Rumunská příroda a výskyt medvědů

05.03.2026

Transylvánie (historicky Sedmihradsko) je spojována s ponurými hrady, duchy, vlkodlaky a upíry. Vskutku, jeho hrady v Rasznowie a Branie ze čtrnáctého století vypadají jako objekty z filmů o Drakulovi - zvláště, když se v pozadí rýsuje středověká architektura Sighisoary. Ale není to jen svět hrůzostrašných pevností budících děs.

Transylvánie je také zemí vysokých hor s dokonalými turistickými a lyžařskými stezkami, s vesničkami, kde jako by se zastavil čas, v tomto koutku světa „se zemědělskými zámky“, je to také - zvláště na podzim - Mekka pro ty myslivce, které vzrušují nebezpečné výpravy. Organizují se zde lovy na největší šelmy žijící v Evropě: vlky, rysy a medvědy. V Rumunsku, díky své geografické poloze, je příroda divoká a nebezpečná.

Nepřístupný terén Karpat vytváří ideální podmínky pro život velkých predátorů. Koneckonců, polovina rozlohy lesů Karpat připadá právě na Rumunsko. Nepřekvapují proto jejich počty: medvědů se odhaduje na téměř 5000, vlků na 2500 a rysů na 1800 kusů. Všechny tyto druhy žijí ve volnosti, bez zásahu člověka v přirozeném prostředí. Ačkoli rumunské Karpaty představují pouze 1,4 % evropských lesů na západ od Ruska, žije v oblasti 50 % populace medvědů, 35 % vlků a 30 % rysů. Fakt, že 50 % rozlohy lesů Karpat, ve své přirozené podobě, připadá na Rumunsko, podstatnou měrou zvyšuje biodiverzitu.

Rumunsko, které má velké finanční problémy, však tuto skutečnost umí dobře prodat. Napomáhá tomu i ta skutečnost, že Vědecká Dozorčí Rada Unie se rozhodla zrušit zákaz dovozu trofejí medvědů hnědých ulovených v Rumunsku do zemí EU. Toto rozhodnutí skýtá evropským myslivcům možnost lovu největší evropské šelmy. Transylvánie je místo, kde se historie mísí s legendou. Všichni jsme slyšeli nebo četli o hraběti Draculovi, který pustošil a terorizoval zemi v šestnáctém století. Vzpomněli jsme si však také na dalšího knížete Sedmihradska, krále Stefana Batoryho, který zvelebil tuto zemi a byl též vášnivým myslivcem.

Rumunská realita všechny tyto poznatky neguje. Zesměšňuje je do té míry, že pozorovatel upadá do rozpaků již od okamžiku, kdy se objeví v jeho „postindustriálním“ vědomí. Ekologická zaostalost země je smutným dědictvím mocenského aparátu muže, kterého nazývali „géniem“, „vycházejícím sluncem Karpat“, „otcem vlasti“, a v každém městě mu byl vztyčen pomník. Stejně jako každý primitivní despota, byl přesvědčen o své genialitě a charismatu, což na jedné straně působilo výsměch a na straně druhé, hrůzu. Měl mnoho vášní. Jednou z nich byla myslivost.

Čtěte také: Podnebí Rumunska

Katalogy mysliveckých trofejí tuto jeho vášeň dokazují. Z nich je zřejmé, že diktátor měl výsadu střílet jen ty nejkvalitnější kusy. A protože Ceauşescu lov miloval, jeho trofeje patří k nejlepším na světě. Rumunsko chovalo zvěř proto, aby jeho vládce mohl lovit podle libosti a překonávat tak rekordy. Po druhé světové válce žilo v Rumunsku 1000 medvědů. Za vlády Nicolae Ceausesca, se jejich počet zvýšil na osm tisíc v roce 1988. Stále rostoucímu počtu útoků medvěda na člověka nebyla věnována patřičná pozornost.

Každý rok docházelo k několika případům smrtelných poranění způsobených medvědem. Populace medvědů byla příliš vysoká a případy setkání této šelmy s lidmi stále častější a tragičtější. Místní mi vyprávěli o jednom takovém lovu. Dělo se to v roce 1988. Diktátor pozval, nebo spíše svolal, stranické hodnostáře a jiné prominentní osoby, jejichž jediným úkolem bylo přihlížet „čackým“ kouskům střeleckého umění „génia“, neboť nikdo z nich neměl povoleno mít u sebe jakoukoliv zbraň. Ten den střelil 16 medvědů, a tak dosáhl dalšího světového rekordu.

Kromě medvědů, vlků a rysů jsou ozdobou rumunských revírů také silní medailoví divočáci. V této části Karpat s hustými bukovými a dubovými porosty, skýtajícími dostatek pamlsků pro divočáky, je průměrná hmotnost kance asi 150 kg a jsou i jedinci s hmotností 300 kg. Medvědů je však v Rumunsku stále příliš mnoho.

Útok medvěda, který si vyžádal život devatenáctileté turistky z Bukurešti, vyvolal v Rumunsku silné emoce. V balkánské zemi medvědi čím dál častěji vycházejí z lesů, napsala agentura AFP. Případ se odehrál v úterý, kdy medvěd zaútočil na dvojici výletníků mířících po oblíbené turistické stezce v Transylvánských Alpách (známých také jako Jižní Karpaty), poblíž města Brašov. Muž podle místních médií unikl, ale medvěd odvlekl mladou ženu do těžko přístupné rokle. Záchranáři medvěda zastřelili, protože byl velmi blízko oběti a nechtěl jim dovolit, aby se přiblížili k tělu, nalezenému ve 100 metrů hluboké rokli se stopami po kousnutí na noze a na zádech.

Na incident reagoval i rumunský prezident, který se účastní summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu, ale sám v sobotu šel nedaleko místa, kde se útok odehrál. "Jsem šokován touto událostí," uvedl Klaus Iohannis. Rumunský premiér Marcel Ciolacu ohlásil záměr svolat mimořádné zasedání parlamentu, který by jednal o regulaci počtu medvědů. V rumunských horách podle vládních údajů žije okolo 8000 medvědů, což je největší populace v EU a druhá největší v Evropě po Rusku. Medvědi v Rumunsku podle úředních údajů během posledních 20 let zabili 26 lidí a dalších 274 vážně zranili.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Podle expertů je nesporné, že medvědí chování se liší podle toho, nakolik jsou zvyklí na lidi. V řídce osídlených oblastech utíkají, jakmile ucítí pach lidí. V oblastech hojně navštěvovaných turisty, jako jsou Jižní Karpaty, však neprojevují žádnou plachost, napsala DPA. Dodala, že už roky si medvědice i s mláďaty shánějí potravu v popelnicích v Brašově: mláďata se učí tomuto chování od svých matek. Navíc se zdá, že v Karpatech je medvědů už moc.

V rumunských horách podle vládních údajů žije okolo 8000 medvědů, což je největší populace v EU a druhá největší v Evropě po Rusku. Co je varovné, že medvěd si hlídal svou kořist, nechtěl záchranáře k oběti pustit. Při té hustotě, výskytu jiných šelem, množství vzájemných kontaktů, stresu, je riziko napadení velmi vysoké. 26 lidí za 20 let není zrovna málo, a ti zranění můžou být rádi, že vyvázli "jen tak tak". Regulace je tedy na místě, o tom snad nebude již sporu.

Mě na tom nejvíc fascinuje, že v Bruselu někdo kecá do toho, jak mají Rumuni regulovat počty medvědů na svém území. Kdyby byli před vyhynutím a měli jich tam pár desítek, tak by se to ještě dalo pochopit, ale 8 000? jak na Slovensku tak i v Rumunsku dojde brzy k odstřelu těchto šelem, je to nezbytné. Bohužel jejich životní prostor je čím dál menší , lidi vlezou dnes již úplně všude, konflikty budou narůstat.

Jejich prezident Klaus Iohannis uvedl, cituji z článku: "medvědů je příliš mnoho, střetů je příliš a to nemůže pokračovat" - není to náhodou přesně naopak? Evropa je brutálně přelidněný kontinent. V roce 1950 bylo na planetě 2,5 miliardy lidí, dnes je to už více než 8 miliard lidí. Číslem 8 000 000 000+. Bylo jen otázkou času, kdy k přehodnocení "managementu" a la "Příroda ví nejlíp", dojde.

Mělo by to (toto "renesanční období) být i mementem do budoucna, že dobré/fungující se nemá měnit a že regulace/lov je legitimní nutnost v hustě obydlené krajině. Níže je text nějakého pomýleného pisálka, jak za vše mohou lidé. Jak tento případ, tak jarní případ napadení turistů (SK), tak spousta jiných odtud, nijak s krmením medvědů z ruky/auta nesouvisí! Je jich prostě hodně, úživnost biotopu klesá přímo úměrně s hustotou. Prostě vrátit se někam na počty kolem třech tisíc, populaci to nijak neublíží a zbytku se bude mnohem volněji dýchat.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

V případě medvědů je prostě jejich vysoký stav a již generace "nepěstovaný strach z člověka" kontraproduktívní. Nakonec za to vše mohou lidi co jim vlezli do medvědího teritoria. Nevadí, že to teritorium je například v NP, který ti samí lidé zřizovali proto aby se zlepšilo povědomí o regionu a značka NP přitáhla víc turistů. Jenže soudruh ochranář , si dělá park , nebo chráněné území pro sebe . Aby mu to lidé sežrali tak vytvoří bublinu o turizmu …. Jenže oni ti lidé tam potom pořád z nudy lezou (místním se to nelíbí ale ti do toho nemají co kecat ) a tak se mu ten záměr nedaří podle jeho nedaří .Za ideálního stavu by tam měl mít přístup pouze ochránce Já Král První. Ti ostatní by měli pouze číst jeho závěry z pozorování a poskytovat na to bádání finance .

Rumunsko je asi hodně tím známé právě… Nebo dostalo se do cestovního ruchu skrze lidi, kteří chodí takhle na túry. I já jsem tam poprvé jela... Ne úplně na výšlapy, jeli jsme tam sice autem, ale spali jsme na divoko buď v autě, nebo někde venku. Jejich nejvyšší hřeben je sice na Slovensku, ale ta druhá nejvyšší je právě v Rumunsku a chodí se tam hodně na přechody. Jsou tam medvědi.

V Rumunsku jsou medvědi takové silné politické téma. Mísí se tady ochrana zvířat a nenávist vůči těm zvířatům, která jsou nebezpečná pro lidi. Protože jich je strašně moc. A protože nemají tolik přirozených nepřátel a taky se posouvá ta hranice, kde už se nebojí. Dřív se medvěd bál. Hodíte kámen a oni se leknou. Teď už se ale moc nebojí, čím dál více se stahují níž do vesnic k lidem, a to je problém. Takže je to téma takřka všech voleb, ať už jsou to komunální volby, nebo především volby do poslanecké sněmovny.

Rumunsko je mezi top třemi asi nejvíce zkorumpovanými zeměmi v Evropské unii. Nicméně s těmi medvědy to momentálně funguje zjednodušeně tak, že když vidíte medvěda, tak to nahlásíte. Představte si oddíl policie věnující se odchytu medvědů. A nahlásíš to přes mobil - vidím medvěda tady a tady - a všem lidem, kteří jsou v nějakém okruhu, třeba 15 kilometrů, od toho místa. I když máš vyplé zvonění, přijde upozornění - chytré telefony mají nějaké takové funkce, takže to začne strašně vřeštět, vyskočí ti upozornění v rumunštině a tam je napsáno: „Pozor medvěd!“, dále tam je uvedena lokace, že máš dávat pozor a co máš dělat.

A vy se tam s nimi ale stejně setkáte, protože navštívíte záchrannou medvědí rezervaci, která je největší na světě. A když tahle stanice byla založena, tak první medvědi tam přicházeli jako zajatí, nebo tedy převzatí od Romů, kteří využívali medvědy k tancům. Oni hráli na housle a medvěd tančil. Objevovalo se to hodně v Bulharsku, ale v Rumunsku taky. A když vstoupilo Bulharsko do Evropské unie, museli s tím přestat, protože v Evropské unii jsou tyhle aktivity zakázané. A najednou co s medvědy. Spousta medvědářů. Ten medvěd není schopen žít v přírodě, takže ho nemohli vypustit.

Jde tedy o medvědy, kteří jsou nějakým způsobem… Buď zranění, nebo žili v zajetí. A tady mají prostor - ano, stále jsou v zajetí, ale jednak v přírodě, jednak je to opravdu obrovské pro málo medvědů. Je to opravdu velikánský les, který prostě kolem sebe má nějakou ohradu, aby se zajistila bezpečnost jak lidí, tak těch medvědů, a tam se o ně starají.

V Rumunsku samozřejmě útulky existují, zase, jsme v Evropské unii, jsou na to nějaké regulace. Ale jako jediná země v Evropské unii může ta zvířata v útulcích beztrestně zabíjet. Mají v zákoně, že pokud si do 14 dní zvíře nikdo nevezme, tak se může usmrtit. Jo, ale v Rumunsku je víc psů než lidí. Takže to moc nejde. Je to tam velký problém - jasně, medvědů je hodně, ale není jich tolik, co lidí. A psi jsou druhá věc, která je v Rumunsku prostě všude, opravdu jako všude. Jdeš do města, všude jsou psi. Toulaví psi, kteří mají hlad, jsou zoufalí a je jim všechno jedno. Je to celkem nebezpečná věc, pokud se lidi bojí do Rumunska... Dřív se třeba báli kvůli lidem a tak dále, Rumunsko se ale posunulo.

Právě tuhle záchrannou stanici jsem chtěla zařadit do toho programu, protože dělají něco, co není zcela zvykem. Že už si lidé pořizují psa ne na hlídání ovcí, ale do paneláku. A to je něco, co u nás je naprosto běžné, ba naopak kdo nemá psa, jako by nebyl, ale tamní společnost má negativní vztah k psům, protože pes je obtíž, pes tě otravuje na ulici. Pomalu se to mění, ale stále je to komplikované. Takže v téhle záchranné stanici se snaží zachraňovat psy a kočky z útulků, jinak by zahynuli.

Sčítání medvědů hnědých, jehož výsledky v dubnu 2025 zveřejnil rumunský Institut pro výzkum a vývoj v lesnictví, velmi překvapilo. V letech 2022 až 2024 se do terénu vypravilo víc než 600 přírodovědců a dobrovolníků, kteří celkem v 25 župách Rumunska sesbírali přes 24 tisíc vzorků medvědího DNA. Šlo o srst, trus nebo sliny, které po sobě tato divoká zvířata zanechala na stromech nebo mršinách.Podle výsledku tohoto sčítání v Rumunsku žije medvědí populace, která čítá 10 419 až 12 770 jedinců. Toto číslo zaskočilo i odborníky. V minulosti se totiž oficiálně uvádělo, že Rumunsko obývá zhruba 7 až 8 tisícovek medvědů. V současnosti má tak tento stát s 19 miliony obyvatel největší populaci medvědů hnědých v Evropské unii.V rámci Rumunska žije nejvíc medvědů v Karpatech, a to hlavně v župách Brašov, Harghita, Mureș a Covasna. Právě tyto oblasti jsou zároveň velmi oblíbené mezi turisty, což se ukazuje jako velký problém.

Stále častější jsou zde totiž střety člověka s medvědem. A nemůže za ně jenom medvěd. Rumunští medvědi žijící v oblasti Transfagarašské magistrály si zvykli na přítomnost lidí. U silnic se živí tím, co jim hodí turisté.

Podle informací rumunských záchranných složek bylo jenom v roce 2024 nahlášeno přes 7 500 tísňových volání souvisejících s medvědem. Některé incidenty bohužel skončily tragicky, jako třeba smrt 19leté turistky v pohoří Bucegi v červenci 2024, kterou medvěd zabil přímo na horské stezce. V reakci na tuto událost rumunský parlament schválil zdvojnásobení počtu povolených odstřelů z původních 220 medvědů ročně na 481 kusů.

Co je ovšem největším problémem, medvědi si v Rumunsku postupně zvykají na přítomnost lidí, ztrácí přirozený strach a hledají potravu poblíž lidských obydlí, silnic nebo turistických cest. Někteří se stahují také do měst. Jedním z příkladů je město Bran, nad kterým se tyčí ikonický Draculův hrad. Přes den je toto město plné návštěvníků, v noci se zde ale potulují medvědi.

„Dřív přicházeli na okraj města, ale teď už chodí přímo do centra. Počet medvědů tu narůstá a dominantní jedinci vytlačují slabší z hlubokých lesů do měst, kde je pro ně snadnější najít potravu,“ uvedl pro Balkan Insight branský starosta Gheorghe Moja, který lidem radí, aby si zvlášť po setmění dávali pozor.

Takové medvědy, kteří ztrácí přirozené instinkty, nejsou plaší a naučili se žít v těsné blízkosti lidí, přírodovědci označují jako synantropní a považují je za největší riziko pro člověka. Aby se dostali ke zdroji potravy, nenechají se odradit a v krajním případě můžou být i agresivní.

V Rumunsku to vygradovalo tak daleko, že se v této zemi medvědi stali podobnou turistickou atrakcí jako Drákula. Hodit medvědům chipsy z auta a vyfotit nebo natočit si je na sociální sítě, sem jezdí i tisícovky turistů ze zahraničí, včetně Česka. A dělají tím rumunským medvědům medvědí službu. Doslova.

Asi nejproblematičtější je v tomto případě oblast v bezprostřední blízkosti panoramatické vysokohorské Transfagarašské magistrály, která láká turisty z celého světa. Tato impozantní silnice č. DN7C, vybudovaná v 70. letech 20. století za Ceaușescua, se nachází v pohoří Fagaraš a právě zde krmí lidé u cest medvědy opravdu ve velkém.

„Medvěd, který je krmen, je medvěd odsouzený k smrti. Medvěd, který dostane plátek pizzy vyhozený z okna auta, už nikdy nepůjde do lesa hledat jahody nebo ostružiny, protože je snazší žebrat na okraji silnice,“ kritizoval počínání turistů rumunský ministr životního prostředí Mircea Fechet.

Auta poblíž Transfagarašanu zastavují na kraji vozovek, lidé z aut hážou medvědům jídlo všeho druhu a někteří se nebojí ani vystoupit. Tento „nezapomenutelný zážitek“ si přitom často nezapomenou vyfotit nebo natočit. V důsledku tohoto nezodpovědného přístupu medvědi v této oblasti v posledních letech zásadně změnili své chování a žebrání na cestách se stalo jejich hlavním zdrojem potravy. Když si pustíte například videa na YouTube, uvidíte, jak u cest stojí nejen jednotlivci, ale také medvědice s malými medvíďaty. Toto chování se tedy předává dál a medvědi se přizpůsobují tomu, co je lidé učí.

Medvědi v blízkosti horského průsmyku Transfagarašan jsou přitom krotcí jenom zdánlivě. V roce 2024 místní úřady řešily hned několik útoků na vozidla, ale také na lidi, kteří směle vystoupili z aut, aby se k medvědům dostali blíž. Příkladem za všechny je případ skotské turistky, která si zde chtěla v dubnu 2024 udělat selfie s medvědí rodinkou. Medvědice ji ale škaredě pokousala.

„To, co se děje na Transfagarašské silnici a v jiných podobných oblastech, není pro Rumunsko čestné. Rumunsko může být turistickou destinací z mnoha jiných důvodů, mnohem důležitějších než fotografie s medvědy na Transfagarašské silnici. To nepomáhá ani naší zemi, ani turistům, a nedávno jsme viděli případ, kdy byla žena téměř zabita medvědem na Transfagarašské silnici. Ale co je ještě důležitější, to nijak nepomáhá druhu hnědého medvěda, o kterého máme povinnost se starat,“ podotkl dále rumunský ministr životního prostředí.

Nepříjemná situace na Transfagarašanu se už řeší. Některé žebrající medvědy již rumunské úřady přemístily do medvědího útulku v Zărnești. Navíc turisté, kteří zde i v jiných oblastech Rumunska medvědy protizákonně krmí, mohou dostat pokutu až 10 tisíc lei (přibližně 50 tisíc Kč). Na Transfagarašanu se ohledně zákazu krmení medvědů instalují také výstražné tabule v rumunštině a angličtině a navíc také monitorovací kamery.

S medvědí krizí v Rumunsku bojují města, obce i majitelé horských penzionů a salaší, kteří jsou povinni zajistit bezpečné uložení odpadu, aby se k němu medvědi nedostali. V některých oblastech Rumunska se zavádějí elektrické ohradníky, které mají chránit včelíny, drůbež a dobytek. Elektrické ohradníky proti medvědům dokonce najdete podél některých turistických cest, a to například podél cesty na zříceninu středověkého hradu Poenari, který byl skutečným sídlem Vlada II. Tepeše.

Jakým způsobem chce dál Rumunsko medvědí krizi řešit? Rumunské Ministerstvo životního prostředí plánuje předložit Evropské komisi návrh na změnu statusu medvěda hnědého z „přísně chráněného“ na „chráněný“, což by Rumunům umožnilo flexibilnější řízení populace tohoto divokého zvířete. Podle ministra životního prostředí Mircea Fecheta by se totiž optimální počet medvědí populace v Rumunsku měl pohybovat kolem čísla 4000.

Toto číslo podpořil také profesor Ovidio Ionesco z Univerzity Transylvania v Brašově, který na tiskové konferenci rumunského Ministerstva životního prostředí v dubnu 2025 poukázal na skutečnost, že jenom 29 procent rozlohy Rumunska je pokryto lesy.

V dubnu 2025 aktualizovalo německé Ministerstvo zahraničí své doporučení pro cestování do Rumunska. Své občany vyzvalo k tomu, aby dbali doporučení místních úřadů. Německé Ministerstvo zahraničí dále uvedlo, že se v Rumunsku medvědi stále častěji odvažují do obytných oblastí i k silnicím, což v minulosti vedlo „k nebezpečným setkáním“.

„Tato plocha má ekologicky, ekonomicky a sociálně optimální kapacitu pro zhruba 4 000 medvědů, kteří by zde mohli žít, aniž by docházelo ke konfliktům s lidmi. Zbytek rozlohy - tedy od 29 procent do sta - představuje pozměněné prostředí: zemědělskou půdu, zdroj potravy,“ vysvětlil.

Ovidiu Ionescu dále poukázal na to, že spoustu medvědic z medvíďaty vyhánějí z lesů přímo samci. Samice s mláďaty se následně objevují v zemědělských oblastech nebo přímo v obcích.

„Máme extrémně vysoký počet dospělých samců v přirozeném prostředí. A tito samci ovlivňují chování samic. Aby předali své geny dál, zabíjejí mláďata těchto samic, aby se s nimi mohli pářit. To je i určitý přirozený způsob regulace populace medvědů. Tyto samice, aby ochránily svá mláďata, se pak stahují z přirozeného prostředí a odcházejí.