Zvuková Ekologie: Konference, Projekty a Udržitelnost Zvukového Prostředí

Problematika hudební udržitelnosti, ekologie, zvukové ekologie a dalších ‚zelených‘ témat se dostává do popředí zájmu odborníků i široké veřejnosti. V tomto kontextu se konají různé konference a projekty, které se snaží propojovat umění, vědu a environmentální myšlení.

Udržitelnost v hudbě: Mezinárodní konference Renewable Music

Udržitelnost v hudbě je hlavním tématem online mezinárodní konference pořádané v rámci projektu Renewable Music. Ta je určená muzikologům a skladatelům a uskuteční se ve dnech 15. až 17. října. V osmi sekcích nabídne téměř třicet příspěvků přednášejících z akademické sféry z České republiky, dalších evropských zemích, ale i Brazílie či USA, kteří se budou věnovat problematice hudební udržitelnosti, ekologie, zvukové ekologie a dalším ‚zeleným‘ tématům.

Konference uzavírá projekt Renewable Music, v rámci kterého se mimo jiné v červenci uskutečnil koncert Orchestru Berg v Kateřinské zahradě, kde ve světové premiéře zazněly čtyři nové kompozice skladatelů z České a Slovenské republiky, Polska a Maďarska.

Následující třídenní program zahájí prof. Makis Solomos z Université Paris 8 příspěvkem o hudbě, ekologii a nerůstu v rámci úvah o udržitelné budoucnosti. Druhý den konference otevře prof. Marek Chołoniewski z Hudební akademie Krzysztofa Pendereckého v Krakově příspěvkem na téma Obnovitelná hudba z rhizomatické perspektivy a dále zazní přednášky o terénních nahrávkách, kompozičních metodách založených na recyklaci nebo analýza vybraných hudebních děl.

Poslední den konference zahájí diskuze o strategiích udržitelnosti mezinárodní spolupráce, kterou povedou partneři a účastníci projektu, polský muzikolog působící na univerzitách ve Varšavě a Utrechtu Mieczysław Kominek, Eva Kesslová, ředitelka Orchestru Berg, Oľga Smetanová, generální tajemnice Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu, klavírista Béla Simon, skladatelé Ian Mikyska, Katarzyna Krzewińska, Máté Balogh a Samuel Hvozdík.

Čtěte také: Využití ekologických desek v zvukové izolaci

Historie a současnost zvukové ekologie v Česku

Četl jsem někde, že u nás bývalo „Hudebně ekologické sdružení“. Založili jej při České hudební společnosti a zabývali se tam - jak snad někteří čtenáři hbitě vytuší - ekologií hudby. Stránky a nejspíš i sdružení samo zmizely kdes v temnotách darkwebu nebo oflajnu. Po roce 1989 skomírala také ČHS. V roce 2006 se životaschopné společnosti a sdružení, působící doposud pod hlavičkou ČHS osamostatnily a k 31. březnu 2007 ČHS jako právní subjekt zanikla.

Ze sekundárních zdrojů lze dedukovat, proti čemu členstvo Hudebně ekologického sdružení asi brojilo, co zkoumalo: „Jako hudební hluk je označována reprodukovaná hudba, která nevhodným užíváním ztrácí smysl jako estetický nebo relaxační fenomén a stává se součástí akustického smogu, který trvale znehodnocuje naše životní prostředí až ke zdravotně rizikovým hladinám hluku. Hudební hluk může být některým lidem zpočátku příjemný, vytváří kulisu prostředí, později se však z jeho trvalého vnímání stává návyk; nejde přímo o drogu, ale o vyplnění myšlenkového vakua. Hudební hluk omezuje soustředění při práci i studiu, narušuje mezilidské vztahy.

Co je to za hudbu, „kterou nechceme, nevnímáme, ani neposloucháme“? A musí být zdroj hudebního smogu vždycky hudební konzerva, tedy hudba reprodukovaná? Nerozostřila digitální tsunami dříve celkem zřetelné hranice mezi produkcí a re-produkcí v hudbě i jinde? Hudba jako šum… proč ne? A je něco nutně špatného na koncepci hudba-tapeta? Hudba nemusí být jen signál, může být i něco jako šum… hudba jako entropie, proč ne?

Možná takový odsudek hudby jako tapety, hudby a zvuku jako šumu, hudby pro čekárny u zubaře souvisí s estetikou „užité“ hudby, považované většinou za něco pokleslého. Materiálů o vztazích ekologie a zvuku, dostupných v češtině je dodnes poskrovnu a možná je to i proto, že hudební a akustická ekologie vnímáme blízko podezřelé duchovnosti, jako něco podezřele esoterního, něco nad čímž se „zdravý rozum“ ošívá.

Pravda je, že ekologii hudby, potažmo akustické ekologii se věnoval roky - i když spíš nepřímo - svébytný vizionář Nového věku, žurnalista, léčitel, guru a muzikoterapeut Vlasta Marek. Šířil a dosud šíří v digitální formě mezi lid osvětu a povědomí o příchodu epochy Vodnáře, nezadržitelně prý nastávající.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Světové fórum pro akustickou ekologii

Naopak v Kanadě byla v roce 1993 založena „planetární“ organizace Světové fórum pro akustickou ekologii (The World Forum for Acoustic Ecology). Jde o pokračování slavného, ale přece jen regionálního projektu World Soundscape Project Raymonda Murraye Shafera a tato nezisková síť spřízněných duší existuje dodnes.

Fórum je v podstatě volná komunita nejrůznějších typů a druhů přírodovědců, pedagogů, producentů, hudebníků… Naplňuje a propaguje posvátné myšlenky ekologické udržitelnosti a hlásá nutnost omezení zvukového znečištění. Redakce publikuje výsledky výzkumů v odborných periodikách, pořádá diskuse, workshopy, konference, zvukové instalace a performance a je zastoupeno regionálními organizacemi v Evropě, Velké Británii, Mexiku, Japonsku a Austrálii.

Vůdčí osobnost je skladatelka a zvuková ekoložka, spolupracovnice R. M. Schafera, editorka periodika The New Soundscape Newsletter, později Soundscape: The Journal of Acoustic Ecology, paní Hildegard Westerkamp. Letošní kmenová konference proběhne začátkem října v pro nás celkem nedalekém Darmstadtu s podtitulem Sound, Ecology, and Media Cultural Education a v listopadu připravují první setkání příznivců akustické ekologie ve Střední Evropě v Budapešti.

Konference Murmurans Mundus: Sonic Ecology and Beyond

Zveme vás k účasti a k přihlašování příspěvků i audio performancí na mezioborové konferenci Murmurans Mundus: Sonic Ecology and Beyond (3. až 5. 10. 2019), zaměřené na aktuální problematiku zvukové ekologie, vnímané z perspektivy umění a společenských i přírodních věd.

Cílem konference je přispět k mezinárodní diskuzi o tématech jako je zvukové znečištění, možnosti interpretace a manipulace zvukového prostředí či možnostech reflexe ,zvukové ekologie” ve vzdělávacím procesu. Konference navazuje na zakládající mezinárodní konferenci Středoevropské společnosti pro zvukovou ekologii CENSE, která se uskutečnila v Budapešti na přelomu listopadu a prosince 2018.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Konference je otevřena teoretickým i praktickým referátům, analýzám, prezentacím o konkrétních uměleckých i výzkumných projektech a zprávám, souvisejícím s tématem akustické ekologie i příbuzných oborů.

Tematické bloky konference:

• Zvuk jako zdroj informace a prostředek změny životního prostředí
• Zvukové prostředí coby indikátor kritického stavu světa a nutnosti proměny našeho vztahu k němu
• Kontext jako jeden z parametrů interpretace zvuku
• Význam sociálního kontextu pro naši schopnost naslouchat a porozumět zvuku
• Zvuk jako vnitřní zkušenost
• „Zvuková ekologie“ jako možnost proměny našeho vztahu ke světu v umění i ve vědě
• Zvuk a výchova: zvuková gramotnost
• Naslouchání jako důležitá součást výchovy a vzdělávání
• Zvukový aktivismus
• Design a zvuk
• Souvislosti mezi architekturou, urbanismem, designem a akustikou

Zaměření těchto tematických bloků je vymezeno rámcově, příspěvky mohou být předneseny jako čtený text, dáváme však přednost volné prezentaci. Na konci každého bloku bude diskuze s přednášejícími.

Publikace Sound and Environment: Contemporary Approaches to Sonic Ecology in Art

Publikace navazuje na mezinárodní mezioborovou konferenci Murmurans Mundus: Sonic Ecology and Beyond uspořádanou na začátku října roku 2019 na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem ve spolupráci s partnery z Polska, Maďarska a Slovenska. Tématem knihy je zvuková ekologie v průsečíku výtvarného umění, designu, hudby a vzdělávání v souvislosti s reflexí proměn současného světa.

Kniha je komponována jako kolektivní monografie, do níž autoři přispěli každý vlastní kapitolou zkoumající téma z různých pohledů. Miloš Vojtěchovský a Jan Krtička v Českém rozhlase Vltava prezentovali téma vydané knihy v pořadu Akcent.

KRTIČKA, Jan a Pavel MRKUS, (eds.). Sound and environment: Contemporary approaches to sonic ecology in art = Zvuk a prostředí: Současné přístupy ke zvukové ekologii v umění. Přeložili Eva ULLRICHOVÁ, Vít BOHAL, Kryštof HEROLD, Jitka CHMELAŘOVÁ. Ústí nad Labem: Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí na Labem, 2020.

Projekt Sustain: Hudba a Udržitelnost

Jak zní udržitelná hudba dneška a zítřka? Projekt Sustain: Hudba a udržitelnost spojuje umění, hudební tvorbu, koncertní a produkční aktivity s environmentálním myšlením. Dva dny na začátku června budou věnovány propojování přírodních hlasů s moderními přístupy k tvorbě experimentální elektronické hudby.

Program:

Čtvrtek 6. 6.

• 19:30 - 22:00 Fyield: Future Landscapes | promítání, debata a koncert (E.0 Hlavní sál)

Pátek 7. 6.

• 17:00 - 19:00 Workshop: Nehudba nerovnosti (A.3 Sál)
• 19:00 - 21:00 Workshop: Synthesizer starter (D.1 Ateliér)
• 21:00 - 22:00 Vystoupení Nikol Štrobach (D.1 Ateliér)

Osobnosti Zvukové Ekologie

• Jan Krtička: Pedagog a umělec, který ve své tvorbě používá často zvuk a klade důraz na koncept a prostorové uspořádání. Zajímá se o krajinu a dokumentaci lidských zásahů v krajině.
• Polina Khatsenka: Audiovizuální umělkyně, zvuková designérka a kurátorka zvuku. Ve své tvorbě se zaměřuje na různé aspekty zvuku, včetně audiovizuálních performancí, site-specific instalací a komponování.
• Peter Cusack: Britský biolog, fonografista, zvukový novinář a hudebník, zaměřuje se na zvuky prostředí a akustickou ekologii.
• Jonáš Gruska: Slovenský zvukový umělec a designér elektronických nástrojů, zabývá se terénními nahrávkami, psychoakustikou, elektroakustickou kompozicí.
• Tomáš Šenkyřík: Hudebník a muzikolog se zájmem o terénní nahrávky, akustickou ekologii a objevování hudebních struktur zvukového prostředí.
• Raymond Murray Schafer: Kanadský skladatel a pedagog, který definoval zvukové krajiny a schizofonie.
• Hildegard Westerkamp: Skladatelka a zvuková ekoložka, spolupracovnice R. M. Schafera, editorka periodika The New Soundscape Newsletter, později Soundscape: The Journal of Acoustic Ecology.

tags: #zvuková #ekologie #konference

Oblíbené příspěvky:

• Vysvětlení značek třídění odpadu
• Budoucnost ledních medvědů
• Definice recyklace
• Podpalovače Svitky pro snadné zapálení
• Oblečení do přírody