Informace o skládce Dolní Beřkovice

Krajský soud v Praze rozhodoval o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím v nezahájení řízení o odstranění terénních úprav prováděných na pozemcích parc. č. Žaloba byla zamítnuta a osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně brojí proti nezákonnému zásahu žalovaného, kterého se dopouští nečinností, neboť nezahájil řízení o odstranění terénních úprav prováděných na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, XD a XF, nacházejících se v katastrálním území Dolní Beřkovice. Žalobkyně se domáhá určení nezákonnosti tohoto zásahu a navrhuje soudu, aby žalovanému nařídil takové řízení zahájit.

Svou aktivní procesní legitimaci žalobkyně dovozuje z vlastnictví pozemku parc. č. XE, který sousedí s pozemky dotčenými terénními úpravami a z postavení účastníka v územním a stavebním řízení dle § 85 stavebního zákona.

Žalobkyně popsala, že žalovaný pravomocným územním rozhodnutím ze dne 13. 11. 2017 povolil provedení terénních úprav na dotčených pozemcích na žádost stavebníka. Ty měly spočívat v dotvarování kopce, vytvoření kulturní vrstvy a zalesnění kopce za účelem rekultivace místa bývalé nelegální skládky komunálního, později i stavebního odpadu. K tomu se měla dle územního rozhodnutí a přiložené projektové dokumentace použít výkopová zemina, hlušina a kamenivo (v objemu 67 439 m3), pouze pro zpevňující prvky bylo možné využít certifikovaný recyklát stavebních hmot. K překryvu se měla využít podorniční zemina a ornice. Celkový objem navážky má činit 74 305 m3.

Žalobkyně se domnívá, že stavebník tyto podmínky územního rozhodnutí nedodržel a pokusila se řešit nepovolené skládkování suti několika podněty ještě před vydáním územního rozhodnutí. Po vydání územního rozhodnutí se znovu obrátila na dotčený orgán, ale nedostala žádnou odpověď. Oslovila i jednatele stavebníka, který jí sdělil, že svůj postup považuje za oprávněný.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Žalobkyně navrhla žalovanému, aby nařídil odstranění terénních úprav podle § 129 odst. 1 písm. b) a odst. 7 stavebního zákona. Žalovaný si vyžádal stanovisko dotčeného orgánu jako orgánu odpadového hospodářství, který provedl kontrolní prohlídku a terénní šetření. Poté sdělil žalobkyni, že dochází k navážce pouze schválených materiálů a nedošlo k porušení podmínek jeho souhrnného stanoviska, které předcházelo vydání územního rozhodnutí.

Žalovaný dále provedl kontrolní prohlídku za účasti stavebníka, dotčeného orgánu, žalobkyně a státní správy lesů. V protokolu o této kontrolní prohlídce žalovaný konstatoval, že stavba není dokončená a nelze předjímat, zda je prováděna v souladu s územním rozhodnutím. Žalobkyně doplnila svůj podnět návrhem na provedení dalších úkonů a doplnění důkazů, na což reagoval již jen dotčený orgán. Sám žalovaný již nereagoval.

Žalobkyně se obrátila na krajský úřad s návrhem na vydání opatření proti nečinnosti žalovaného. Krajský úřad žalobkyni sdělil, že žalovaný se jejím podnětem zabýval dostatečně, takže v jeho postupu neshledal pochybení. Stavba tedy pokračuje v rozporu s územním rozhodnutím a žalovaný má nadále povinnost zahájit řízení o odstranění stavby dle § 129 odst. 1 písm. b) a odst. 7 stavebního zákona. Svojí nečinností zasahuje do práv žalobkyně. Žalobkyni nezbylo než se obrátit na soud v souladu se závěry rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ve věci ŽAVES.

Žalobkyně se dále domnívá, že s prováděním terénních úprav na dotčených pozemcích bylo možné začít až na základě jejich ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. i) stavebního zákona. Územní rozhodnutí totiž výslovně nestanovilo, že toto ohlášení nebude vyžadováno, jak předpokládá § 78 odst. 6 a § 104 odst. 3 stavebního zákona. Podle žalobkyně nestačí, že se v bodu 5 podmínek územního rozhodnutí konstatuje, že terénní úpravy budou provedeny na základě územního rozhodnutí. To totiž platí i tehdy, když jsou terénní úpravy ohlašovány.

Žalobkyně má též za to, že terénní úpravy nebyly zahájeny v době platnosti územního rozhodnutí, podle něhož je bylo třeba zahájit nejpozději do dvou let od jeho právní moci, tj. do 1. 12. 2019. K navážce docházelo nejdříve až koncem roku 2018, jak vyplývá z leteckých snímků dotčených pozemků z roku 2018. Až do roku 2020 pak navážku tvořil pouze stavební odpad, jak vyplývá z přehledu navezeného materiálu zpracovaného společností KVD Plus s.r.o.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Společnost KVD Plus, která má stejného jednatele a společníka jako stavebník, v tomto přehledu uvedla, že dosud bylo na dotčené pozemky navezeno 5 359 m3 betonového recyklátu, 10 508 m3 směsného cihlového recyklátu a pouze 9 298 m3 zeminy vhodné k rekultivaci. Podle tvrzení stavebníka dosud bylo navezeno pouze 25 165 m3 materiálu, z toho pouze cca 37 % zeminy.

Žalobkyně tedy z kontrolní prohlídky a z fotodokumentace, kterou během ní pořídila, z listin předložených stavebníkem, z jeho vyjádření a konečně z protokolu o kontrolní prohlídce dotčeného orgánu ze dne 18. 5. 2021 dovozuje, že terénní úpravy spočívaly pouze v navážce recyklovaného stavebního materiálu.

Žalobkyně nesouhlasí s tím, že žalovaný nemůže navážku materiálu hodnotit, protože musí vycházet ze stanoviska dotčeného orgánu ze dne 19. 10. 2021. Dotčený orgán může hodnotit pouze dodržování předpisů z hlediska nakládání s odpady a zda jsou splněny podmínky jeho souhrnného stanoviska. To se však zabývalo jen druhem materiálů, které mohou být navezeny na dotčené pozemky, nikoliv jejich poměrem nebo množstvím ani otázkou konstrukce terénních úprav. Z těchto hledisek je povinen posoudit soulad prováděných terénních úprav s územním rozhodnutím žalovaný. Proto žalobkyně nesouhlasí ani se závěrem krajského úřadu, že by žalovaný nemusel záležitost nadále řešit, pokud nechal skladbu navážky odborně posoudit dotčeným orgánem.

Byl to žalovaný, kdo měl posoudit, zda jsou pro dotvarování kopce použity zejména výkopová zemina, hlušina a kamenivo a zda byl certifikovaný recyklát stavebních hmot použit pouze na zpevňující prvky. Pokud tato podmínka není splněna a dochází převážně či výhradně k navážce stavebního materiálu, jde o postup v rozporu s územním rozhodnutím, ačkoliv ještě neporušuje předpisy o nakládání s odpady nebo souhrnné stanovisko. Toto posouzení navíc žalovaný musí provést již nyní, nikoliv až po dokončení stavby.

Žalobkyně doplnila, že recyklovaný stavební materiál podle ní do krajiny nepatří. Volné ukládání odpadů pod záminkou terénních úprav nebo rekultivace je v rozporu s § 13 odst. 1 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, či Metodickým návodem Ministerstva životního prostředí pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Žalovaný má za to, že k nezákonnému zásahu do práv žalobkyně nedošlo, proto navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Z územního rozhodnutí vyplývá, že provedení terénních prací již nebude vyžadovat ohlášení, což je plně v souladu s § 78 odst. 6 stavebního zákona. Žalovaný taktéž odmítl, že by k zahájení prací došlo po uplynutí platnosti územního rozhodnutí. Stavebník s pracemi započal již v roce 2018; není rozhodné, zda navážkou stavebního odpadu či jiných materiálů. Navíc požádal o prodloužení územního rozhodnutí, přestože to nebylo nutné, protože územní rozhodnutí platnosti nepozbylo.

Podle žalovaného nelze z důvodu probíhající stavby uzavřít, zda stavba byla či nebyla provedena v souladu s územním rozhodnutím. Sama žalobkyně uvedla, že stavba probíhá a nedošlo k dotvarování tělesa kopce v cílovém objemu. Žalovaný na základě podnětu žalobkyně zajistil kontrolu provádění stavby dotčeným orgánem. Ten provedl dvě kontrolní prohlídky a uzavřel, že užité materiály jsou v souladu s jeho souhrnným stanoviskem. Stavebník nevyužívá jiné materiály, než stanoví územní rozhodnutí, a do dotvarování kopce nelze posoudit, zda je užil ve stanoveném poměru.

S ohledem na úkony, které žalovaný na základě podnětu žalobkyně provedl (několik kontrolních prohlídek, stanovisko dotčeného orgánu) a které s žalobkyní komunikoval, se žalovaný domnívá, že nebyl nečinný, naopak podnět řádně vyřídil a zabýval se jím bez zbytečných průtahů.

Žalobkyně v replice zdůraznila, že nezákonný zásah spatřuje především v tom, že žalovaný na základě předložených důkazů nezahájil řízení o odstranění stavby dle § 129 odst. 1 stavebního zákona. Žalobkyně nesouhlasí s tím, že je možné zkoumat soulad provádění stavby s územním rozhodnutím až po jejím dokončení. Naopak, ověřit to, jaký konkrétní materiál je navážen, lze pouze v průběhu provádění stavby. Stavební úřad je pak v každé fázi provádění stavby povinen posoudit, zda není realizována v rozporu s územním rozhodnutím.

Žalovaný se měl přesvědčit, zda dosavadní zjištění o skladbě navážky neodůvodňují závěr, že dochází k porušování územního rozhodnutí, o čemž je žalobkyně přesvědčená. Žalobkyně zopakovala, že z vlastních podkladů stavebníka vyplývá, že v letech 2018 až 2021 bylo na předmětné pozemky navezeno celkem 15 867 m3 stavebního recyklátu a pouze 9 298 m3 zeminy. Tyto údaje ze soupisu materiálu od KVD Plus se žalovaný nepokusil ověřit.

Z protokolu o kontrolní prohlídce dotčeného orgánu ze dne 18. 5. 2021 také vyplývá, že na místo se ukládá „jemnozrnný beton-cihlový recyklát“, o žádné zemině v něm není zmínka. Žalobkyně je přesvědčena, že recyklát stavebních hmot stavebník využil nejen pro zpevňující prvky, ale pro dotvarování tělesa kopce, takže tvoří většinu materiálu. Stavba pokračuje tak, že se postupně rozšiřuje plocha navážky, aniž dochází k mísení dováženého materiálu s původní navážkou, takže poměr navezených materiálů již zůstane zachován. I pokud by stavebník přestal stavební recyklát na stavbu navážet a pokračoval by v modelování terénu již jen výkopovou zeminou, změnil by se sice poměr mezi navezenou zeminou a stavebním odpadem, ani tak by ale stavba nebyla v souladu s projektovou dokumentací.

Žalobkyně dále upozorňuje na rozpor terénních úprav s územním plánem. Navážka zasahuje na pozemky, které dle územního plánu patří do ploch zeleně přírodního charakteru a na pozemky zařazené do ploch přírodních s funkcí ÚSES, tj. biocentra. Navážka tvořena převážně certifikovaným recyklátem stavebních hmot není podle žalobkyně v souladu s přípustným a určeným využitím těchto ploch.

Stavebník se přihlásil jako osoba zúčastněná na řízení a uvedl, že terénní úpravy na příslušných pozemcích provádí na základě územního rozhodnutí ze dne 13. 11.

Soud neměl pochyb o tom, že se žalobkyně domáhá ochrany prostřednictvím zásahové žaloby dle § 82 a násl. s. ř. s. Řízení o odstranění stavby představuje řízení zahajované z moci úřední, v němž stavební úřad dohlíží nad souladem staveb s veřejnoprávními předpisy a chrání objektivní právo.

V katastru obce Dolní Beřkovice, v lokalitě Podvlčí, zaváží firma Demorecykla několik pozemků odpady. Mělo by se jednat o rekultivaci území bývalé pískovny a skládky. Firma Demorecykla nemá žádné oprávnění pro nakládání s odpady a místní lidé se bojí znečištění podzemních vod. Případ již několikrát šetřila Česká inspekce životního prostředí, OI Praha a firmě udělila několik pokut. Přesto firma ve své činnosti pokračuje.

Obec o činnosti firmy ví, její majitel, pan Zdeněk Kvída, je dlouholetý člen rady obce. Snad proto mu obec na jeho aktivity prodala pozemky a zavázala se, že je převezme za 1 Kč zpět.

Fotovoltaika v Dolních Beřkovicích

Předmětem plnění Zhotovitele jsou služby, stavební práce a dodávky nazvané jako „Fotovoltaika v obecních objektech Dolní Beřkovice - design and build“. V ceně jsou i veškeré práce a dodávky nutné k řádnému zhotovení celého díla v souladu s relevantními právními předpisy. Jedná se o střešní fotovoltaické elektrárny na určené objekty v podrobnostech dokumentace pro provádění stavby.

Zhotovitel bere na vědomí, že PROJEKT může být během provádění díla na základě požadavku Objednatele měněn.

Předmětem plnění zhotovitele je zpracování projektové dokumentace pro fotovoltaické elektrárny.

Objednatel je povinen vyjádřit se k návrhu změnového listu nejpozději do 10 dnů ode dne předložení návrhu Zhotovitelem.

Pokud ze statických posudků ke střešním konstrukcím nebo z jiného materiálu vyplynou nutné úpravy střešních konstrukcí nebo krytin, budou tyto vícepráce.

Zhotovitel sestavuje harmonogram plnění, který obsahuje minimálně 3 uzlové body dle požadavků Objednatele. Pokud časový postup prací a dodávek neodpovídá schválenému harmonogramu, vyzve Objednatel Zhotovitele, aby předložil změněný harmonogram prací, služeb a dodávek zajišťující splnění díla v dohodnutých termínech.

Zhotovitel je povinen mít k dispozici a na žádost Objednatele nebo TDS doložit popis technologických postupů a technických metod, kterých hodlá užít při provádění díla, a to vždy před zahájením prací.

Kalkulace ceny byla provedena podle zadávací dokumentace a všech jejích příloh. Objednatel neposkytuje zálohy na provádění díla. Fakturace bude probíhat ve dvou fázích. V první po zhotovení a odsouhlasení PROJEKTU, ve druhé fázi plnění díla bude Zhotovitel vystavovat a Objednatel hradit faktury za práce, služby a dodávky provedené v uplynulém kalendářním měsíci.

Zhotovitel je povinen předat soupis TDS k odsouhlasení nejpozději do 3. pracovního dne následujícího kalendářního měsíce. TDS připojí své stanovisko k soupisu provedených prací a dodávek a vrátí jej zpět Zhotoviteli nejpozději do 3 pracovních dnů od jeho obdržení. Datum zdanitelného plnění je poslední kalendářní den v měsíci.

Soupis provedených prací, který bude Zhotovitel předkládat TDS ke kontrole před vystavením faktury, bude předložen TDS v elektronické podobě (na vyžádání také v tištěné podobě).

Pro účely této smlouvy se rozumí prostorem vymezený pro plnění díla a jeho zařízení v rozsahu, dohodnutém při přejímce staveniště. Objednatel předá Zhotoviteli staveniště nejpozději v den následující po odsouhlasení PROJEKTU Objednatelem. O předání staveniště bude pořízen protokol o předání a převzetí staveniště podepsaný oprávněnými zástupci obou stran.

Zhotovitel je povinen udržovat na staveništi čistotu a pořádek, bez hromadění odpadů a zbytků materiálu. Zhotovitel je povinen vést ode dne převzetí staveniště stavební deník, včetně příslušných vztahujících se vyhlášek, a to až do dne odstranění veškerých vad a nedodělků. Zhotovitel je povinen průběžně ode dne předání staveniště až do doby předání a převzetí díla pořizovat pravidelnou FOTODOKUMENTACI prací a dodávek.

Zápisy do stavebního deníku provádí odborná osoba vždy v ten den, kdy byly práce provedeny nebo kdy nastaly okolnosti, které jsou předmětem zápisu. Mimo odborné osoby může do stavebního deníku provádět potřebné záznamy pouze Objednatel a TDS, případně jimi písemně pověřený zástupce, zpracovatel PROJEKTU, autorský dozor nebo oprávněné orgány státní správy.

Objednatel a TDS je oprávněn kontrolovat obsah stavebního deníku Zhotovitele, nejméně jednou za týden potvrdit kontrolu svým podpisem a k zápisům připojit své stanovisko. Nesouhlasí-li Zhotovitel se zápisem ve stavebním deníku, musí k tomuto zápisu připojit svoje stanovisko nejpozději do tří pracovních dnů.

Zhotovitel prohlašuje, že se seznámil s místem plnění díla, a že je mu znám rozsah prací daný v TECHNICKÝCH PODMÍNKÁCH, Zhotovitelem vypracovaném PROJEKTU a ROZPOČTU, zadávací dokumentaci a NABÍDCE.

Zhotovitel je povinen učinit veškerá nezbytná opatření k ochraně osob užívajících sousední budovy a prostory a všech osob oprávněných k pohybu na staveništi, k ochraně staveniště samého a k ochraně prováděného díla.

Zhotovitel bude sledovat průběh a postup provádění díla ve vztahu k tomuto harmonogramu a je povinen informovat Objednatele a TDS v souladu s příslušnými ustanoveními této smlouvy o zpoždění a jakýchkoli požadovaných úpravách, které z takového zpoždění vyplynou.

Zhotovitel je povinen vyzvat Objednatele nebo TDS k provedení kontroly prací, použitých materiálů a výrobků, které v dalším pracovním postupu budou zakryty. Výzva musí být učena písemně, nejméně 3 pracovní dny předem. Výzva musí být též uvedena zápisem ve stavebním deníku.

Zhotovitel je povinen před převzetím staveniště jmenovat odbornou osobu odpovědnou za odborné vedení provádění 2. fáze díla. Na místě realizace díla bude odborná osoba zastupovat Zhotovitele. Pokyny, které mu předá TDS, budou platit stejně, jako by byly předány Objednatelem přímo Zhotoviteli. Veškeré pokyny TDS budou Zhotoviteli potvrzeny písemně ve stavebním deníku.

Zhotovitel je povinen zajistit provedení všech zkoušek a revizí nutných pro řádné a bezpečné užívání FVE a seznámí TDS a Objednatele písemně s jejich výsledky. Provedené zkoušky jsou v ceně díla.

Objednatel a TDS nebo jimi řádně zmocněné osoby budou mít kdykoli právo kontrolovat dílo.

TDS průběžně kontroluje provádění prací a uplatňování postupů stanovených v PROJEKTU.

Zjistí-li Objednatel, že Zhotovitel provádí dílo v rozporu se svými povinnostmi stanovenými touto smlouvou, je Objednatel oprávněn dožadovat se toho, aby Zhotovitel odstranil vady vzniklé vadným prováděním a dílo prováděl řádným způsobem.

Zhotovitel je povinen zajistit dozor nad prováděním 2. fáze díla. Zhotovitel je oprávněn při provádění díla využít poddodavatelů, je však povinen vyrozumět Objednatele o tom, jakého poddodavatele pro provádění díla využil.

Zhotovitel je povinen vést seznam poddodavatelů, kteří se podílejí na provádění části předmětu díla, jejichž plnění prostřednictvím poddodavatelů nebylo omezeno v zadávacích podmínkách této veřejné zakázky. Zhotovitel je povinen po celou dobu realizace díla tento seznam průběžně aktualizovat a předložit Objednateli kdykoliv na jeho vyžádání.

tags: #skladka #Dolní #Berkovice #informace

Oblíbené příspěvky:

• Nové výzvy recyklace elektroodpadu
• Recenze koše KIS Chic Bin M
• Ekologické dopady uhelné energetiky
• Dítě a účast na škole v přírodě po očkování Priorix
• Balicí papír šetrný k životnímu prostředí