Jak ryby snášejí znečištění vody

Řeky jsou v současné době jedním z ekosystémů nejvíce ohrožených ztrátou biologické diverzity, dokonce více než obvykle zmiňované deštné pralesy. Příčinou tohoto stavu je nikoliv překvapivě lidská činnost. Většina řek je ovlivněna znečištěním, změnou ve struktuře stanovišť (regulace, zpevnění břehů, napřimování toků) a v neposlední řadě i nadměrným přísunem živin.

Proto nás zajímá také dopad těchto změn na trofickou strukturu rybích společenstev. Stav rybích společenstev představuje jeden z nejdůležitějších indikátorů změny říčního prostředí, jelikož ryby stojí na vrcholu potravního řetězce a vzhledem k dlouhověkosti odrážejí dlouhodobé změny v ekosystémech.

K nejvíce známým příčinám úbytku ryb v řekách patří stavby přehradních nádrží a jezů, které brání migraci ryb. Některé na ekologicky méně náročné druhy ryb (generalisté) se dokážou těmto změnám vcelku snadno přizpůsobit. Navíc nemají tak náročný rozmnožovací cyklus, dobře snáší podmínky stojatých i tekoucích vod a mají nižší nároky na kvalitu stanovišť.

Naopak náročnější druhy ryb s užšími ekologickými nároky (specialisté), které pro dokončení svého životního cyklu potřebují migrovat na velké vzdálenosti do specifických míst ke tření, se s dopady změn způsobených lidskou činností vyrovnávají podstatně hůř a z vodních toků mizí. Patří k nim jeseter velký, losos obecný nebo placka pomořanská.

Více specializované druhy ryb adaptované na typické říční podmínky (druhy reofilní) mají vyšší nároky nejen na stanoviště vhodná k rozmnožování (například štěrkopískové lavice s bohatým přísunem kyslíku), ale i specializované potravní chování, vyšší nároky na obsah kyslíku ve vodě a čistotu vody.

Čtěte také: Procento odpadu v rybách

Analýza stabilních izotopů dusíku a uhlíku

K hodnocení využití potravy jednotlivými druhy ryb slouží například analýza stabilních izotopů dusíku a uhlíku, která umožňuje popsat strukturu potravní sítě a velikosti potravních nik jednotlivých druhů. Naměřené hodnoty izotopů uhlíku umožňují stanovit rozsah základních zdrojů potravy a izotopy dusíku odpovídají umístění druhů v potravním řetězci (trofická pozice).

Na základě stanovených hodnot lze sestavit elipsy, které ukazují šířku potravní niky, překryv nik u jednotlivých druhů (potravní konkurenci), ale lze je využít i ke stanovení trofických vztahů celého společenstva. Z analýz vyplývá, že i přes užší prostor potravní niky obsazují typické říční (reofilní) druhy vyšší trofické pozice než méně specializované (eurytopní) druhy.

Z našich ryb mají vyšší trofickou pozici např. druhy jako parma obecná, jelec proudník, okoun říční a vranka obecná. Nižší trofické pozice pak obsazují například jelec tloušť, plotice obecná, hrouzek obecný nebo ouklej. Vyšší postavení v trofické síti naznačuje větší závislost na suchozemských a vodních bezobratlých, jako jsou měkkýši, larvy hmyzu a suchozemský hmyz.

Vliv eutrofizace na rybí společenstva

Řeky jsou dlouhodobě zatíženy zvýšeným přísunem živin (eutrofizace). Vlivem nadměrného přísunu živin (zejména dusíku a fosforu) může docházet k omezení rozmanitosti nabídky potravních zdrojů a tím i ochuzení toku energie do vyšších trofických úrovní a změnám ve struktuře potravní sítě. Na velikost niky mají nejvyšší vliv koncentrace živin, zatímco změny ve funkční struktuře společenstev jsou spojeny se změnou koncentrace kyslíku, která souvisí s obohacením ekosystému živinami a zvýšenou produktivitou.

Co je příčinou? Nadměrný přísun živin zvyšuje úživnost (produktivitu) vodního prostředí, stimuluje růst řas a zvyšuje obsah organické hmoty ve vodě a tvorbu sedimentů. Tyto procesy jsou klíčovými hybateli kyslíkové bilance vody a sedimentů s následnými škodlivými účinky na vodní společenstva. Snížená dostupnost kyslíku může vyvolat rozvoj společenstev bezobratlých živočichů, kterým dominuje několik taxonů odolných vůči znečištění (pakomáři, máloštětinatci), avšak méně vhodných jako zdroj potravy pro ryby.

Čtěte také: Více o pohádce: Třídění odpadu pro děti

Z uvedených výsledků vyplývá, že lidská činnost má vliv nejen na jednotlivé druhy ryb, ale i na trofickou strukturu celých rybích společenstev.

Příklady ryb a jejich tolerance ke znečištění

Některé druhy ryb jsou odolnější vůči znečištění než jiné. Zde je několik příkladů:

• Karas zlatý (Carassius auratus auratus): Snáší značné znečištění i nízký obsah kyslíku ve vodě. Při nedostatku kyslíku dokáže štěpit vlastní tuk a z něj získávat kyslík.
• Tilápie (Tilapia): Je jednou z nejoblíbenějších ryb chovaných v aquaponických systémech - zejména díky své nenáročnosti, rychlému růstu a schopnosti žít v různých podmínkách.
• Kapr obecný (Cyprinus carpio): Mírně znečištěnou vodu snáší lépe než většina ryb.
• Okoun říční (Perca fluviatilis): Zvládne různé teploty i mírně znečištěnou vodu.
• Jelec proudník: Špatně snáší znečištění a na mnoha místech je i vzácný nebo vymizel.

Aquaponie a chov ryb

O tom, že se s Chytrým skleníkem dá krásně pěstovat aquaponicky, jsme vás už informovali. Stejně tak víte, jak si můžete sami doma ve svém skleníku postavit aquaponické jezírko. Možná ale ještě nejste zcela obeznámení s tím, kdo vlastně může v aquaponickém jezírku žít.

Níže je tabulka s optimálními podmínkami pro chov některých ryb v aquaponii:

Tilápie produkuje velké množství živin bohatých na dusík a fosfor, které jsou ideální pro hydroponickou část systému. Její krmivo lze doplňovat levnými přírodními zdroji (např. kuchyňské zbytky, bioodpad). Díky rychlému růstu může být tilápie komerčně zisková, přičemž z jednoho jezírka lze za rok získat více sklizní.

Čtěte také: Akvakultura v RAS

Dusíkaté odpady, které pstruh produkuje, jsou výborným hnojivem pro rostliny v hydroponickém systému. To pomáhá dosahovat vysokých výnosů. Chladnější teplota vody: Díky tomu můžete pěstovat plodiny, kterým nevyhovují teplé podmínky (např. saláty, špenát, kapusta). Maso pstruha je vyhledávané a prodává se za vyšší cenu než běžné druhy ryb, což může být výhodné pro farmáře.

Kapři produkují vysoké množství dusíkatých odpadů, které mohou efektivně vyživovat hydroponickou část systému. Nízké náklady na krmení díky možnosti krmit kapry levnými potravinovými zbytky nebo rostlinnými složkami. V kombinaci s hydroponickými plodinami (např. saláty, rajčaty) tvoří soběstačný systém s minimálními odpady.

Okoun produkuje dusíkaté odpady, které jsou bohaté na živiny potřebné pro růst rostlin. V kombinaci s hydroponickými systémy lze minimalizovat produkci odpadní vody a vytvořit soběstačný cyklus. Prodejní hodnota masa je vyšší než u běžných druhů, jako je kapr nebo tilápie.

tags: #ryba #snáší #znečištění #vody

Oblíbené příspěvky:

• Environmentální spolky v ČR
• Ekologické výukové programy
• Průvodce Ekologickou Daní
• Více o Fialovém fondu
• Studie olše na farmaceutické fakultě