Rys ostrovid: Ohrožení a statistiky populace v České republice

Rys ostrovid (Lynx lynx) je tajemná kočkovitá šelma, která obývá české lesy již více než dvě desetiletí. I přesto je jen málo šťastlivců, kteří se s ním setkali ve volné přírodě. Oproti vlkovi není jeho návrat do Čech a na Moravu tak dynamický a rychlý a jeho přítomnost v současné době také nebudí tolik kontroverzí a mediálního zájmu. To ale neznamená, že má rys své místo v naší přírodě jisté.

V Evropě a na Sibiři se za primární prostředí rysa považují lesy všeho druhu. Obývá však i tundru v severních oblastech, středoasijské stepi a polopouště. Rys ostrovid byl kdysi rozšířen v celé Evropě s výjimkou Pyrenejského poloostrova a některých ostrovů, na východ jeho areál sahá na Sibiř a do horských oblastí Střední Asie.

Historické rozšíření a zánik populací rysa

Na většině území České republiky byl rys vyhuben v průběhu 18. století. Hlavní příčinou ohrožení rysa ostrovida je přímé pronásledování ze strany člověka. Významným faktorem se však stává i fragmentace vhodných biotopů a vysoká míra rušení.

Medvědi, vlci i rysové byli v minulosti nejen u nás, ale téměř v celé střední Evropě vyhubeni. Ačkoli ještě na začátku středověku byli běžnou součástí fauny a vyskytovali se na většině území. Za hlavní příčiny zániku lze považovat pronásledování člověkem, změny ve skladbě lesů a klesající lesnatost. Intenzivní pronásledování propuklo již koncem 15. století.

Původní populace rysa ostrovida u nás pravděpodobně obývala většinu území Čech, Moravy i Slezska. Rozšiřující se lidské osídlení krajiny však způsobilo ústup původní populace této šelmy. V 15. a 17. století rys vymizel z oblastí, které byly přetvořeny v kulturní krajinu (Polabí a hustě osídlená krajina středních Čech). Do 18. století se v lesnatějších vrchovinách, předhůřích a některých horách dochovaly rozdrobené místní populace.

Čtěte také: Dopad lidské činnosti na faunu ČR

Současný stav populace rysa v ČR

Opětovný výskyt rysa ostrovida v českých zemích byl zaznamenán až v 50. letech 20. století. Pravidelně byli pozorováni migrující jedinci v Moravskoslezských Beskydech, nepravidelně pak v dalších horských oblastech včetně Šumavy. Teprve na počátku 80. let, kdy na Slovensku vzrostla populace rysa v důsledku omezení jeho lovu, se zvýšil počet příchozích jedinců a následně se pak začala utvářet stálá rysí populace v Moravskoslezských Beskydech a Jeseníkách. Dalším významným územím výskytu rysa ostrovida u nás je Pošumaví.

V současné době lze území obývaná rysem ostrovidem v České republice rozdělit do tří základních celků:

• Severovýchodní Morava (Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Vsetínské vrchy): asi 10-15 jedinců, vzhledem k migraci z území Slovenska vykazuje populace stálý stav.
• Jeseníky: 0-2 jedinci, z důvodu nelegálního lovu mizí stabilizovaná lokální populace. Je zde možná občasná migrace ze sousedního Polska.
• Jižní a západní Čechy (Český les, Šumava, Blanský les, Novohradské hory, Třeboňsko a přilehlé oblasti): 60-75 jedinců, z důvodu nelegálního lovu zde dochází v současnosti k poklesu její početnosti.

Maximální odhad velikosti stávající populace rysů v České republice činí tedy 90-96 jedinců, kdy nejpočetnější populace je v jihozápadních Čechách.

Po druhé světové válce tak byla nejvyšší početnost rysa v ČR dosažena v rozmezí let 1996-1998, kdy byla odhadována na 100 až 150 jedinců. V období let 1999-2003 však docházelo k jejímu poklesu, který je přičítán především nelegálnímu lovu. V současnosti je velikost populace rysa ostrovida stabilní, avšak stále ohrožena nelegálním lovem.

Nebezpečí pro člověka a ohrožení rysa člověkem

I když se o útocích vlků na lidi traduje spousta historek (hlavně z Ruska a severní Evropy), neexistuje z Evropy za několik posledních století hodnověrný důkaz (kromě pokousání vlky nemocnými vzteklinou). Rys je v tomto ohledu ze všech tří druhů nejméně problémový. Zdravý na člověka téměř nikdy neútočí a útoky jedinců nemocných vzteklinou jsou neobyčejně vzácné. V Evropě doposud neexistuje případ, že by rys usmrtil nebo vážně zranil člověka.

Čtěte také: Právní rámec ochrany

Za hlavní příčiny ohrožení všech velkých šelem lze nejen u nás, ale i v celé střední Evropě označit nelegální (popřípadě nadměrný) odstřel, zabití na silnicích, odmítavý postoj sdělovacích prostředků a veřejnosti, genetickou izolovanost dílčích populací, roztříštění biotopů dálnicemi, rychlostními komunikacemi či zástavbou včetně obnoveného osídlení horských a lesních oblastí, přímé vyrušování, změny prostředí (především opětovné odlesnění krajiny), hybridizaci a existenci ferálních populací (pouze u vlků), nedostatek potravy, resp. kořisti, a choroby.

Rys v ekosystému a vztah k hospodářství

Rys ostrovid má pozitivní selekční tlak na populace spárkaté zvěře především v přirozených ekosystémech. Tam, kde myslivci uměle udržují vysoké stavy zvěře, nastává pozitivní selekce až po vytvoření rovnováhy mezi rysem a kořistí, což trvá několik let. Tak jako vlk má i rys největší význam pro přirozenou regulaci početnosti populací divokých kopytníků, především srnce, v lesních ekosystémech. Tím rys nepřímo snižuje škody na lesních porostech a pomáhá přirozené obnově lesa.

Velké šelmy u nás nežijí jen v územně omezených přirozených nebo přírodě blízkých lesních ekosystémech, ale i v krajině, kterou člověk dost pozměnil a využívá ji. Stávají se tak určitým potravním konkurentem člověka a mohou omezovat některé činnosti (chov hospodářských zvířat, myslivost ad.). Přežití velkých šelem v naší přírodě závisí na pozitivním postoji veřejnosti k nim, především však na účelné náhradě škod. Ačkoli škody, které v České republice velké šelmy způsobily, se podle zákona proplácejí od r. 2000, souhrnná data o náhradách jsou dostupná až od r. 2003.

Pro minimalizaci možných střetů je vhodné v místě chovu hospodářských zvířat přijmout opatření na jejich obranu (oplocení, elektrické ohradníky, strážící psi).

Potřeba managementu populací

Vnímání velkých šelem je velmi rozdílné a jednotlivé zájmové skupiny mají většinou naprosto protichůdné názory jak s nimi zacházet. Podle zahraničních zkušeností se za nejvhodnější přístup k velkým šelmám považuje dlouhodobé, a hlavně rozumné řízení („management“) jejich populací. Management v biologickém kontextu je sice slovo neobvyklé, nejvýstižněji však postihuje širokou škálu činností: ochranu, péči, usměrňování či obhospodařování populací.

Čtěte také: Kritická analýza ochrany člověka

Legislativa a ochrana rysa ostrovida

Rys ostrovid je druh zvláště chráněný, silně ohrožený (zákon č. 114/1992 Sb., vyhláška č. 395/1992 Sb.). V červeném seznamu savců ČR je rys ostrovid zařazen mezi ohrožené druhy. V Bernské konvenci je rys ostrovid uveden v Příloze III (chráněné druhy živočichů).

Problém částečně řeší zákon č. 115/2000 Sb., o náhradách škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Není to však řešení dostatečné. Negativní postoj veřejnosti k velkým šelmám a s tím související vysoká míra nelegálního lovu jsou i nadále hlavními příčinami ohrožení těchto druhů na našem území. Z tohoto důvodu AOPK ČR v roce 2005 iniciovala přípravu záchranného programu - Program péče pro velké šelmy v ČR.

Stěžejním opatřením je rozsáhlá výchovná a osvětová kampaň, která by měla probíhat souběžně na různých úrovních, a jejímž cílem je právě změna veřejného mínění a snížení tlaku nelegálního lovu. Související opatření by měla zajistit prostupnost migračních koridorů pro velké šelmy, řešit zefektivnění systému náhrady škod způsobených velkými šelmami a rozvoj spolupráce na monitoringu a ochraně velkých šelem se sousedními státy. Zachování prostupnosti migračních koridorů v hraniční oblasti Česká republika - Slovensko je klíčovým opatřením pro existenci populace vlka a medvěda na území naší republiky.

tags: #rys #ohrozeni #cloveka #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Dopady lidské činnosti na přírodu
• Průvodce žlutými pytli
• Udržitelná budoucnost Dánska
• Kombinace Komfortu a Spolehlivosti
• Ekologické a hygienické řešení