Serad Postupne Faze Sukcese Ekosystemu

Sukcese je dlouhodobá neperiodická změna biocenózy na daném stanovišti. Sukcese je zákonitý proces vývoje každé biocenózy; uspořádaný sled změn rostlin, živočichů i mikroorganismů vlivem makroklimatu, půdy, vody a biotických faktorů.

Vývoj každé biocenózy probíhá sukcesními (seriálními) stadii, která tvoří sukcesní řadu od jednoduché původní biocenózy ke složité, konečné biocenóze, zvané klimax. Toto stadium má největší druhovou diverzitu, největší počet mezidruhových vztahů a největší homeostatickou stabilitu.

Rozlišují se sukcese primární, například osidlování naplavenin, vulkanických půd, výsypek a hald, a sukcese sekundární, například znovuoživování biocenóz zničených požárem, záplavou, činností člověka. Sekundární sukcese probíhají rychleji než sukcese primární.

Sukcese je ekologický termín označující vývoj a změny ve složení společenstev v ekosystému a představy o něm. Rozlišujeme tzv. primární sukcesi, odehrávající se de novo (tj. znovu, nově, od začátku) na novém území (čili popisující vznik společenstev). Když rostliny rostou, mění své prostředí například vytvářením většího stínu nebo ovlivňováním úrodnosti půdy.

Postupně se místo stane méně vhodné pro rostliny, které tam právě rostou, a vhodnější pro rostliny s odlišnými požadavky. Protože semena a výtrusy se snadno přenášejí vzduchem, začne se tu dařit mladým rostlinám jiných druhů a celé společenstvo se mění. Nakonec převládne zcela nová skupina rostlin, které zvítězily v boji o světlo, vodu a živiny.

Čtěte také: Omezování invazivních druhů v České republice

Přírodní sukcese je řádný a předvídatelný sled změn v rostlinstvu osídlujícím určité území. Tyto změny pokračují tak dlouho, dokud se rostlinné společenstvo v určitém bodě neustálí a není dosaženo takzvaného klimaxového společenstva. Závisí na množství činitelů, zvláště na podnebí a půdních podmínkách, které rostliny patří do klimaxového společenstva.

Oheň, sopečné výbuchy, prachové bouře, vichřice, ledovce, záplavy, povrchová těžba, tedy jakékoliv narušení vegetace může přerušit sukcesi, částečně nebo zcela obnažit půdu a nastavit znovu první stádia sukcese. (Obvykle zůstane na místě zbytek půdy a rostlin.) Prudký výbuch sopky Krakatoa nedaleko ostrova Jáva v roce 1883 zabil veškerý život v okolí tím, že povrch pokryl popelem a pyroklastickým materiálem.

Během prvního roku se v popelu začaly objevovat trávy a jiné pionýrské rostliny; během padesáti let se ostrovy úplně pokryly vegetací a složení rostlin bylo téměř nerozeznatelné od složení na ostatních ostrovech v této oblasti. Případ z nedávné doby: obnova porostu v oblasti hory St. Helens na pacifickém pobřeží na severozápadě Spojených státu začala už v době, kdy výbuch sopky ještě dozníval.

Místem, kde lze vidět sukcesi odehrávající se v čase, je např. dvůr anebo opuštěné místo. Když trávník nesečeme pravidelně anebo ponecháme pozemek bez zásahu, objeví se brzy plevele. Nejsou-li plevele s hlubokými kořenovými systémy zlikvidovány, zvítězí v soutěži o vodu a živiny nad trávami.

Společenstva organismů se vyvíjejí v čase. Pokud k takovému vývoji dochází na nově vzniklém území, jako je například krajina vulkanického původu, tak jde o primární sukcesi. Již existující společenstva, jako například neudržované louky, se vyvíjejí sekundární sukcesí. Odborníci studují sukcesi obvykle v konkrétních typech prostředí. Doposud ale do značné míry schází jednotící pohled napříč různými biomy a typy prostředí.

Čtěte také: Fáze skládkování odpadu

Ve výzkumu sukcese vegetace se také obvykle předpokládá, že se primární a sekundární sukcese navzájem liší mírou narušení vegetace, čili disturbance, která vytvořila dané prostředí. Karel Prach z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, a také Botanického ústavu AVČR v Třeboni, se svým americkým kolegou Lawrence K. Walkerem prozkoumali rozdíly mezi primární a sekundární sukcese, ve vztahu k míře počáteční disturbance. Použili k tomu dva typy disturbancí, které je důsledkem lidských aktivit - těžbu a orbu.

Do svého výzkumu zahrnuli 73 studií primární sukcese na místech ovlivněných těžbou a 93 studií sekundární sukcese, která probíhala na polích ponechaných ladem, v různých biomech světa. Autoři studie dospěli k závěru, že se šance na návrat původní vegetace se mezi jednotlivými biomy podstatně liší. Jak primární, tak i sekundární sukcese dospěje k původní vegetaci pravděpodobněji v biomech chladnějšího klimatu, než v teplých oblastech světa, a pro primární sukcese také pravděpodobněji ve vlhkém, nežli v suchém prostředí.

V případě primárních sukcesí s větší pravděpodobností dochází k nárůstu druhového bohatství a také je nižší šance, že sukcesi ovlivní invazní druhy, nežli u sekundárních sukcesí.

Fáze sukcese lesních ekosystémů

Fungování lesních ekosystémů před příchodem člověka silně podmiňují vegetace na jedné a abiotických složek prostředí na druhé straně. To vše v různém časovém měřítku a s různou periodicitou. Proměny struktury přírodního lesa probíhají v různém měřítku. v ontogenetickém vývoji.

Les přirozený - je lesem s přírodní druhovou skladbou a změněnou prostorovou strukturou. Obnovuje se přirozenou obnovou, nedochází trvale k odstraňování jen určitých druhů. Obnova proto není většinou plynulá, ale nepravidelně přerušovaná.

Čtěte také: Cyklus v Gibsonově teorii

Velký vývojový cyklus je spojen s katastrofickým rozpadem lesa na velkých plochách. Ten je v přírodních podmínkách způsobem např. některých herbivorů (druhů hmyzu). těchto událostí, některé jsou na ně dokonce přizpůsobeny a jejich obnova je na ně odkázána. v Severní Americe.

Zvyšuje se půdní vláha až k zamokření lokality. druhů konkurenčně silnějších a využívají volný prostor, niku. k závěrečnému, klimaxovému společenstvu.

Nejproduktivnější a vyznačuje se maximální akumulací biomasy. i nejstabilnějším typem ekosystému, jaký se v daných podmínkách může vytvořit. v rámci střídání generací jednotlivých dřevin na daném stanovišti. po ploše (textura přírodního lesa).

Dynamiky a dokládá historii vývoje lesa včetně antropických vlivů. a větší terénní členitost. náhlejší a méně stabilní les. zejména s velkými věkovými rozdíly. stromy nejvyšších tloušťkových tříd. zápojem. Typická je malá intenzita světla dopadajícího na povrch půdy.

Zvyšuje se počet a růst generace nové. Z jejího hlediska je porost ve fázi obnovy. ploše rozmístěno nepravidelně. Na povrchu půdy se hromadí mrtvé dřevo. střední vrstvy rychle roste. Zápoj je stupňovitý až vertikální (event. fáze, výběrná struktura, výstavba). výšková i plošná diferenciace. jedinci ještě přítomni, jde o fázi dožívání. tzv. pralesovitého typu, včetně těch nejznámějších.

Diverzita nebo biodiverzita - na určitých typech stanovišť je biodiverzita přirozeně nižší. V případě je ryze přírodní charakter těchto lesů mnohdy diskutabilní. Obnovy lesních ekosystémů. Stromů a proměnlivými poměry obnovy.

Souhrnně lze shrnout rozdíly mezi primární a sekundární sukcesí do následující tabulky:

tags: #serad #postupne #faze #sukcese #ekosystemu

Oblíbené příspěvky:

• Definice a příklady procesů a stavů
• Možnosti recyklace stavebního odpadu
• Praktická a dekorativní litinová výlevka
• Historie Nuzerova
• Kompletní informace o Eternit Plasy