stébla, staré velké dýně a cukety aj.).
3. Správně materiál namícháme - na zrytou půdu naneseme hrubší kousky uhlíkatých látek (větve, sláma atp.), aby mohl v kompostu proudit vzduch a odtékat voda. Poté přidáváme další vrstvy dle pravidla: na 2-3 díly uhlíkatého materiálu přidáme 1 díl dusíkatého materiálu.
4. Proces kontrolujeme - po 4-5 dnech by měl kompost začít “topit” (když ne, přidáme více dusíkatých látek nebo moči). Pokud do něj strčíme ruku, měli bychom cítit, jak je horký. Když pálí, je třeba ho přeházet vidlemi a provzdušnit. Když je suchý, prolijeme ho vodou. Pokud je naopak moc mokrý, přimícháme suchý materiál (seno, hobliny, sláma) a přeházíme ho. Kompost je třeba vždy po 7 dnech přeházet vidlemi, aby se suché části dostali dovnitř a ty horké napovrch.
5. Hmotu zužitkujeme - po cca 6-12 měsících je kompost hotový. Celá kupa bude mít tmavě hnědou barvu, v celém objemu bude mít podobnou strukturu, bude sypká, provlhčená, nasládle vonět a přestávat topit. - vznikne skvělé hnojivo pro zahradu a záhony (vhodné je kompost na záhonku zasypat mulčem a sazenice vkládat do tzv.

Od 24 hodin v elektrickém kompostéru GG02, přes několik týdnů ve vermikompostéru až po 1 rok v otevřeném kompostovacím sile. Průměrná doba zkompostování v nejprodávanějších kvalitních, uzavřených, plastových kompostérech (např.

Výživný humus potřebuje správný poměr N:C

Aby byl kompost kvalitní a fungoval, jak má, měl by být dusík (N) a uhlík (C) v kompostu ve správném poměru - tj. 1:20-30. Každá látka má trochu jiný poměr dusíku a uhlíku. Například tráva, odpad z kuchyně a kravský hnůj má 1:20, listí 1:50, jehličí 1:70, sláma 1:100, kůra 1:120, dřevo 1:200 a piliny mají 1:500.

Stačí se držet pravidla: na 2-3 díly uhlíkatého materiálu přidáme 1 díl dusíkatého materiálu. V praxi to vypadá asi takto: na 2 kbelíky kůry přidáme 1 kbelík odpadu z kuchyně (tj. slupky, odkrojky, zbytky z vaření aj.); na 3 kolečka posekané trávy přidáme 1 kolečko slámy nebo jehličí. Díky jejich správné kombinaci vznikne ten pravý extra výživný humus.

Dusík funguje v kompostu jako palivo pro tlení a zahřívání. Pokud by ho kompost obsahoval příliš, začne hnít, zapáchat, bude v něm málo vzduchu a začnou převládat nežádoucí procesy. Naopak pokud by kompost obsahoval příliš mnoho uhlíkatých látek, rozkládat by se příliš dlouho a velmi špatně.

Čtěte také: Znečištění ovzduší: role rostlin

Kromě správného poměru musíme kontrolovat při kompostování ještě 3 věcí: kyslík, teplotu a vlhkost. Kompostér by proto měl mít otvory, aby hmota mohla dýchat a na spodku kompostu by měl být vzdušný materiál - tj. větve a nahrubo sekané dřevité materiály.

Na co si dát pozor?

1. Nevhodné materiály: Maso, kosti, ryby, mléčné výrobky a tuky se rozkládají pomalu, zapáchají a přitahují škůdce. Stejně tak exkrementy masožravých zvířat a rostliny ošetřené pesticidy.
2. Vlhkost: Kompost by měl být vlhký, ale ne mokrý.
3. Provzdušňování: Pravidelně kompost provzdušňujte přehazováním.
4. Poměr uhlíku a dusíku: Udržujte vyvážený poměr uhlíkatých a dusíkatých materiálů (2:1 ve prospěch uhlíkatých).
5. Teplota: Pro rychlejší kompostování je ideální horké kompostování (50-70 °C).
6. Velikost částic: Čím menší jsou kousky kompostovaného materiálu, tím rychleji se rozkládají.
7. Zápach: Zápach signalizuje nedostatek kyslíku nebo nadměrnou vlhkost.

Využití kompostu

Využití je všude tam, kde bychom použili i kupovaný půdní substrát - okolo dřevin na zahradě, na trávník, případně na pokojové a užitkové rostliny.

Rekultivace a kompost

V současné době nabývají komposty nový význam především jako způsob využití biologicky rozložitelných odpadů. Ze zákona o odpadech vyplývá povinnost odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů, a proto význam výroby kompostů v současnosti roste.

Výsledným produktem tohoto procesu je kompost, tradičně využívaný v zemědělství, v pěstování rostlin, ale také v rekultivaci krajiny a ve výstavbě liniových staveb na podporu cíleně vysazované zeleně. Obecně můžeme kompost považovat za organické hnojivo, obsahující kromě organických látek i přístupné minerální živiny.

Rekultivace je proces obnovy krajiny narušené například těžbou, typicky povrchovými doly nebo pískovnami. Cílem je vrátit takovým místům vegetaci a ekologickou funkci, často výsadbou stromů a dalších rostlin. Jenže ne každá dřevina dokáže v extrémních podmínkách narušených půd prosperovat.

Čtěte také: O ekosystému kolem nás

Výběr dřevin pro rekultivaci

Volba stromů a rostlin záleží hlavně na podmínkách stanoviště. Na rekultivovaném území často chybí kvalitní půda. Může se jednat o písčité podloží bez živin, například po těžbě štěrkopísku, nebo naopak o jílovité výsypky s horším vsakováním vody (ty vznikají například po těžbě uhlí). Odborníci proto nejprve zkoumají, s jakými omezeními místo bojuje - zda je zde přílišné sucho, chudá půda, eroze... a snaží se navrhnout vhodná opatření a druhovou skladbu.

Obecně jsou preferovány odolné, tzv. pionýrské druhy, které snesou drsné podmínky a pomohou připravit půdu pro další generace lesních dřevin. Důležité jsou také místní původní druhy, které se v dané oblasti přirozeně vyskytují. Ty mívají největší šanci na úspěch a podporují lokální biodiverzitu.

Nejčastěji vysazované stromy a rostliny při rekultivaci

• Borovice lesní (Pinus sylvestris): Dobře roste na suchých, chudých, písčitých půdách.
• Dub (zejména dub letní, Quercus robur): Úspěšný na výsypkách po těžbě uhlí, obohacuje půdu humusem.
• Habr obecný (Carpinus betulus): Odolný vůči suchu i mrazu, zpevňuje půdu svahů.
• Lípa srdčitá (Tilia cordata): Dobře snáší různé půdy, obohacuje půdu o živiny.
• Bříza bělokorá (Betula pendula): Průkopnický strom, často se samy dostanou na opuštěná místa.

Na velmi chudých půdách se někdy přidává i tenká vrstva ornice nebo kompostu, která zlepší podmínky pro start.

Rizika spojená s kompostem

Kromě těchto pozitivních vlastností se mohou komposty stát zdrojem zaplevelení z důvodu obsahu plodů a semen některých druhů rostlin. Důležitou zásadou k omezení šíření plevelů je budování regionálních kompostáren, které by zpracovávaly bioodpad pouze z místních zdrojů. Vyrobený kompost by měl nacházet uplatnění pouze ve stejném regionu.

Využívání bioodpadu přináší i nové otázky, na které zatím neznáme jednoznačné odpovědi. Jedná se především o chování mikroplastů v procesu kompostování a v půdním prostředí.

tags: #rostliny #na #rekultivaci #kompostu

Oblíbené příspěvky:

• Co znamená smog?
• Střední vrstva a ochrana přírody
• Co jsou biopotraviny?
• Co dělat s nebezpečným odpadem?
• Podzemní kontejnery na tříděný odpad