Skládka Chrášťany: Soudní řízení a Informace

S nástupem do vedení obce v roce 2014 jsme zdědili i řadu dlouhodobých problémů, jejichž řešení se odkládalo často mnoho let. Společným důvodem pro průtahy byl vždy nějaký zásadnější konflikt či neochota zúčastněných stran najít přijatelný kompromis. Fakt, že jsme tyto záležitosti dotáhli do úspěšného konce, nás naplňuje pocitem dobře odvedené práce.

Jednoznačně největší problém a to nejen svojí fyzickou velikostí. Historie této skládky se táhne od roku 1988 a samotná kauza od roku 1996. V jedné z několika reportáží na ČT byla situace nazvána havárií práva, neboť ani pravomocný rozsudek zakazující další navážení materiálu nezabránil provozovateli v dalším znehodnocování cizích pozemků.

Další zvyšování tohoto úmělého kopce (podle stavebního povolení se původně mělo jednat o terénní úpravu povolenou v roce 1988 místnímu JZD Chýně) se podařilo zastavit až po dlouhých třiceti letech. Hlavního cíle tedy bylo dosaženo, nicméně úplný konec ještě není.

V tomto případě to samozřejmě není jen náš úspěch a naše práce, postupovali jsme ve spolupráci s obcí Chrášťany, se soukromými vlastníky dotčených pozemků a s dalšími subjekty. Nicméně lídr naší kandidátky, Mgr. Anna Chvojková, se na celé akci aktivně podílela a k úspěšnému dořešení nemalou měrou přispěla.

Po nástupu Anny Chvojkové na pozici starostky na konci roku 2014 byl tento úkol jedním z mnoha "kostlivců ve skříni", který na ni čekal. Její optimistický a konstruktivní přístup k řešení situace, férový vztah ke smluvním partnerům a zároveň samozřejmě důsledné hájení zájmů obce a jejích občanů, vyústily v roce 2015 v dosažení oboustanně přijatelného kompromisu.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

V období od roku 2004 do roku 2014 byla jednání mezi zástupci obce a společností OXES často na bodu mrazu. Mimo jiné byla zřízena i speciální komise pro vyjednávání s developery, ani té se ale nepodařilo dosáhnout v této věci výrazného pokroku.

Po více jak 10 letech se podařilo realizovat finální vypořádání ve věcech technické infrastruktury, komunikací a převodu pozemků, včetně získání pozemků "topolového hájku" a točny u vlakové zastávky důležitých pro další plánované projekty obce. Majetkové vztahy bylo potřeba vyřešit nejen s developery, ale i se soukromými vlastníky. Celkem se jedná o více než 120 úspěšně vypořádaných vztahů od souhlasů a stanovisek až po převody a směny pozemků. Jde především o části komunikací, chodníků, veřejných prostor a parkovacích míst.

Na realizaci akce se bohužel stále nedařilo najít čas, potřebné finanční zdroje a především dosáhnout dohody s vlastníky sousedních pozemků. Jedná se sice o relativně krátký úsek komunikace, nicméně v důležitém místě propojujícím zástavbu v západní části obce. První slib, že tento úsek bude dobudován, slyšeli obyvatelé nejspíš již někdy v roce 2005.

O výstavbě točny a prodloužení linek autobusu až k vlakové zastávce se rovněž hovořilo mnoho let. Točna byla v plánech už od počátku výstavby Oxesu (tj. rok 2005) a jako jedna z nejvíce požadovaných staveb vyšla následně i ve velkém dotazníkovém šetření mezi obyvateli Chýně v roce 2012.

Soudní řízení a role veřejného ochránce práv

Dne 16. března 2010 se na veřejného ochránce práv opakovaně obrátil pan F.A., jednatel společnosti A., s. r. o., ve věci navážení materiálu na těleso skládky Chýně. Jeho podání souvisí s šetřením, které jsem v této věci již vedla v minulosti pod sp. zn. 2594/2006/VOP/KČ.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

V roce 1988 povolil Městský národní výbor Hostivice tehdejšímu JZD v Chýni, aby provedlo na zemědělských pozemcích, které mělo v užívání, terénní úpravu na území o ploše přibližně 20 ha − zarovnání stávajícího pole se sklonem cca 3° za účelem jeho lepšího obhospodařování.

JZD byla stanovena povinnost "rekultivace", spočívající v ozelenění nově vzniklých svahů na okraji zarovnaného pole. Po roce 1990 však na místě vznikla nepovolená skládka odpadů, čímž se zcela změnila původní konfigurace terénu, neboť byl výrazně překročen rozsah povolených terénních úprav, a následným provozováním skládky stavebních odpadů také zpochybněn původní smysl terénních úprav.

V roce 1995 tehdejší Okresní úřad Praha-západ vydal dočasný souhlas k provozování zařízení ke zneškodňování odpadů a k vydání provozního řádu skládky, ten ovšem vypršel dne 31. 12. V roce 2003 uzavřel právní nástupce bývalého JZD smlouvu s podnikatelem J.F. a převedl na něj práva a povinnosti vyplývající z rozhodnutí stavebního úřadu o povolení terénních úprav z roku 1988, včetně všech platných následných rozhodnutí. Městský úřad Hostivice tuto dohodu akceptoval a v roce 2004 nařídil J.F. jako podnikající fyzické osobě, aby na své náklady provedl na "terénních úpravách" (ve skutečnosti šlo o skládku) biologickou rekultivaci dle předloženého projektu KNIHA/KNIHOVA.

Rekultivace ozeleněním měla být dokončena do 30. 6. 2006. Pan F. V roce 2005 vydal pozemkový úřad některé z pozemků dotčených skládkou restituentovi, od kterého je vzápětí odkoupila společnost A., s. r. o., zastoupená jednatelem F. A. Ten uplatnil proti rozhodnutí o nařízení biologické rekultivace řádné i mimořádné opravné prostředky. Jeho námitky spočívaly zejména v tom, že rekultivaci pozemků nebylo možno nařídit panu F., protože ten nebyl vlastníkem předmětných pozemků. Dále uváděl, že rozhodnutí nebyla řádně doručena jeho právnímu předchůdci - České republice zastoupené Pozemkovým fondem ČR.

Po zamítnutí svých opravných prostředků se obrátil jednak se žalobou na správní soud (zamítnutí odvolání), jednak na veřejného ochránce práv (zamítnutí mimořádných opravných prostředků, opakované prodlužování lhůty k dokončení biologické rekultivace panu F. Ochránci se podařilo během šetření dosáhnout mimo jiné toho, že věc byla svěřena k řešení Městskému úřadu Rudná namísto Městskému úřadu Hostivice, kde vedoucí stavebního úřadu sám namítal svou podjatost ve věci, a že Krajský úřad Středočeského kraje odstranil průtahy a rozhodl o některých podáních pana A.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Pan A. se v roce 2010 obrátil na ochránce s novým podnětem a stěžoval si, že Městský úřad Rudná zastavil řízení, v němž měl posoudit, zda jsou terénní úpravy prováděné i nadále na skládce panem F. přípustné, či nikoliv, a případně panu F. nařídit zastavení všech prací. Krajský úřad Středočeského kraje zamítl odvolání pana A.

V průběhu nového šetření vyšlo postupně najevo, že úřady se při posouzení oprávněnosti navážení výkopové zeminy na těleso skládky Chýně odvolávají na dokument nazvaný "Závazné podmínky pro provedení rekultivace území terénních úprav, Chýně a Chrášťany, na pozemcích parc.č. Y kat. území Chýně a parc.č. X kat. území Chrášťany, vyplývající z územního rozhodnutí čj. SÚ-0478/88-Na, ze dne 18. 8. 1988, a nařízení čj. SÚ-0236/3/03-Ga, ze dne 4. 10. 2004".

Provedla jsem proto ve své zprávě o šetření ze srpna 2010 podrobnou analýzu tohoto dokumentu ve vztahu k rozhodnutí o nařízení biologické rekultivace a dospěla jsem k jednoznačnému závěru, že uvedený dokument je z právního hlediska irelevantní (nebyl vydán zákonem předvídaným procesem), a že tedy pan F. měl podle rozhodnutí z roku 2004 povinnost realizovat projekt KNIHA/KNIHOVA se zachováním v něm uvedených výškových kvót, zvýšených v souladu s vydaným rozhodnutím z roku 2004 maximálně o vrstvu ornice a podorničí (v tloušťce cca 0,5 m).

Jakékoliv další zvýšení terénu, které pan F. v průběhu let provedl, je tedy jednoznačně třeba považovat za nepovolené terénní úpravy, neboť nejsou pokryty ani povolením terénních úprav z roku 1988, ani nařízením biologické rekultivace z roku 2004. B. Krajský úřad Středočeského kraje odmítl uznat pochybení, které jsem mu vytkla, a nepřijal žádné opatření k nápravě.

Po vydání mé zprávy nicméně došlo ve věci ke zvratu, neboť správní soudy vyhověly žalobě pana A. a zrušily rozhodnutí, kterým krajský úřad zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Hostivice o nařízení biologické rekultivace z roku 2004. Městský úřad Hostivice byl po zrušení svého rozhodnutí nečinný, a navíc se mnou odmítl v šetření komunikovat. Proto jsem se obrátila se žádostí o zásah na jeho nadřízený úřad, Krajský úřad Středočeského kraje. Ten sice přikázal v listopadu 2011 Městskému úřadu Hostivice, aby ve věci konal, avšak bez výsledku.

Městský úřad Hostivice zůstal nečinný i navzdory tomu, že při státním stavebním dozoru bylo zjištěno, že na těleso skládky Chýně byl kromě výkopové zeminy navezen též asfaltový recyklát. Jelikož jsem neobdržela žádné vyjádření Městského úřadu Hostivice, vycházím při koncepci tohoto stanoviska z informací a materiálů, které mi zaslal pan A.

Z nich vyplývá, že v červenci 2012 zahájil Městský úřad Hostivice na základě žádosti pana F. řízení o vydání stavebního povolení na stavbu terénních úprav "Lesopark Chýně - Chrášťany s rekreačním a sportovním využitím". Ačkoliv oznámení o zahájení řízení provedl úřad veřejnou vyhláškou, pan A. tento pokus zaznamenal a na základě jeho odvolání byla žádost pana F.

V prosinci 2012 bylo pak na úřední desce Městského úřadu Hostivice vyvěšeno oznámení o provedení opakovaného řízení o nařízení nezbytných úprav na stavbě terénních úprav. V podstatě jde tedy o pokračování v řízení, které bylo původně ukončeno dnes již zrušeným rozhodnutím o nařízení biologické rekultivace z roku 2004.

Dále pan A. uvedl, že pan F. i nadále pokračuje v navážení materiálu na těleso skládky, a stavební úřad Hostivice proti tomuto počínání nijak nezasahuje, ačkoliv jde bezpochyby o nelegální stavební činnost.

Právní aspekty a řízení o nezbytných úpravách

Řízení o nařízení nezbytných úprav terénních úprav (tzv. skládky Chýně) J.F. bylo zahájeno ještě za účinnosti starého stavebního zákona a starého správního řádu, a dosud nebylo pravomocně skončeno. V tomto bodě se rozcházím s právním názorem Krajského úřadu Středočeského kraje, který v rozhodnutí, jímž zrušil rozhodnutí Městského úřadu Hostivice o nařízení nezbytných úprav z roku 2004, uvádí, že řízení by se mělo dokončit podle nového správního řádu, a tuto svou úvahu opírá o tvrzení, že původní rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 11. 2004.

V daném případě jde však, podle mého názoru, o nabytí právní moci pouze zdánlivé, neboť Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí v této věci jednoznačně konstatoval, že rozhodnutí nebylo účastníkům řízení řádně doručeno, neboť stavební úřad neodůvodnil, proč by se mělo jednat o stavbu zvlášť rozsáhlou, s velkým počtem účastníků řízení. Nejedná se tedy o standardní situaci, kdy je soudem zrušeno pravomocné rozhodnutí. Tento případ chybného doručení rozhodnutí má mnohem blíže k případům tzv.

Podotýkám, že z této úvahy zřejmě vyšel i Městský úřad Hostivice, protože ve svém oznámení o provedení opakovaného řízení o nařízení nezbytných úprav se odvolává na starý stavební zákon. Proto, pokud krajský úřad hodlá svůj právní názor hájit, měl by tak v prvé řadě učinit formou metodického vedení Městského úřadu Hostivice. Já nicméně budu v dalším vycházet z výše zdůvodněného názoru, že řízení ve věci nařízení nezbytných úprav na skládce Chýně nebylo dosud, kvůli chybnému doručování, pravomocně skončeno, tudíž se budu odvolávat na starý stavební zákon a starý správní řád.

Podle ustanovení § 87 odst. 1 starého stavebního zákona bylo možné nařídit provedení nezbytných úprav stavby pouze vlastníku stavby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení to platí přiměřeně též pro terénní úpravy. Otázku vlastnictví terénních úprav je však třeba posuzovat podle občanského zákoníku, který zná pouze samostatné vlastnictví stavby. Terénní úpravy takové povahy, jakou má skládka Chýně, budou z hlediska vlastnictví vždy součástí pozemku, na němž byly provedeny. Nezbytné úpravy by tudíž bylo možno v řízení nařídit pouze současným vlastníkům pozemků, na nichž se skládka Chýně nachází.

Z tohoto pohledu bylo tudíž správné zamítnutí žádosti pana F. o povolení terénních úprav "lesoparku". Jednak totiž jde o terénní úpravy již provedené, které by bylo možno povolit nanejvýš dodatečně v rámci řízení o jejich odstranění, jednak by pan F. Jak vidno, vůle vlastníků pozemků pod skládkou Chýně bude v jakémkoliv řízení týkajícím se této skládky stěžejní.

Starý správní řád neobsahoval výslovné ustanovení o tom, že je-li zjištěna skutečnost, která znemožňuje žádosti vyhovět, neprovádí správní orgán další dokazování a žádost zamítne. Tuto zásadu nicméně bylo možné vyvodit ze základních pravidel správního řízení, konkrétně ze zásady hospodárnosti, podle níž "správní orgány dbají, aby řízení probíhalo hospodárně a bez zbytečného zatěžování občanů a organizací".

Proto by v jakémkoliv řízení týkajícím se skládky Chýně měl Městský úřad Hostivice v prvé řadě řešit otázku vlastnictví pozemků, na nichž se skládka nachází, neboť bez souhlasu vlastníků není možno vydat jakékoliv povolení k činnosti na této skládce a nikomu jinému než vlastníkům pozemků není také možno nařídit její nezbytné úpravy. Jakékoliv dokazování týkající se možnosti nařídit rekultivaci skládky Chýně panu J.F. Vyzývá-li nyní stavební úřad účastníky řízení, aby se vyjádřili k nové dokumentaci předložené zřejmě opět panem J.F., porušuje tím podle mého názoru výslovnou dikci starého stavebního zákona.

Ten uvádí, že "vyžaduje-li provedení nezbytné úpravy dokumentaci nebo jiné podklady, uloží stavební úřad vlastníku stavby nebo stavebního pozemku jejich předložení ve stanovené lhůtě a rozsahu; nesplní-li vlastník tuto povinnost, opatří stavební úřad potřebnou dokumentaci nebo jiné podklady na jeho náklad". Možnost nechat obstarat podklady pro nařízení nezbytných úprav jinou osobou než vlastníkem stavby (v našem případě vlastníky pozemku) zákon nepřipouští.

Samostatný problém pokračování v řízení o nařízení nezbytných úprav představuje otázka doručování. V oznámení o provedení opakovaného řízení Městský úřad Hostivice opět neřeší okruh účastníků řízení, přesto však toto usnesení doručuje účastníkům veřejnou vyhláškou.

Nadto je třeba si uvědomit, že i kdyby stavební úřad přesvědčivě odůvodnil, že jde o zvláště rozsáhlou stavbu s velkým počtem účastníků řízení, je jen těžko představitelné, že by doručoval své písemnosti veřejnou vyhláškou vlastníkům pozemků pod skládkou Chýně, jimž (a jedině jim) by mohla být v tomto řízení uložena povinnost její rekultivace.

Opět nelze než konstatovat, že i když starý správní řád neobsahoval, na rozdíl od nyní platného správního řádu, výslovný zákaz doručovat veřejnou vyhláškou písemnosti osobám, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost, bylo možné tuto zásadu dovodit ze základních pravidel řízení.

Uzavírám, že se musím pozastavit nad tím, proč usnesení o pokračování v řízení nevydal Městský úřad Hostivice již koncem roku 2010, v návaznosti na zrušení původního rozhodnutí o nařízení nezbytných úprav krajským úřadem. Je s podivem, že Krajský úřad Středočeského kraje a Městský úřad Hostivice mají zcela opačné názory na otázku, podle jakých procesních předpisů se má dané řízení dokončit, ale nijak spolu tento rozpor (který může založit novou nezákonnost vydaného rozhodnutí) neřeší.

Stejně tak je zvláštní, že pokračování v řízení se má opírat o projektovou dokumentaci rekultivace předloženou osobou, u níž to zákon nepředpokládá. Připomínám také, že případná obrana pana F., že v dobré víře realizoval nezbytné úpravy nařízené mu stavebním úřadem, ostře kontrastují s mými zjištěními popsanými ve zprávě o šetření ze srpna 2010.

Podle ní pan F. namísto pouhé biologické rekultivace, jejíž součástí mělo být navezení vrstvy podorničí a ornice, provedl masivní navážku výkopové zeminy o mocnosti překračující 5 m, a to v rozporu s projektem KNIHA/KNIHOVA, který mu stavební úřad nařídil realizovat. Za změnu či doplnění tohoto rozhodnutí rozhodně nelze považovat dokument "Závazné podmínky pro provedení rekultivace území terénních úprav, Chýně a Chrášťany, na pozemcích parc.č. Y kat. území Chýně a parc.č. X kat. území Chrášťany, vyplývající z územního rozhodnutí čj. SÚ-0478/88-Na, ze dne 18. 8. 1988, a nařízení čj. SÚ-0236/3/03-Ga, ze dne 4. 10.

Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o nařízení nezbytných úprav skládky Chýně z roku 2004 bylo zrušeno, je jakékoliv navážení materiálu na těleso skládky Chýně nepřípustné. Přesto pan F. podle mých informací v navážení pokračuje, a dokonce navezl na skládku nejen výkopovou zeminu, ale též asfaltový recyklát. Městský úřad Hostivice jako příslušný stavební úřad by proti němu měl zasáhnout.

Návrhy a doporučení

Na základě výše uvedeného navrhuji podle ustanovení § 19 zákona č. 1) Krajský úřad provede dozor nad výkonem přenesené působnosti u Městského úřadu Hostivice ve věci řízení týkajících se skládky Chýně. 1) Městský úřad informuje ochránce, jakým způsobem odstranil pochybení popsaná v části C. RNDr.

Informace o žádostech o poskytnutí informace ÚZSVM

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) obdržel a vyřizoval v souvislosti se skládkou Chrášťany řadu žádostí o poskytnutí informací. Níže je uveden přehled některých z nich:

• Dne 26.5.2015 obdržel ÚZSVM žádost o poskytnutí znaleckého posudku ke stanovení obvyklého nájemného ke stavební parcele v k.ú.
• Dne 3.6.2015 byl žadatel informován o odmítnutí jeho žádosti s odkazem na ustanovení 11, odst. 4 písm.
• Dne 1.4.2015 obdržel ÚZSVM žádost o informaci o nabývacích listinách k pozemkům v k.ú.
• Dne 21.2.2015 obdržel ÚZSVM žádost o poskytnutí informací o výběrovém řízení na výpůjčku objektu v Jeseniově ul.
• Dne 20.5.2015 obdržel ÚZSVM žádost o poskytnutí informací o převodu příslušnosti hospodařit s pozemkem v k.ú.
• Dne 19.5.2015 obdržel ÚZSVM požadavek na informace o dokumentech spojených s vydáním pozemků v k.ú.
• Dne 7.5.2015 obdržel ÚZSVM žádost na poskytnutí informací o spoluvlastnickém podílu na pozemku v k.ú.
• Dne 12.5.2015 obdržel ÚZSVM žádost na poskytnutí informace o výběrovém řízení na prodej budovy v k.ú.
• Dne 13.5.2015 obdržel ÚZSVM žádost o poskytnutí informací o pozemku v k.ú.
• Dne 11.5.2015 obdržel ÚZSVM žádost o poskytnutí informací o pozemku v k.ú.
• Dne 27.4.2015 byl žadatel informován o odmítnutí poskytnutí požadovaných informací, a to s odkazem na ustanovení 11, odst. 4 písm. b) a ustanovení 2 odst.
• Dne 12.5.2015 obdržel ÚZSVM žádost na sdělení způsobu vyřizování stížností vzniklých v rámci zákona č.
• Dne 19.5.2015 byly požadované informace částečně poskytnuty. ÚZSVM neposkytl "Spisový řád", a to s odkazem na ust. 11, odst. 1 písm. a) zákona č.

Další informace o skládce

• Skládka Motol je pravděpodobně největší „tunel“, jaký na MČ Praha 5 existuje.
• 15 ha se pronajímá celkem za 100 Kč/rok!
• Tehdejší starosta Radek Klíma nejdříve souhlasil s objasněním, ale pak nasadil svůj obvyklý „stoneface“ a tvářil se, že se nic neděje.
• Pro Ekomotol se skládka stala zlatým dolem, za ukládání sutě a zeminy mohl inkasovat až stamilióny.
• Zemina a stavební drť se na skládce ukládá pod záminkou stavby „zpevnění koruny skládky“.
• A právě ukládáním původně jen zeminy má docházet k té rekultivaci skládky.
• V Motole na rozlehlém pozemku parc. č. 430/1 se stále rozšiřuje ohromná skládka.
• Společnost EkoMotol získala pozemky v roce 2004 bez výběrového řízení za 250 tisíc korun ročně, a to na 10 let s opcí na dalších 10 let.
• Firma za tichého přihlížení úřadů porušuje územní plán a vydělává na úkor životního prostředí občanů.
• Nepřirozená skládka by značně porušila ráz krajiny a bránila by proudění západních větrů, které mají velký význam pro pročišťování ovzduší v pražské kotlině.
• Bez nich by byly Košíře, Smíchov a centrum Prahy vystaveno mnohem více smogovým situacím, jaké dnes tolik trápí např.
• Provozování skládek je velký byznys, článek v 5plus2 Chýně: Skládka, na níž pohořel i ombudsman ukazuje, jak funguje v nedaleké Chýni.
• Majitelé pozemků spolu s obcí Chrášťany, na jejímž území skládka leží, se už léta marně snaží skládku zastavit, protiprávnost konstatoval i ombudsman, ale provozovatel a stavební úřad v Hostivici žádné námitky nepřipouštějí a tvrdí, že nejde o skládku, ale o „veřejně prospěšnou stavbu, kterou majitelé pozemků musí strpět kvůli rekultivaci“.
• A pod touto záminkou hora stavebního opadu stále roste až do výšky 20 m.
• Majitelé odhadují, že provozovatel mohl na skládce vydělat až 300 milionů korun a před takovými penězi „sklapne“ nejeden stavební úřad.
• Absurdní kauzu sleduje i pořad ČT Nedej se 1. 3. 2015 a 7. 2. 2016.

tags: #skladka #Chrášťany #soudní #řízení #informace

Oblíbené příspěvky:

• Informace o pobytu na Mlýnkách
• Vratné lahve: Ekologické řešení
• Stanoviště pro okrasné česneky
• Kaufland a tříděný odpad
• Příčiny a důsledky nízkého ekologického vědomí