Materiálů, ze kterých můžeme na zahradě vybudovat cesty a pěšiny, je velice mnoho. Použít lze dlažbu betonovou, keramickou, cihelnou či kamennou, štěrk, oblázky, písek, cihly, ale i mulč, úzké zahradní pochozí plochy též můžeme vybetonovat, můžeme položit dřevěné pražce, trámy a fošny, rýhovaná terasová prkna či jejich přířezy, můžeme do země usadit kulány (kulatinu - šlapeme pak po kulaté ploše nařezaného dřeva) a podobně. Samostatnými kapitolami jsou kombinace materiálů, vyskládání celých ploch cest a pěšin jedním materiálem a uplatnění nášlapných kamenů - šlapáků, které též mohou být z různých materiálů, například i z dřevěných kulánů.
Rozmístění cest a pěšin
Dobře si rozmyslete, kudy cesty a pěšiny povedou. Cestička k domu či garáži (příjezdová cesta) od hranice pozemku - brány a branky - má zcela jasný účel. Ovšem svým způsobem by měly mít svůj účel i ostatní cesty a pěšiny. Měly by nás přemisťovat na důležitá místa zahrady, aniž bychom šlapali v ještě neposekané trávě, umožňují nám pohyb mezi záhony a nebo pohodlnou chůzi po podkladu, když zrovna prší. Cesty a pěšiny jsou v zahradě jakýmisi tepnami, po kterých se pohybujeme. Příliš okázalosti se k většině domů nehodí. Zároveň by měly materiálově korespondovat s materiály, které již jsou na pozemku použité, případně by je měly doplňovat, ovšem mohou s nimi být i v přímém kontrastu.
Na starších zahradách poznáme vhodné rozmístění cest a pěšin velmi snadno - podle vyšlapaných uliček v trávníku. Činíme to zcela automaticky, podvědomě, bezděčně. A vždy je takové řešení mnohem vhodnější než násilné pokusy o přinucení k pohybu konkrétním směrem. Prostě pozorujte, kudy se tyto „vyšlapávky linou,“ schválně si je zamalujte do půdorysu zahrady na papír a s největší pravděpodobností s úžasem zjistíte, jakým význačným geometrem je lidské podvědomí. A pozor, pokud je cesta vedena špatně, bude vám mnohdy dokonce i překážet, nemluvě o narušení geometrického uspořádání zahrady. Prostě si začneme hledat a vyšlapávat zkratky. A toto pravidlo platí i o jiných oblastech lidského života a lidského společenství. Když jsou například špatně navržené zákony, lidé uvažují, jak je obejít, jak si najít nejkratší cestu - porušují je a je to logické.
Zakládejte proto cesty skutečně s rozmyslem, reagujte na zajímavá místa zahrady, uvažujte, kde se budou nejraději pohybovat vaše děti i vy sami, ale i o tom, co ještě chcete v budoucnu na zahradě budovat. Nezapomeňte též, že procházka po zahradní cestě by měla být příjemná na pohled a když prostě nechcete, aby z ní někde bylo vybočováno - je dobré umístit podél cesty okrasné květinové záhony či skalku. Cesta by nás měla vést kolem jezírka, posezení, skalky, pergoly, ohniště a podobně.
Tvrdé vs. měkké povrchy cest
Nejjednodušeji provedené zahradní cesty představují většinou chůzi po měkkém. Pěšinu můžeme vysypat štěrkem, oblázky a nebo mulčí, ovšem třeba i drtí z cihel a keramické střešní krytiny, nebo pískem. Tyto povrchy jsou při chůzi měkké, ovšem když máme na nohou pantofle či sandály, nebo chceme jít na boso, mohou nám působit potíže. Navíc je třeba takové povrchy stále udržovat - obnovovat - prostě materiál dosypávat.
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
Poměrně měkce působí na lidská chodidla i dřevo, ale na druhou stranu je samozřejmě nejměkčím možným materiálem pochozích ploch střižený trávník. A i tak lze vlastně cesty a pěšiny koncipovat, prostě použijeme pouze obrubníky či palisády, kterými pěšinu vymezíme. Nic víc. Měkké cesty nejsou tolik formální (mají volnější formu) a více se hodí do přírodních zahrad.
Tvrdé povrchy, to je samozřejmě kámen v jakékoli podobě, dlažby a beton. A mnohdy stačí dostatečně plošně velké a těžké dlaždice prostě jen usadit do terénu, aniž bychom budovali podloží. Podloží ovšem naopak vyžaduje dlažba a když například zatoužíme po chůzi v oblázcích zasazených do betonu, čekají nás i značné stavební úpravy. Vždy je jednodušší podloží vysypat a zhutnit, než betonovat. A dlužno říci, že i levnější.
Tvar cest a pěšin je vhodnější oblý, než se snažit budovat po zahradě rovné úsečky. Ve volné přírodě jich také mnoho nenajdeme. Pevné cesty a pěšiny mají ohromnou výhodu ve své stabilitě, pevnosti, ovšem měli bychom též klást důraz na protiskluznost povrchu použitého materiálu.
Kombinace materiálů
Není to nutné, ovšem kombinace materiálů vždy působí úchvatně, navíc můžeme snadno dosáhnout měkké i tvrdé cesty zároveň - podle použitých materiálů. Třeba štěrk a oblázky lze výborně kombinovat prakticky s čímkoli tvrdým. Dokonce působí i velmi pěkně třeba naprosto 'měkká' kombinace oblázků s mulčí či pískem. Nejčastěji se ale v tomto případě setkáme se šlapáky z konkrétních materiálů, které jsou měkkým podkladem obsypány. Sami si pak vyberte, kam šlápnete raději.
Též lze kombinací materiálů na pozemku definovat hlavní - pevné cesty a boční - měkké pěšinky. Důležitá je také šířka cesty. Ta hlavní by měla mít alespoň 70 cm, aby mohli jít dva lidé vedle sebe a nebo se mohli minout. Rozšířit lze až na 1 metr a více. Ty boční - vedlejší - mohou mít i jen několik desítek centimetrů. Například přístupové pěšiny na skalku (respektive po ploše skalky) stačí na šířku lidské nohy.
Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování
Šlapáky
Nášlapné kameny z kamene, betonu, keramiky či dřeva nám mnohdy vyřeší problém beze zbytku. A když zrovna nechceme šlapat po nich, šlapeme po měkkém povrchu kolem či vedle nich. Určitě ale nebudeme v ploše, kde jsou uložené šlapáky, vysévat luční porost. Sem se hodí po vojensku střižený či alespoň nějak udržovaný trávník. Pořídit si dokonce lze i šlapáky plastové a dřevoplastové, ovšem proč - je tolik krásných přírodních materiálů.
Šlapáky umístíme tak, že nejprve rozestavíme kameny po celé trase budoucí cesty. Poté v trávníku rýčem vyrýpneme obrysy každého kamene, sloupneme drn, odstraníme zeminu do takové hloubky, aby kámen vyčníval v požadované výšce a kámen usadíme. Lze jej též ještě podsypat pískem.
Kamenné zdi a valy
Kamenné zdi a valy stavíme převážně z žuly. Pro stavbu používáme kameny o hmotnostech 0,5 - 5 tun. Použitím velkých kamenů dosahujeme velice přirozeného vzhledu. Vzniklé stavby jsou skutečně jedinečné. Skladba kamene je většinou nasucho.
Projekt a realizace zahrady
Prvním krokem realizace zahrady je osobní konzultace přímo na místě, případně na naší vzorové zahradě, kde si můžete vše v klidu prohlédnout. Tuto návštěvu nabízíme vždy zdarma a pro Vás je zcela nezávazná.
V případě novostavby je vhodné o založení zahrady uvažovat co nejdříve. Ideální je spojit projektování zahrady s návrhem domu, jedině tak nebude návrh zahrady ničím omezen. Při projektování nové zahrady se vždy snažíme maximálně využít veškerý potenciál pozemku a hotová stavba s vybudovanými cestami či ploty může výrazně omezovat možnosti návrhu. Vytvoření projektu zahrady pak může trvat od jednoho dne, v případě jednoduché výsadby, až po několik týdnů u rozsáhlejších projektů s vodními prvky a zahradními stavbami.
Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?
Rozhodně zde platí známé pravidlo, že čím kvalitnější a hodnotnější zahradu chcete vytvořit, tím více času zabere její příprava. Po vytvoření projektu přistoupíme k realizaci zahrady podle předem stanoveného harmonogramu a finančního rozpočtu, který nikdy nepřekročíme. V této fázi provedeme veškeré zahradní úpravy od terénních prací až po výsadbu zeleně a vybudování dalších prvků jako je závlahový systém, osvětlení nebo posezení pod pergolou. Při realizaci vždy klademe maximální důraz na využívání výhradně kvalitních produktů a komponent.
Po dokončení prací Vám předáme hotové dílo včetně všech záručních listů. Při práci na vznikajícím díle klademe maximální důraz na spolupráci s klientem a jeho naprostou spokojenost. Snažíme se pochopit jeho potřeby a priority a ke každé zakázce přistupujeme zcela individuálně.
Právní aspekty a povolení
Opěrné zdi, jejichž výška nepřesahuje 1m od spodní úrovně terénu a nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím, nepodléhají stavebnímu povolení ani ohlášení.
§ 79 odst. a) terénní úpravy podle § 3 odst. I ohlášení stavby vyžaduje určité formality. Ohlášení stavby je zjednodušená verze stavebního povolení zrychlující celý přípravný proces. Zpravidla je také nezbytné projít územním řízením a získat pro stavbu územní souhlas. V praxi se často přistupuje ke společnému územnímu a stavebnímu řízení. Stavební řízení vždy vyžaduje stanoviska dotčených orgánů a vlastníků sousedních pozemků.
Technologie opěrných zdí
Zvolení správné technologie opěrné zdi zpravidla vychází z předpokládané ceny díla. Platí, že rozpočet stavby nejvíce navyšují zemní práce, nákupy a přesuny materiálů a lidská práce. Z toho vyplývá, že čím menší konstrukce bude, tím bude levnější. Na druhou stranu parametry opěrné zdi určují také výškový rozdíl terénu, který má zeď překonat, a typ terénu respektive zeminy. Pro terén, který je již stabilizovaný a kde je rozdíl výšek malý, postačí jednoduchá suchá zídka, kterou zvládne uživatel pozemku postavit i svépomocí.
Na statické vlastnosti středně vysoké opěrné zdi bude mít vliv i její tvar - zeď s šikmou přední stranou (tzn. postavená takzvaně do záporu) bude únosnější, než zeď svislá. Zároveň je doporučeno, aby u paty zdi (tzn. u základu) byla konstrukce zdi silnější než u koruny zdi, kde zemina působí mnohem menším tlakem. V úvahu je potřeba vzít i vodní poměry místa. Pokud bude za zdí podzemní voda, která nebude účině odváděna pryč, v zimě hrozí její zamrzání, rozpínání, což může zeď deformovat a způsobit vážné konstrukční vady (praskliny, ztrátu únosnosti). Proto je vhodné u každé opěrné zdi nejprve vytvořit drenáž a vodu odvádět pryč. Drenáž je perforované potrubí obsypané propustným kamenivem (štěrkem) a obalené netkanou geotextílií. Nechtěná voda se filtruje přes geotextíli, vsakuje do štěrkového lože, perforací proniká do drenážního potrubí, kterým je odváděna pryč buď do vsakovacího objektu nebo do nižší úrovně terénu.
U zdí postavených na betonový základ je nezbytné brát v úvahu nezámrznou hloubku. Jedná se o vzdálenost od terénu, ve které běžně nedochází k promrzání podloží. Nezámrzná hloubka se pohybuje se zhruba od 60 cm do 120 cm v závislosti na lokalitě a kvalitě podloží. S větší nezámrznou hloubkou je potřeba počítat u nepropustných jílovitých hornin, v místech zvýšené hladiny podzemní vody či v horských oblastech, kde jsou dlouhotrvající mrazy. Naopak příznivější jsou propustné písčité a štěrkopísčité horniny.
Pro stavby z kamene se nejčastěji využívají materiály, které jsou pro danou lokalitu typické a jsou dostupné v co nejkratší vzdálenosti. Typ kamene určuje vzhled konstrukce a možnosti její výstavby. Pokud se jedná o zeď, jejíž součástí je betonový základ a betonová zadní stěna, lze volit konstrukci s viditelným spárami, která navyžaduje tak precizní kamenickou práci a lze říci, že ji zvládne postavit každá stavební firma či řemeslník. Nevýhodou je, že spárování může časem v některých místech praskat.
V případě suché zdi jsou kameny vždy na sucho, položené přímo na sobě. Záleží na typu použitého kameniva, jak přesnou skladbu lze provést, případně na umu kameníka, který musí jednotlivé kameny přizpůsobit, aby docílil co nejtěsnějších spár. Minimální spáry jsou důležité z důvodu vzhledu i stability, takováto zeď je krásná a soudržná. Při stavbě suché zídky je potřeba kameny patřičně "provázat" a řádně zajistit klíčová místa zdi. Důležitý je kvalitní základ, který může být z betonu se základovou spárou v nezámrzné hloubce nebo štěrkové lože s patrřičným zhutněním kameniva a odvodněním. Na šterkový základ je vhodné umístit větší zakládací kameny s plochými stranami. Pro rohy a čela zdi je potřeba vybrat velké kameny s pravoúhlým zalomením hrany.
Velké kameny dané místo zpevní svojí vahou a velikostí, ale pouze za předpokladu, že dojde k jejich vzájemnému provázání - tzn. kámen v jedné vrstvě bude vodorovně přesahovat přes kámen v další vrstvě. Provazování kamenů je nezbytné realizovat jak v klíčových místech, tak i v ploše zdi a rovněž příčně, aby zdivo jako celek bylo co nejvíce soudržné. Pokud by spáry byly nad sebou, zeď by v daném místě byla oslabená s nebezpečím deformace nebo provalení.
tags: #skladba #kamene #na #pozemku #povolení
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]