Rostliny Sající Vlhko z Ovzduší: Kroton a Další Druhy

10.03.2026

Některé části modernějších domů a bytů, případně dodatečně zateplených budov, mají místa, kde se setkává teplý vzduch s velice chladnými povrchy. Pokud je v prostoru zároveň vysoká vzdušná vlhkost, kondenzace se začne projevovat hned, jakmile se venku výrazněji ochladí. A konečný důsledek? Růst a šíření plísní. Může přitom jít jen o obyčejné chladné okno, obklady, případně zrcadlo v koupelně.

Samozřejmě je hlavním řešením dostatečné větrání a také odstavení nábytku kousek dál od stěn, aby okolo nich mohl proudit vzduch. Prodávají se i různé lapače vlhkosti (odvlhčovače), existuje však i jednoduché pomocné řešení v podobě vhodně zvolených pokojovek. Rostliny sice nedovedou filtrovat ze vzduchu spory plísní, mohou však jejich výskytu bránit preventivně právě snižováním vzdušné vlhkosti v místnostech, kde rostou.

Logicky nyní každému trochu znalému pěstiteli dojde, že půjde především o druhy tropické, dokonce pralesní, které jsou na vysokou vzdušnou vlhkost zvyklé ze své domoviny. Mezi výše uvedenými rostlinami jsou i epifytické extrémy, například tilandsie nemají vůbec žádný kořenový systém a bromélie zaléváme do nálevky ve středu rostliny. Orchideje se pro změnu pěstují kvůli jejich vzdušným kořenům bez tradičního pěstebního média.

Odlišností mají tropické druhy rostlin mnoho a předností mnohých z nich jsou i minimální nároky na denní světlo, protože pochází ze spodních pater tropických pralesů. Pokojové břečťany jsou na rozdíl od našich venkovních břečťanů mnohem subtilnější, mívají na listech krásné panašování a pěstovat je lze v interiérech jako rostliny pnoucí i převislé.

Zajímavým trikem je v případě uvedených rostlinných druhů jejich pěstování v místech, kde vysoká vzdušná vlhkost páchá největší škody, tedy u míst největší kondenzace, nebo v nejvlhčích místnostech (např. viz výše koupelny). Vytvořit můžeme i celé zelené stěny. Záleží jen na teplotách, jaké konkrétní druhy vyžadují. Je však zároveň třeba se vyvarovat nejčastější chyby, kterou je přelévání rostlin. Ta obvykle způsobuje hnilobu kořenů a plísně, které se pak šíří dál.

Čtěte také: Sázení rostlin a kompost

Je ale také třeba si uvědomit, že rostliny pohlcující vzdušnou vlhkost nejsou v žádném případě všemocné. Bez pravidelného větrání, používání digestoře v kuchyni, ventilátoru v koupelně a sušičky místo sušení prádla volně v místnostech nebudou příliš platné. Jde jen o jeden dílek v mozaice boje s vlhkostí.

Zároveň se rozhodně doporučuje koupě vlhkoměru. Jednoduše už jen proto, že si ověříme optimální vzdušnou vlhkost. V zimě je to rozmezí 45 až 60 %, v létě 40 až 55 %. Navíc nám vlhkoměr pomůže naopak i s detekcí příliš suchého vzduchu, což je v zimě méně jak 45 % a v létě méně jak 40 %.

Kroton (Codiaeum variegatum)

Podivec pestrý, známý spíš jako kroton či obojan (Codiaeum variegatum) je jedna z nejvýraznějších pokojových rostlin. Je nepřehlédnutelný díky svým vícebarevným listům. Pevné, kožovité listy mají rozmanité tvary: mohou být široké, úzké, zvlněné nebo spirálovitě stočené. Atraktivní jsou ale především neuvěřitelně pestrým zbarvením. Kombinace sytě zelené, žluté, oranžové, červené, purpurové i hnědé dělá z krotonu dekorativní pokojovku.

Dekorativní kroton pochází z tropických oblastí jihovýchodní Asie a Tichomoří, zejména Indonésie, Malajsie a ostrovů Oceánie. Ve své domovině roste jako keř nebo dokonce strom. K nám byl kroton dovezen v polovině 19. století.

Při pěstování je důležité dodržet podmínky, které panují v její domovině. Dobře si proto rozmyslete místo, kam rostlinu umístíte, vezměte v úvahu množství světla, které jí budete moci dopřát, a také prozkoumejte její požadavky na zálivku a teplotu.

Čtěte také: Znečištění ovzduší: role rostlin

Při nesprávné péči její dekorativní listy blednou, osychají a nakonec opadávají. Kroton je tropická rostlina, a proto potřebuje ke svému životu konstantní teplo. Vražedné jsou pro kroton teploty pod 16 °C. Neprospívá mu tak přílišné kolísání teplot v bytě. Zejména mladým rostlinám, ty jsou choulostivější, škodí průvan.

Když je chladněji nebo při náhlé změně teploty, začnou mu rychle schnout a opadávat listy. Rostlina má ráda klid a jen obtížně se přizpůsobuje novým podmínkám. Pokud je to možné, kroton nestěhujte z místa na místo.

Když to vůbec zvládne přesun, velice dlouhou dobu se aklimatizuje. Dalším požadavkem na úspěšné pěstování krotonu je vysoká vlhkost vzduchu (až 80procentní). Hlavně to platí pro mladé rostliny. V zimním období byste je měli držet dál od radiátoru, který ve svém okolí přesouší a přehřívá vzduch.

Bydlíte-li v bytě s ústředním topením, používejte zvlhčovač vzduchu kolem rostlin. Prospívá jim pravidelné rosení, anebo můžete listy potírat vlhkým jemným hadříkem. Starší rostliny výborně snášejí i občasné sprchování. Kdybyste udělali tuto chybu, dá vám to najevo suchými listy a jejich rychlým opadáváním.

Kroton je rostlina světlomilná, vyžaduje dostatek jasného, rozptýleného světla. Velmi dobře snáší sluneční paprsky a potřebuje je zhruba čtyři hodiny denně. Nejlépe se mu daří u okna orientovaného na východ nebo na západ. Čím jsou listy barevnější, tedy méně zelené, tím více světla rostlina potřebuje! Čím více světla, tím výraznější bude zbarvení listů. Naopak při nedostatku světla zůstávají listy krotonu zelené, bez výrazných barev.

Čtěte také: O ekosystému kolem nás

Když má kroton málo světla, listy rostou pomalu, místo vzpřímeného růstu postupně klesají a nakonec odpadnou. Kroton bychom měli zalévat přibližně jednou týdně, starší rostliny ve velkých květináčích méně často. Důležité je nechat proschnout větší část substrátu. V zimě zálivku omezte, protože kvůli nedostatku světla je rostlina méně aktivní, méně vody vypařuje, a tím pádem i saje. Nikdy nenechávejte kroton stát ve vodě.

Od jara do podzimu přihnojujte jednou za dva týdny běžným tekutým hnojivem pro pokojové rostliny s barevnými listy. V zimním období pouze jednou za měsíc, slabší dávkou hnojiva. Kroton stačí přesadit na jaře jednou za dva až tři roky, mladší rostliny každý rok. Pokud kořeny vyplní celý květináč, je čas na přesazení. Ideální je lehký a dobře propustný substrát bohatý na živiny.

Při přesazování můžete starší rostliny využít i k množení. Kroton se nejčastěji množí vrcholovými nebo stonkovými řízky. Řízky se nechávají zakořenit ve vlhkém substrátu nebo ve vodě, ideálně při vyšší teplotě i vlhkosti. Proces je pomalejší, ale určitě se nových rostlinek dočkáte.

Kroton je rostlina z čeledi pryšcovitých (Euphorbiaceae), příbuzný je tak například se známou poinsettií (pryšec nádherný Euphorbia pulcherrima). A stejně jako vánoční hvězda a většina pryšců roní při poranění tekutinu podobnou mléku (tzv. latex), která obsahuje mj. toxický alkaloid euforbin. Bílý latex se objevuje u každého řezu i zranění rostliny.