Recyklace dešťové vody na náměstí: Příklady z České republiky a zahraničí

Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu. Zohlednění dopadů dodávek, služeb či stavebních prací na životní prostředí je vedle ekonomických a sociálních aspektů jedním ze tří pilířů odpovědného veřejného zadávání. Environmentální aspekty se v některých případech přímo prolínají se sociálními aspekty.

Zelenými veřejnými nákupy (GPP) lze zmenšit přímé negativní dopady na životní prostředí, snížit emise skleníkových plynů, zvýšit podíl obnovitelné energie, snižovat množství odpadu a také podpořit ekologizaci trhu či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií.

Zadávaní zelených veřejných zakázek („GPP“ - green public procurement) je důležitý nástroj ke dosahování cílů environmentálních politik souvisejících se změnou klimatu, racionálním a šetrným využívaním přírodních zdrojů a udržitelnou spotřebou a výrobou, a to zejména vzhledem k objemu výdajů veřejného sektoru za zboží a služby (jen v České republice je objem veřejných nakupů ve 990 mild.

Zelená kritéria lze uplatnit u veřejných zakázek dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tak i u veřejných zakázek malého rozsahu. K úsporám CO2 je možné dojít právě uplatňováním zelených aspektů ve veřejných zakázkách.

Zohledňování environmentálních aspektů ve veřejných zakázkách má výslovnou oporu ve směrnici č. 2014/24/EU, je dokonce jedním ze strategických cílů směrnice a proto je podporováno i v tuzemské právní úpravě v ZZVZ, do něhož byla směrnice transponována. V roce 2017 bylo vydáno komplexní usnesení Vlády České republiky ze dne 24. července č. 531, o Pravidlech uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

V usnesení se státní správa a samospráva zavazuje, že bude při nákupu zboží a služeb zohledňovat jejich environmentální aspekty. V usnesení Vlády ČR č. 531 z roku 2017 se dále uvádí: “Zboží a služby, které státní správa a samospráva pořizuje, mají vždy určitý dopad na životní prostředí - jejich výroba, transport, užívání a likvidace jsou spojeny s produkcí látek uvolňovaných do prostředí, se spotřebou surovin, energií, vody atp. Zohledněním environmentálních aspektů je proto možné usměrnit tyto dopady tak, aby se orgány veřejné správy snažily pořídit výrobky, služby a práce s nižšími dopady na životní prostředí během jejich životního cyklu v porovnání s výrobky, službami a pracemi se stejnou hlavní funkcí, které by byly pořízeny jinak.

Pro nalezení vhodného ekologicky šetrného řešení je důležité důkladně analyzovat, jaké plnění vlastně zadavatel potřebuje. Není-li si zadavatel jistý, jaká ekologicky šetrná řešení jsou na trhu dostupná, či za jakou cenu, je možné relevantní informace obdržet prostřednictvím předběžných tržních konzultací v souladu s § 33 ZZVZ.

Nelze nezmínit, že ekologicky šetrné nakupování nemusí znamenat jen nákup produktů šetrnějších k životnímu prostředí. Může to znamenat i nakupovat účelněji, tedy např. výrobky, které zadavateli díky své kvalitě budou sloužit delší dobu.

Produktům a službám může být na základě splnění určitých parametrů udělena ekoznačka, přičemž to, jestli produkt nebo služba parametry ekoznačky splňuje, kontroluje nezávislá třetí strana. Může se jednat o ekoznačky pro různé produkty jako je EU květina a Ekologicky šetrný výrobek anebo o speciální ekoznačky, např. logo EU pro produkty ekologické produkce (biopotraviny), tzv. biolist nebo tuzemská biozebra, FSC pro dřevo a výrobky ze dřeva nebo ENERGY STAR pro výpočetní techniku.

Velmi aktuálním průřezovým tématem je udržitelné a hospodárné nakládání s vodou. Sucho, nerovnoměrnost srážek v průběhu roku, městské tepelné ostrovy, utužená i „odhalená“ půda, napřímené potoky a řeky, využívání pitné vody tam, kde není nezbytně nutná. To jsou alespoň některé z pojmů, které jsou spojené s potenciálem úspor vody při provozu v organizacích veřejné správy a celkově hospodárnějšího, udržitelnějšího nakládání zadavatelů veřejných zakázek s vodou. Voda nutná k pěstování nebo výrobě zboží či poskytování služeb je často také „skrytá“ v dodávkách a službách.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

„Modrozelená infrastruktura“ - síť prvků budovaných nejčastěji ve městech pro řešení urbanistických a klimatických problémů. Zahrnuje vodní prvky pro zachytávání dešťové vody a spolu se zelenými prvky dokáže zvýšit biodiverzitu, kvalitu půdy a stav podzemní vody, omezit znečištění ovzduší a erozi, ušetřit energie, zmírnit mikroklima, omezit přehřívání či zmírnit riziko přívalových povodní.

Příkladem hospodárného využití dešťové vody je Park Pod Plachtami v Brně-Novém Lískovci. Městská část Brno - Nový Lískovec jako zadavatel tuto rekreační plochu dokončila již v roce 2012. Udržitelnost zde spočívá v tom, že je zachytávána voda z několika panelových domů a následně je svedena do retenční vodní nádrže, jezírka, které bylo vytvořeno po vzoru přírodních biotopů.

Vedle zachycení dešťové vody v retenční nádrži sloužící pro rekreační účely, včetně zlepšení mikroklimatu bezprostředního okolí, existuje řada dalších opatření využitelných v prostředí lidských sídel pro udržitelné nakládání s dešťovou vodou.

Východiska, i samotná opatření pro nakládání s vodou představuje přehledná, komplexní a prakticky zaměřená metodika Voda ve městě - Metodika pro hospodaření s dešťovou vodou ve vazbě na zelenou infrastrukturu zpracovaná UCEEB ve spolupráci s Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, jež je zdarma ke stažení po registraci. V metodice je představena kromě sady využitelných opatření, jejich specifik a limitací, i řada příkladů dobré praxe z České republiky i zahraničí, u některých z nich jsou pro ilustraci vyčísleny náklady i celospolečenské přínosy v horizontu 25 let a doba návratnosti investice.

Ve snaze uspořit vodu při provozu organizací veřejné správy je možné požadovat úsporné splachování WC, perlátory na vodovodních bateriích, využívání úsporných programů spotřebičů ve vztahu k vodě (pračky, myčky nádobí apod.) a zároveň je vždy vhodné informovat uživatele o pozitivních dopadech šetření vodou v místě její spotřeby.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Zaměřit se na vodu „skrytou“ v dodávkách je poněkud složitější, může pomoci zaměřit se na ekoznačky, při certifikaci výrobků se totiž ve snaze minimalizovat vlivy na životní prostředí posuzuje celý životní cyklus výrobku.

V rámci ekologicky šetrných řešení je vhodné využít principů cirkulární ekonomiky s preferencí výrobků z recyklovaných materiálů, recyklovatelnosti po dosloužení, využití energie z obnovitelných zdrojů atd.

V praxi lze ekologicky šetrná řešení v zadávacím řízení podporovat několika způsoby. Nejčastěji se ekologicky šetrná řešení v zadávacím řízení podporují formou kombinace podmínky účasti v zadávacím řízení, tedy „zvláštní podmínky plnění“ v zadávací dokumentaci ve smyslu § 37 odst. 1 písm. d) ZZVZ, a obchodní podmínky ve smlouvě, přičemž nedodržení smluvního ujednání při plnění veřejné zakázky je sankcionováno smluvní pokutou nebo odstoupením zadavatele od smlouvy.

Pro zvýšení transparentnosti je možné nazvat veřejnou zakázku tak, aby její zaměření bylo na první pohled zřejmé, např. Zvláštní podmínky plnění je možno uplatnit pouze na některou část plnění, např. Pokud výše uvedený postup nepostačuje, zadavatel může na základě znalosti trhu zvážit rozdělení předmětu veřejné zakázky na části ve smyslu § 101 ZZVZ, a postupovat pak při výběru dodavatelů v každé části odděleně.

Jiná možnost je popsat v zadávací dokumentaci parametry předmětu plnění prostřednictvím požadavků na výkon nebo funkci, popis účelu nebo potřeb, které mají být naplněny ve smyslu § 89 odst. 1 písm. a) ZZVZ.

Ekonomickou výhodnost nabídky lze v souladu s § 114 odst. 2 ZZVZ hodnotit mimo jiné na základě poměru nákladů životního cyklu a kvality nebo také podle nejnižších nákladů životního cyklu.

Životním cyklem se rozumí všechny po sobě jdoucí nebo provázané fáze, zahrnující výzkum a vývoj, pokud mají být provedeny, výrobu, obchod a jeho podmínky, přepravu, užívání a údržbu, po celou dobu existence předmětu dodávky nebo stavby nebo poskytování služby, od získání surovin nebo vytvoření zdrojů po odstranění, likvidaci a ukončení služby nebo používání (§ 28 odst. 1 písm.

Náklady životního cyklu musí v souladu s § 117 ZZVZ zahrnovat nabídkovou cenu a mohou také zahrnovat ostatní pořizovací náklady, náklady související s užíváním předmětu plnění, náklady na údržbu, nebo náklady spojené s koncem životnosti (např. náklady na jeho recyklaci nebo likvidaci poté, co doslouží), přičemž se jedná o neuzavřený výčet.

Podmínkou je, že lze vyčíslit jejich peněžní hodnotu. ZZVZ tak dle své důvodové zprávy jednoznačně podporuje zadavatele v možnosti hodnotit předmět veřejné zakázky co nejkomplexněji z pohledu nákladů životního cyklu.

V případě výslovného připuštění nebo požadování variant v souladu s § 102 ZZVZ lze bodově zvýhodnit ekologicky šetrné varianty. Zadavatel je pak povinen v zadávací dokumentaci uvést minimální technické podmínky, které musí varianty splňovat.

V souladu s § 79 odst. 1 a odst. 2 písm. h) ZZVZ zadavatel může k prokázání technické kvalifikace požadovat opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky.

V zadávací dokumentaci je také možné, pokud má zadavatel požadavky na vlastnosti předmětu plnění z hlediska environmentálního, požadovat předložení určitého osvědčení (štítek) ve smyslu § 94 odst. 1 ZZVZ. Takovými štítky mohou být například ekoznačky, pokud splňují požadavky tohoto ustanovení.

Ekologicky šetrná řešení lze zohledňovat ve veřejných zakázkách s nejrůznějšími předměty plnění. Při nákupu nábytku můžete upřednostnit produkty, které neobsahují nebezpečné látky, barvy a mořidla. V dokumentaci si lze vymínit nábytek bez formaldehydu a těkavých organických látek (nebo alespoň s jejich velmi nízkým obsahem).

Zadavatelé zakázky můžou například požadovat projekty s určitým počtem materiálů s označením ekologicky šetrný výrobek (EŠV) nebo s certifikátem Environmentální prohlášení typu III (EPD, jak tomu bylo například u projektů v rámci výzvy Zelená úsporám).

Již exkurze v roce 2020 a 2022 pořádané v rámci projektu Počítáme s vodou ukázaly, že i v Praze lze nalézt řadu zajímavých ukázek hospodaření s dešťovou vodou (HDV). Prvním navštíveným místem byl areál SUOMI Hloubětín v Praze 9. Jedná se o rozsáhlý projekt proměny brownfieldu na moderní bydlení realizovaný finským developerem YIT v několika etapách v letech 2016-23. Vzhledem k přísným požadavkům na odtok z území (3 l/s z hektaru) byl areál řešen jako celek podle principů přírodě blízkého hospodaření s dešťovými vodami. Dešťová voda je postupně zadržována, slouží pro zálivku, částečně se vsakuje a vypařuje. Jedná se o pěkný příklad řetězení opatření HDV.

Exkurze pokračovala návštěvou parku U Kněžské louky v Praze 3. Tento park prošel v letech 2021-22 zdařilou revitalizací, za niž byl Svazem zakládání a údržby zeleně oceněn jako Park roku 2021 (2. místo). Obě plochy jsou světlé barvy, čímž se eliminuje přehřívání. Voda ze zpevněných povrchů je pomocí otevřených kanálků sváděna do tzv. dešťového záhonu (Obr. 9). Princip tohoto záhonu je založen na modelaci terénu, kdy se střídají rovné úseky s prohloubenými, které umožňují zachytit velké množství srážkové vody, a to i z přívalových dešťů. Rostliny navržené v tomto dešťovém záhonu se dokáží přizpůsobit jak suššímu období, tak krátkodobému zamokření.

Dále jsme navštívili Střední odbornou školu v ulici Českobrodská v Praze 9. Budova pochází ze 70. let a její zděná přístavba z 90.let minulého století. V letech 2019-22 byla škola v rámci pilotního projektu hl. m. Pozornost byla věnována i hospodaření s vodou a mitigaci i adaptaci na změnu klimatu. Část dešťové vody zadržuje extenzivní zelená střecha s fotovoltaickými panely (Obr. 1). Díky výparu se prostředí ochlazuje, což pozitivně ovlivňuje výkon fotovoltaických panelů. Dešťová voda je také akumulována v 15 m3 nádrži a používána pro kapkový zavlažovací systém pro zalévání zeleně v areálu budovy vč. vertikálních pnoucích rostlin.

Posledním místem exkurze bylo veřejné prostranství u OC Cíl na Zahradním městě v Praze 10. Povrchy byla nahrazeny jednotnou světlou dlažbou, přerostlé dřeviny byly vykáceny a byly vysázeny nové stromy do výsadbových jam se strukturovaným substrátem, do nichž dešťová voda natéká i širšími spárami v betonové dlažbě (Obr. 18). V nejnižší úrovni veřejného prostoru výsadbové jámy navazují na podzemní vsakovací rýhy vyplněné štěrkem o vysoké frakci, vedle nichž jsou ještě dvě řady vsakovacích boxů (Obr. 19).

V listopadu se konalo 10. pokračování mezinárodní konference Počítáme s vodou. Podtitulek konference tentokrát zněl Modro-zelená infrastruktura a kvalita vody. V úvodním slovu Jana Komrsková, náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro životní prostředí (Obr. 2), řekla, že v Praze se s vodou počítá, je nutné mít před ní respekt i ji využívat jako zdroj. Dešťová voda je v Praze důležitým zdrojem pro zálivky stromů v centru města (při rekonstrukci Václavského náměstí se za tímto účelem buduje nádrž o velikosti 300 m3).

Pro praxi je velmi přínosné, že do nového stavebního zákona se podařilo vetknout definici zelené infrastruktury, jejíž součástí je hospodaření s dešťovými vodami (HDV). Pro oblast vody jsou aktuálně důležité dva nové legislativní předpisy.

Ve srážkovém odtoku z ulic byly naměřeny vyšší koncentrace těžkých kovů, PAU, CHSK a nerozpuštěných látek než na odtoku z ČOV. Prvním aspektem ochrany kvality vod pomocí HDV je tedy předčištění srážkového odtoku pomocí vhodně zvolených objektů HDV, a tím snížení jeho znečištění před odtokem do podzemních nebo povrchových vod.

Kabelková upozornila také na problematiku solí ze zimní údržby komunikací, kdy chloridy jsou inertní a nelze je odstranit běžnými způsoby. Proto pro ochranu podzemních vod je v zimě v určitých lokalitách buď zakázáno solit, nebo vsak je možný jen mimo zimní období, jako např. ve Vídni, kdy nátoková mřížka do houbového kamene se otevírá až při teplotě vyšší než 8 °C.

Na bilanci zdrojů znečištění ukázala, že odlehčovací komory v pilotním povodí jsou významným zdrojem řady těžkých kovů, většiny PAU, nerozpuštěných látek, fosforu a CHSK. Proto nově UWWTD požaduje, aby přepady z odlehčovacích komor nebyly vyšší než 2 % ročního zatížení odváděných městských odpadních vod vypočteného pro bezdeštné podmínky pro ukazatele BSK, CHSK/TOC, nerozpuštěné látky, P a N.

Xavier Matilla Ayala, bývalý hlavní architekt města Barcelona v letech 2019-23 (Obr. 5), představil projekt Zelená osa Barcelony: nová environmentální a sociální infrastruktura. Tento projekt je založen na komplexním koncepčním přístupu zavádění modro-zelené infrastruktury v rámci územního plánování za účelem adaptace města na změnu klimatu.

V r. 2020 byla vypracována Strategie pro zelenou infrastrukturu, jejímž cílem je rozšířit zeleň nad rámec parků a velkých ulic. Její součástí je strategie tzv. superbloků (Obr. 5). Jedná se o víceúrovňovou strategii zahrnující zeleň, řešení udržitelné mobility a městské infrastruktury, jejímž cílem je narušit kompaktní nepropustné oblasti a vytvořit zelené osy.

Švédka Helen Johansson nás seznámila s tím, Jak švédská města využívají modro-zelená řešení pro adaptaci na změnu klimatu. Začala městem Malmö, které je velmi hustě zastavěné, a proto zde nelze přidat více parků ke vsakování dešťové vody, takže řešením jsou zelené střechy.

Příklady hospodaření s dešťovou vodou v České republice:

• Pasivní dům Centrum Veronica Hostětín: Pasivní dům s přírodní zahradou slouží jako ekologické vzdělávací a ubytovací středisko.
• Parkoviště parkové na ul.: v klidovém místě vytvořit zajímavé zázemí pro odpočinek všech občanů nevyjímaje seniory a děti - založené lapidárium, osazeny lavičky.
• Vsakovací parkoviště Parkoviště na ul. Edvarda Beneše, Blansko: Projekt řešil návrh nového parkoviště o 204 stáních, které nahradí stávající jednosměrné komunikace, podél kterých docházelo k živelnému a nelegálnímu parkování aut v zelených pásech.
• Otevřena zahrada Brno: Vzdělávací a poradenské centrum Nadace Partnerství je vlastníkem areálu Údolní od roku 2006.
• Vsakovací průlehy s rýhou Městský dům kultury v Karviné: Bylo provedeno odvodnění terénu přes lokální retence - zasakovací průlehy s retenčními příkopy.
• Zasakovací plochy McDonald`s ČR, spol. s r.o.: Zeleň v okolí vhodná pro zasakování dešťových vod.
• Vodní plochy Business Complex TITANIUM: Vnitroblok propojující obě budovy představuje otevřenou parkovou odpočinkovou zónu s designovým bazénem a vodními fontánami o ploše 3.000 m2.
• Akumulace děšťové vody a vegetační střechy Landek Ostrava-bydlení v přírodě: Developerský projekt bydlení v Ostravě pro 26 domů řeší nakládání s DV pomocí vegetačních střech extenzivních s nízkou vegetací (suchomilní rostliny), odtok z teras bude řešen spárami v prknech a pro akumulaci DV jsou vybudovány retenční nádrže.
• Zelená střecha City Green Court: Budova City Green Court aplikovala jako vůbec první projekt v České republice řadu inovativních zelených řešení, stavebních prvků a inovací, které mají pozitivní vliv na samotný projekt i jeho okolí.
• Vodní prvky Malešický park: Cílem obnovy parku byl vznik moderního rekreačního centra plného zeleně.
• Vodní dům Vodní dům u obce Hulice na Benešovsku (interaktivní návštěvnické centrum): Na dvoře centra pak (nejen pro děti) čeká umělý vodopád a soustava čerpadel, lopatkových mlýnků a dalších mechanických atrakcí, které mohou samy děti pohánět vlastními silami.
• Vodní a zelené plochy Spielberg Office Centre - Brno: Jedná se o jednu z nejmodernějších zelených budov v Evropě.
• Vodní prvky Studna na dětském hřišti v Jičíně: Vodní prvky na dětském hřišti v Jičíně.
• Akumulace děšťové vody Ústí nad Labem - Habrovice: Dešťová voda je svedena do vsakovací jímky umístěné na pozemku každého domu.
• Akumulace děšťové vody Na zeleném vršku Rodinné domy v přírodním parku Velkopopovicko: Projekt 19 rodinných domů v blízkosti Prahy Velké Popovice má hospodaření s dešťovou vodou řešenou pomocí nádrže u každého RD, ze které může být použita např. na zalévání.
• Akumulace dešťové vody Projekt 4Block: Předností projektu 4Block je důraz na ekologii.
• Využití šedé vody Botanica K (3, 4): Jedinečný bytový dům, který využívá systém pro hospodaření se šedou vodou.
• Akumulace děšťové vody Bytový dům Rarach projektu U cukrovaru v Praze: Bytový dům je naplánován v nízkoenergetickém standardu s průkazem energetické náročnosti budovy B - velmi úsporná.
• Akumulace děšťové vody Rohan city: Nově vznikající projekt na Praze 8 počítá s úsporou dešťové vody pro zavlažování zahrady DV ze zabudované retenční nádrže.
• Zahrada, jezírko, vsakování DV Komunitní zahrada Suchdol: Zahrada, která slouží žákům základní školy M. Aleše, ale zároveň ostatním obyvatelům či návštěvníkům městské části Suchdol, v sobě spojuje několik funkcí.
• Retenční nádrž s vsakovacími bloky Obchodní centrum Otrokovice: Obchodní centrum z roku 2013 má DV řešenou pomocí dvou retenčních nádrží s vsakovacími bloky.
• Využití dešťové vody Továrna v Lanškrouně: Svedená dešťová voda se může využít ke splachování toalet pro 400 zaměstnanců nebo jí chladit hydraulické lisy.
• Jezírko Jezírko v zahradě Montessori školy: Na zahradě Montessori školy bylo vlastními silami žáků vybudováno okrasné jezírko.
• Akumulace dešťové vody Podzemní nádrž na dešťovou vodu: V areálu zahradnického učiliště pro žáky s vice vadami byla vybudována podzemní nádrž o objemu 5 m3, ve které je shromažďována dešťová voda ze střechy učiliště.
• Zelená střecha ATREA s.r.o. v Jablonci nad Nisou: Budova má rekuperační vytápění, zelenou střechu, je opláštěná nízkoenergetickými panely RUUKKI ENERGY, kde se klade vysoký důraz na způsob montáže.
• Propustné povrchy Prostranství před penzionam ve Valticích: Dvorek před penzionem využívaný zejména hosty je sice malý, ale velice příjemný také díky tomu, že většina plochy dvorku je trávníkem.
• Retenční nádrže, zelená střecha Budova Delta: Budova Delta je jednou z mnoha kancelářských budov rozsáhlého komplexu v Praze v Michli.
• Retenční nádrž Retenční nádrž Červený Mlýn: Nádrž leží na místě bývalého rybníka nad Červeným mlýnem, pod dálniční křižovatkou ulic Sportovní a Porgesova.
• Využívání dešťové vody Rodinný dům ve Vonoklasech: Dům je umístěn v malé vesnici v CHKO Český kras s oslnivým výhledem do krajiny.
• Využívání dešťové vody, zelené střechy Main Point Karlín: Kancelářská budova Main Point Karlín na Rohanském nábřeží je navržena jako velmi šetrná k životnímu prostředí.

Základem koncepce hospodaření se srážkovými vodami je řetězec opatření, skládajících se ze zelených střech na objektech, akumulace vod odtékajících ze střech a místních komunikací pro zálivku zeleně, vsakování srážkových vod a retence a regulovaného odvádění přebytečných srážkových vod.

I v Praze lze nalézt řadu zajímavých ukázek hospodaření s dešťovou vodou (HDV) a modrozelené infrastruktury. Exkurzi jsme zahájili v areálu Modřanského cukrovaru, rozsáhlém rezidenčním projektu firmy Skanska, a.s., jehož první etapa (budovy A + B) byla dokončena v r. 2024 (Obr. 1). Skanska velmi ve svých projektech dbá na udržitelnost a šetrné nakládání s vodou.

Zelené střechy dokáží zadržet až 60 % dešťové vody. Následným postupným výparem ochlazují své okolí o několik stupňů a přispívají k lepšímu mikroklimatu v rámci lokality. Voda odtékající ze střech domů je akumulována v nádržích a bude využívána na zalévání předzahrádek a komunitní zeleně ve vnitrobloku.

Pro potřeby MČ Praha 12 bude sloužit 10 akumulačních objektů o celkovém objemu 95 m3. Vodou z nich bude zalévána městská zeleň. Akumulační objekty se nacházejí pod parkovacími stáními na okraji areálu. Srážkový odtok zde je plošně vsakován propustnou dlažbou a povrchovými vsakovacími objekty a do akumulačních objektů je přiváděn drenážním potrubím (Obr. 2). Po naplnění kapacity akumulační jímky jsou srážkové vody odváděny přepadovým potrubím do nátokové šachty níže ležícího vsakovacího objektu.

Kromě venkovních ploch z propustných materiálů, které umožňují vsakování srážkové vody přímo v místě dopadu, je vsakování v areálu řešeno i odváděním srážkového odtoku do systému povrchových průlehů kolem cest (Obr. 3) a k zeleni (Obr. 4).

Dalším důležitým opatřením na úsporu pitné vody v areálu Modřanského cukrovaru je recyklace šedé vody. Mírně znečištěná voda z umyvadel, sprch a van bytových domů je svedena do domovních čistíren, ve kterých je vyčištěna a zpětně užívána na splachování toalet a může být použita i na praní prádla. Systém recyklace vody investor realizoval na 2 předchozích rezidenčních projektech, na kterých byla prokázána úspora pitné vody na splachování 25 %. Praní prádla v recyklované vodě může ušetřit dalších 6 % pitné vody.

Rekonstrukce Ostrčilova náměstí v Nuselském údolí v Praze 2 byla TSK plánována od r. 2014 a realizována až v r. 2020 (Obr. 8). Zahrnovala výměnu povrchů, obnovu stromů a výsadbu 19 nových. Stávající plochy byly nahrazeny kamennou dlažbou, což sjednotilo vzhled celého prostoru. Nové stromy mají rozšířenou výsadbovou plochu, doplněnou trvalkovou podsadbou.

Smetanovo nábřeží v Praze 1 je nejstarším zpevněným nábřežím v Praze (Obr. 10). Od 19. století slouží jako promenáda. V roce 2022 byla dokončena první etapa rekonstrukce s cílem zvýšit jeho pobytovou funkci.

tags: #recyklace #dešťové #vody #na #náměstí #příklady

Oblíbené příspěvky:

• Olešenský potok: přírodní poznání
• Význam ekologického stavitelství
• Produkce odpadů na obyvatele
• Analýza emisí oxidu uhličitého
• Azbest v lomu