Se Nese Klapot Podpatku: Analýza Zvuku v Divadle

Impulsem k sepsání této práce je osobní zkušenost z režijní praxe. Divadelní inscenace je tvořena mnoha složkami. Některé z nich divák vnímá ostře a jasně, jiné jsou spíše neviditelnou oporou celé stavby. A samostatnou estetiku a jazyk má samozřejmě i zvuková složka. Je to audiovizuální druh umění. Inscenace se dá založit na práci s vědomě organizovaným zvukem inscenace. Koncepce se stane základem režijní interpretace. Nalezne režisér svůj režijní klíč.

Hudba a Divadlo: Partnerský Svazek

Vztah divadla a hudby můžeme nahlížet různě. Když režisér hledá, jakým způsobem danou látku uchopit, hledá tzv. Prostředek, kterým dokáže odemknout (otevřít) téma, které chce inscenovat. Je to počátek inscenace, její zárodek. Někdo ho nachází v hudbě. Někdo jiný ve výtvarném konceptu. Těch cest je mnoho, každému vyhovuje jiná. Hudba je interpretačním prvkem, a to i u činoherních inscenací. Hudba v divadle je součástí režijní práce, ať si je ten který režisér uvědomuje, nebo nikoli.

Hudba v divadle nabízí možnosti odpoutání/upoutání pozornosti diváka. Tato práce si neklade za cíl čtenáře poučovat, nýbrž bude přístupný a srozumitelný divadelníkům i divákům. Bude empirická, tj. vycházeti od zkušenosti. Tato práce se zabývá otázkami, na která při této práci mohou režiséři narazit. Věnuje se i inspiraci, která v tomto partnerském svazku divadla a hudby nachází nevyčerpatelnou inspiraci.

Proč Hudba v Divadle?

Proč máme obecně potřebu činohru doprovázet hudbou? Hudba dokáže probouzet emoce, svým způsobem aktivuje náš mozek a ukládání do paměti. Psychologové hovoří o důležité účasti emocí na procesu zapamatování si. S emocemi souvisí s koncentrací a s hloubkou prožitku daného okamžiku. V paměti zůstávají ty situace/obrazy, které na nás emocionálně silně zapůsobily.

Hudba se používá kvůli závratím, excitaci, je to takové šamanské, že? diváka, kvůli té jakoby závratnosti a tzv. zneužívá, jak může. má hudba svoji platnost, proč tam má účinkovat. Většinou takové ty ilustrátorské postupy, to je strašné. A stává se to v mnoha inscenacích. Nejlepší je nedělat hudbu vůbec.

Čtěte také: Význam klapotu

Zvuková Složka Inscenace

Divadelní inscenace je tvořena mnoha složkami. Samostatnou estetiku a jazyk má samozřejmě i zvuková složka. Zahrnuje zkrátka vše, co vnímáme sluchem. Je to nejen hudba (ale i nahrané) hudby, ale i vlastnosti prostoru, v němž se nacházíme. Zvuková složka kompenzuje rušivé nedokonalosti, které do značné míry kompenzuje právě vizuální vjem. Zvuk umožňuje porozumění diváka, i kdyby mu byla dočasně odňata možnost vizuálního vjemu, a umožňuje viděného domyslet.

Co Slyšíme, Ale Neposloucháme

Ale divák slyší i zvuky, které mohou při inscenování naší pozornosti uniknout. Do jaké míry jsme jako tvůrci schopni rozlišovat i tyto zvuky, které máme tendenci ignorovat. Slyšíme to, co slyšíme, ale neposloucháme. Podobně jako náš zrak potlačuje překlepy, tak i náš sluch některé zvuky záměrně potlačuje. Jenomže i daleko tišší činnosti, např. kapání vody, vydávají zvuk. A také divadelní technologie (např. otáčení jeviště) je slyšet. Můžeme tyto zvuky potlačit (překrýt), nebo z nich naopak učinit významotvorný detail. Můžeme divákovi zprostředkovat doslova „makrodetail“ zvuku.

Co ovlivňuje naše vnímání a naši pozornost? Jsou i zvuky, které slyšíme, ale neposloucháme. Je lhostejné, jak hlasité či naléhavé tyto zvuky jsou. Rovněž nepodstatné, že na tyto zvuky nějak reagujeme. Když slyšíme nějaký dialog po dvacáté, rozumíme samozřejmě všem slovům. Můžeme zavřít oči.

Srozumitelnost a Její Význam

Hlasitost a pregnantní výslovnost není totéž co srozumitelnost. Jakkoli komplikovaně to možná zní, není to nic těžkého. Srozumitelnost je pro vyznění inscenace klíčová. Srozumitelnost ovlivňuje to, co slyšíme a co ne, naši pozornost. To, co slyšíme a co vidíme, utváří stopu inscenace. Dílo očima diváka ožívá a zhmotňuje se.

Hudba: Zázrak Nebo Systém?

Co je to hudba? Uspořádání určují kvalitu, funkci a estetické působení hudby. Spor o podstatu a smysl hudby se táhne od starověku. Hudba může být asi vším, záleží na nás, jak ji budeme „používat“. Hudba je naším každodenním průvodcem, ať už chtěným nebo nevyžádaným. Slyšíme ji odevšad. Hudba je výjimečná a vzácná, ale zároveň všude dostupná. Můžeme poslouchat hudbu zadarmo na spotify nebo icloudu. A podobné je to s hudbou v činohře. V inscenaci teoreticky vůbec nemusí být.

Čtěte také: Domácí bytová vůně

Hudební Terminologie

Notový zápis je schematická vizualizace hudby. Nota je to, co vidíme. Tón je to, co slyšíme. Tón je určen svou délkou a výškou. Tempo udává to, jak rychle skladbu hrajeme. Metronom udává beats per minute čili počet dob (úderů) za minutu.

Melodie je sled/řada tónů vyjadřující skladatelovu myšlenku. Harmonie je souzvuk tvořený dvěma a více zároveň znějícími tóny. Opakem je disharmonie, což je nepříjemný souzvuk. Aranžmá je pojem označující úpravu již napsané skladby.

Tacet je předepsané ticho. Generál pauza je ticho celého orchestru. Dynamika předepisují různé aspekty interpretace notového materiálu.

Specifický Hudební Výraz

Každá země (oblast, region) zní (je hudebně definována) jinak. Každá kultura má od svého vzniku specifický hudební výraz (zvuk), který ji spoluutvářel. Tyto proměny v rámci staletí se dějí jako nekončící řetěz reakcí. Nové hudební postupy nemažou nikdy zcela ty staré, spíše se jimi hudební slovník obohacuje. Každý nový hudební projev vychází z předchozího vývoje. Specifické znaky zároveň hudební historie napříč věky i civilizacemi vykazuje.

Čtěte také: Čajové svíčky a příroda

tags: #se #nese #klapot #podpadku #analyza

Oblíbené příspěvky:

• Jarmark Valašské muzeum
• Odpadkové koše Bora Plast - recenze
• Ekologie a badatelská práce
• Měření a problémy s pamětí závad emisí
• Likvidace dětských plen