Skladka Chrast u Březnice: Historie a současnost

24.12.2025

Tento článek se zaměřuje na historii a současnost skládky v Chrástu u Březnice, a také na aktivity, které se snaží zlepšit životní prostředí v okolí.

Dobrovolnické akce v Lisovicích

11 pytlů plných odpadu, několik plastových kanystrů s podivnými tekutinami, nebo staré plechovky se zbytky barev. To je výsledek úklidového dne, který se uskutečnil v sobotu 9. 4. 2022 v Lisovicích.

Druhý ročník dobrovolnické akce "Za Lisovice krásnější", která byla organizována pod hlavičkou celorepublikového projektu Ukliďme Česko, se těšil rekordní účasti.

22 lisovických obyvatel se vypravilo po okolí sbírat především nálety igelitů a papírů ze skládky Rumpoldu v Chrástu.

Příjemným překvapením byla letošní účast 7 zástupců nejmladší generace.

Čtěte také: Informace o Skladce Chrast u Březnice

Vzhledem k rozmoklému terénu nebylo možné projít všechna místa, a tak budou za lepšího počasí ještě individuálně dosbírány zbylé odpadky kolem Lisovic.

Historické památky v Modřovicích

V jihozápadní části Modřovic se nachází zbytky tvrze, která zpustla patrně po roce 1510, jelikož od té doby nejsou dochovány žádné záznamy.

Nachází se zde špejchar a naproti bývalý ovčín.

Špejchar - prostor určený pro ukládání obilí dostal jméno z latinského spica, což znamenalo klas.

Ve středověku se pro přechovávání obilí začaly stavět menší samostatné stavby, kterým se v německých zemích říkalo Speichar, a toto slovo převzali i staří Čechové.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Nejdříve se špejchary začaly stavět v klášterních dvorech a v knížecích hradištích, zatímco v chudších usedlostech se obilí ukládalo jen do velkých dřevěných truhlic.

Už před husitskými válkami se však ve větších vesnických statcích zřizovaly i samostatné stavby, často se zvýšenou podlahou na dřevěných sloupcích (aby se dovnitř nedostaly myši a jako ochrana před vlhkostí).

V 18. a 19. století se v selských usedlostech stavěly patrové špejchary.

Kapličky a kříže

Malé osamělé kapličky ve volné krajině se k ochraně a duchovní posile stavěly na rozcestích, vršcích i v lese, nad studánkami a prameny, aby chránily léčivou „dobrou“ vodu, nebo v místech, kde došlo k zázračné události.

Uvnitř mají obvykle vyobrazení některého světce.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Prosté křížky, kamenné i litinové, a zděná boží muka, se stavěly na místech, kde došlo k neštěstí, při němž přišel člověk o život, ať při přírodním neštěstí, což byla nejčastěji smrt bleskem při bouři, nebo na místě zločinu.

Uprostřed obce se nachází celkem tři litinové kříže a to u č. p. 41, u č. p. 18 a u č. p. 15.

Na kříži u č. p. 15 byl vytesán letopočet 1883.

Sloupek na Křížkách

Stojí asi na nejvyšším bodě Modřovice ve výšce 555 m nad mořem, dříve na panském poli, nyní na poli ČSS, u cesty, která vede ze Třebska do Chrástu.

Před rokem 1913 byla to přímá spojka z Příbramě do Březnice.

Jezdili po ní formani, kteří vozili zboží z uvedených měst a i z vesnic, kterými projížděli.

Při stavbě okresní silnice, vymohli si modřovičtí, aby silnice vedla Modřovicemi (velkou oklikou).

Sloupek od 50. let velmi chátrá, jak je patrno z obrázku.

Tomuto sloupku s půdorysem asi 50/60 chybí dnes do původní výšky asi 70 cm, to znamená, že chybí i stříška.

Je zakreslen ve Stabilním katastru čtverečkem, takže to kaplička nebyla.

Účel jeho se mi nepodařilo vypátrat.

U tohoto sloupku v mém mládí vždy 30. dubna pálili jsme čarodějnice.

Jaká to byla pro celou vesnici zábava.

A můj otec vždy vysypal celou zásobu theru (dehtu) klukům na namazání starých ometených košťat.

Dnes v tentýž den se zde zapalují ohně míru.

Jako malí kluci, kteří jsme pásli husy na Dražkách, chodili jsme k tomuto sloupku vyhlížet poutníky ze Sv. Hory.

Bylo odtud vidět až k Narysovu.

Poutníci, kteří byli z území od Březnice až po Šumavu, včetně Němců ze Šumavy, obdarovávali nás prstýnky a jinými cetkami, z kterých ovšem největší radost měla děvčata, protože jsme jim tyto dary vždy dali.

K tomuto sloupku, asi v roce 1911/12, jsme tlačili auto, které jsme prvně v životě viděli.

Nebyla ještě silnice hotová a cesta z Dražek na Křížka byla strmá (do velkého kopce) a nebyla také valná, protože již se neudržovala, když byla v dohledu dostavba okresní silnice.

Okresní silnice (někde cesta) z Příbramě do Březnice, až na nepatrné výjimky např. za Příbramí, podjezd pod železnicí, byla a je vedena skoro přímočaře.

Při dostavbě silnice v roce 1911/1912 (úsek Třebsko-Bukvice, hranice okresu příbramského), byla hned za Třebskem odbočena vpravo a vedena půlkruhem přes Modřovice, aby Modřovicemi byla zase odbočena vlevo, aby se dostala na původní cestu na Dražkách (u tzv. Donátojc kapličky).

V roce 1980 před konáním Závodu Míru, který vedl též po silnici Příbram - Březnice a naopak, byly opraveny všechny kapličky u silnice (původně jich bylo 14 - Křížová cesta - dnes již některé chybí - jako např. Macháčkojc kaplička u Zdaboře), Zděný sloupek na křížkách opraven nebyl, protože zavedením silnice přes Modřovice, nebyl již u silnice, po které vedl Závod Míru.

Sloupek stojí na bývalém pozemku dominikálním (panském), který patřil k modřovickému dvoru.

Účel jeho výstavby před dvěma nebo třemi sty léty byl buď orientační, aby cestující po cestě do Březnice z Příbramě věděli, zejména při vánicích apod., kde se nacházejí nebo byl postaven na nejvyšším bodě modřovického katastru nad mořem - 555 m.

Nepamatuji si ani v mládí, že by na sloupku byl nějaký obraz, nebo že by v něm byl výklenek pro obrázek nebo sošku.

Od sloupku je daleko vidět: na sever až k Narysovu, k Vysoké, na jih k Bukvici (Chrýstu) i dále a do Tochovic.

Jak jsem již uvedl, byl jistě dobrou orientací pro povozníky, kteří jeli do Březnice a pro poutníky ze Sv. Hory, kteří šli až na Šumavu.

Na katastru obce Modřovice se nachází sedmé zastavení Poutní cesty z Březnice na Svatou Horu.

Při cestě do Příbrami uvidíme „Zatčení Krista v zahradě Getsemanské“ a při cestě zpátky uvidíme sv.

Kamenná kaplička u cesty k Bukvici a do Namnic

19. 4. 19. 4. Nacházela se za bývalým sadem na cestě k Bukvici a do Namnic, při cestě malé parcely čk. 202. Zakreslena jsou ve stabilním katastru z roku 1839 obrysem, jak vypadala na rozdíl od kapliček, které jsou kresleny čtverec a na něm křížek.

Ještě před několika lety byla celá (stála sestavená ze tří kusů jen v zemi - základ), pak asi 1 m vysoký hranol a na něm byla postavená vytesaná kaplička.

Je možné, že na hranolu je nějaký nápis (nemohl jsem kámen převrátit.

Stála tu nejdéle ze všech uváděných kapliček, byla dobře viditelná i při vzrostlém obilí všem traktoristům i kombajnérům, takže ploše 40/40 cm, kterou zabírala, se mohli snadno vyhnout.

Byla vandalsky zničena a ponechána na poli, jak jsem je zastihl v květnu 1981.

Jeden kámen, který byl před kapličkou, co schůdek, chybí, asi ho někdo použil k stejnému účelu.

tags: #skladka #Chrast #u #Březnice #historie