Klimatické Pásma České Republiky: Charakteristika

Naše území se nachází v mírném pásmu v oblasti střední Evropy, ve středních zeměpisných šířkách. České klima a klima střední Evropy je mírné. Mírné klima je charakteristické mírnými zimami a teplejšími léty.

Nejchladněji je zpravidla v lednu, nejtepleji v červenci. Srážky se vyskytují celoročně a nejnižší jsou na podzim, nejvyšší naopak v létě. Vykazují ale značnou variabilitu během jednotlivých období, měsíců i z hlediska našeho území.

Na našem území převládají západní složky proudění, které přinášejí vlhčí počasí a srážky tedy po celý rok. Z této cirkulace existují výjimky. Přecházejí v ní jednotlivé frontální systémy a způsobují výměny vzduchových hmot a neustálé střídání počasí v teplé i studené části roku.

V zimním období je to často tlaková výše zasahující k nám od severu či severovýchodu, odkud k nám proniká mrazivý vzduch. Takové situace trvají několik dní až týden, výjimečně pak déle (například únor 2012). Západní proudění působí v zimě v ČR oteplení a mírní tak drsnost zimy.

V létě je počasí převážně teplé, již od jara dochází k přerušování přílivů teplého vzduchu přechodem studených front v západním proudění. Výjimka z této cirkulace je tlaková výše přecházející přes střední Evropu k východu. Nebo se nacházející stabilněji v jižní a jihovýchodní či východní Evropě s přílivem velmi teplého vzduchu z jihovýchodního či jižního směru. Taková situace přináší tropické počasí a i velmi vysoké teploty. Trvá několik dní až týden, výjimečně déle (například srpen 2015).

Čtěte také: Klimatické podmínky

Zimy jsou v posledních letech v souladu s oteplováním a změnou klimatu v ČR spíše teplejší s kratšími mrazivými epizodami. Spíše na jejich konci a také jsou vlhčí. Léta jsou teplejší a hlavně sušší. Velmi proměnlivé počasí se střídáním teplot je u nás zejména na počátku jara. Větrné počasí zažíváme často na podzim a v zimě.

Většina významných tlakových níží z Atlantiku ovlivnila středoevropské počasí právě v této době - např. Kyrill 1/2007, Herwart 10/2017, Vaia 10/2018 a podobně.

Teplota Vzduchu

Teplota vzduchu má v ČR svůj typický chod. Nejnižší teploty jsou zaznamenávány v zimním období s minimem v lednu a nejvyšší teploty v létě s maximem v červenci. Z hlediska denní doby jsou nejnižší teploty zaznamenávány v noci s minimem kolem východu Slunce. Nejvyšší teploty odpoledne s maximem zhruba mezi 14. až 17. hodinou. A v zimním období dříve, v letním později.

Na teplotu vzduchu má vliv mnoho faktorů a dalších meteorologických prvků. V nočních hodinách je to zejména množství oblačnosti a vítr. V tom případě bude při vyjasnění a utišení větru bude teplota klesat rychleji a bude nižší. Další umocnění ochlazování vzduchu způsobí ležící sněhová pokrývka. Zejména v denní době mají na teplotu vliv srážky. Při déletrvajícím dešti bude teplota téměř konstantní a o poznání nižší než při slunečném počasí.

Teplotu vzduchu ovlivňuje typ krajiny, roční doba a také členitost terénu v krajině. Naopak s tím souvisí i intenzivní sestup studeného vzduchu do údolní oblasti, kdy dojde k dalšímu umocnění ochlazování. Specifické oblasti, horská údolí či také mrazové kotliny, najdeme v ČR na více místech. Pověstná jsou jimi Šumava či Krušné hory, ale najdeme je i v Krkonoších či Orlických horách.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Nejníže klesají teploty v našich údolních oblastech na horách jako je například Horská Kvilda nebo Rokytská slať na Šumavě. Ale také Šindelová v Krušných horách, Jizerka v Krkonoších nebo Orlické Záhoří v Orlických horách. V naší malé zemi najdeme ale i další podobná místa, byť níže položená, která nebudou tak mrazivá jako místa uvedená v minulé větě. Mají ale také specifické klima a to nejen co se týče teploty vzduchu vlivem výskytu určitého druhu terénu. Příkladem je třeba Adršpach na Náchodsku a mohou jím být i Králíky na Orlickoústecku.

Průměrná roční teplota vzduchu v ČR se pohybuje od 8 až 10°C v nejnižších oblastech až po 1 až 4°C v oblastech položených nejvýše.

Průměrné měsíční teploty:

• Leden: nížiny -2 až +1°C, hory -6 až -4°C
• Únor: nížiny -1 až +2°C, hory -5 až -3°C
• Březen: nížiny 3 až 5°C, hory -3 až 0°C
• Duben: nížiny 7 až 10°C, hory 1 až 4°C
• Květen: nížiny 12 až 14°C, hory 7 až 9°C
• Červen: nížiny 15 až 18°C, hory 9 až 12°C
• Červenec: nížiny 18 až 20°C, hory 11 až 14°C
• Srpen: nížiny 17 až 19°C, hory 11 až 13°C
• Září: nížiny 13 až 15°C, hory 7 až 9°C
• Říjen: nížiny 8 až 10°C, hory 4 až 7°C
• Listopad: nížiny 2 až 5°C, hory -2 až 0°C
• Prosinec: nížiny -1 až +2°C, hory -5 až -3°C

Průměr ročních maxim teploty vzduchu v nížinách 32 až 35°C, na horách 27 až 29°C. Průměry ročních minim teploty vzduchu v nížinách -15 až -18°C, na horách -19 až -22°C.

Průměrná měsíční minima teploty vzduchu:

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

• Leden: nížiny -10 až -14°C, hory -18 až -22°C či nižší
• Únor: nížiny -8 až -12°C
• Duben: nížiny 0 až -4°C, hory -6 až -10°C
• Květen: nížiny 5 až 1°C, hory 0 až -4°C
• Červen: nížiny 9 až 5°C, hory +2 až -1°C
• Červenec: nížiny 12 až 8°C, hory 4 až 1°C
• Srpen: nížiny 10 až 6°C, hory 4 až 0°C
• Září: nížiny 5 až 1°C, hory 0 až -3°C

Průměrná měsíční maxima teploty vzduchu:

• Leden: nížiny 8 až 12°C, hory 2 až 4°C
• Únor: nížiny 10 až 12°C, hory 5 až 8°C
• Březen: nížiny 16 až 20°C, hory 8 až 12°C
• Červenec: nížiny 30 až 34°C, hory 24 až 28°C
• Srpen: nížiny 30 až 34°C, hory 22 až 26°C
• Září: nížiny 24 až 28°C, hory 18 až 22°C
• Říjen: nížiny 20 až 24°C, hory 14 až 18°C
• Listopad: nížiny 12 až 16°C, hory 8 až 12°C
• Prosinec: nížiny 8 až 12°C, hory 4 až 8°C

Absolutní minimum teploty vzduchu -42.2°C bylo změřeno 11.2.1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic.

Charakteristické Dny

• Tropické dny: nížiny 10-13, ojediněle více a hory kolem 1
• Tropické noci: nížiny 0.1 až 0.5 a ojediněle více, hory max. 0.1
• Letní dny: nížiny 50-60, ojediněle více a hory do 10, případně 10-20
• Mrazivé dny: nížiny 80-120 a ojediněle až 140, hory 180-200 a místy více
• Počet dní s přízemním mrazem: nížiny 120-140 a ojediněle méně, hory 180-200 nebo více
• Ledové dny: nížiny do 30, hory 70-80 a vrcholy více
• Arktické dny: nížiny do 1, hory 2-4 a místy 6

Amplituda Teploty Vzduchu

Nejvyšší denní amplitudy teploty vzduchu je dosahováno od května do září a tato v ČR činí většinou 9-12°C, ojediněle nad 12°C.

Srážky

Druhý nejdůležitější klimatický prvek má také svůj roční chod. Nejvíce srážek u nás spadne v letním období s maximem v červenci. Tyto jsou převážně konvekční a často přinášejí vysoké srážkové úhrny. Jsou ovšem lokálně hodně omezené a působí mnohdy i značné rozdíly ve srážkových úhrnech. Nejčastěji se vyskytují od května do srpna. Naopak nejméně srážek spadne v zimním období, zejména na přelomu podzimu a zimy. Proto hydrologický rok začíná 1. listopadu.

Ohledně skupenství srážek jsou tyto v ne horských polohách v teplé části roku dešťové. Na horách se objevují sněhové srážky většinou od října do dubna, ale ojediněle se tam mohou objevit i během letního období. Též tam jsou srážky zpravidla častější a vydatnější než v nižších polohách. Na území ČR existuje několik míst, kde se projevuje návětrný efekt hor. V těchto jsou srážky ještě zesilovány. Naopak existují závětří horských překážek, která jsou naopak srážkově chudá.

Dobrým příkladem závětří je Podkrušnohoří, kde spadne za rok nejméně srážek z celé republiky. Hodně srážek spadne ročně na Lysé hoře v Beskydech nebo také například na Labské Boudě v Krkonoších. Naopak nejméně srážek spadne v oblasti Žatecka, ale nízkými úhrny srážek je typické například celé střední Polabí a jižní Morava. Dále můžeme v ČR zaznamenat ještě více lokální odchylky v úhrnech srážek.

Průměrný roční úhrn srážek činí v nížinách a nižších polohách 450 až 600mm, ojediněle méně. A to v podhůří Krušných hor v severozápadních Čechách, kde je úhrn lokálně nižší než 450mm.

Průměrný sezónní úhrny srážek činí na jaře v nížinách 100 až 150mm a ojediněle méně (SZ Čechy), na horách 250-300 či více. V létě je to v nížinách 200 až 250mm, místy méně než 200mm a na horách 300 až 400mm či více. V podzimním období činí úhrn v nížinách 100-150mm, ojediněle méně (SZ Čechy) a na horách 250-350mm. Během zimního období je to v nížinách většinou pod 100mm, na horách ovšem 300 až 400mm a ojediněle více. Rozdíl v úhrnech srážek je v zimním období mezi nížinami a horami větší.

Průměrné měsíční úhrny srážek:

• Leden: nížiny 20 až 40mm a ojediněle méně, hory 80 až 120mm
• Únor: nížiny 20 až 40mm, hory 80 až 120mm
• Březen: nížiny 20 až 40mm, hory 80 až 120mm
• Duben: nížiny 30 až 50mm (ojediněle méně, SZ), hory 60 až 100mm
• Květen: nížiny 60 až 80mm a místy méně, hory 100 až 140mm
• Červen: nížiny 60 až 80mm, hory 120 až 140mm či více
• Srpen: nížiny 60 až 80mm a ojediněle méně, hory 120 až 140mm
• Září: nížiny 40 až 50mm a ojediněle méně, hory 80 až 100mm či ojediněle více
• Říjen: 30 až 40mm a ojediněle méně, hory 80 až 100mm a ojediněle více
• Listopad: nížiny 30 až 50mm a ojediněle méně, hory 80 až 100mm či ojediněle více
• Prosinec: nížiny 20 až 40mm, hory 80 až 100mm či ojediněle více

V teplé části roku spadne v ČR průměrně v nížinách 300 až 400m a ojediněle méně a na horách 600 až 800mm.

Průměrná maxima denních srážek v roce činí v nížinách 35 až 40mm a místy méně a na horách 60 až 70mm a ojediněle více. U dvoudenních srážek je to v nížinách 40 až 50mm a ojediněle méně a na horách 80 až 120mm. U třídenních srážek jde v nížinách o 50 až 60mm a ojediněle méně a na horách 100 až 120mm či více.

Absolutní maximální úhrn srážek 345.1mm byl změřen na Nové Louce v Jizerských horách 29.7.1897. Druhý pak činí 312.0mm a změřen byl na Cínovci v Krušných horách dne 12.8.2002. Za 40 minut spadlo nejvíce 91.1mm na stanici Vyšší Brod nad Českokrumlovsku, kde spadlo dále za 30 minut 79.9mm. Za 20 minut 61.7mm a za 15 minut 50.2mm a veškeré události dne 23.6.1966. Během 10 minut spadlo nejvíce 39.8mm v Chánovicích na Klatovsku dne 28.7.1996 a za 5 minut 29.8mm v Seči na Chrudimsku dne 6.6.1999.

Počet epizod sucha dle hodnot SPI indexu činí pro 1 měsíc v nížinách většinou více než 65. A na horách do 25 epizod s délkou trvání 3 až 4 měsíce či déle v nížinách a 1 až 2 měsíce na horách. Pro tři měsíce jde o 24 až 28 či více epizod pro nížiny. A do 12 epizod pro hory s délkou trvání v nížinách 12 až 15 či více měsíců a na horách do 3 měsíců. Dle Palmerových indexů sucha jde v nížinách o 45 až 65 epizod, lokálně více. A na horách o maximálně 25 epizod.

Sníh

Průměrný sezónní počet dní se sněžením je v nížinách spíše pod 50, na horách dosahuje 90 až 100 a či více dní. Výška sezónních úhrnů nového sněhu se pohybuje průměrně v nížinách od 40 do 60cm a v nejnižších polohách je nižší než 40cm. Na horách je to 350 až 500cm nebo i více.

Průměrné datum prvního sněžení se v nížinách pohybuje kolem 10. až 20.11. či později, na horách již před 30. zářím. Průměrné poslední datum sněžení v nížinách je po 31. Ojediněle (jižní Morava) i před tímto datem a na horách 20. až 31.5. či pozdější datum.

Průměrný sezónní počet dní se sněhovou pokrývkou se v nížinách pohybuje od 30 do 40 dnů. Ojediněle je to i méně (místy Polabí a dolní Pohoří), na horách je to 140 až 160 dní či ojediněle i více. Průměrná maxima výšky sněhové pokrývky v sezóně činí v nížinách 15 až 20cm a zejména v Polabí i méně. Na horách pak 100 až 150cm a na vrcholech více.

Průměrné datum výskytu první sněhové pokrývky je v nížinách po 30.11. a na horách od 20. do 30.10. či dříve. Průměrné datum výskytu poslední sněhové pokrývky je v nížinách od 10. do 20.3. či dříve a na horách po 30.4.

Extrémy Sněhu

• Nejvyšší sezónní úhrn výšky nového sněhu: 896cm na Labské Boudě v roce 1995
• Nejvyšší počet dní se sněhovou pokrývkou v sezóně: 217 dní na Labské Boudě v roce 1982, 213 dní na Lysé hoře v roce 1975
• Absolutní maximum výšky sněhové pokrývky: 315cm na Labské Boudě 30.3.1992

Tlak a Vítr

Tlak se v atmosféře neustále vyvíjí a jednotlivé tlakové útvary se neustále různě přesouvají. Do střední Evropy postupují tlakové výše nejčastěji od západu až jihozápadu. To většinou po přechodu studených front spojených s tlakovými nížemi. V letním období může být počasí u nás pod vlivem tlakových výší přicházejících z jižních směrů, naopak v zimě do centrální Evropy zasahuje ruská anticyklona. V té může být tlak vzduchu velmi vysoký. Někdy postoupí tlaková výše až do střední Evropy. Jinak ovlivňují tlakové níže počasí u nás okrajově a zejména prostřednictvím frontálních systémů s nimi spojených.

Vítr je nejsilnější právě v obdobích s vlivem cyklon a při častém přechodu atmosférických front, takže jde o období podzimu a zimy. Naopak v teplé části roku zesiluje jen přechodně a často lokálně při výskytu konvekční činnosti. Z hlediska dne je vítr nejsilnější zpravidla v průběhu dne, naopak v nočních hodinách převládá většinou klidno nebo jen slabý vítr. Na horách fouká oproti nižším polohám silnější vítr.

Největrnějším místem v naší zemi je Milešovka v severozápadních Čechách, byť nepatří zdaleka mezi vrcholové partie. Velmi větrno je obecně ve všech polohách nad 1 000m n.m., zejména pak nad 1 200m n.m., například na Sněžce.

Tlak

Průměrný roční tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře činí v ČR 1016 až 1018 hPa a nehrají zde roli vyšší a nižší polohy. Obecně nižší tlak je na severu a částečně v centru Čech, vyšší na jihu Čech a severu Moravy, ale pouze lokálně. Z hlediska měsíců roku je tlak nejnižší v dubnu a květnu. A jeho hodnoty dosahují jen 1014 až 1016hPa, nejvyšší naopak v lednu a dále v říjnu a prosinci.

Rychlost Větru

Průměrná roční rychlost větru v nížinách činí maximálně 3m/s, ve středních a vyšších polohách 4 až 6m/s a na horách 6 až 8m/s s tím, že na hřebenech více. Nejsilnější vítr fouká v ČR v zimě (nížiny až 4m/s, hory 5-6m/s či více), na podzim a na jaře (nížiny do 3-4m/s a hory 5-6m/s či více). Nejméně pak v létě (nížiny do 2-2,5m/s a hory 4.5-6m/s, na hřebenech i více).

Absolutní maximum rychlosti větru 60m/s bylo naměřeno na polské stanici na Sněžce 19.1.2007 při přechodu cyklony „Kyrill“. U nás šlo o hodnotu 57.8m/s na Labské Boudě.

Klasifikace Podnebí

Účelem klasifikace podnebí je stanovení klimatických typů a vymezení klimatických oblastí jak v globálním měřítku na Zemi, tak v jednotlivých geografických oblastech. Třídění probíhá podle mnoha kvalitativních a kvantitativních hledisek jako jsou teplota vzduchu a půdy, atmosférické srážky, výpar aj.

Köppenova Klasifikace Podnebí

Vůbec nejrozšířenější a nejpoužívanější klasifikací je Köppenova klasifikace podnebí, která spadá do konvenčních klasifikací. Jejím autorem je německý klimatolog Wladimir Köppen. Klasifikace je utvořena podle rozložení teplot vzduchu a atmosférických srážek ve vztahu k vegetaci.

K jejímu přepracování došlo roku 1918 na základě zohlednění většího množství získaných meteorologických dat. V Köppenově klasifikaci je stanoveno 5 hlavních klimatických pásem s 11 základními klimatickými typy.

• Cfb - mírné oceánské klima; nejchladnější měsíc v průměru nad 0 °C (-3 °C), všechny měsíce s průměrnými teplotami pod 22 °C a nejméně čtyřmi měsíci v průměru nad 10 °C. Žádný významný rozdíl srážek mezi sezónními obdobími.
• Dfb - vlhké kontinentální podnebí s teplým létem; nejchladnější měsíc v průměru pod -0 °C (-3 °C), všechny měsíce s průměrnými teplotami pod 22 °C a nejméně čtyřmi měsíci v průměru nad 10 °C.
• Dfc - subarkrtické klima; nejchladnější měsíc v průměru nižší než 0 °C (-3 °C) a 1 až 3 měsíce v průměru nad 10 °C.

Quittova Klasifikace Podnebí

Quittova klasifikace podnebí je nejpoužívanější klasifikací na území ČR i SR. Oproti Köppen-Geigerově vznikala pro regionální, resp. státní úroveň (pro ČSSR) a je tedy jemnější.

Systém klasifikace vytvořil český klimatolog Evžen Quitt a publikoval ho roku 1971 v díle Klimatické oblasti Československa. Při určení klimatických oblastí autor vycházel z klimatologických dat období 1901-1950 a z území republiky rozčleněného na čtverce o straně 3 km (900 ha).

Tímto způsobem vzniklo pro ČSSR 23 jednotek ve třech hlavních oblastech: v teplé pět (T1 až T5), v mírně teplé 11 (MT1 až MT11) a v chladné sedm (CH1 až CH7). Nejvyšší číslo u uvedených jednotek znamená vždy nejteplejší a nejsušší oblast (T5, MT11 a CH7).

Na území naší republiky se vyskytuje jen 13 z 23 jednotek (ostatní se nacházejí na území Slovenska) ve třech klimatických oblastech.

Charakteristiky Klimatických Oblastí dle Quitta

• Teplá oblast: Jaro je poměrně krátké, teplé až mírně teplé, léto je teplé dlouhé a suché, podzim je poměrně krátký, teplý až mírně teplý, zima je krátká, suchá až velmi suchá. V ČR se vyskytuje jen jednotka T2 a T4.
• Mírně teplá oblast: Na území Česka se nachází jen jednotka MT2 až MT5, MT7 a MT9 až MT11.
• Chladná oblast: Z hlediska orografických podmínek (horstva s relativně malými nadmořskými výškami) se v ČR vymezují jen tři jednotky v této klimatické oblasti: CH4, CH6 a CH7.

Klimatické Regiony v České Republice

Klimatická regionalizace ČR (Moravec-Votýpka 1998) je založena na digitálním zpracování klimatických dat z let 1961 až 1990, naměřenými na 85 klimatologických stanicích ČR. Jejich klimatická kriteria jsou formulována odlišně od E. Quitta a jsou vztažena na plošnou jednotku 100 x 100 m (1 ha).

• Klimatický region VT: Zahrnuje jižní část Moravy (jižní a střední část Dyjskosvrateckého úvalu, Pavlovské vrchy, Dolnomoravský úval) a jeho rozšíření je totožné s rozšířením velmi teplé černozemní oblasti stanovištních jednotek (ČMt).
• Klimatický region T2: Je rozšířen ve středních Čechách (východně od Vltavy po Kutnou Horu), dále koncentricky kolem regionu T1 v severozápadních Čechách.
• Klimatický region MT4: Je z klimatických regionů plošně nejrozšířenější. Zaujímá všechny vyšší části pahorkatin a navazuje tak na region MT2: patří sem Tachovská brázda, Chodská pahorkatina, části Středočeské pahorkatiny, Brdská vrchovina, největší část Českomoravské vrchoviny, Drahanská vrchovina, Vizovická vrchovina, Nízký Jeseník, Žulovská pahorkatina, Podkrkonošská pahorkatina atd.
• Klimatický region MCH: Zahrnuje všechna podhůří v nadmořské výšce zpravidla nad 550 m; jeho plocha je zhruba totožná s vrchovinnou oblastí stanovištních jednotek. Zaujímá nižší části Krušných hor a Českého lesa, Šumavské podhůří, nejvyšší části Středočeské pahorkatiny a Brdské vrchoviny, značnou část Českomoravské vrchoviny, Bílých Karpat, Javorníků a Hostýnských vrchů, nižší část Moravskoslezských Beskyd, nižší část Nízkého Jeseníku, Orlické podhůří, Frýdlantskou pahorkatinu atd.
• Klimatický region CH: Je v podstatě totožný s horskou oblastí stanovištních jednotek, která byla vymezena podle týchž kritérií.

Aktuální Vývoj

V současné době se řeší nová klimatická regionalizace České republiky v rámci projektu NAZV QH92030 „Hodnocení půd z hlediska jejich produkčních a mimoprodukčních funkcí s dopady na plošnou a kvalitativní ochranu půd České republiky“. Důvodem jsou klimatické změny, které je nutné v regionalizaci klimatických regionů zohlednit. Nové hodnocení klimatické regionalizace je prováděno Českým hydrometeorologickým ústavem ve spolupráci s VÚMOP, v. v.

tags: #klimaticke #pasma #ceska #republika #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Význam udělování cen za ekologii
• Znečištění ovzduší
• České tipy na osamělé cestování v přírodě
• Povinnost obnovitelných zdrojů u stavebního povolení
• Legislativa ochrany přírody Československa