Z vlaku je padesát metrů vysoký kopec u Čáslavi vidět už zdaleka. Neznalý návštěvník jej může považovat za místní ikonickou vyhlídku. Tento dojem však záhy rozptýlí silueta bagru na vrcholu a bližší pohled na strukturu kopce. Tvoří jej odpadky.
Místní jsou už na obří skládku zvyklí, tyčí se zde od 90. let. Mnozí s jejím obrysem na pozadí města vyrostli nebo zestárli. Velká část si zvykla věřit tomu, co už dlouho říká starosta, a nejen on: skládka musí existovat, díky ní Čáslav získává peníze pro městskou nemocnici nebo na sport. Tezi o nenahraditelnosti odpadků však zbortilo nedávné obecní referendum.
Že má nepřehlédnutelný kopec odpadu narůst o dalších 2,6 miliónu kubíků, tedy na skoro dvojnásobnou velikost, se lidé ve městě dozvěděli v lednu 2023. "Vůbec jsem si nepřipouštěla, jak by referendum mohlo dopadnout. Tak hrozně jsem se bála výsledku," říká matka dvou dětí. "Měla jsem obrovskou radost, že to vyšlo, protože jsem tomu věnovala spoustu času. Velká účast při referendu a jeho výsledek byly odměnou za celé to snažení. Měla jsem ale hlavně radost, že je nás víc, kdo to chceme změnit," popisuje.
"Za mě to bylo hrozně náročné - kampaň před referendem a vlastně celé to období posledních dvou a půl let," říká Ilona Nezbedová, místní kadeřnice, která se podílela na přípravě plebiscitu a byla jeho hlavní mediální tváří. Dlouho se totiž lidé ze spolku Zelená Čáslav cítili sami. Velká část obyvatel skládku neřešila. V příběhu o tom, jak se místním povedlo zorganizovat a vyslovit proti hromadění odpadu firmou AVE, hrály roli i tři místní rodačky a členky spolku Zelená Čáslav: kromě Nezbedové také Jana Obořilová a Olga Hrubá. Nejsou jediné, kdo pomáhaly formovat občanský odpor, jejich příběhy však dobře ilustrují, jak může přihlížení politiků a nezájem velkého byznysu o potřeby místních zmobilizovat obyvatele a stmelit komunitu.
Příběh začal, když si stavařka a realitní makléřka Olga Hrubá všimla žádosti o rozšíření skládky a donesla novinu do kadeřnického salonu Ilony Nezbedové. Ten je od skládky vzdálený necelý kilometr. Kadeřnice se podívala přes velké okno přímo na horu odpadků a rozhodně pronesla: "Tak to teda ne." Rozšíření odpadního kopce by ona a s ní i celé město pocítili i kvůli nárůstu dopravy. Už léta jezdí na skládku přes město kamiony, teď jich mělo být ještě výrazně více a spolu s nimi také hluku a odpadu vytroušeného po ulicích. Ilona Nezbedová v té době měla dvouletého syna a další dítě čekala.
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
Ona i další obyvatelé si zpočátku mysleli, že jim pomůže radnice, jakmile se starosta Jaromír Strnad ze SOCDEM dozví o nesouhlasu občanů. "Jako první věc jsme šly za ním a ptaly jsme se ho, jestli bude připomínkovat proces EIA - Environmental Impact Assessment, tedy posuzování vlivu na životní prostředí. Pamatuju si, že jen opakoval, že EIA nic nezmůže. V podstatě jen odváděl pozornost," vzpomíná Nezbedová. "Tehdy jsme ještě nechápaly, že nám nepomůže a naopak bude proti nám," říká trojice žen.
"11. ledna jsme se o záměru rozšířit skládku dozvěděly a 23. ledna už byl deadline pro podání připomínek," rekapituluje Jana Obořilová. "Byl to naprosto šibeniční termín, během kterého jsme stihly navštívit radnici, sepsat petici, nabalovat na sebe lidi, které to nenechávalo klidnými a chtěli jednat, setkávat se s občany a informovat je, sčítat podpisy, poslat připomínky a mezitím po večerech pročítat EIA," vypočítává. Petice se přitom zaměřila na srozumitelnou věc - navýšení dopravy. "Ze 180 jízd kamiónů za den se to mělo zvednout na 360. Na to slyšeli nejen lidé z Čáslavi, ale i z okolních obcí. Během šesti dnů a sedmi nocí se sehnalo tisíc tři sta podpisů a ještě dlouho se lidi ozývali, kde to mohou podepsat," dodává.
"Myslím, že mě tehdy poprvé zaregistrovali jako aktivní občanku," navazuje na ni Nezbedová. "Obcházela jsem s kočárkem město a vysvětlovala. Drtivá většina spoluobčanů vůbec nevěděla, že se má skládka rozšiřovat a mnozí mi to také nejdřív nevěřili. Bylo dobře, že se petice zaměřila jen na dopravu, protože to nebylo zdaleka tak konfliktní téma. Skládka byla pro mnohé spojená s narativem 'nebude skládka, nebude nemocnice'," vysvětluje.
"Ono je to absurdní už na pohled," říká Olga Hrubá. V územním plánu je limit pro skládku 262 metrů nad mořem, ale dnes má přes 300. I ohledně toho starosta mlžil. Je to, jako když si chcete ve čtvrti rodinných domků postavit panelák," kroutí hlavou. O rozšíření skládky se podle trojice žen nikdo z místních koaličních politiků skutečně nezajímal. "Všem jsme jim napsaly a zpátky se ozvala jen jedna zastupitelka s tím, že si musí zjistit víc informací. Někteří opoziční zastupitelé byli aktivní a pomáhali sepsat například manuál, jak podat připomínky nebo zorganizovali setkání s občany, aby se informace dostaly mezi lidi. Protože z radnice se šířilo akorát ticho," říká Ilona Nezbedová.
Díky petici si podle žen vedení města všimlo, že se skládka stala tématem. "První EIA se každopádně firmě vrátila k přepracování, to bylo naše první vítězství," vzpomíná Olga Hrubá. "Když v lednu 2024 přišla druhá, dosáhli jsme toho, aby byla projednávaná veřejně. Tehdy hodně Čáslaváků prozřelo, když vidělo, jak moc je radnici celá ta věc jedno. Na veřejném projednání nikdo z radních nevystoupil. Nic neříkali, na nic se neptali, ani svoje stanovisko nijak nevysvětlovali, neobhajovali. Tedy až na takové ty řeči typu: nám se ta skládka přece taky nelíbí, ale potřebujeme peníze, které díky ní máme," kroutí hlavou Olga. Vedení města k procesu EIA námitky občanů do svého stanoviska nezapracovalo.
Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování
Přilehlé obce v procesu EIA nebyly osloveny, i když se jich týkalo minimálně zasažení zvýšeným dopravním provozem. Připomínky proto podávali jejich zástupci sami, například starosta Starkoče Jan Jiskra nebo Veronika Jandová, zastupitelka z Třebešic. Ta v reportáži v pořadu Nedej se mluví o tom, že město nepřizvalo do diskuze o skládce žádné odborníky a jeho konzultantem byla pouze firma AVE.
Celou věc staví do dramatičtějšího světla zjištění Národní centrály proti organizovanému zločinu, která tvrdí, že Čáslav i jiná města měla léta dostávat od odpadové společnosti AVE podstatně více na poplatcích za skladování. Firma podle kriminalistů neodvedla dostatek peněz za provozování skládek nejen Čáslavi, ale také Benátkám nad Jizerou, Hořovicím a Mšenu - až 1,46 miliardy korun. Stát měl podle Zdeňka Matuly z Vrchního státního zastupitelství tratit další 2,3 miliardy.
"Firma AVE ve čtyřech zmíněných obcích dlouhodobě obcházela povinnost odvádět poplatky z odpadu tak, že až devadesát procent odpadu evidovala jako takzvané 'konstrukční prvky'. Nevybírala tedy - a následně ani neodváděla - za ně obcím a státu poplatky od původců odpadu," přibližuje Daniel Kotecký z Deníku Referendum, který případ skládky v Čáslavi sleduje pro toto médium dlouhodobě. "Přestože například v Čáslavi rostl objem odpadů ukládaných na skládce, poplatky odváděné městu naopak klesaly."
AVE spoluvlastní slovenský podnikatel Roman Korbačka, český podnikatel Karel Pražák, který před dvěma lety koupil od Andreje Babiše Mafru a chemičku Synthesia, a jeden z nejbohatších Čechů Daniel Křetínský. Firma slovy svého mediálního konzultanta odmítla, že by se dopustila jakékoli trestné činnosti. Její zástupci pro média označili trestní stíhání za nepodložené a postavené na chybných závěrech policie. Stanovená škoda je podle nich virtuální. Firma podala neúspěšnou stížnost a zdůrazňovala, že se nijak neobohatila a nezískala žádnou výhodu. O tom bude rozhodovat soud. Město Čáslav, které je podle Národní centrály proti organizovanému zločinu největším poškozeným, protože údajně přišlo zhruba o miliardu, bude podle starosty Strnada částku rozhodně požadovat, pokud soud potvrdí, že firma pochybila.
"V září 2024 ministerstvo životního prostředí schválilo záměr rozšířit skládku i přes zjevné chyby a rozpory v dokumentaci EIA, a přes nevypořádání připomínek," vypráví dál Jana Obořilová. Kvůli tomu vznikl otevřený dopis ministrovi, v němž na problémy upozornili zástupci různých organizací. "Důležité je si uvědomit, že proces EIA platí investor záměru a ten ho díky tomu informuje - krmí daty. Ta ale nikdo nekontroluje, nerozporuje. EIA pouze posuzuje, co je předloženo. Děs," zlobí se Obořilová.
Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?
Olga Hrubá se v té chvíli hořce usmívá: "Však tady byl sám pan ministr. Přivedli jsme ho k bráně a pamatuju si, jak se na ten kopec podíval a řekl: Vy máte snad nejvyšší skládku v republice." Podle Nezbedové ministr Petr Hladík na své říjnové návštěvě v Čáslavi přicházel s různými možnostmi, jak rozšíření dále zabránit. "Navrhoval třeba žádat o přezkum procesu EIA," vzpomíná. "Bylo nám však sděleno, že EIA proběhla v souladu se správním řádem. Úředníci neposuzují kvalitu vložených informací, ale formální stránku a průběh řízení. To by jeden brečel," konstatuje Olga Hrubá.
Pro některé bylo jasným a jediným řešením od samého začátku právě referendum. Spolek Zelená Čáslav přitom postupoval opatrně. "Bylo to velké riziko. Snažili jsme se raději vyčerpat ostatní možnosti," vysvětluje Hrubá. Od ledna 2025 se však začala scházet skupinka aktivních občanů, kteří v referendu viděli poslední možnost. Klíčové bylo zvolit otázky zavazující zastupitelstvo města Čáslav zamezit rozšíření skládky. "Nejprve jsme navrhli pouze tři otázky, nakonec jich bylo pět. Musely zahrnovat změny územního plánu tak, aby se z kritických parcel stala zemědělská plocha," říká Ilona Nezbedová. "Například by se mohlo stát, že by tam udělali překladiště nebezpečného odpadu. Jak známe AVE, jsme si jistí, že by našli využití tím pro ně nejvýnosnějším a pro nás nejhorším způsobem."
Jako klíčovou postavu, která udržuje přátelství města Čáslavi s firmou AVE, vidí ženy starostu Strnada. "Ve špatném slova smyslu se už proslavil kauzou přivážení ostravských karcinogenních kalů na místní skládku. Tvrdil, že se k nám nikdy nevozily a je-li to jinak, tak rezignuje.
Starosta Strnad uvedl, že z negativního vlivu skládky na zdraví obavu nemá. "Pokud bychom hovořili o dopravě - ta se mohla naopak výrazně zklidnit, protože podmínkou rozšíření skládky byla výstavba západního obchvatu města, který by z jeho ulic odvedl značnou část dopravy, a to nejen té směřující ke skládce, ale i další osobní a nákladní dopravu," vysvětlil. Odpověděl nám i na otázku, zda si skutečně nelze představit život Čáslavi bez příjmů ze skládky, což je mnohými ve městě zpochybňováno. Starosta nesouhlasí. "Skládku tady máme a také tady zůstane. Nezmizí, nikdo ji neodveze. Jediné, co zmizí, budou příjmy, které nyní může město využívat například na investiční akce a další rozvoj. Je samozřejmé, že nižšími příjmy bude trpět také nemocnice a zdejší sportovní kluby. Navržené rozšíření by podle něj znamenalo navýšení na maximálně 100 tisíc tun ročně.
Mluvčí AVE Milan Tománek upřesňuje, že veřejná projednání jsou standardní a zákonem předepsanou součástí procesu EIA. "Účast naší společnosti na nich je nejen legitimní, ale i ze zákona očekávaná. Jako předkladatel záměru máme povinnost i právo prezentovat náš projekt, odpovídat na dotazy veřejnosti a poskytovat odborné informace o technických a environmentálních aspektech záměru," napsal redakci Tománek.
Mluví o tom, že ze strany čáslavských občanských spolků nezaznamenal reálnou snahu o věcný dialog nebo o vysvětlování postavené na faktech. "Opakování argumentů o toxické skládce ohrožující zdraví našich dětí nelze považovat za nic jiného než strašení obyvatel, které se neopírá o žádná reálná data," uvádí mluvčí a odkazuje na webovou stránku www.caslav.ave.cz.
Dosluhující ministr Petr Hladík z KDU-ČSL už při návštěvě Čáslavi prohlásil, že kdyby tu bydlel, tak proti skládce bojuje taky. "Jsem dlouhodobý odpůrce skládkování, vždycky jsem dělal vše pro cirkularitu, ve skládkování není budoucnost. Potřebujeme jen asi jednu skládku na kraj, ze stávajících se většina bude co nevidět zavírat," říká Petr Hladík, který naráží na to, že za pět let mají skládky v Česku skončit. "Navíc vzhledem k tomu, jak blízko je čáslavská hora odpadu k centru města, vytváří velmi nehezkou dominantu," dodává ministr. Zdůrazňuje, že jeho úřad nemohl pro čáslavskou kauzu udělat víc. "EIA, tedy posuzování vlivu na životní prostředí, není povolení, není to nějaké razítko, které ministerstvo dává. Je to proces, kterým musí každý záměr projít, a udává pouze předpoklady, za kterých je možné ho po jejich splnění povolit. Jsme zvyklí ji v Česku vnímat špatně," myslí si Hladík. "Já osobně jsem ale byl skutečně k záměru rozšiřování skládky velmi kritický," dodává politik.
tags: #skladka #kalu #hruby #informace