Skládka nepatří do města: Studie o dopadech a řešeních

Problém skládek v blízkosti měst se v České republice projevuje v různých formách a s různými dopady na obyvatelstvo a životní prostředí. Od problémů s prachem v Ostravě-Bartovicích až po kontroverzní plány na výstavbu na toxické skládce u Prahy, téma skládek a nakládání s odpady vyvolává silné emoce a vyžaduje komplexní řešení.

Uhelný prach v Ostravě-Bartovicích

Obyvatele Ostravy-Bartovic sužují mračna prachu ze skládky uhlí, která patří společnosti Liberty Ostrava. Každý rok z ní vítr odnese zhruba sedm tun uhelného prachu. Uhelný prach se obyvatelům usazuje na domech i autech a navíc ho i vdechují. Radnice městského obvodu Radvanice a Bartovice protestuje proti skládce už několik let, podle Moravskoslezského kraje je však v souladu s evropskou legislativou.

„Při jakémkoli silnějším větru, nebo když je teplé počasí, je to neskutečná zátěž pro místní obyvatele,“ popisuje starosta městského obvodu Radvanice a Bartovice Aleš Boháč (SNK RaB). Vedení městského obvodu už psalo na ministerstvo životního prostředí, krajský úřad, hygienu nebo na ostravskou pobočku České inspekce životního prostředí.

Podle Moravskoslezského kraje je skládka společnosti Liberty Ostrava v souladu s evropskou legislativou a firma údajně provádí všechna potřebná opatření. „Mezi podmínkami provozu je například pravidelné zvlhčování materiálu, které má snížit prašnost. Hromady musí být zhutňovány,“ řekla mluvčí hejtmanství Nikola Birklenová. Mluvčí společnosti Barbora Černá Dvořáková pak uvádí, že kontroly, které v minulosti provedla například Česká inspekce životního prostředí, potvrdily, že uhlí skladují v souladu s předpisy.

Podle rozptylové studie se ze skládky uhlí ročně dostane do ovzduší až sedm tun prachu. V okolí jsou přitom dlouhodobě porušovány jeho koncentrace, loni o necelé čtyři mikrogramy na metr krychlový. K překročení takzvaného imisního limitu dochází nejčastěji v zimním období.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Kvalita ovzduší v Radvanicích je vůči jiným stanicím v Ostravě horší. Na znečištění se totiž podílí více zdrojů. Je to samozřejmě i vliv všech podniků, které se nacházejí v okolí,“ přiblížila vedoucí centra hygienických laboratoří Zdravotního ústavu v Ostravě Lucie Hellebrandová. Redaktorka ČT Pavla Krůčková zjistila, že radnice městského obvodu usiluje o nové měření hygieniků, které by mělo ukázat, jestli se na znečištění Bartovic podílí právě skládka uhlí společnosti Liberty Ostrava.

Výstavba na toxické skládce v Praze?

Metropolitní plán má v Praze umožnit zahuštění výstavby a zároveň ochránit nové zelené plochy. Patří mezi ně možnost stavět na bývalé skládce u Uhříněvsi, která je monitorována kvůli úniku nebezpečných látek. V minulosti se sem vozil nebezpečný odpad z nedalekých provozů státních podniků Léčiva, Barvy a laky nebo Teplárna Malešice. Navážka ukrývá nebezpečnou směs těžkých kovů, radioaktivních látek nebo bóru.

Loni v dubnu si uhříněveští zastupitelé odhlasovali kontroverzní změnu části území bývalé skládky z původní kategorie nezastavitelného území na „veřejnou vybavenost“. Mnozí očekávali, že přes pražské zastupitelstvo a odbor územního plánování magistrátu věc neprojde. Ve svém loňském usnesení uhříněveští zastupitelé navíc požadovali, aby na území proběhlo strategické posouzení vlivů na životní prostředí (SEA). To se však nestalo.

Občané se obávají, že se při narušení bývalé skládky dostanou do podzemních vod chemikálie. Označená část bývalé skládky může podle pražského metropolitního plánu sloužit k výstavbě. Nově zastupitelé chtějí pozemky pro veřejnou výstavbu opět převést do kategorie nezastavitelného území. Zároveň zástupce veřejnosti Martin Linhart podal námitku k pražskému metropolitnímu plánu, kterou podepsalo 500 občanů.

Proti zamezení výstavby na skládce „Hliník“ byly jen dva hlasy, jedním z nich byl letitý podporovatel výstavby - první místostarosta MČ Praha 22 Martin Langmajer (ODS). V metropolitním plánu je dále zakreslena vysokorychlostní trať, která je vedena tunelem přímo tělesem skládky v délce cca jednoho kilometru,“ argumentuje. „Součástí usnesení bylo i doporučení směrem k pořizovateli provést zhodnocení vlivu záměru na životní prostředí vypracováním studie SEA. Díky tomuto postupu jsme předpokládali, že území bude po odborné stránce detailně zhodnoceno a budeme se moci vyjádřit v průběhu pořizování změny i k samotné studii SEA,“ sdělil Turnovský.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Za zdaleka nejrizikovější Turnovský považuje vedení železniční trati tunelem napříč celým tělesem skládky. A to včetně oblastí zakrytých separační folií, kam byly ukládány nejrizikovější odpady. Podle vyjádření Správy železnic nemá jít o vysokorychlostní trať neboli VRT, jak se domnívá Langmajer, ale železniční stavbu rychlého spojení ze směru z jižních Čech, která má posílit kapacitu tratí.

Podle Systému evidence kontaminovaných míst (SEKM) jsou na některých částech skládky překročeny limity kontaminantů v klidovém režimu, vodu tak nelze použít ani k závlaze. „Stávající kontaminace by znamenala vznik neakceptovatelného zdravotního rizika v případě změny funkčního využívání lokality či dotčeného okolí na více citlivé ve srovnání s využitím současným,“ píše se ve vyjádření Evy Procházkové ze společnosti GEOtest založeném v SEKM.

Největší obavu má Motlochová z toho, že jakmile se do skládky zasáhne, dostanou se chemikálie do podzemních vod. Ani starosta Milan Kozel z nedaleké městské části Praha-Křeslice by se do „odšpuntování“ skládky nepouštěl. Metropolitní plán Prahy jako celek kritizuje například spolek Arnika.

Čáslav a dohoda s AVE CZ

Čáslav podepisuje dohodu s odpadovou firmou AVE CZ. A to i přesto, že podle policie tato firma dlouhodobě obírala města o peníze. Ačkoliv bývalé vedení města Čáslav vyčíslilo škodu, kterou obec utrpěla v důsledku nevybírání poplatků od společnosti AVE CZ, na částku téměř 1 miliardy korun, současný starosta obce Čáslav, Jaromír Strnad (SOCDEM), chce podepsat s firmou novou dohodu o spolupráci. Podle něj obdobnou částku, kterou AVE CZ obci neodvedla v minulosti, dostane do městského rozpočtu během následujících 15 až 20 let. A to i přesto, že je AVE CZ v trestním řízení stíhána pro zločin krácení daně .

Podle opozice však podpis smlouvy souvisí se záměrem rozšíření samotné skládky v Čáslavi. To sice zatím ani nezískalo souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí, i tak ho však část zastupitelstva obce v čele se starostou nekriticky propaguje. V samotné dokumentaci k hodnocení vlivů rozšíření skládky na životní prostředí není odůvodněná potřeba navýšení kapacity skládky, její potřebu nezmiňuje ani studie odpadového hospodářství města.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

K záměru se negativně vyjádřili místní občané v čele se spolkem Zelená Čáslav, jejich připomínky však město do svého stanoviska nezahrnulo. Naopak je mezi ně zahrnula rada Středočeského kraje, která se k záměru vyjadřuje negativně. „Považuji za skandální a trestuhodné,, že se v té nechvalně známé dohodě s AVE CZ, například zcela zříkají veškeré možnosti zapojit se do 2. Nebo dále: vyslechli jsme si od starosty Strnada, že budou trvat na vybudování obchvatu města, aby odklonili dopravu velkých vozů. Jak se nyní ukazuje, byly to jen lži!“ komentuje aktuální situaci Veronika Jandová, členka Zelené Čáslavi.

Moderní skládka v Benátkách nad Jizerou

Poblíž sedmitisícového středočeského města Benátky nad Jizerou se nachází areál skládky upraveného průmyslového a komunálního odpadu. Jde o moderní zařízení vybavené širokou škálou technologií na úpravu, využívání a zpracování odpadů. Všechna zařízení provozuje společnost AVE CZ, jedna z nejvýznamnějších firem, které na českém trhu s odpady působí. Skládka byla vystavěna v letech 1993 a 1994 v bývalém vojenském komplexu zhruba dva kilometry od Benátek nad Jizerou.

Jednotlivé kazety skládky jsou naopak vybaveny nejmodernější těsnicí technologií, která s náskokem plní nejpřísnější evropské legislativní normy. Jedním z takových zařízení je třídicí linka, kde se dotřiďuje již jednou separovaný odpad. Zaměstnanci skládky ze směsi oddělují papír, kov a plasty. Například právě plasty se dál dělí podle složení a barev, např. na bílé, zelené a míchané. Vytříděné suroviny se následně prodávají a slouží k dalšímu materiálovému využití. Z vytříděných plastů se pak vyrábějí různé předměty denní potřeby, třeba flísové mikiny.

Celý prostor řízené skládky je důkladně zabezpečen. Průsakové vody, které byly v kontaktu s odpady, se udržují v uzavřeném cyklu a využívají se k zavlažování povrchu skládky, aby se z ní neprášilo. Zavlažování skládky napomáhá i vzniku skládkového plynu, který je z tělesa odsáván a posléze energeticky využit. Plyn, který vzniká v průběhu rozkládání odpadů mikroorganismy, se zpracovává v kogenerační jednotce, kde slouží k výrobě tepla a elektrické energie. Takto vzniklým teplem jsou od roku 2008 vytápěny některé budovy v areálu.

V areálu se dále využívá také biologický odpad. Na kompostovacích plochách vzniká certifikovaný organický substrát hnědé až šedočerné barvy. Substrát lze použít pro technické ozeleňování, při rekultivaci parků, lesoparků, průmyslových zón nebo skládek. Část zařízení slouží také k úpravám a odstraňování průmyslového odpadu. Jde hlavně o dekontaminační plochu a stabilizační linku. Účelem stabilizační linky je úprava některých nebezpečných odpadů na skládkovatelnou nebo jinak využitelnou formu.

Skládka bude poblíž Benátek nad Jizerou fungovat do roku 2051. Areál skládky v Benátkách nad Jizerou je konkrétním příkladem toho, že současné skládky odpadů nejsou zařízeními, kde se upravené odpady pouze řízeně ukládají. Ale že se tam z těchto odpadů vyrábí také energie. Odpady se na skládkách dále upravují, třídí a jsou zbavovány svých nebezpečných vlastností.

Rozšiřování skládky v Ďáblicích

Největší pražská skládka má nadále růst, a to i přesto, že městští urbanisté v roce 2008 počítali s tím, že se nejpozději v roce 2013 uzavře. Starosta Ďáblic Miloš Růžička otevřeně hovoří o tom, že jej pražský magistrát obelhal. Pokud půjde vše podle plánu společnosti A.S.A., která skládku provozuje, hora smetí u okraje Prahy nabobtná o další jeden a půl milionu tun a zabere dalších deset hektarů polí. Už nyní je mezi Ďáblicemi a Březiněvsí uloženo přes pět milionů tun odpadu. Hlavním cílem je rozšíření skládky západním směrem do katastru obce Březiněves.

Zastupitelstvo Březiněvsi se podle starosty Haramula shodlo, že rozšíření skládky obec výrazně nezatíží. Haramul se společností A.S.A. vyjednal dohodu, která jí slibuje větší výhody než doposud. Další výhody plynou Březiněveským z dohody, kterou starosta Haramul vyjednal přímo se zástupci soukromé společnosti A.S.A. "Firma dodá do naší městské části šedesát velkoobjemových kontejnerů na svoz odpadu. Přitom Praha nám jich ročně poskytne dvacet. Kompenzací je ale daleko víc, například uklízecí stroj na sníh, sekačky na trávu, příspěvek na ozdravné pobyty našich dětí do patnácti let. Jednou ročně mají zdarma ozdravný pobyt většinou v zahraničí. Letos byly v Itálii a minulý rok také. Navíc dostávají příspěvek čtyři a půl tisíce ročně na školu v přírodě," vyjmenoval starosta Haramul.

Ďábličtí občané i radnice ovšem vzniklou situaci vidí zcela opačně. Trápí je zápach, velké množství prachu, poletující papírky i exhalace z tisíců nákladních automobilů. Starosta Haramul však tvrdí opak. "Nám skládka nijak nevadí. Rozhodně nesmrdí, nelítají z ní žádné odpadky. Skládka je pod trvalým dozorem. Sám bydlím kousek od ní, a kdybych něco cítil, tak okamžitě volám vedoucímu skládky, ať s tím něco dělá. To se ovšem už velmi dlouhou dobu nestalo," tvrdí starosta Březiněvsi. Generální ředitel společnosti A.S.A. Arnošt Kastner tvrdí, že ďáblickou skládku provozuje společnost v souladu se všemi předpisy a světovými trendy.

Monitoringy, které musí společnost A.S.A. každý rok provádět, jasně prokázaly, že zde byl nadměrný výskyt arzenu a niklu. To se přece musí řešit, jde tady o zdraví lidí," zlobí se starosta Ďáblic Růžička. Podle ekologů a odborníků ze sdružení Arnika je další provoz ďáblické skládky nevhodný. Podle nich patří skládkování a likvidace ve spalovnách mezi nejhorší způsoby odpadového hospodářství. Ďáblický starosta Růžička také viní Prahu z toho, že se chová jako banánová republika, když "vydělává na tom, že ukládá tisíce tun odpadků na své území".

Alternativní řešení nakládání s odpady

Vedení města/obce hledá řešení, které by umožnilo občanům využívat služeb sběrného dvora, pokud možno v neomezené míře. Praxe totiž ukazuje, že nevhodně nastavená otevírací doba odrazuje potenciální uživatele-občany sběrného dvora, kteří následně odpad méně třídí, rizikový odpad končí v nádobách se směsným komunálním odpadem a v krajních případech se dokonce snaží odpad ukládat na černé skládky.

Jádro tohoto systému představuje speciálně vyvinutý software, který ve spolupráci s vhodným hardwarem (RFID karty, čtečky, kontroléry atd.) umožňuje zavedení automatizovaného provozu sběrného dvora, resp. dvorů. Systém ve stručnosti funguje tak, že občanům města/obce jsou pověřenými osobami vydány přístupové karty, které slouží ke vstupu do sběrného dvora, přičemž každý občan při vstupu do sběrného dvora vykáže, jaký druh odpadu, a v jakém množství, chce odevzdat. Platnost těchto přístupových karet lze modifikovat a v případě neuhrazení místních poplatků je možné kartu jednoduše deaktivovat a dané osobě přístup na sběrný dvůr znemožnit.

Po dokončení implementace systému bylo dosaženo všech požadavků ze strany zadavatele. Občané samozřejmě kladně ocenili možnost individuálního přístupu do prostor sběrného dvora v časech, které jim momentálně nejvíce vyhovují a nejsou omezeni pevně danou otevírací dobou. Díky tomu došlo k celkově výrazně odpovědnějšímu nakládání s odpady a také k redukci černých skládek. To bylo samozřejmě s uspokojením kvitováno ze strany vedení města/obce, stejně jako nově získané zajímavé statistické údaje a přehledy o nakládání s odpady.

Spalování odpadů má nahradit jako ekologická varianta spalování hnědého uhlí v místní elektrárně a pomoci tak České republice snižovat emise oxidu uhličitého do ovzduší. "Ve světě se dnes prosazují moderní koncepty nového využití odpadu, recyklace nebo model takzvaného zero waste - nulového odpadu," uvedla mluvčí Arniky Zora Kasiková.

tags: #skládka #nepatří #do #města #studie

Oblíbené příspěvky:

• Svoz odpadu v Dubči
• Využití štěpky v zahradě
• Co potřebujete vědět o klimatických třídách lednic
• Materiály pro koše na tříděný odpad
• Nakládání s odpady v minulosti