Volně pohozený odpad představuje značnou zátěž pro obce. Toto nezodpovědné chování jedinců má totiž dopad na všechny její obyvatele. Vědomé a záměrné pohazování odpadu je nelegálním chováním. Za takové chování hrozí nezodpovědným jedincům různé druhy sankcí, vč. korun.
Tímto pojmem označujeme volně pohozený odpad, nebo odpad ponechaný na místě, které není k jeho odložení vyhrazeno. Víte, co je to littering? A jak s tím souvisí třídění odpadu nebo stav přírody a životního prostředí? Otestujte své znalosti v letní soutěži a vyhrajte praktické ceny na cesty. Stačí správně zodpovědět soutěžní otázky na webu littering.cz a mít trochu štěstí!
Příroda je místem, kde mnoho z nás tráví volný čas, někteří tam chodí sportovat, jiní z ní čerpají inspiraci, další v ní dobíjí energii či meditují. „Příroda je nejlepší lék na unavenou duši,“ říká se; a není divu. V její náruči nacházíme klid, energii, radost i inspiraci. Česká krajina je plná kouzelných míst, která stojí za to objevovat.
Littering je celosvětovým problémem a zatím se na něj nepodařilo najít univerzální funkční řešení. Problematika pohazování odpadu je nehezkým zlozvykem s negativním dopadem na přírodu a rozpočty obcí. Celý svět trápí nešvar označovaný pojmem přejatým z anglického jazyka, tzv. littering.
Rok 2022 přináší pro obce a města řadu změn a nových povinností plynoucích z nové odpadové legislativy. Významnou novinkou je povinnost obcí informovat nejméně jednou ročně způsobem umožňujícím dálkový přístup o vybraných aspektech odpadového hospodářství obce, konkrétně dle § 60 odst. 4 zákona č. 541/2020 Sb.
Čtěte také: Druhy pytlů na sběr odpadu
Podle nového zákona o odpadech obce již nemají povinnost zpracovávat plány odpadového hospodářství (POH). Povinnost pro kraje však zůstává. Současný zákon o odpadech je, co se povinnosti obce vydávat OZV týká, benevolentnější.
Pokud se obec rozhodne obecně závaznou vyhlášku k nastavení obecního systému odpadového hospodářství použít, může jejím prostřednictvím splnit svou další povinnost, kterou je určení míst pro oddělené soustřeďování komunálních odpadů vznikajících na jejím území, a to alespoň nebezpečného odpadu, papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu a jedlých olejů a tuků [§ 59 odst. 2 zákona č.
Určit místa pro oddělené soustřeďování komunálních odpadů jsou povinny i obce, které obecní systém odpadového hospodářství nenastaví obecně závaznou vyhláškou. V takovém případě si obec může zvolit jiný způsob, kterým tato místa určí (např.
Obec je oprávněna stanovit, že se může komunální odpad v obci soustřeďovat nad rámec obecně závaznou vyhláškou určených složek i na další složky určené obecním úřadem či radou obce, neboť obec je oprávněna stanovit obecní systém třídění komunálního odpadu na základě § 59 odst. 4 zákona č.
Obec není oprávněna:
Čtěte také: Chcete být fit a zároveň chránit přírodu? Zkuste plogging!
Od 1. ledna 2022 mohou mít obce na svém území zavedeny pouze poplatky podle zákona č. Na rozdíl od předchozí právní úpravy, kdy byl poplatek za komunální odpad upraven zákonem o odpadech a poplatek za systém odpadového hospodářství zákonem o místních poplatcích.
Na základě novely tohoto zákona účinné od 1. ledna 2021 (zákon č. 543/2020 Sb.) došlo ke změně poplatků za komunální odpad, kdy místní poplatek za systém odpadového hospodářství byl v zásadě nahrazen poplatkem za obecní systém odpadového hospodářství a poplatek za komunální odpad poplatkem za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.
Obecně závazné vyhlášky o poplatku za systém odpadového hospodářství a poplatku za komunální odpad, vydané podle starého zákona o odpadech, přestaly platit 31. prosince 2021.
Odpady musí být soustřeďovány v prostředcích, které:
Odpady mohou být soustřeďovány mimo soustřeďovací prostředky, pokud plocha, na které jsou soustředěny, zajišťuje v nejvyšší míře splnění výše uvedených požadavků. Toto místo je ohraničeno a označeno tak, aby bylo zřejmé, že věci zde umístěné jsou odpadem včetně označení kódu a názvu druhu odpadu.
Čtěte také: Práce na festivalech: Úklidové brigády
Ve smyslu zákona číslo 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění je možné na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích dálnice, silnice a místní komunikace umístit sběrné nádoby na odpady (rozumí se trvale) jako pevné překážky pouze na základě povolení silničního správního úřadu za vyjádření (souhlasu) dalších specifikovaných orgánů.
Jiná otázka je, zda po projednání s těmito orgány je možné na přesně vymezenou dobu zabezpečit odvoz odpadů vyprázdněním těchto nádob umístěných přechodně na krajnicích všech druhů komunikací. Chodníky také nejsou obecně místa pro trvalé umísťování nádob na komunální odpad (i když zkušenosti zejména z měst někdy ukazují pravý opak). Zásadně platí to, co bylo řečeno u vozovek.
Umísťování nádob neřeší zákon číslo 125/1997 Sb., o odpadech, v platném znění (dále zákon o odpadech). Obce mají v moci nástroj, který může tuto věc v místě řešit, tj. § 9 odst. Pokud obec přijala ve své samostatné působnosti obecně závaznou vyhlášku k místnímu systému sběru, svozu, třídění, využívání a zneškodňování komunálních odpadů do 29. 2. 2000, kdy nabyla účinnosti novela zákona o odpadech č. 1. 2. Pokud po 29. 2. 2000 je přijata obcí příslušná vyhláška, tak od její účinnosti fyzické osoby jsou bez výjimky povinny se do tohoto systému zapojit. Nová vyhláška však musí výslovně zrušit případně existující vyhlášku předchozí, přijatou na základě znění zákona o odpadech do 29. 2.
Zákon o odpadech ve svém ustanovení § 2 odst. 12 stanoví, že obec se stává původcem komunálního odpadu v okamžiku, kdy fyzická osoba odpad uloží na místě k tomu určeném, obec se stává současně i vlastníkem tohoto odpadu. Je zcela logické a evidentní, že fyzické osoby bydlí a produkují odpad v rodinných domech, chatách, bytových objektech.
Povinnost zřídit vyhrazené místo pro umístění nádob na odpady má vlastník budovy (správce). Nádoby mohou být umístěny v budově (např. ve sklepě), nebo na pozemku souvisejícím s budovou. Nádoby mohou být také umístěny městem do vyhrazeného místa na veřejném prostranství (velkoobjemové kontejnery).
Pro nastavení funkčního a ekonomicky únosného systému je nutné znát naplněnost vyvážených kontejnerů (některé kontejnery jsou přeplněné, jiné se vyváží poloprázdné), zda je jejich počet dostačující a jejich rozmístění vyhovující. Na základě dat z Ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady dle § 95, odst. (5) zákona č. 541/2020 Sb; o odpadech (často zabezpečuje pro zadavatele svozová společnost) lze zjistit, jaký podíl na celkové produkci odpadů má směsný komunální odpad, tříděný odpad a bioodpad.
Doporučuje se, aby dodavatel 1-2 x ročně provedl fyzickou kontrolu kontejnerových stání a rovněž i kontrolu obsahu nádob na směsný komunální odpad za účelem zjištění míry třídění. Pokud dodavatel zjistí, že nádoby na SKO obsahují odpady, které tam nepatří, nádobu nevyveze a označí nálepkou, která informuje o tom, že byla provedena kontrola a nádoba obsahuje nevhodný odpad. Součástí je i kontrola stanovišť a ne/naplněnosti kontejnerů, zda je vyhovující počet a umístění nádob.
Zadavatel by měl každý rok vyhodnocovat data o produkci a nakládání s odpady. Na základě těchto výsledků by pak společně s dodavatelem provedli optimalizaci sběru a svozu odpadů. Dalším požadavkem by mělo být přesné vážení popelnic, aby zadavatel poznal reálný objem odpadů.
Sběr odpadu je jednou ze služeb definovaných v příloze č. 1 zákona č. 360/2022 Sb., o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, ve znění pozdějších předpisů.
Pro úplné zavedení správného systému odpadového hospodářství je důležité vědět, kde jednotlivé druhy odpadů fyzicky končí. Dodavatel by měl zadavatele informovat o způsobech konečného nakládání s odpady. Tyto informace poslouží k hodnocení, zda je s odpady nakládáno v souladu s hierarchií odpadového hospodářství dle zákona.
Správnému nastavení systému odpadového hospodářství napomáhá i zřízení technických služeb (TS), které se mohou lépe přizpůsobovat změnám při optimalizaci systému nakládání s odpady. Navíc má zadavatel i lepší dohled nad tím, kde odpady končí.
Při nastavování funkčního efektivního systému, který je v souladu s hierarchií odpadového hospodářství, je vhodné pro výběr konečného zpracovatele odpadu využít portál Informačního Systému Odpadového hospodářství, kde mj. nalezne i elektronickou mapu - Registr zařízení. V tomto registru nalezne zadavatel zařízení dle typu.
Důsledné informování o stavu třídění a z nich vyplývajících ekonomických otázek je účinným nástrojem zpětné vazby pro obyvatele. Zapojení principů třídění do jednotlivých akcí (např. třídění na akcích pro veřejnost, pravidelné osvětové aktivity s přímým i nepřímým zapojením tématu třídění a odpadového hospodářství) je další účinný nástroj osvěty. Je důležité vědět, jaké druhy odpadu patří do jednotlivých nádob.
Od roku 2003 bylo podél silnic v Česku vykáceno téměř 348 tisíc stromů. Náhradou za ně vysázeli silničáři pouze 213 tisíc stromků. Tento nerovnovážný stav dokládají i aktuální údaje za rok 2023. V deseti ze třinácti krajů bylo vykáceno více stromů, než bylo vysázeno.
V krajích jako Karlovarský, Pardubický a Plzeňský je situace podobná, a kácení zde výrazně převažuje nad výsadbou. Naopak příznivější stav zaznamenaly v roce 2023 kraje Moravskoslezský, Jihomoravský a Středočeský, kde se za každý vykácený strom podařilo vysadit alespoň jednu novou sazenici.
Od 1. července 2024 začala platit novela zákona o pozemních komunikacích, která umožní snížit minimální vzdálenost stromů od hranic silničního pozemku ze tří metrů na půl metru. To by mělo usnadnit výsadbu stromů v blízkosti silnic I., II. a III.
K převzetí odpadu do svého vlastnictví je oprávněna pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je provozovatelem zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu, nebo osoba, která je provozovatelem zařízení § 14 odst. 2 zákona (tj. využití odpadu jako vstupní suroviny), nebo provozovatelem zařízení podle § 33b odst. 1 písm. b) zákona (tj. malé zařízení pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů) nebo za podmínek stanovených v § 17 též obec.
Prvotní původce odpadů je povinen zjistit, zda osoba, které předává odpady, je k jejich převzetí podle zákona o odpadech oprávněna. V případě, že se tato osoba oprávněním neprokáže, nesmí jí být odpad předán.
Kromě základní povinnosti ověřovat oprávněnost osob při předávání odpadů stanovuje legislativa povinnost předat s odpadem také příslušné informace. Pozor by si měli dávat zejména provozovatelé zařízení, protože bez písemných podkladů od dodavatele nesmí odpad do zařízení převzít.
Písemné informace o odpadu (PIO). Základní popis odpadu (ZPO). Rozdíl mezi PIO a ZPO je v rozsahu předávaných informací dokumenty.
tags: #sbirani #odpadku #kolem #silnic #legislativa