Ruský Dálný Východ: Charakteristika Přírody a Turistické Zajímavosti

Ač politicky homogenní, je Rusko, jako největší země světa, zemí obrovských regionálních rozdílů. Dva z největších projektů současného Ruska jsou spojené s Dálným východem a jeho osídlením a zprovozněním severní mořské cesty s následným rozvojem měst a oblastí ruského severu. Zatím jen málo viditelný dopad na úroveň místních ekonomik ale potvrzuje, že pro rozvoj Ruska je geografie stále klíčovou proměnnou a některé oblasti nejspíš budou daleko pozadu ještě desítky let nebo třeba i navždy.

Nejhůře, opět nepřekvapivě, v ratingu skončily dvě části Ruska, které se dlouhodobě prezentují jako regiony 21. století a kam vláda již dlouhá léta posílá miliardy rublů: Dálný Východ a sever Ruska. Dálně-východní oblasti jako Tuva, Altaj, Zabajkalí jsou jednoznačnými poraženými, totéž platí pro severně položenou Čukotku, Komi, Kamčatku nebo Něněcký okruh, které jsou mezi oblastmi s nejnižšími ratingy.

Rozvoj Dálného východu je ruská priorita pro 21. století. Prezident Vladimir Putin označil rozvoj Dálného východu za národní prioritu pro celé 21. století. Příslušnost k asijsko-tichomořskému regionu, logistické výhody, nedotčená příroda a rozsáhlé přírodní zdroje (např. ložiska diamantů, ropa, plyn, zlato, uhlí, kovy ad.) poskytují jedinečné příležitosti pro vytváření obchodních projektů.

Přírodní Charakteristiky Sibiře a Dálného Východu

Sibiř je označení pro většinu území Ruska. Území je specifické především přírodními poměry. Je tu především vnitrozemské klima, ale Sibiř zasahuje na severu až do akrtického podnebného pásu. Sibiř většinou lidem evokuje permafrost, což je trvale zmrzlá půda. Nachází se zde převážně tajgy a tundry. Na severu jsou teploty až k - 60°C v zimě, na jihu pak o polovinu méně, zato léto na jihu je poměrně těplé a může zde být až příjemných 20° nad nulou. Hustota osídlení je jedna z nejnižších.

Rusko je rozsáhlou zemí, a proto zde najdeme několik rozdílných klimatických oblastí. Pro počasí v severním a středním Rusku je charakteristické velké střídání teplot v průběhu roku. Jaro a podzim jsou o něco studenější než ve střední Evropě. Na druhé straně jsou zimy podstatně chladnější a to nejen na severu, ale také v centrálním Rusku. Na jihovýchodě, tedy v oblasti stepí jsou velmi nízké teploty v zimě a naopak velmi vysoké v létě, kdy také málo prší. Na černomořském pobřeží jsou zimy mírné a léta příjemně teplá. Pro oblast Sibiře jsou typické velice nízké teploty v zimě, léta jsou krátká a četnými srážkami.

Čtěte také: Studium ruštiny v Česku

Celá Sibiř a Dálný východ se nacházejí v pásmu věčné zmrzlé půdy, která působí značné problémy při výstavbě. Téměř 2/3 území pokrývá polovinu roku sníh. Na severovýchodní Sibiři v oblasti Verchojanska dosahují zimní teploty nejnižších hodnot na Zemi s výjimkou Antarktidy (absolutní maxima - 70 stupňů), v krátkém létě tu ale mohou teploty vystoupit až na 30 stupňů. Většina řek na Sibiři a Dálném východě na 6 měsíců zamrzá.

Jižně od Severního ledového oceánu se rozprostírají dvě vegetační pásma - tundra a tajga. Společně pokrývají čtvrtinu pevniny severní polokoule. Od severu k jihu jí prochází pohoří Ural, více než 2 000 km dlouhý hřeben hor. Pohoří vzniklo v prvohorách. Příroda i podnebí připomínají kanadský a aljašský sever. Rozsáhlé trvale podmáčené louky a lesy zvyšují vlhkost vzduchu.

Zimniky: Dočasné Silnice Sibiře

Zimniky - provizorní silnice, které vytvoří na Sibiři jen třeskutý mráz. Odedávna tu pomáhají místním dostat se alespoň v zimě do jinak nepřístupných míst. Riziko nečekaných nehod nebo i umrznutí je ovšem obrovské.

Zimniky, dočasné, provizorní silnice, spojují mnoho míst na dálném severu nebo Sibiři, v oblastech, kde by z finančních i ryze praktických důvodů nebylo možné provozovat celoročně sjízdnou silnici. Od ledna do dubna, kdy je v Rusku zprovozněno největší množství zimniků, se tak tato země paradoxně stává nejlépe dopravně obslužnou. Zatímco v létě se po zpevněné silnici řidiči dostanou z centrálního Ruska nejdále do Magadanu v oblasti řeky Kolymy na Dálném východě, v zimě mohou pokračovat dál na sever až na Čukotku. Z obydlených jižně položených oblastí země je možné se dostat až k jindy nepřístupnému pobřeží Severního ledového oceánu.

Zimniky vedou stovky až tisíce kilometrů koryty dálněvýchodních řek a často se používají k zásobování osad, elektráren či těžebních oblastí jinak zcela odříznutých od zbytku země.

Čtěte také: Příprava na maturitu z ekologie

Turistické Cíle na Ruském Dálném Východě

Rusko až na Dálný východ, Moskva, Transsibiřská magistrála, příroda a zajímavosti kolem Bajkalského jezera, celodenní Vladivostok.

Na území Ruska byla postavena nejdelší železniční tepna na světě. Železnice vede z Moskvy až na Sibiř do města Vladivostok. Se stavbou se začalo již na konci 19. století, ale dokončena byla v roce 1916. Celá trať měří 9 289 kilometrů a vede přes zásadní řeky Amur, Jenisej, Ob, Irtyš a Volhu a důležitá města jako Jekatěrinburg, Omsk, Novosibirsk či Chabarovsk.

Bajkalské Jezero

Bajkalské jezero leží v jižní části Východní Sibiře v Rusku. Název v překladu znamená bohaté na ryby. Je to největší jezero na Sibiři a po Kaspickém moři druhé největší jezero v Rusku. Bajkal je nejhlubší a také nejstarší jezero planety. Jeho stáří se odhaduje na 25 až 30 milionů let. Jezero je tektonického původu a mění v průběhu roku barvu.

Bajkal je tvořen hlubokou příkopovou propadlinou na rozhraní dvou tektonických desek (eurasijské a amurské), které se každým rokem rozestupují zhruba o 2 cm. Jde o nejstarší jezero na Zemi, jeho stáří se odhaduje na 25 až 30 milionů let. Je obklopený horskými hřbety vysokými až 2000 m nad jeho hladinou. Má rozlohu 31 500 km². Je 636 km dlouhé a šířka se pohybuje v rozmezí od 27 do 79,4 km. Průměrnou hloubku má 730 m a maximální 1680 m (ve střední části, kotliny). Rozloha povodí je 557 000 km². Celkový objem vody je 23 000 km³. V Bajkalu je soustředěna jedna pětina světových zásob povrchové sladké vody.

Listvjanka je krásná rybářská vesnička s dřevěnými domky na břehu Bajkalského jezera. Leží v irkutské oblasti v Rusku kousek od místa, kde řeka Angara odtéká z Bajkalu.

Čtěte také: Více o odpadkových koších

Kamčatka: Poloostrov Ledu a Ohně

Kamčatka je často nazývána poloostrovem ledu a ohně. Území je součástí Ruské federace. Kamčatka byla zestrategických důvodů dlouhou dobu pro cestování uzavřena. Přítomností člověka téměř nedotčená příroda skýtá scenérie 160 vulkánům, z nichž je 29 činných. S vulkanickou činností je spojen i výskyt léčivých termálních pramenů, gejzírům.

Poloostrov Kamčatka se nachází na východě Ruska mezi Ochotským mořem a Tichým oceánem. Je to tektonicky nejaktivnější oblastí Ruska, kde se podél řeky Kamčatka okolních údolí jsou obklopeny tektonickými pásmy s přibližně 160 sopek, z nichž je asi 29 stále aktivních. Díky tomu bylo místo také vyhlášené UNESCO památkou. Proměnné klima podporuje různé zóny porostu. Tundra je dominantní, ale dále jsou tam traviny, kvetoucí keře, borovice, břízy, olše atd.

Město Petropavlovsk-Kamčatskij leží v horách obklopené sopkami na jihu poloostrova Kamčatka. Ve městě žije přes 180 tisíc lidí. Město bylo pravděpodobně založeno v 18. století dánským objevitelem Vitem Beringem, po kterém bylo pojmenováno i několik geografických jevů. Do roku 1924 neslo název Petropavlovsk. Město nabízí i zajímavé aktivity pro turisty jako paragliding či lov medvědů.

Zajímavá Města na Transsibiřské Magistrále

Irkutsk: Paříž Sibiře

Irkutsk je sibiřské město nacházející se na jihu Ruska. Město leží na řece Angaře nedaleko Bajkalského jezera. Ve městě žije okolo 600 tisíců lidí. První část města byla zbudována již v roce 1652 jako místo ochodu se zlatem. Město se nejvíce rozvinulo až po vybudování hedbávné stezky mezi Moskvou a Irkutskem v roce 1760. Dnes se Irskutsku říká ,"Paříž Sibiře".

Vladivostok: Přístav Pacifiku

Vladivostok je kosmopolitní tichomořský přístav. Nachází se nedaleko hranic Ruska s KLDR. Ve městě je hlavní obživou rybolov, který tvoří až čtyři pětiny celkové produkce tohoto města. Je to zároveň i velký výrobce vojenského vybavení, či lodí.

Polohou je Vladivostok srovnáván s americkým San Franciscem, a to díky malebným kopcům a návrším, z nichž se naskytne nádherný výhled na moře. Zdejší přístav je plný válečných lodí. Město je obklopeno velkou přírodní rezervací, v níž má domov mnoho vzácných živočichů, např. černý a hnědý medvěd nebo sibiřský divočák. Vladivostok je také konečnou zastávkou na nejdelší trati světa - Transsibiřské magistrále, která byla postavena na přelomu 19. a 20. století.

Možné Problémy a Výzvy

Ekonomické a sociální dopady pandemie covid-19 dopadly na ruské regiony a kvalitu života v nich s různou silou. Trend zvětšování regionálních rozdílů pokračuje, ale jde o jinou dynamiku: indikátory padaly u všech, u těch nejchudších regionů ale rychleji.

Mnoho statistik a srovnání, které se v Rusku zpracovávají a publikují, ale trpí až přílišným důrazem na ekonomické a číselné charakteristiky. Ty možná dávají na první pohled jasnou představu o tom, jak se věci v dané oblasti mají, často jim ale chybí zdůvodnění proč tomu tak skutečně je, co za tím stojí a jak se to reálně odráží na kvalitě života lidí ve zkoumaných oblastech.

Specifikem a problémem Dálného východu jsou ohromné vzdálenosti, a to nejen mezi regiony, ale i mezi městy v jednotlivých regionech. Některé oblasti jsou energeticky velmi izolované a často v nich dochází k výpadkům. Navíc zde nebyl vytvořen tzv. „jednotný energetický systém“, který funguje například v evropské části Ruska či na Sibiři.

tags: #ruský #dálný #východ #příroda #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Odpadkový koš Heidrun Althea 60 l
• Tepelné znečištění a oteplování
• Ohrožené druhy: Důležitost ochrany
• Odpad dřezu s odbočkou
• Zákon a střelnice