Skládka na cizím pozemku: Legislativa a povinnosti

Právní úprava odpadového práva doznala počátkem roku 2021 značných změn, když dne 1. ledna 2021 vstoupil v účinnost zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“), a ruku v ruce s ním také zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností. Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech (dále jen „zákon“), obsahuje nově mj. i právní regulaci tzv. černých skládek, tedy míst, na nichž došlo k nezákonnému soustředění odpadu. V následujícím textu se zaměřím na staronovou problematiku právní regulace tzv.

Nezákonně soustředěný odpad

Skládka ve smyslu zákona o odpadech je chápána jako zařízení pro odstranění odpadů pomocí jejich řízeného povrchového nebo podpovrchového ukládání (§ 11 odst. 2 písm. g) zákona o odpadech). Je-li s odpadem nakládáno v rozporu se zákonem o odpadech a se způsoby, které předjímá, a to včetně vytvoření černé či nelegální skládky, označuje takovou situaci zákon o odpadech za „nezákonně soustředěný odpad“.

Ustanovení § 14 zákon o odpadech v prvé řadě zdůrazňuje, že s nezákonně soustředěným odpadem má povinnost zákonným způsobem naložit vlastník odpadu. Již z povahy věci je však zřejmé, že neodstraní-li někdo odpad v souladu se zákonem, tím spíše jeho jednání nepovede k tomu, aby s nezákonně soustředěným odpadem řádně a odpovědně naložil „v druhém kole“.

Nepřihlásí-li se vlastník nezákonně soustředěného odpadu sám, je obecní úřad obce s rozšířenou působností neprodleně povinen pokusit se takového vlastníka zjistit. V praxi bude pravděpodobně častější situace, kdy vlastníka odpadu nebude možno zjistit. Pak bude na vlastníkovi pozemku, aby řádné odstranění odpadu zajistil. V takovém případě, jakož i v případě, že vlastník odpadu zemře či zanikne bez přechodu těchto práv na jinou osobu, vyzve obecní úřad obce s rozšířenou působností právě vlastníka pozemku, aby odpad odklidil a odevzdal příslušnému zařízení. Obec, na jejímž území se odpad nachází, k tomu může vlastníkovi pozemku poskytnout součinnost.

Povinnosti vlastníka pozemku

Ust. § 14 zákona pak upravuje způsob, jak by se měl vlastník pozemku dotčeného skládkou zachovat a jaké povinnosti mu v této souvislosti vznikají, resp. mohou být uloženy. Podle důvodové zprávy „smyslem tohoto ustanovení není postihnout vlastníka pozemku, ale právě zajištění co nejvčasnějšího řešení vzniklé černé skládky. Jestliže tedy vlastník pozemku dotčeného nelegální skládkou splní svou zákonnou oznamovací povinnost a není-li možné zjistit osobu, která je za odpad odpovědná, vyzve obecní úřad obce s rozšířenou působností vlastníka pozemku k odklizení odpadu a jeho předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy.[3]

Čtěte také: Legislativa pro skladování dřeva

To, že osoba odpovědná za vznik nelegální skládky po sobě nezanechá informace umožňující její identifikaci, bude v praxi zřejmě spíše pravidlem nežli výjimkou. V takovém případě může tudíž vlastník dotčeného pozemku očekávat, že po splnění jeho výše uvedené oznamovací povinnosti mu bude adresována výzva k odklizení nelegální skládky, na jejíž existenci předtím sám upozornil. Nakolik bude tato perspektiva motivující ke splnění dané oznamovací povinnosti, je samozřejmě sporné.

Běžnému adresátovi právní normy obsažené v § 14 odst. 4 zákona může připadat jako logické, že výzvě obecního úřadu k odklizení odpadu bude korespondovat povinnost vlastníka dotčeného pozemku odpad skutečně odklidit. Ovšem tak tomu není. Zákon o odpadech v § 14 ani na jiném místě nestanoví vlastníkovi dotčeného pozemku povinnost výzvě vyhovět a ostatně ani v části šesté věnované problematice opatření k nápravě a přestupků není nevyhovění výzvě k odklizení odpadu dle § 14 odst. Jediným smyslem této neobvyklé právní konstrukce je otevřít prostor pro postupy upravené v § 14 odst. 5 zákona, které mj. spočívají už i ve skutečném uložení některých povinností vlastníkovi dotčeného pozemku.

Dobrovolné nevyhovění výzvě k odklizení odpadu totiž dává obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností možnost zabezpečit odpad ohrožující životní prostředí před únikem škodlivin do okolního prostředí,[5] nebo nezákonně soustředěný odpad odklidit a předat do zařízení určeného pro nakládání s odpady.[6] Těmto oprávněním pak odpovídá povinnost vlastníka dotčeného pozemku strpět jejich výkon ze strany obecního úřadu obce s rozšířenou působností, tzn.

V této souvislosti je nutné si opět uvědomit, že to není vlastník pozemku, kdo se dopustil protiprávního jednání a zřídil na svém pozemku černou skládku, nehledě k tomu, že v řadě případů bude pro něj objektivně nemožné vzniku takové skládky zabránit. Jinak řečeno, výše uvedené povinnosti (a zejména pak povinnost k zabezpečení pozemku proti dalšímu návozu odpadu) jsou vlastníkovi pozemku ukládány proto, že třetí osoba (vlastník odpadu) se dopustila protiprávního jednání spočívajícího ve zřízení nelegální skládky na cizím pozemku a správní orgány nedokázaly včas předejít vzniku takové skládky a ani zjistit vlastníka takto nezákonně soustředěného odpadu.

Zákonodárce mu tak de facto ukládá povinnosti podílet se na nápravě protiprávního stavu, který nevyvolal a k jehož vzniku ani nemusel přispět. Vlastník pozemku tak má na vlastní náklady sanovat důsledky protiprávního jednání třetí osoby, kterému nebylo včas zabráněno a jehož pachatel nebyl správním orgánem zjištěn.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Obecní úřad obce s rozšířenou působností je při vydávání rozhodnutí o uložení povinnosti k zabezpečení pozemku proti dalšímu návozu odpadu bezpochyby vázán mj. i zásadou přiměřenosti.[9] Při aplikaci této zásady, která se bude promítat mj. i do požadovaného způsobu zabezpečení místa uložení nezákonně soustředěného odpadu, bude používat správní uvážení a mělo by se tak dít vždy s ohledem na okolnosti, za nichž jsou vlastníkovi dotčeného pozemku ukládány povinnosti vycházející z § 14 odst.

Podle § 14 odst. 6 zákona nemusí vlastník pozemku splnit povinnost zabezpečit pozemek proti dalšímu návozu odpadu uloženou mu podle § 14 odst. 5 písm. a) zákona, pokud odpad na vlastní náklady předá do zařízení určeného pro nakládání s odpady do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je mu taková povinnost uložena.

Vlastníkovi dotčeného pozemku je tak dávána v podstatě druhá možnost k dobrovolnému vyklizení nelegální skládky z jeho pozemku, a to opět v jeho vlastní režii. Bude tak volit mezi alternativami - zabezpečením vlastního pozemku proti dalšímu návozu odpadu a odklizením tohoto odpadu, s tím, že každé z těchto řešení bude spojeno s vynaložením většího či menšího úsilí a nepochybně i finančních prostředků.

Bude tedy záviset pouze na posouzení vlastníka pozemku, kterou z uvedených možností vyhodnotí jako pro něj výhodnější, resp. S ohledem na výše uvedené lze konstatovat, že nový přístup k řešení problematiky tzv. černých skládek zakotvený v § 14 zákona o odpadech neřeší problematiku nezákonně soustředěného odpadu důsledně.

Stávající právní úprava otevírá prostor pro likvidaci nelegálně soustředěného odpadu v zásadě tím, že poskytuje obcím možnost problém řešit, ať již zabezpečením odpadu, či přímo jeho odklizením. Nelze se tak zbavit dojmu, jako by stát přenášel iniciativu na své občany, resp. na vlastníky pozemků dotčených nelegálními skládkami, namísto toho, aby problematiku předcházení vzniku, sankcio­nování a odstraňování tzv. černých skládek řešil primárně zapojením orgánů státní správy.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Takto zvolená koncepce s sebou nese riziko, že adresáti právní úpravy (a mezi nimi zejména vlastníci dotčených pozemků) ji nebudou respektovat, v důsledku čehož se právní úprava nakládání s nezákonně soustředěným odpadem obsažená v § 14 zákona bude míjet se svým původně sledovaným účelem. Ze stávající právní úpravy tedy nikomu nevyplývá povinnost odstranit nezákonně soustředěný odpad.

Sankce

Rozhodne-li se obecní úřad obce s rozšířenou působností postupovat dle písm. b) či písm. zajistit co nejrychlejší řešení vzniklé černé skládky, představuje porušení povinnosti oznámit nezákonně soustředěný odpad na svém pozemku přestupek podle § 117 odst. 1 písm. i) zákona o odpadech, stejně jako nezabezpečení místa proti dalšímu návozu odpadu, je-li toto vlastníkovi pozemku uloženo (§ 117 odst. 1 písm. j) zákona o odpadech). Za tyto přestupky může být vlastníkovi pozemku uložena pokuta až do výše 10.000 Kč.

Snahu zákonodárce bojovat proti vznikajícím či vzniklým skládkám je na jednu stranu třeba vítat, na stranu druhou je na koncepci účinné právní úpravy nezbytné pohlížet v některých ohledech kriticky, například pokud jde o praktickou stránku prokazování skutečnosti, věděl-li či nevěděl-li vlastník pozemku o existenci černé skládky. Ostatně obdobná právní úprava zde již v minulosti byla a v praktickém ohledu nepřinesla žádné významnější zlepšení situace kolem „černých skládek“.

Nový zákon o odpadech vlastníkům pozemků zavedl nová práva a zejména jim uložil nové povinnosti, pokud se správnímu orgánu nepodaří zjistit vlastníka nezákonně soustřeďovaného odpadu (resp. odpovědnou osobu). S ohledem na to, že starý zákon o odpadech téměř dvě desetiletí takové povinnosti vlastníkům pozemků nestanovoval, se musí vlastníci pozemků s těmito novými povinnostmi obeznámit.

tags: #skladka #na #cizim #pozemku #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Praktické tipy pro třídění odpadu
• Dehtová lepenka a životní prostředí
• Co je ekologický přínos?
• Třídění odpadu – pro děti srozumitelně
• Bílý Kříž – experimentální ekologické pracoviště