Status ochrany saranče vlašská a saranče vrzavá

Článek se zabývá statusem ochrany dvou druhů sarančí v České republice: saranče vrzavé (Psophus stridulus) a saranče vlašské (Calliptamus italicus). Popisuje jejich vzhled, biologii, ekologii, ohrožení a možnosti ochrany.

Saranče vrzavá (Psophus stridulus)

Popis

Jedná se o poměrně velký druh saranče. Samci dorůstají velikosti 19-25 mm, samice 23-35 mm. Zbarvení těla se pohybuje v různých odstínech hnědé, šedé až černé barvy, zpravidla s drobnými tmavými skvrnkami. První pár křídel (krytky) je v barvě těla, druhý (blanitý) pár křídel je sytě cihlově červený s černými konci.

Samci jsou letuschopní a za slunného teplého počasí vyskakují z vegetace za současného roztažení červených křídel a produkce nezaměnitelného chřestivého až vrzavého zvuku.

Možná záměna

Díky nápadnému vzhledu a produkci typického vrzavého zvuku se jedná o nezaměnitelný druh. Laik může saranči vrzavou zaměnit za naše další dva druhy s křídly v odstínech červené barvy - saranče německá (Oedipoda germanica) a saranče vlašská (Calliptamus italicus). Tyto druhy však nevydávají ono typické vrzání a vyznačují se celkově odlišným vzhledem.

Biologie a ekologie

Biotopem saranče vrzavé jsou podhorské extenzivní pastviny či louky na výhřevných svazích (převážně jižních). Druh vyžaduje nezapojenou nízkou vegetaci s ploškami obnažené půdy.

Čtěte také: Ohrožený druh

Oplodněné samice kladou vajíčka do svrchní vrstvy půdy nebo mezi vegetaci. Část vajíček přečkává v půdě 2 zimní období. Nymfy se líhnou na přelomu dubna a května. Jsou extrémně věrné stanovišti, kde se vylíhly a (stejně jako vajíčka) potřebují ke svému vývinu vysoké sumy teplot. Dospívají v červenci a mohou přežívat až do října.

V populacích se objevuje vychýlený poměr pohlaví, přibližně 2:1 až 3:1 ve prospěch samců. Samice žijí skrytě a často se shromažďují do shluků. Při vyhledávání samic pravděpodobně hraje roli vrzání samců a malé dávky feromonů, jejichž vylučováním samice reagují na toto vrzání. Dále je známo, že samice se postupně páří s více samci, čímž zřejmě mohou zvyšovat genetickou variabilitu potomstva.

Saranče vrzavá je polyfágní herbivor.

Ohrožení a ochrana

Dle Červeného seznamu ČR z roku 2017 se jedná o ohrožený druh (EN). Druh byl u nás v první polovině 20. století velmi hojný, poté začal ustupovat zřejmě vlivem změny hospodaření (intenzifikace zemědělství, ale také opouštění nevýnosných pozemků). Zmizel z většiny míst výskytu a současné zbylé lokality jsou nadále ohroženy a postupně ubývají.

Na území ČR zůstaly početnější populace druhu pouze na Vsetínsku a v Bílých Karpatech.

Čtěte také: Svět rovnokřídlého hmyzu: Cvrček versus Saranče

Taxonomická poznámka

Rod Psophus je monotypický, tzn.

Saranče vlašská (Calliptamus italicus)

Popis

Velikost těla 14-40 mm (samci 14-25 mm, samice 22-40 mm), délka krytek 11,3-31 mm. Základní zbarvení těla je šedé, hnědé nebo hnědo-červené. Od báze štítu po konce krytek se často táhnou žluté až bílé pruhy. Vnitřní strana stehen a holení je zabarvena červeně. Zbarvení je proměnlivé.

Možná záměna

Dobře určitelný a nezaměnitelný druh. Snad jen při letu, kdy je vidět červené zabarvení křídel, můžeme zaměnit s jinými červenokřídlými sarančaty a to se sarančí německou (Oedipoda germanica) nebo sarančí vrzavou (Psophus stridulus). Obě jmenovaná sarančata ovšem mají jasně červená křídla s černým pruhem narozdíl od C. italicus, která má křídla jen načervenalá nebo růžová. Navíc oba zmiňované druhy patří v ČR k vzácným. O. germanica má velmi omezený areál jen na několik lokalit v Českém krasu a Českém středohoří, podobně tak P. stridulus.

Rozšíření

Celá jižní a střední Evropa. Nezasahuje do severských států, severně po Německo a Polsko.

Biologie a ekologie

Dospělci od června do září. Xerotermofilní druh žijící na stepích, suchých loukách, pastvinách, úhorech, ale i v lomech a pískovnách.

Čtěte také: Kobylka a cvrček – poznáte je?

Ohrožení a ochrana

V Červeném seznamu je uvedena jako téměř ohrožená (NT).

Literatura

• Bönsel A. (2004): Ethological and morphological adaptations of Psophus stridulus Linnaeus 1758 to habitat islands. Beitr.
• Buchweitz M. (1993): Zur Ökologie der Rotflügenligen Schnarrschrecke (Psophus stridulus, L. 1758) unter besonderer Berücksichtigung der Mobilität, Populationsstruktur und Habitatwahl.
• Hemp C., Hemp A. (2003): Lebensraumansprüche und Verbreitung von Psophus stridulus (Orthoptera: Acrididae) in der Nördlichen Frankenalb.
• Horák J., Šafářová L. (2010): Výskyt saranče vrzavé (Psophus stridulus L. - Orthoptera: Acrididae) v podhůří Orlických hor s poznámkami k výskytu v Pardubickém kraji. Acta Musei Richnoviensis, sect.
• Kočárek P., Holuša J., Vidlička L. (2005): Blattaria, Mantodea, Orthoptera & Dermaptera České a Slovenské Republiky.
• Kočárek P., Holuša J., Vlk R., Marhoul P. (2013): Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky.
• Rada S., Spitzer L., Šipoš J., Kuras T. (2017): Habitat preferences of the grasshopper Psophus stridulus, a charismatic species of submontane pastures.
• Spitzer L. (2007): Současné rozšíření saranče vrzavé (Psophus stridulus, L.), (Caelifera: Acrididae) na Valašsku (Česká republika).

tags: #status #ochrany #sarance #vlasska

Oblíbené příspěvky:

• Více o skladbě nosníků
• Environmentální Definice
• Tipy a triky prežitia v prírode
• Program ČSOB pro obce
• Zemědělství a počasí v ČR