Saranče modrokřídlá (Oedipoda caerulescens): Ohrožený druh a jeho ochrana

Saranče modrokřídlá (Oedipoda caerulescens) patří mezi ohrožené druhy vyskytující se na řídce porostlých písčitých půdách.

V Německu i dalších evropských zemích patří saranče modrokřídlá (Oedipoda caerulescens) a svižník písčinný (Cicindela hybrida) mezi ohrožené druhy.

Populace těchto dvou druhů byly studovány ve čtyřech vojenských prostorech v Německu za účelem zjistit, zda vojenský režim přispívá k přežívání obou druhů a pro pochopení povahy těchto disturbancí. Výsledky potvrzují, že oba druhy jsou závislé na pravidelném narušování půdního povrchu.

Druhy na otevřených píscích jsou obvykle druhy raně sukcesních stadií schopné osidlovat narušované plochy.

Vojenské prostory představují několik zbytků rozsáhlých ploch řídce porostlých suchých písčin.

Čtěte také: Svět rovnokřídlého hmyzu: Cvrček versus Saranče

Ekologické nároky a preference stanovišť

Dospělci saranče modrokřídlé upřednostňovali plochy s 60 - 100% disturbancí odpovídající 50 - 75% pokryvnosti rostlin. Saranče modrokřídlá vyžaduje plochy s holou půdou pro kladení vajíček, nicméně rovněž vyžaduje vegetaci jako zdroj potravy.

Svižník písčinný preferoval plochy s více než 40% disturbancí odpovídající v průměru 61% pokryvnosti rostlin. Svižníci jsou přitom známi z téměř holých nebo řidčeji porostlých ploch.

Bylo ale zjištěno, že svižníci využívají vegetačního krytu jako stinného úkrytu z důvodu regulace tělesné teploty. Vzhledem k omezeným disperzním schopnostem druhu je pro něj stěžejní zajištění spojitosti obývaných plošek.

Narušování stanovišť a jeho význam

Svižník je znám z písčitých dolů, nezpevněných cest, lesních pasek, silničních lemů, aktivních dun a zaplavovaných písčin. Všechny z těchto biotopů jsou vytvořeny nebo udržovány narušováním.

Ve vojenských prostorech se nacházejí plochy, které jsou těžce narušované a naopak plochy, které jsou téměř nedotčeny. Z taktických důvodů jsou některé plochy využívány vojenskou technikou při cvičeních více než jiné.

Čtěte také: Kobylka a cvrček – poznáte je?

Mezi těmito dvěma extrémy existuje celé spektrum narušování a sukcesních pochodů, což vytváří vhodné podmínky jak pro druhy závislé na narušování, tak pro druhy k narušování citlivé. Povaha vojenských pozemních cvičení vytváří vhodné biotopové plošky stejně jako jejich potřebnou konektivitu pro propojení metapopulací obou druhů.

Výskyt saranče modrokřídlé v Praze

V letech 2013-2016 byl díky podpoře Magistrátu hlavního města Prahy zmapován výskyt kobylek, sarančat a cvrčků v celé Praze. Výsledky prokázaly, že i velmi pozměněné lokality v centrálních nebo v průmyslových částech města mohou hostit biotopově náročnější druhy, jako jsou saranče modrokřídlá nebo kobylka šedá.

Rovnokřídlí v České republice a v Praze

Sarančata, kobylky a cvrčci patří spolu s denními motýly, vážkami a některými skupinami brouků a blanokřídlých k nejznámějším a nejoblíbenějším skupinám hmyzu u nejširší veřejnosti. Díky jejich nápadnosti, velikosti, atraktivitě, relativně snadné zachytitelnosti i determinaci většinou nevyžadující usmrcování jedinců.

Pro dostatek poznatků o ekologických nárocích jednotlivých druhů a pro citlivost na biotopové změny jsou také modelovou skupinou často využívanou v praktické ochraně přírody.

V celé ČR je 96 druhů rovnokřídlých. Na Červený seznam ohrožených druhů je zařazeno 41 druhů z nich.

Čtěte také: Život saranče čárkované

Celkem bylo nalezeno 48 druhů z 66 možných, tedy 73 % z recentně v Čechách udávaných. Možný či pravděpodobný je výskyt ještě čtyř dalších druhů, které nebyly při současném mapování zachyceny.

Nejčastěji nalézaným druhem bylo saranče měnlivá nalezené na 87 % lokalit. Dále pak saranče luční, saranče obecná, kobylka luční a kobylka křovištní.

Výsledky současně prokázaly, že druhová diverzita rovnokřídlých není na území Prahy rozložena rovnoměrně, ale je přímo ovlivněná geomorfologickými a stanovištními podmínkami. Druhově nejbohatší společenstva rovnokřídlých se vyskytují mimo městské centrum v okrajových částech Prahy a jsou vázána především na kaňon Vltavy.

V maloplošných chráněných územích bylo nalezeno 45 z celkových 48 druhů, což souvisí s tím, že v Praze se často jedná o stepní a skalní lokality.

Odkazy

Warren S.D., Buttner R. 2008: Active military training areas as refugia for disturbance-dependent endangered insects. Journal of Insect Conservation 12: 671-676.

tags: #sarance #modrokridla #ohrozeni #informace

Oblíbené příspěvky:

• Emise nanočástic
• Zkušenosti s měřením emisí v Doubravici
• Třinec a okolí
• Zdraví z přírody: Mouka
• Udržitelná energie a pasivní odpor