Sběr a recyklace: Od Sberny boxů po moderní trendy

Logistika je obor, který často zůstává skrytý očím běžného spotřebitele, přestože hraje naprosto zásadní roli v každodenním fungování světové ekonomiky. Od dopravy surovin do továren, přes distribuci hotových výrobků do obchodů, až po doručení balíčku přímo do rukou zákazníka - za tím vším stojí složité a pečlivě řízené logistické procesy.

Sběr elektroodpadu a Recyklohraní

Obrovská snaha dětí i pedagogů byla odměněna prvním místem ve Středočeském kraji ve velké podzimní soutěži ve sběru elektrozařízení. Symbolický šek s odměnou přijel předat zástupce Asekolu Marek Holinka. Prvotní impuls zapojit se do soutěže vzešel ze strany Ivany Staré, vychovatelky na Základní škole v Záboří nad Labem.

My jsme v Recyklohraní zapojení už od samého začátku. Poctivě se zúčastňujeme každé soutěže, kterou vyhlásí, a vzhledem k tomu, že ve sběrech dosahujeme dobrých výsledků, tak jsme si nenechali ujít ani podzimní soutěž v elektroodpadu.

Jak shromáždit velké množství elektroodpadu?

Náš úspěch není jen zásluhou školy. Máme štěstí, jak nám vychází vstříc veřejnost z naší obce i z okolních vesnic. Abychom je upozornili na možnost sběru u nás, vyrobili jsme plakáty. Ty jsme vyvěsili po Záboří i v okolí. Lidé tady podobné akce vždy uvítají. Tak se stalo i v případě naší iniciativy.

Jsme malá obec a nemáme sběrný dvůr. Vždy je pro nás problém, kam to vysloužilé elektrozařízení dát. Máme tu dva sběrné boxy na drobný odpad jako baterie nebo mobilní telefony, ale když jde o větší věci, je to velmi složité. Musíme čekat na svoz velkoobjemového a nebezpečného odpadu a ten je pouze dvakrát do roka.

Čtěte také: Umístění kontejnerů Ludgeřovice

Občané jsou tedy rádi, když jim škola od něčeho pomůže. My na něj máme třeba týden, a to si snad každý dokáže najít chvilku a dovézt vyřazené spotřebiče sem. Sbíráme vše od mobilních telefonů přes televizory, tiskárny, počítačové monitory až po ledničky nebo mrazáky. Přijímáme zkrátka vše, co je na elektřinu.

Teď se třeba chystáme na akci pořádanou Recyklohraním. Ta se jmenuje Najdi svůj červená kontejner. V rámci ní pojedeme do Kolína na předváděcí akci se soutěžemi, kde se děti dozvědí o postupu recyklace elektrických spotřebičů. Ale recyklace elektrospotřebičů je pro nás zatím neprobádané pole, tak se všichni velice těšíme. Věříme, že to bude pro děti i pro nás hodně zajímavé a přínosné.

Ano, převážná většina sbírá pravidelně. Za tu dobu už vědí, že je to důležitá a přínosná činnost pro všechny. Velký šek, který jsme obdrželi, byl skutečně jen symbolický. Odměna již byla investována. Pořídili jsme konečně nové žíněnky do tělocvičny. Máme z nich obrovskou radost.

Trendy v obalovém průmyslu

Obalový průmysl v posledním desetiletí prochází dynamickými změnami, které jsou důsledkem rostoucích požadavků na udržitelnost, legislativních tlaků Evropské unie a rozvoje e-commerce. Roste důraz na měření uhlíkové stopy obalu a transparentní komunikaci environmentálních přínosů směrem k odběratelům.

Implementace principů cirkulární ekonomiky, tedy návrat obalů do materiálového cyklu, se stává nejen konkurenční výhodou, ale často i legislativní nutností. Benefitem blízké budoucnosti by mělo být vyšší zapojení tzv. smart packaging. Ukazuje se, že uvedená kritéria nejlépe splňují obaly na bázi papíru.

Čtěte také: Podmínky Provozu Skládek

Další cestou je využití i méně tradičních obalů z materiálů na bázi obnovitelných zdrojů, ty se však častěji u transportního balení využívají jako vnitřní fixace produktů. Samozřejmě nezaniknou ani plastové obaly. Současná plastová řešení vychází z komplexu monomateriálnosti, vylehčení a využití vyšší míry recyklátu v materiálu. Samozřejmostí je dostupná recyklace či další využití. Akcent u těchto obalů je kladen na jejich vícecestnost.

E-commerce a obaly

Pravidelné výzkumy Asociace pro elektronickou komerci (APEK) mezi spotřebiteli ukazují, že hodnota on-line nákupů v Česku meziročně roste. Česká republika se po covidu stala e-shopovou velmocí, což klade obrovské nároky nejen na logistiku, ale také na obalové materiály. Obě odvětví znamenají z hlediska ekologie obrovskou zátěž, a sílí proto snahy o produkty, které vznikají udržitelným způsobem.

Palety zůstávají jedním z nejdůležitějších prvků moderních logistických řetězců, přesto bývají přehlíženy. Jedním z nejvýraznějších trendů posledních let je posilování cirkulárních principů ve výrobě palet. Výrobci plastových palet stále častěji používají recyklované materiály, které pochází z post-consumer plastu. Projekty, v nichž se vyrábějí přepravní prvky z procentuálně vyššího recyklovaného obsahu, dokazují, že udržitelnost může jít ruku v ruce s funkčností a odolností.

„Ve světě e-commerce logistiky považuji za klíčovou fázi expedici zásilek - tedy okamžik, kdy zboží opouští sklad a míří ke svému příjemci. Právě v této chvíli začíná zákazník logistiku opravdu vnímat: kdy zásilka dorazí, jak bude informován a zda ji získá pohodlně a bez komplikací. Další klíčovou oblastí, na kterou by se e-shopy měly více zaměřit, je proces vracení zboží. Zákazník se nebude bát objednat znovu, pokud je vrácení jednoduché a bezproblémové. Velkým trendem jsou dnes takzvané bezštítkové vratky, které celý proces výrazně zjednodušují,“ říká Jakub Kováč, obchodní ředitel společnosti Packeta Group, kam patří i Zásilkovna.

Obaly pro e-commerce plní především ochrannou a manipulační funkci. Nebo spíše až donedávna plnily. Obecně lze u e-commerce obalů vysledovat tři hlavní historické milníky. Prvním z nich zaručoval jen kvalitní poskytnutí ochrany produktu a dobrou manipulaci. Druhý milník se zaměřil na uživatelskou přívětivost. Třetí milník ukazuje, že i dárková kartonáž má v e-commerce místo a že se zákazník svého „vow“ efektu při rozbalování dočká.

Čtěte také: Odpad na osobu: Česká republika

Logistika poslední míle, tedy finální fáze doručení zásilky přímo k zákazníkovi, je nedílnou součástí e-commerce. Obecně platí, že poslední míle odkazuje na konečný logistický úsek, nejdražší segment, který zahrnuje problémy, jako jsou zpoždění a nesoulad se zákazníkem. S růstem elektronického obchodu zákazníci očekávají rychlé a spolehlivé dodací lhůty a rovněž flexibilní možnosti dodání. Aby poskytovatelé logistiky splnili tato očekávání, investují do technologií.

Etikety a jejich role

Etiketa je na první pohled nenápadný pomocný obalový prvek. Na pohled druhý si každý z nás uvědomí, že se jedná o prvek nesmírně důležitý a v některých případech i nenahraditelný. Etiketa může být nosičem důležitých informací, estetickým prvkem či prostředkem k uzavírání.

Na základě informativní funkce je etiketa nositelem jak povinných, tak i doplňujících nepovinných údajů. Oba typy údajů, kde ty povinné jsou stanoveny řadou zákonů, vyhlášek i nařízení, vycházejících z české i EU legislativy.

Sběr a recyklace baterií

V roce 2023 lidé pomohli vytřídit celkem 1 976 tun spotřebitelských baterií, což odpovídá přibližně 79 milionům kusů tužkových baterií. To je o 300 tun více než před čtyřmi lety. Objem vytříděných baterií neustále roste a Češi nyní vytřídí přibližně 45 % z celkového počtu prodaných baterií. Z hlediska počtu jsou nejčastěji odevzdávanými klasické tužkové (AA) a mikrotužkové (AAA) baterie. Těch se vybralo přibližně 924 tun, což odpovídá 36 milionům kusů baterií velikosti AA. Spotřebitelé se však stále více učí třídit í baterie z domácí elektroniky či ručního aku-nářadí. Celkově již bylo posbíráno přes 1 052 tun dobíjecích baterií.

„Vyhazovat baterie do popelnic na směsný odpad je nejen neekologické, ale také velmi nebezpečné. Na skládkách či ve spalovnách se z baterií uvolňují škodlivé látky včetně těžkých kovů, které znečisťují ovzduší, půdu, podzemní a povrchové vody. Nesprávně vyhozená baterie může navíc jednoduše zkratovat, přehřát se a způsobit požár nebo dokonce i výbuch.

Klíčovou roli v třídění spotřebitelských baterií hrají především obchody, kde mohou zákazníci jednoduše baterie odevzdávat do specializovaných kontejnerů. Kromě obchodů hrají důležitou roli také kontejnery a sběrné boxy na veřejných prostranstvích, úřadech či školách.

Podle nařízení EU z roku 2023 musí poměr vybraných baterií do roku 2030 dosáhnout 73 %, přičemž bude nutné sbírat všechny typy baterií. Povinnost třídit a recyklovat se tak vztahuje například i na baterie z dopravních prostředků jako jsou elektrické koloběžky nebo skútry a baterie z elektroaut. Nařízení upravuje celý životní cyklus baterií a stanoví řadu dalších detailních požadavků jako například množství konkrétních látek z baterií, která musí být recyklovány.

Sběr textilu

Máte doma nevyužitý textil, který akorát zabírá místo ve skříni a ještě by mohl posloužit na dobrou věc? Nově můžete vše odnést do prodejen Primark. Stačí najít speciální modré boxy. Populární řetězec s levnou módou přináší na náš trh další způsob, jak recyklovat nevyužité oblečení, obuv, nebo dokonce ručníky a povlečení. V rámci své globální iniciativy nainstaloval sběrné boxy Textile Takeback do všech tří prodejen v Česku.Cílem projektu je usnadnit zákazníkům smysluplně využít nepotřebný textil a dát mu druhou šanci.

„Náš program zpětného odběru textilu je navržen tak, aby lidem usnadnil darování oblečení a pomohl dát oděvům druhý život.Jakmile se za vašimi dary zaklapne víko boxu, jsou následně posbírány a pečlivě roztříděny společností Yellow Octopus, která s Primarkem na tomto projektu spolupracuje. Podle stavu textilu a obuvi jsou buďto dále darovány a využity, nebo ekologicky recyklovány.

Recyklace mobilních telefonů

Úřad městské části Praha 13 se zapojil do projektu RECYKLUJ MOBIL, celý březen je v atriu radnice umístěn sběrný box, kam lze staré telefony odložit. Kampaň Recykluj mobil podporuje neziskový spolek SILOU HLASU, z.s. věnováním 10 Kč z každého odevzdaného mobilu.

Podle reprezentativního průzkumu je například v Praze každý rok odloženo do šuplíku okolo 150 tisíc ks mobilů. Ke konci roku Pražané skladovali v domácnostech okolo 140 tun nepotřebných mobilů (asi 1,4 mil. kusů) a zároveň 50 % Pražanů uvedlo, že nemá dostatek informací ohledně recyklace mobilních telefonů.

Podle telekomunikační společnosti T-Mobile mají doma Češi až 12 milionů starých nepoužívaných mobilních telefonů, které leží ladem, ač by mohly být téměř kompletně recyklovány. Tento mobilní operátor se proto u příležitosti Světového dne recyklace rozhodl edukovat zákazníky v kampani Zrecyklujtel a podpořit recyklaci mobilních zařízení.

Mýty a pověry o odpadech

Když budu vracet petky a plechovky do výkupu, pomůžu tím přírodě a víc obalů se zrecykluje. V Evropě by se do roku 2025 mělo vytřídit 77 procent petek uvedených do oběhu, Češi jich už teď vytřídí 80 procent. Podle Petra Havelky, ředitele České asociace odpadového hospodářství, jsme už od roku 2020 nad cíli, které si stanovila Unie.

„Jistě, stane se, že najdete PET lahev někde v křoví. Ale to se nezmění tím, že bude zálohovaná. Drtivá většina lidí ví, že petky patří do žlutého kontejneru, a dává je tam,“ dodává Petr Jindra, šéf třídičky Nykos ve Ždánicích.

Možná už jste to někdy slyšeli: „Táto, ta popelnice je zase dražší, tak ji musíme naplnit co nejvíc, když už to platíme.“ Špatná úvaha. Z ekonomických i ekologických důvodů.„Těm lidem nedochází, že když do černých popelnic budou rvát odpad, který tam nepatří, obec bude víc odpadu vozit na skládku. Tím se zvýší jeho cena, protože skládce se platí za váhu. A obec pak logicky bude muset zvýšit cenu za odvoz popelnic,“ říká Petr Jindra, šéf třídičky Nykos ve Ždánicích, dceřiné firmy dánského podniku Marius Pedersen Group.

Průměrná vzdálenost k nádobám na tříděný odpad se každoročně zkracuje. Sběrných nádob bylo na našem území podle údajů EKO-KOMu v roce 2021 k dispozici přes 678 000, průměrně jsme to k nim měli pouhých 89 metrů. A ve stále větším množství obcí lidé dostávají barevné popelnice přímo domů. Jedná se o takzvaný door-to-door systém, který disciplínu třídění výrazně zlepšuje.

Data Samosebou.cz (spadajícího pod EKO-KOM) říkají, že v Česku své odpady aktivně třídí 73 procent obyvatel, od roku 2000 došlo k 35procentnímu nárůstu třídičů. V roce 2022 vytřídil průměrně každý Čech téměř 72 kilo odpadu. K roku 2035 má být podle platné evropské legislativy v obcích vytříděno nejméně 70 procent komunálních odpadů. Recyklovat se má minimálně 65 procent celkového objemu komunálního odpadu. Jinými slovy - na černé popelnice pomalu zapomeňte.

Obce čím dál častěji nabízí takzvaný door-to-door systém třídění. Rozuměj: dostaneš od nás gratis žlutou, modrou i hnědou popelnici, tu si na dvorku plň a my ti ji budeme pravidelně odvážet. Obcím se to vrátí v tom, že mohou omezit svoz černých popelnic. Na systém svozu a třídění přispívá také neziskovka EKO-KOM, která má peníze od výrobců obalů.

A smrdí to úměrně tomu, co do toho házíme. Když sousedka tvrdí, že nemá smysl házet do žlutých nádob kelímky od jogurtů, nedejte na ni. A předneste jí logické argumenty.Obalové materiály z měkkého plastu mohou být ještě využitelné. Záleží na technologickém vybavení třídičky a také na tom, zda je o ně zrovna na trhu zájem.

Když švagr vytáhne, že někde četl, že plata od vajec a ruličky od toaleťáku stejně už nejde recyklovat a je lepší je vyhodit do popelnice, neposlouchejte ho.„Ještě zhruba před rokem tvrdil EKO-KOM (neziskovka, která z peněz hlavně od výrobců nápojových obalů zajišťuje celou síť sběru odpadů a jejich recyklaci, pozn. red.), že nemá smysl házet tyhle recykláty do modrých kontejnerů. Situace se ale změnila,“ řekl nám v třídičce papíru Pražských služeb Miloš Petr, vedoucí třídící linky ve Vysočanech.„Papírny, které protříděný odpad z modrých kontejnerů odkupují od třídiček, zlepšily technologie a umí i tyto vícekrát recyklované materiály vrátit do oběhu,“ upřesňuje Miloš Petr. Vytříděný papír lze totiž recyklovat až sedmkrát.

Každá obec může mít nastavený systém jinak. A to z různých důvodů. Takže někdy se stane, že je sloučené bílé sklo s barevným nebo že tetrapakové a kovové obaly mají místo ve žluté nádobě u plastů. Třeba v místech z hustou zástavbou, kde je obtížné umístit víc kontejnerů na jednom místě.

Dříve než tedy budete osočovat lidi z toho, že hází plechovky, kam nemají, je dobré si přečíst, co přesně stojí na nálepce na sběrné nádobě.

Ekologické dopady dovozu potravin

Vepřové ze Španělska, drůbež z Brazílie, nebo jablka z Nového Zélandu. Zbytečně dovezené potraviny, tedy takové, které je možné vypěstovat u nás, a přesto je dovážíme ze zahraničí mají mnohonásobně vyšší uhlíkovou stopu než ty vyprodukované v tuzemsku. Ekologické dopady dovozu potravin do České republiky jsou obrovské.

Analýza uhlíkové stopy vybraných komodit pro Zemědělský svaz za rok 2023 na malém vzorku ukazuje, že dovoz potravin, jako jsou jablka, cibule, drůbeží a vepřové maso, má výrazné negativní dopady na životní prostředí, kterým bychom se mohli vyhnout, pokud bychom využívali místní zdroje.

„Od Zemědělského svazu jsme dostali zadání, abychom spočítali, jakou uhlíkovou stopu zanechává dovoz potravin. Pro zjednodušení a názornost jsme počítali s objemy dovozu čtyř ukázkových komodit, které typicky umí čeští zemědělci vyprodukovat v dostatečném množství sami. Šlo o jablka, cibule, vepřové a drůbeží maso.

„Souhrnné emise CO2 dopravy veškerého dovezeného zboží těchto čtyř komodit - jablka, cibule, vepřové, drůbeží činily za rok 2023 až 131 tisíc tun CO2 při náročné dopravě dovozu (letecky a/nebo menší nákladní auto), což je o 103,6 tisíc tun CO2 více než při využití lokálních potravin. Jedná se o 4,8násobek stejného objemu produkce v ČR a odpovídá to zhruba roční uhlíkové stopě menší obce o velikosti do 15 000 obyvatel,“ vysvětluje Baláč. Při šetrnější dopravě dovozu těchto čtyř komodit lodí a/nebo většími kamiony je uhlíková stopa dopravy dovozů o 18 tisíc tun CO2 náročnější, než kdybychom tyto čtyři komodity vyprodukovali v ČR (3,1násobek ČR).

tags: #sberny #box #lidl #recyklace #co #se

Oblíbené příspěvky:

• Nástěnná Tabule o Vodě
• Globální znečištění oceánů
• Chyby v třídění odpadu v ČR
• Výroba domácího sýra
• Přírodní inspirace pro váš domov