Ochrana přírody v Rumunsku: Organizace a výzvy

Rumunsko, země s bohatou přírodou, čelí v posledních letech závažným problémům v oblasti životního prostředí. Mezi nejpalčivější patří masivní odlesňování, rozšiřování pouští a nedostatečná ochrana pralesů.

Odlesňování a jeho dopady

Lesnatost Rumunska se pohybuje kolem 26,7 %, což je pod evropským průměrem. Důvodem je masivní odlesňování, které vede k erozi půdy. Rozsáhlé oblasti na jihu Rumunska se postupně proměňují v poušť. Kácení lesů obnažilo vrstvu písku, která se pomalu rozpíná. Zemědělci si stěžují na nedostatek vláhy a nízké zisky z polí. Ochránci přírody volají po opětovném vysázení lesních porostů, které by zpátky mohlo přivést rozmanitost živočichů a přispět k obnově ekosystému.

Na jihu Rumunska se dřív rozkládaly lesy. Tehdejší komunistický režim je v 70. letech vykácel a vystavěl obrovský zavlažovací systém. Později se ale ukázalo, že zavlažovací systém je drahý a vysoce neefektivní. Po převratu ho úřady z většiny přestaly využívat a zastavily údržbu.

Podle Cipriana Galusci z Greenpeace se vědci shodují, že k úspěšnému zadržení vody v krajině, je třeba, aby dané území bylo pokryté lesy alespoň z 15 procent. Podle středního scénáře bude za 30 let suchem a desertifikací ohrožený celý jihozápad země, včetně hlavního města.

Pralesy: Poklad Rumunska v ohrožení

Co se týče rozlohy pralesů, patří Rumunsko mezi nejvýznamnější v Evropě. Podle odhadů odborníků se zde nachází až ⅔ člověkem nenarušených lesů celé Evropské unie. Povětšinou jde o smrkovo-bukovo-jedlové a smrkové horské pralesy ve východních a jižních Karpatech.

Čtěte také: Krásy Transylvánie

V červenci 2017 bylo více než 24 tisíc ha starých bukových lesů a pralesů v Rumunsku zahrnuto do mezinárodní sítě lokalit "Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy" při UNESCO, protože představují "výjimečné přírodní hodnoty". V ochranných pásmech a na okrajích těchto lokalit však nadále pokračuje těžba.

Destrukce pokračuje i v současnosti, přestože stále platí lesní zákon z roku 2008, který v pralesích a zachovalých přírodních lesích těžbu zakazuje. Také ministerská vyhláška č. 3397/2012 zakazuje těžbu v pralesích, které byly identifikovány v rámci projektu "Pin Matra", avšak ze strany vlastníků a obhospodařovatelů lesů panuje obecně velká ignorace.

Národní katalog pralesů

Nadějným krokem pro dosažení úspěšné ochrany bylo v roce 2015 nastartování tvorby "Národního katalogu pralesů", který by se měl stát celonárodní databází pralesních lokalit s ochranářskými důsledky. Avšak do března 2018 bylo v tomto katalogu zahrnuto jen kolem 20 tisíc ha pralesů. Stát zatím na mapování a zařazení pralesů do katalogu nevyhranil žádné zdroje a v současnosti je realizováno převážně neziskovými organizacemi, které tyto činnosti financují z vlastních projektů. Nejvýznamnější mapovatelem je WWF, který publikuje průběžné výsledky mapování. Dalším mapovatelem je nezávislý německý projekt financovaný z nadace DBU, který vede prof.

Zařazení do katalogu vyžaduje publikování odborných studií, které dokazují, že vymapované lesy splňují kritéria definovaná ministerským nařízením č. 2525/2016. Kamenem úrazu je, že pro samotnou ochranu se vyžaduje i souhlas majitele, takže pokud majitel se zařazením nesouhlasí, nemůže být prales oficiálně chráněn. Pokud vláda Rumunska nezačne podporovat výzkumné aktivity vědců a nevládních organizací, kompletní zmapování státu bude trvat ještě několik desetiletí.

Nelegální těžba dřeva

Pokud se zaměříme na čísla, podle rumunské vlády a aktivistických skupin zde bylo od pádu komunismu do roku 2011 nelegálně vytěženo více než 80 milionů kubíků dřeva, což je téměř čtvrtina celkového objemu vytěženého dřeva v tomto období. Podle satelitních snímků zmizelo v tomto období téměř 280 tisíc hektarů lesa, z nichž byla více než polovina součástí národních parků či jinak chráněných území.

Čtěte také: Desertifikace Rumunska

Americká nezisková organizace Environmental Investigation Agency (EIA), jež se nelegální těžbou v Rumunsku od roku 2013 zabývá, odhalila, že hlavní podíl viny nese především rakouská firma Holzindustrie Schweighofer, jež je jedna z největších zpracovatelů dřeva v Evropě. Ačkoliv tato firma ve svém prohlášení z roku 2015 odmítla veškerá obvinění, která dokonce označila za falešná a vykonstruovaná na základě nepravdivých a nepodložených informací, pracovníkům organizace EIA se v přestrojení za obchodníky a za pomocí skryté kamery podařilo získat záběry, na nichž je evidentní, že zástupci rakouské firmy nemají s odkupem nelegálního dřeva sebemenší problém.

Co se právní ochrany týče, důležité je zmínit, že ačkoliv v posledních letech přišly ze strany vlády jisté patřičné kroky, které by situaci mohly zlepšit, v praxi jsou stejně ignorovány. V Rumunsku se rozprostírají jedny z největších pralesů v Evropě, ale rychle mizí. V říjnu tu přišli o život dva lesníci, když se snažili les ochránit před nelegálními těžaři.

V Rumunsku je v podstatě dřevařská mafie. Mafie, která obchoduje s nelegálním dřevem.

Biodiverzita a lov

Bezmála polovinu plochy Rumunska (47 %) tvoří přírodní a přírodě blízké ekosystémy. Plná čtvrtina země je pokryta lesy a polovina z nich zůstává lidmi prakticky nedotčena. Díky tomu má Rumunsko jeden z nejrozsáhlejších areálů neporušeného lesa v Evropě a není divu, že panenská netknutost flóry nahrává bohatství živočišných druhů. Žije zde 60 % všech evropských hnědých medvědů a 40 % evropské vlčí populace. K tomu je třeba přičíst bezmála 400 druhů dalších savců, množství ptáků, plazů a obojživelníků.

Transylvánie je také zemí vysokých hor s dokonalými turistickými a lyžařskými stezkami, s vesničkami, kde jako by se zastavil čas, v tomto koutku světa „se zemědělskými zámky“, je to také - zvláště na podzim - Mekka pro ty myslivce, které vzrušují nebezpečné výpravy. Organizují se zde lovy na největší šelmy žijící v Evropě: vlky, rysy a medvědy.

Čtěte také: Nera a další rumunské toky pro vodáky

V Rumunsku, díky své geografické poloze, je příroda divoká a nebezpečná. Nepřístupný terén Karpat vytváří ideální podmínky pro život velkých predátorů. Koneckonců, polovina rozlohy lesů Karpat připadá právě na Rumunsko. Nepřekvapují proto jejich počty: medvědů se odhaduje na téměř 5000, vlků na 2500 a rysů na 1800 kusů. Všechny tyto druhy žijí ve volnosti, bez zásahu člověka v přirozeném prostředí. Ačkoli rumunské Karpaty představují pouze 1,4 % evropských lesů na západ od Ruska, žije v oblasti 50 % populace medvědů, 35 % vlků a 30 % rysů.

Fakt, že 50 % rozlohy lesů Karpat, ve své přirozené podobě, připadá na Rumunsko, podstatnou měrou zvyšuje biodiverzitu.

Napomáhá tomu i ta skutečnost, že Vědecká Dozorčí Rada Unie se rozhodla zrušit zákaz dovozu trofejí medvědů hnědých ulovených v Rumunsku do zemí EU. Toto rozhodnutí skýtá evropským myslivcům možnost lovu největší evropské šelmy.

tags: #rumunsko #ochrana #prirody #organizace

Oblíbené příspěvky:

• Více o Proti Přírodě
• Průvodce emisí dluhopisů
• Čistota ve veřejných prostorech
• Výnosy z přírodě blízkého lesnictví
• Přehled evropské legislativy pro ekologické produkty