České odpadové hospodářství čekají velké změny. Připravuje se výstavba několika spaloven komunálního odpadu a možná i zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu. Zeptali jsme se zástupců větších i menších odpadářských firem, jak vidí svou firemní budoucnost ve změněných podmínkách.
Budoucnost skládek v ČR
Budoucnost skládek v ČR se obecně zdá být končící kapitolou. Veškerá evropská legislativa, stávající a hlavně připravovaná, povede k preferenci veškerého využití odpadů včetně energetického před jejich odstraňováním, které představují především skládky. Zákaz přímého ukládání odpadů na skládky tipuje Arnošt Kastner okolo roku 2025. Přichází tedy dekáda "přezbrojování" odpadové branže ze skládkování na modernější technologie.
Ing. Jiří Čenský vidí budoucnost skládek v tom, že jakékoliv zařízení na energetické využití KO bude vždy potřebovat koncovku, kam uloží tuhé zbytky z tohoto zařízení, případně další nevyseparovatelné a nevyužitelné složky. Skládkové areály mají další velkou výhodu, a tím je schválené území pro nakládání s odpady a tudíž možnost následného využití těchto areálů například pro překládací stanice nebo technologie MBÚ apod.
Podle Jiřího Zenáhlíka, i když v budoucnu bude systém likvidace odpadů řešen převážně jejich energetickým využíváním, budou mít skládky odpadu i nadále svoje opodstatnění, i když ne již v takové míře jako doposud. Ne všechny odpady jsou spalitelné, a tudíž určitou část odpadů bude nutno nadále ukládat přímo na skládky.
Reakce společností na změny
Společnosti se této situaci musí přizpůsobit. Dle Arnošta Kastnera je horší odhadnout to, jak bude vše probíhat z hlediska časového, např. kdy budou vytvořeny podmínky, za kterých budou mít nové technologie na trhu šanci.
Čtěte také: Postupy likvidace odpadu
AVE CZ odpadové hospodářství, s. r. již nyní má širokou škálu technologií OH: spalovnu nebezpečného odpadu, osm skládek a celou řadu recyklačních zařízení včetně dotřiďovacích linek, sběrných dvorů, kompostáren, kogeneračních jednotek, překládacích stanic a dalších technologií, které jsou často integrovány do dnešních areálů skládek.
Pouze Pražské služby a SITA CZ nabízejí mix materiálového a energetického využití odpadů a využití biologicky rozložitelných odpadů pro komunální a živnostenské odpady. SITA k tomu ještě přidává stejný mix i pro průmyslové zákazníky.
Odklon BRKO ze skládek a spalovny
Ing. Jiří Čenský uvádí, že vybudováním spaloven a nastavením ekonomických parametrů (poplatky apod.) se vždy docílí zmenšení ukládání jakýchkoliv spalitelných odpadů na skládky. Již dnes je legislativa nastavena tak, že ukládat BRKO do skládek lze jen za velmi přísně stanovených podmínek. Tím by mělo být docíleno využití těchto odpadů mimo konečné uložení na skládky. Omezení je především na obcích, které mohou využívat jiné formy využití.
Dle Richarda Blahuta nechápeme, proč je tento postup nezbytně nutný. Za neúměrně vysoké náklady se budují bioplynové stanice různého typu, které mají následně problémy s provozem. Podle jeho názoru by stačilo pouze změnit systém jímání skládkového plynu z provozovaných skládek. Je nutné dostatečně hutnit skládku, pravidelně překrývat navezený odpad inertním materiálem a především jímat skládkový plyn již po navršení určité mocnosti odpadu v průběhu skládkování. Skládka odpadů pak funguje jako bioplynová stanice, s minimálním dopadem na životní prostředí při maximálně efektivních provozních nákladech. Poslední podmínkou je samozřejmě využití plynu v kogenerační jednotce.
Dipl. Ing. Zdeněk Horsák, PhD. uvádí, že spalovny určitě nejsou samospásným řešením. Rozvoj odděleného sběru ve městech a obcích vyseparoval z TKO výhřevné odpady (papír, plasty, dřevo) a váhově i objemově se zásadní složkou stává BRKO. Od roku 2005 tak dochází k podstatnému snížení energetické výhřevnosti SKO z 11 MJ/kg na 7-8 MJ/kg, což snižuje efektivitu spalovacího procesu. Jedině vyvážený mix technologií energetického využití, anaerobní digesce a kompostování mohou pomoci ČR dosáhnout požadované úrovně snížení BRKO na skládkách.
Čtěte také: Efektivní nakládání s odpady Vodňany
Ekonomické nástroje a poplatky za skládkování
Podle Arnošta Kastnera, každý ekonomický nástroj, který je v tomto případě vlastně skrytou daní, není v principu dobrý. Ale bez jeho účinku nebudou mít oproti skládkování nikdy moderní technologie na odpadovém trhu šanci. Proto jej bez velkého nadšení chápeme a chystáme se na jeho progresivní vývoj. Obava je, aby ona progrese byla vhodně rozložena v čase, protože jsme jako provozovatelé skládek pouze výběrčím těchto daní, které odesíláme na příslušná místa.
Ing. Jiří Čenský říká, že bez využití ekonomických nástrojů je přechod od skládkování k energetickému využívání vytříděných komunálních odpadů nereálný. Z pohledu provozovatele skládky je poplatek neutrálním ekonomickým nástrojem: co vybere od původce, to odvede příjemci poplatku. Výše poplatků je tedy nepodstatná. V rámci celkového nakládání s odpadem se jedná o zdražení systému.
Jaroslav Stružka uvádí, že minimalizace skládkování je logickým trendem všech vyspělých zemí a zvyšování skládkovného je nejjednodušší nástroj k dosažení takového cíle.
Dipl. Ing. Zdeněk Horsák, PhD. ze zkušeností posledního desetiletí se zvýšení poplatků na skládkách jeví jako velmi dobré řešení. Nárůst poplatků však musí být transparetní a postupný. Proces musí být doplněn zvýšenou aktivitou kontrolních orgánů a naprostým zamezením "alternativních" technologií pseudosolidifikace, biodegradace, změny kategorie odpadu během cesty od zákazníka na skládku apod. Zároveň musí zmizet tzv. české know-how využití odpadů pro technické zabezpečení skládek a rekultivaci.
Jiří Zenáhlík není přesvědčen, že drastické zvyšování poplatků za ukládání odpadů na skládkách bude motivem ke snižování skládkování. Co asi bude dělat občan v tíživé finanční situaci s odpadem, za který bude muset platit neúnosnou cenu? Bude své odpady likvidovat nezákonným způsobem.
Čtěte také: Třídění odpadu Mělník
Skládka TKO Třebovice
Pro ilustraci provozu jedné konkrétní skládky, uveďme příklad Skládky TKO Třebovice, která je majetkem firmy Eko Bi s.r.o. Česká Třebová. Areál skládky je situován ve vzdálenosti cca 1,5 km severo-západně od obce Třebovice mezi železničními tratěmi Brno a Olomouc. Rozprostírá se na katastrálním území obcí Třebovice a Opatov.
Skládka o rozloze 5,8 ha je rozdělena do jedenácti samostatných sekcí přibližně stejné velikosti. Skládka byla vyprojektována v roce 1987 a stavebně dokončena v r. 1992, kdy byla rovněž uvedena do provozu. V současné době jsou zrekultivovány sekce I. - VII., na sekcí VIII. a IX. se provádí rekultivace. Odpad se ukládá do sekce X. V současné době se připravuje výstavba sekce XI. Zrekultivované sekce jsou vrtanými studnami a sběrnými plynovody připojeny k čerpací stanici. V prosinci r.2009 byla dokončena výstavba nové provozní budovy včetně sociálního zázemí.
tags: #sita #svoz #odpadu #skladka #technologie
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]