Skladování a kompostování biologického odpadu: Cesta k trvale udržitelnému životu

Biologicky rozložitelné odpady jsou významnou skupinou odpadů. Těchto odpadů vzniká poměrně velké množství a způsob nakládání s nimi může pozitivně nebo negativně ovlivnit základní složky životního prostředí. Důležité je jejich třídění u zdroje a následné předání ke zpracování do zařízení, které je k tomu určeno (kompostárny, bioplynové stanice). Tímto se zamezí ukládání biologicky rozložitelných odpadů na skládky, kde jsou zdrojem skleníkového plynu methanu a výluhů v průsakových vodách.

Biologický odpad obsahuje rostlinné živiny a organické látky, které je možno po zpracování v kompostárně uvádět zpět do přírodního koloběhu jako organické hnojivo - kompost. Aplikace kompostu zvyšuje obsah organické hmoty v půdě. Tímto je zvýšena schopnost půdy zadržovat vodu a také je půda chráněna proti erozi. Kompostování vrací do půdy živiny, řeší otázku, kam s bioodpadem, navíc přispívá proti erozi půdy a zlepšuje její schopnost zadržet vodu. Kompost se může vracet do půdy a dodávat potřebnou organickou hmotu, zlepšovat kvalitu půdy a její schopnost zadržovat vodu.

V dnešní době je již téměř pro každého přirozené třídit odpad. Papír, plasty, sklo… každý materiál má svůj barevný domeček. Co ale s biologicky rozložitelným odpadem z kuchyně a ze zahrady? Končívá v komunálním odpadu (a tvoří ho až polovinu!), je vyvezen na skládky, kde hnije a tvoří zapáchající plyny, především metan. Biologicky rozložitelný odpad (bioodpad) je jediný druh odpadu, který můžeme sami s pomocí matičky přírody „zrecyklovat“ a přeměnit ho na kvalitní a organické hnojivo, kompost.

Kompostování je totiž přirozený proces rozpadu biologického materiálu. Působí na něj půdní organismy a vzniká humus, tmavě hnědá, drobivá hmota, která skvěle rostlinkám poslouží jako zásobárna živin a minerálních látek. Kompost je využitelný v každé zahradě, protože se hodí jakékoliv rostlince: potěší nejen zeleninu, ale i květiny, okrasné keře, ovocné stromy, a dokonce i váš trávník. Že to zní dobře?

Domácí kompostování

Kompost by měl mít objem alespoň 1 m3, počítejte tedy se základnou minimálně metr krát metr. Důležité je založit kompost na holé zemi, aby měl kontakt s půdními organismy. Zapomeňte na betonové podložky nebo folie. Kompostéru vyberte místo nejlépe v částečně zastíněném rohu vaší zahrady. Na dno kompostéru je nejlépe umístit hrubší, a tím pádem vzdušný materiál, jakým je například dřevní štěpka.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Různorodost bioodpadu vám zaručí rovnoměrné a bezproblémové kompostování. Míchejte vlhký materiál se suchým, porézní s hutným, „zelený“ (tráva, zbytky z kuchyně) s „hnědým“ (papír, piliny, kůra). Vlhké prostředí je nezbytnou podmínkou pro dobře odvedenou práci půdních mikroorganismů. Zkuste vzít hrst kompostu do ruky a co nejsilněji ji zmáčkněte.

Tip: Správnou vlhkost zajistí i osázení kompostu. Ideálními kandidáty jsou okurky, cukety nebo dýně: listy kompost ochrání před slunečním žárem i přívalovým deštěm a díky přítomnosti rostlin určitě nezapomenete zkontrolovat, zda kompost nepotřebuje zalít. Kyslík je třetí nedílnou součástí hladkého průběhu kompostování. Bez jeho přítomnosti bioodpad začne hnít a v humus se nám nepromění. Správně založený kompost se začne po pár dnech zahřívat a teplota uvnitř se bude pohybovat kolem 50 ºC. Znamená to, že se mikroorganismy daly pilně do práce. Důležité je hromadu po prvním měsíci promíchat.

Vyzrálý kompost můžete do půdy zapravit hráběmi (stačí 1-2 cm silná vrstva ročně). Díky kompostování nejenže snížíte objem produkovaného odpadu, ale ještě jej dokážete plně a beze zbytku využít. Ne každý má k dispozici zahradu, kam by kompostér mohl umístit. Nerudovská otázka se týkala slamníku. Sláma v podobě nepotřebného slamníku je v dnešním chápání bioodpad.

Podpořit kompostování může každý, kdo správně třídí bioodpad. Je důležité, aby se v domácnosti třídily všechny biologicky rozložitelné odpady, které zde vznikají. To znamená jak odpady ze zahrad, tak odpady ze zpracování ovoce a zeleniny.

Důležitou roli při kompostování hraje surovinová skladba, především poměr uhlíku a dusíku v kompostovaném bioodpadu. Zatímco měkký a vlhký zelený odpad (například tráva, zbytky ovoce a zeleniny) je bohatý na dusík, suchý hnědý odpad (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpka, hobliny, dřevnaté stonky květin apod.) obsahuje hodně uhlíku.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Dospodu kompostu patří hrubší a vzdušný materiál, který umožní provzdušnění kompostu a odtok přebytečné vody. Pak se přidává vlhký zelený odpad a vrstvy se dále střídají.Nejvhodnější je použít co nejpestřejší složení kompostovaného materiálu a materiály navzájem promíchat. Vlhký zelený se suchým, porézní s méně propustným, starší hnědý dřevnatý materiál s čerstvým zeleným. Nelze kompostovat pouze jednu složku materiálu - např. jen větve nebo jen samotnou trávu.

Komunální kompostárny

Trochu složitější, než domácí komposty jsou malé komunální kompostárny, které zřizují obce. Mají jednoduché technické zabezpečení a zpracovávají až 150 t rostlinného odpadu za rok. Mnohem technicky složitější jsou normální kompostárny. Zde je nutné stavební povolení a technika na zabezpečení provozu kompostárny, tj. zejména zabezpečená plocha a shromažďování kompostových vod. Dále strojní zařízení, zejména štěpkovače rostlinné hmoty a překopávače kompostu. Proto je technologické zařízení již finančně značně náročné. Je zde však možné využít dotačních programů s podporou finančních prostředků EU.

Provozovatel kompostárny má mimo jiné povinnost realizovat kompostování v souladu s vyhláškou ministerstva, vést provozní deník a průběžnou evidenci o množství přijatých rostlinných zbytků a zaslat do 28. Od roku 2022 mají obce podle § 60 odst. 4 zákona č. 541/2020 Sb. povinnost mimo jiné zveřejnit informace o možnostech prevence a minimalizace vzniku komunálního odpadu. Tuto povinnost obce mohou splnit, pokud budou občany informovat o možnostech třídění rostlinných zbytků, o domácím a komunitním kompostování. K tomu obce mohou využít informační materiály a další údaje z webových stránek kompostuj.cz poskytované v nabídce naše služby.

Komunitní kompostování

Komunitní kompostéry jsou vyrobeny z recyklovaného plastu a jsou určeny pro venkovní použití. Před usazením kompostéru se provede výkop a vyplnění podkladu štěrkem.

Kompostéry jsou izolovány, aby v zimních měsících nezamrzly. U dna kompostéru je rošt, který odvádí přebytečnou vodu, a zamezuje tak hnilobě odpadu a vzniku zápachu. Rošt rovněž napomáhá provzdušnění kompostu a zároveň zabraňuje vniknutí drobných hlodavců do kompostéru.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Zpravidla má kompostér dvě až tři uzamykatelné komory s víkem, které chrání kompost před deštěm a brání kontaminaci kompostu nežádoucími příměsemi.

Komunitní kompostování slouží pro oddělený sběr bioodpadů z domácností, jeho kompostování a využití v místě vzniku. Odpadá tak svoz a manipulace s odpadem. Šetří se pohonné hmoty, čistota ovzduší a výsledný kompost se použije v oblasti svého původu.

Legislativa

Biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO) je odpad vznikající na území obcí a je zařazen v katalogu odpadů pod číslem 20. BRKO tvoří více než 40% z celkového množství komunálního odpadu ukládaného v současné době na skládky. Pokud se bioodpad rozkládá na skládce, vznikají toxické výluhy a uvolňuje se nepříjemný zápach a s ním skleníkové plyny (zejména metan, kysličník uhličitý).

Naše předpisy v rámci cílů odpadového hospodářství Evropské unie snižují oproti r. 1995 postupně tyto odpady ukládané na skládky až na 25 % jejich hmotnosti nejpozději do r. 2020. Biologické odpady nemohou tak být ukládány na skládky, jako dosud, a stávají se problémem. Biologické odpady proto nepatří do běžné „popelnice“ na směsné komunální odpady a z ní na skládku. V ní totiž podléhají přirozenému rozkladu a výsledkem jsou emise plynných uhlovodíků, zejména methanu do ovzduší.

Zavedení sběru bioodpadů vychází z požadavků legislativy ČR a EU, ve kterých jsou stanoveny podmínky k omezení ukládání bioodpadu na klasické skládky. Podle POH Jihomoravského kraje a Svazku obcí pro nakládání s odpady je nutné postupně snižovat množství biologického odpadu ukládaného na skládky.

§ 12 zákona č. 541/2020 Sb. stanovuje, že každý je povinen při své činnosti předcházet vzniku odpadu, omezovat jeho množství a nebezpečné vlastnosti. Prakticky to znamená, že bioodpad (zejména rostlinný) je vhodné oddělit a kompostovat nebo s ním nakládat tak, aby se nestal součástí směsného komunálního odpadu (od 1. ledna 2030 začne platit zákaz ukládání využitelných odpadů na skládky - zákon č. Důležitá podmínka: výsledný kompost musí být využit pro vlastní potřeby domácností / podnikajících osob a jejich zaměstnanců.

Pokud vyrobený kompost (nebo jiné výstupy - například předkompost z elektrického kompostéru) nevyužijete pro vlastní potřeby a zbavujete se ho, jde o materiál, který se stává odpadem a musí být předán v režimu nakládání s odpady (typicky do nádoby na bioodpad / kompostárna nebo bioplynová stanice). Zcela bez omezení je kompostování rostlinných zbytků.

Možnosti využití kompostu

Kompost zvyšuje schopnost půdy absorbovat vodu a udržet ji i v suchém období déle než u půdy, kde kompost aplikován nebyl. Toto je významné zejména ve vztahu k vývoji počasí, kdy sucho ovlivňuje pěstování a produkci polních plodin. Aplikací kompostu tak uspoříme vodu, která je potřeba k provedení zálivky.

Kompostem jsou doplňovány živiny pro výživu rostlin, organická hmota způsobuje lepší využití živin, které byly dodány minerálními hnojivy, a jejich absorpci v půdním komplexu. Kompost navrací organickou hmotu do půdy a podporuje rozvoj půdní mikroflóry a drobných živočichů. Zvýšením podílu organické hmoty v půdě dochází ke snížení negativních jevů jako je eroze a utužení půd. Při aplikaci kompostu je ukládán uhlík do půdy, která pak plní funkci „uhlíkové banky“. Uhlík tak není uvolňován do atmosféry v podobě CO2.

Produkty kompostárny Boskovice - Doubravy:

• ORGANICKÉ HNOJIVO ČERNÝ DRAK, kompost- je organické hnojivo vyráběné homogenizací a kompostováním látek obsahujících rozložitelné organické látky a rostlinné živiny. Dodává se jím do půdy aktivní humus, mikroorganismy k oživení biologické činnosti půdy a základní živiny. Hodnota pH kompostu přispívá k úpravě nežádoucí kyselé reakce půdy. Kompost upravuje strukturu lehkých, zvláště písčitých půd, zlepšuje jejich schopnost držet vláhu a omezuje vyplavování živin u nich, u těžkých půd upravuje jejich nevhodnou hutnost a s ní související nedostatečnou provzdušněnost.
• ZAHRADNICKÝ SUBSTRÁT ŠEDÝ DRAK- je homogenizovaná směs kompostu a minerálního materiálu charakteru skrývkové nebo výkopové zeminy, případně jiných dalších vhodných surovin. Šedý drak, zahradnický substrát je určen k sadovým a parkovým úpravám. Využívá se zejména při realizaci a úpravě zahrad, pěstebních záhonů, zelených ploch, k terénním úpravám v rámci stavební činnosti a k rekultivaci průmyslovou činností zatížených lokalit jako jsou např. areály skládek, průmyslové areály. Substrát je určen jako povrchová matrice při výsadbě zeleně a pro zakládání vegetační vrstvy pro trávníky a pro pěstování rostlin.

Rozsah a způsob použití organického hnojiva ČERNÝ DRAK: Používá se ke hnojení při zřizování zelených ploch, při výsadbě zeleně, při zakládání zahradnických a ovocnářských pěstebních ploch i zahrádek. Dále se používá pro zlepšení vlastností půd polí, zahrádek i pařenišť a skleníků, při výsadbě stromů i okrasných dřevin (kromě kyselomilných).

Doporučené dávkování: Při hnojení půd se používá dávka 30-50 tun na hektar (3-5 kg na m2) jednou za tři roky. Aplikuje se zpravidla na podzim, bezprostředně po aplikaci je nutné kompost zapravit do půdy.

Úroveň kompostování v České republice v porovnání se zahraničím

Pokud se týká využití biologicky rozložitelných komunálních odpadů z obcí, tak je v České republice zpracováno kompostováním cca. 700 tisíc tun. Česká republika zavedla povinnost odděleného třídění biologicky rozložitelných komunálních odpadů zákonem o odpadech již od roku 2015, od roku 2019 obce zajišťují místa pro oddělený sběr biologického odpadu celoročně. Již od 1. ledna 2020 mají obce povinnost zajistit místa pro oddělený sběr tuků a olejů. Vybudování a vybavení kompostáren bylo v období 2014 - 2020 podporováno z OPŽP.

Množství zpracovávaných bioodpadů stoupá, a to zejména díky stále se zvyšující úrovně třídění bioodpadů v obcích. Vyráběný kompost má dobrou kvalitu a může být aplikován na zemědělskou půdu pro zvýšení obsahu organické hmoty, která zvyšuje ochranu půdy proti erozi a zadržuje vodu. V ČR potřebujeme docílit podstatně vyšší míry aplikace kvalitních kompostů na půdu. Úroveň kompostování je srovnatelná se zahraničím. Dle studie Evropské agentury pro životní prostředí dosahuje ČR dobré úrovně kompostování, mírně nad průměrem EU. Tu je ovšem nutné zásadně zvyšovat, aby mohlo být dosaženo cílů 65% recyklace v roce 2035. Prostřednictvím Národního plánu obnovy se chce MŽP zaměřit na uzavření kruhu nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady, a to tím, že se budou realizovat projekty zajišťující zapracovávání kompostu do zemědělské půdy. Díky tomu by mělo dojít ke zvyšování poptávky po kompostu, a tím i k vyššímu využívání existujících kompostáren, příp. bioplynových stanic.

Seznam projektů kompostáren v Plzeňském kraji

• 2010 - NORD - kompostárna biologicky rozložitelného odpadu (Plzeň-město), celkové náklady 10.860.591,-- Kč
• 2010 - Kompostárna ekofarmy a moštárna Stvolny (Plzeň - sever)
• 2010 - Systém pro separaci a sběr BRKO v Plzeňském kraji (Plzeň - sever), celk. náklady 9.872.400,- Kč
• 2010 - Centrum pro zpracování bioodpadu (Plzeň - sever)
• 2011 - Technologie pro kompostování (Klatovy)
• 2011 - Nákup nových technologií pro zkapacitnění zařízení na využívání kompostovatelných odpadů v k.ú. Zbůch, (Plzeň - sever), celk. náklady 5.787.961,-- Kč
• 2011 - Manětínská kompostárna (Plzeň - sever), celk. náklady 2.400.000,-- Kč
• 2011 - Systém pro separaci a sběr BRKO na Rokycansku (Rokycany), celk. náklady 6.606.060,-- Kč
• 2011 - Kompostárna pro zpracování BRKO - Mýto (Rokycany), celk. náklady 6.770.160,-- Kč
• 2011 - Technické vybavení komunální kompostárny Líšná (Rokycany), celk. náklady 1.099.980,-- Kč
• 2011 - Kompostárna Kruhovka, k.ú. Radnice (Rokycany), celk. náklady 4.837.720,-- Kč
• 2011 - Intenzifikace kompostárny Černošín (Tachov), celk. náklady 6.684.000,-- Kč
• 2011 - Kompostárna Chodová Planá (Tachov), celk. náklady 2.649.112,-- Kč
• 2011 - Posílení sítě sběru bioodpadů (Klatovy), celk. náklady 1.229.538,-- Kč

tags: #skladka #biologickeho #odpadu #kompostovani

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce odvětráním přepadu
• Úbytek zájmu o školy v přírodě
• Nejlepší lokality v přírodě pro rodiny
• Informace o svozu odpadu
• Ionizace, chlazení a vlhkost v počítačích