Rozvoj demokratického klimatu v organizaci

Veřejný obraz neziskového sektoru se postupně mírně zhoršuje. V roce 2019 se navíc veřejně ustálil výraz politické neziskovky, proti kterým část lidí útočí slovně i fyzicky, neboť je řadí k elitě.

Jejich činnost je však legitimní, bez nich může dojít k degradaci demokracie a obnovení autoritářství, soudí česká vláda. Vyplývá to ze Strategie spolupráce veřejné správy s nestátními neziskovými organizacemi na léta 2021 až 2030, kterou zpracoval odbor lidských práv a ochrany menšin při Úřadu vlády.

Podle Strategie „veřejnost z většiny nechápe význam a roli neziskového sektoru a NNO (nevládních neziskových organizací) ve společnosti.

Příkladem může být činnost neziskových organizací, která je naprosto zásadní v oblasti sociálních služeb. „Z celkového počtu registrovaných sociálních služeb jich 60 % provozují NNO.

Naprosto dominantní zastoupení mají NNO v minimálně 26 z 33 typů registrovaných sociálních služeb. Podle řady indicií veřejnost plně nechápe vymezení NNO ani principy jejich práce.

Čtěte také: Ochrana přírody v Klatovech

Situace se však nezhoršila ze dne na den. Podle hypotézy, ke které Strategie odkazuje, šlo o tzv. odložené důsledky finanční krize, která se v ČR projevila později.

„Pocit rozdělení společnosti na běžný lid a neschopné odtržené elity pak zasáhl i část neziskového sektoru, protože část veřejnosti začala řadu NNO také vnímat jako součást elit.

Tento trend je však celosvětový: „Na nepříznivé prostředí, mnohdy verbální i fyzické útoky, především směrem k NNO, které se věnují advokační činnosti, upozorňuje Úřad pro demokratické instituce a lidská práva při OBSE.

Poukazuje na očerňující kampaně a nálepkování NNO jako ,politických NNO´. „Role obhájců veřejných zájmů či též advokační role je legitimní a zásadní rolí NNO pro zprostředkování účasti občanů na věcech veřejných a je přijímaná v zemích s dlouhodobou tradicí silné občanské společnosti.

Některé vyspělé demokracie, jako např. V poslední době podle Strategie ve světě posiluje trend „uzavírání“ nebo „zmenšování“ občanského prostoru (shrinking civic space).

Čtěte také: Definice udržitelného rozvoje

„Dochází k němu ze strany státních i nestátních aktérů (např. soukromých médií) prostřednictvím právních prostředků, jako jsou represivní či jinak ztěžující zákony a např.

S politickými neziskovými se totiž vezou i organizace, které se zabývají sociálními věcmi nebo mládeží či zájmovou činností. „Má to dopad nejen na organizace, které se zabývají obhajobou veřejných zájmů v kontroverzních tématech, ale i na ty, u kterých převažuje servisní role.

Tyto trendy nabourávají pluralitní demokracii a základní mezinárodně uznávaná práva, tj. svobodu projevu, sdružování a shromažďování. „Degradace občanského prostoru není jen omezením ústavního práva lidí svobodně vyjadřovat svou vůli, organizovat se nebo protestovat.

Je to příznak a součást mnohem širšího trendu globální demokratické recese, populismu či přímo oživení autoritářství,“ varuje mimo jiné Strategie.

Vzdělávání a klimatická změna

Kauza Učitelských novin dobře ilustruje stav současné české debaty o klimatické krizi, jejíž vyhrocená podoba se bohužel nevyhýbá ani školnímu prostředí.

Čtěte také: Odpad v České republice

"Jako bychom nedokázali pochopit, že nedostatek vody, zdevastovaná krajina, neúroda, dramatické změny počasí, tání ledovců, zvyšující se koncentrace skleníkových plynů a další rizikové jevy se týkají nás všech," komentuje úroveň diskuse Jiří Karen, učitel ZŠ Háj ve Slezsku, doktorand Opavské univerzity a člen platformy Učitelé za klima.

"Ve školním prostředí se učitelé s kontroverzemi týkajícími se klimatické krize mohou setkat, protože škola samozřejmě odráží společenskou atmosféru.

Víme, že existuje skupina aktivních pedagogů, kteří současná témata inovativně do výuky zapojují. Bohužel se zřejmě zatím jedná o kapku v moři, protože málokterý učitel je ochoten riskovat politický střet či kontroverzi nebo si i přidělávat práci navíc výukou tématu, které je tak komplexní a přesahující do mnoha vědních oborů a vyučovacích předmětů," komentuje stav výuky o klimatické změně další člen platformy Učitelé za klima Miroslav Pešek z Gymnázia Jana Keplera v Praze.

Téma klimatické změny spadá do oblasti dvou průřezových témat rámcových vzdělávacích programů a je nedílnou součástí globálního rozvojového vzdělávání či vzdělávání pro udržitelný rozvoj.

Podle dat z tematické zprávy České školní inspekce (ČŠI) Vzdělávání v globálních a rozvojových tématech na základních a středních školách z roku 2016 má ale pouze polovina základních škol a něco málo přes padesát procent středních škol někoho, kdo se zaměřuje na koordinaci či metodiku začleňování průřezových témat nebo témat týkajících se globální a rozvojové oblasti do výuky.

Z šetření dále vyplývá, že základní i střední školy se nejčastěji věnují lidským právům, životnímu prostředí, dětským právům, právům seniorů, ale i ekonomické globalizaci.

Jak moc aktivně a inovativně k výuce těchto témat přistupují, souvisí s tím, zda je na škole ustavena role koordinátora globálních a rozvojových témat a zda školy využívají programy či metodiky dalších organizací a platforem.

O tom, jak se ve školách vyučuje konkrétně problematika klimatické změny, se ale z šetření nedozvíme nic. Zaměřuje se na ni až aktuální šetření ČŠI, které probíhá od loňského podzimu do poloviny června 2020 na základních školách a víceletých gymnáziích.

"Na základě analýzy tohoto šetření bude mít ČŠI v říjnu tohoto roku podrobné informace o začleňování problematiky klimatické změny do výuky - konkrétně to, zda a ve kterých ročnících je toto téma ve školách vyučováno, jakými metodami a formami," uvedl Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora.

"To téma mě zajímá proto, že se bojím, že moje děti nebudou zažívat věci jako já. Že bude v některých oblastech tak horko, že to nevydržíme a bude kvůli tomu sílit migrace," vysvětluje gymnazistka.

"Letos jsme dokonce ,učili‘ společně, připravili jsme dva dvouhodinové bloky o environmentalistice vždy s polovinou třídy a bavili jsme se o tom, co všechno s klimatickou krizí souvisí, co s tím můžeme dělat a jak se například bránit environmentálnímu žalu a nahrazovat ho environmentální nadějí.

Přišlo mi skvělé, že se zde prolínal studentský i učitelský pohled na věc. Otevřelo to společnou diskusi a studenti to přijali s většinovým nadšením," doplňuje.

"Škola má za úkol připravovat studenty na život - a v případě, že vyškrtne z výuky tak klíčové téma současnosti a budoucna, jakým klimatické změny jsou, pak tento úkol nemůže řádně plnit," myslí si středoškolačka. Vnímá ale, že téma změny klimatu je v mnohém kontroverzní a řada učitelů podle ní nejspíš neví, jak s ním ve výuce naložit.

"Myslím si, že je to důležité téma a měli bychom se o tom učit. Potřebujeme víc informací.

Povídáme si o tom s naší paní učitelkou chemie a výtvarné výchovy, což je jedna a ta samá osoba, a občas s třídním učitelem," popisuje svoje zkušenosti Ada Matoušů, deváťačka ze ZŠ Pošepného v Praze.

"Představovala bych si, že bychom se tomu v rámci biologie nebo doplňkového předmětu věnovali alespoň jednu hodinu týdně a výuka by měla být interaktivní a projektová. U nás se o tom občas zmiňují učitelé biologie a občanky, ale jen když se něco děje."

Podle ČŠI školy v těchto tématech často využívají podpory externích subjektů, nejvíc v rámci environmentální výchovy, což se promítá pozitivně i do samotných forem výuky.

Současně přijímají ekologická opatření v provozu a ve větší míře zapojují své pedagogy do dalšího vzdělávání," uvádí zpráva ČŠI.

Nedostatek dostupných materiálů, které by téma klimatické změny pomáhaly učitelům vnášet do výuky jednotlivých předmětů, vnímají i pedagogové sdružení v rámci platformy Učitelé za klima, a rozhodli se proto kromě webového rozcestníku vytvořit veřejně dostupnou databázi klimatologů a dalších odborníků, kteří jsou ochotni zavítat na různé typy škol a přednášet o tématech spjatých s klimatickou změnou.

"Také doporučujeme například online kurz Klimatická změna organizace Člověk v tísni, který kromě obsáhlé faktografie nabízí nepřeberné množství materiálů, jež se dají využít ve výuce.

Užitečný a inspirativní je rovněž portál Enviwiki, web Pro planetu nebo Fakta o klimatu, kde je vedle článků a videí velké množství grafů s velkým edukačním potenciálem.

Všechny tyto organizace a weby spolupracují nebo se odkazují na naše přední vědce a odborníky a s nimi spjaté respektované instituce, jako je AV ČR nebo univerzity," doplňuje Miroslav Pešek z Gymnázia Jana Keplera.

"Současná veřejná debata je poměrně dosti polarizovaná, jako ostatně některé další problémy a výzvy dnešní doby, které se stávají součástí boje takzvané kulturní války.

Naprosto zásadní ekologická krize současnosti, o níž možná můžeme tvrdit, že se jedná o jednu z největších výzev pro lidstvo vůbec, je v rámci takového vyhroceného politického sporu některými lidmi vnímána jako ideologická lež.

Myslíme si, že nejvíc by pomohla hlasitá veřejná poptávka. Pokud by učitelé cítili podporu veřejnosti, dětí a jejich rodičů, je větší pravděpodobnost, že by tato témata do výuky zapojovali," odpovídá na dotaz, jakou podporu by učitelé především potřebovali, Jiří Karen z platformy Učitelé za klima.

Vzhledem k tomu, že dopady klimatické změny budeme pravděpodobně pociťovat čím dál intenzivněji, se dá předpokládat, že tlak na školy, aby se tomuto tématu věnovaly podrobněji, bude zesilovat.

Záleží jenom na nás a naší ochotě jednat."

Studentské iniciativy a participativní demokracie

Prostory mnoha českých univerzit zaplnilo i v listopadu 2023 studentstvo svým programem a přítomností - okupační stávkou. Hnutí Univerzity za klima, které stávky pořádá, u nás není dlouho, přesto jeho dosah a členská základna rostou tak, že dnes málokdo jejich aktivity přehlédne.

Univerzity za klima jsou české studentské klimatické hnutí, které vzniklo v roce 2019. Zrod Univerzit za klima probíhal ve stejné době, kdy se v Česku po vlně zahraničních stávek začalo tvořit středoškolské hnutí Fridays for Future - a není to náhodou.

Fridays for Future oživilo v roce 2019 nápad (nejen) okupačních stávek za klima. Mnoho lidí, kteří s nápadem takových stávek souhlasili, však brzy sami přešli ze střední školy na univerzitu nebo už na univerzitě studovali.

Na univerzitách však často v pátek výuka vůbec neprobíhá a stávkovat tímto způsobem tak nesplňovalo ani symbolický cíl.

Z touhy vytvořit vlastní iniciativu, která by posílila hlas studentstva proti klimatické nespravedlnosti a zároveň zužitkovala unikátní možnosti univerzitního prostoru, tak vzniklo zcela nové hnutí.

První velká akce nového kolektivu proběhla na podzim 2019, kdy byl rektorem Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Ten uzavíral na univerzitě podivné smlouvy s úvěrovou společností Home Credit, což bylo jen jednou z několika situací, kdy zneužíval své pozice k vlastnímu prospěchu a klientelismu.

Univerzity za klima (UZK) vznikly v Praze, ale jejich působnost dnes sahá do několika českých měst. Krátce po vzniku hnutí přišla krize spojená s pandemií Covid-19, kvůli které byla činnost UZK na nějakou dobu ve značné míře omezená.

Na celostátní úrovni jsou dnes Univerzity za klima hodně rozčleněné. Buňky v jednotlivých městech svou činnost řídí samy a navzájem se nemusí potkávat. Všechny jednotlivé buňky však spojují hodnoty hnutí a jeho vnitřní pravidla fungování.

Ve větších městech existují v rámci místních buněk ještě menší pracovní skupiny, které se věnují konkrétním sekcím fungování hnutí - například Proces, Komunikace, Média, Narativ, Péče o členstvo.

tags: #rozvoj #demokratickeho #klimatu #v #organizaci

Oblíbené příspěvky:

• Program školy v přírodě Zálesák
• Mačety do přírody – recenze
• Recenze: Zaslepení EGR ventilu
• Magnetické samolepky a cedule pro odpad
• Znečištění ovzduší a spalovací motory