Nízké ekologické vědomí: Příčiny a důsledky

Schopnost vnímat naše propojení s přírodou je určitě dobrým startem pro celkově lepší život - vede k větší pokoře, pochopení naší závislosti na přírodě a tedy i posílení motivace ji chránit.

Problémem ale je, že aktuální problémy jako změna klimatu nebo upadající biodiverzita nám nedávají přímou vazbu na naše chování. Klimatickou změnu totiž charakterizuje časové i místní oddělení příčiny a následku. Řada lidí v Česku si tak stále častější sucha, která je reálně trápí, s klimatickou změnou a naším jednáním nespojuje.

Potřebujeme proto posilovat nejen vědomí propojení (nebo lépe závislosti) na naší planetě, ale také naše propojení s lidmi na celém světě, které svým chováním už nyní ohrožujeme. Z tohoto uvědomění by měla vyrůstat nová klimatická politika, která chápe naši historickou odpovědnost za zbytek světa a nebojí se dělat jako první i radikální kroky, například omezování spotřeby.

To samozřejmě není nic snadného, protože stabilita našeho ekonomického systému je nyní v zásadě závislá na tom, že ekonomikou protéká stále větší množství přírodních materiálů a víme, že dosažení 100% cirkularity není ani fyzikálně možné.

Jít tedy po věci radikálně, tedy ke kořenům, vyžaduje otevření složitých otázek o tom, jak by měl vypadat ekonomický systém, který bude schopen podpořit dobrý život lidí ve fyzických limitech této planety.

Čtěte také: Problém nízkého ekologického vědomí

Greenwashing jako nebezpečný fenomén

Greenwashing je praxe, kdy firmy poskytují zavádějící informace o ekologickém profilu svých produktů nebo služeb. Obecně se jedná o praxi, kdy firma poskytuje zavádějící informace ohledně ekologického profilu svých produktů, služeb nebo firmy jako celku.

Ne každý greenwashing je čistě vědomou snahou svézt se na „zelené“ vlně - greenwashing některých, hlavně menších firem, souvisí spíše s neznalostí a snahou reagovat za každou cenu na trend.

Na greenwashing se už nachytal každý z nás, protože rozklíčovat ekologické dopady různých produktů je velmi složitá oblast a intuice zde příliš dobře nefunguje. Podobně matoucí byla také situace kolem tzv. biodegradabilních plastů - to byl jednu dobu velký hit. Jednalo se třeba o příbory nebo tácky pro restaurace nebo festivaly - jejich kompostování je ale možné jen v profesionálních kompostárnách a do těch se tyto předměty téměř nikdy nedostaly.

Pro základní orientaci lze aplikovat jednoduché pravidlo - jakmile mám věc na jedno použití, s velkou pravděpodobností nebude ekologicky příznivá.

Greenwashing vnímám jako poměrně nebezpečný fenomén, protože může podkopávat celkovou důvěru lidí v ekologická řešení. Když má člověk snahu se chovat „zeleně“ a několikrát se nachytá, na další ekologické úsilí se pak může dívat se skepsí.

Čtěte také: Suchomilné trvalky

Firmy greenwashingem navíc zvyšují environmentální dopad, protože lidé pak dávají přednost produktům a službám, které mají větší zátěž než jiné, které do pozitivního PR třeba tolik neinvestují.

V Hnutí DUHA usilujeme již přes třicet let o transformaci k čisté energetice, udržitelnému lesnictví i zemědělství a ve všech těchto sektorech jsou klíčovými hráči právě firmy.

Jak odhalit greenwashing?

Vyplatí se produkty zkoumat pohledem již zmíněných sedmi hříchů greenwashingu. S orientací mohou pomoci také certifikace, i u nich je ale potřeba být obezřetný, ne každá totiž poskytuje dostatečnou ochranu. V naší lesní kampani například upozorňujeme na dva typy dobrovolných certifikací, z nichž ale certifikace PEFC dostatečnou ochranu lesů a cestu k udržitelnosti nezajistí. Proto podporujeme certifikaci FSC, která je v tomto ohledu lepší. PEFC je ale stále velmi rozšířená.

Z hlediska ekologických dopadů bych šla ale ještě dále a jako první krok se dívala spíše na to, co skutečně musím pořizovat - zda to není možné sehnat z druhé ruky, vyswapovat či s někým vyměnit. Ekologičnost produktů a služeb je až poslední bod záchrany, naším problémem je konzumní nastavení společnosti a celkové množství produkovaného nového zboží.

Spíš bych řekla, že schopnost některých firem přejít na ekologičtější výrobu je omezená. Příkladem může být textilní průmysl a především tzv. rychlá móda, která je jedním z nejvíce znečišťujících průmyslů na světě a je s ním spojená také celá řada sociálních problémů (vykořisťování lidí ve sweatshopech) a porušování lidských práv.

Čtěte také: Zdravotní aspekty podlahových krytin

Celý byznys model rychlé módy je ale založen na tom, že si lidé kupují ohromná kvanta zboží, protože je levné a nic nevydrží. Pokud můj byznys model stojí na rychloobrátkovém zboží, pak je snaha ho významně ekologizovat v zásadě nemožná.

Směrnice EU o greenwashingu

V polovině ledna schválil Evropský parlament směrnici EU o greenwashingu. V roce 2021 udělala Evropská komise průzkum webových stránek evropských firem a zjistila, že neuvěřitelných 42 % z nich obsahuje zavádějící, nadsazené nebo nepravdivé údaje.

S tím, jak je stále větší tlak, aby finance směřovaly do ekologicky a sociálně příznivých sektorů, ale hodnocení, jak posuzovat ekologický a sociální dopad podnikání, není ještě zcela usazené, je tohle podle Evropské komise ohrožením dobrého fungování vnitřního trhu.

Směrnice obsahuje celou řadu nových pravidel. Například firmy budou muset být schopné doložit svá environmentální tvrzení a zpřístupnit tuto dokumentaci veřejnosti nebo budou moci využívat pouze v EU standardizované certifikace. Lze tedy očekávat snížení počtu eko značek na evropském trhu.

Jak proniknout do problematiky greenwashingu?

Anna Kárníková je programovou ředitelkou Hnutí DUHA - Friends of the Earth Czech Republic, největší nevládní ekologické organizace v Česku s více než třicetiletou historií.

tags: #nízké #ekologické #vědomí #příčiny #a #důsledky

Oblíbené příspěvky:

• Přežití v divočině: Čištění vody
• Plnicí stanoviště v ČR: legislativa
• Udržitelné bydlení: Praktické rady
• Lamart Sensor LT8022 - recenze
• Jak na ekologickou likvidaci auta