Česká republika by měla následovat vyspělé země a zásadně omezit množství skládkování komunálního odpadu ve prospěch recyklace a energetického využití.
Stávající legislativa nezajišťuje plnění závazků v oblasti odpadového hospodářství a České republice hrozí za jejich neplnění sankce.
Legislativa Evropské unie považuje skládkování za nejméně vhodnou formu odstraňování odpadů, řada zemí EU již uplatňuje pro komunální odpad jeho úplný zákaz.
"Další přešlapování na místě si nemůžeme dovolit.
Alternativami skládkování je recyklace a energetické využití komunálního odpadu.
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
Tyto možnosti jsou v ČR zcela účelově stavěny do protikladu.
"Země s vyspělým odpadovým hospodářstvím dokážou recyklovat a kompostovat mezi 50 až 65 % komunálního odpadu, zbytek se využívá pro výrobu energie.
Sousední Rakousko využívá energeticky 35 % komunálního odpadu a provozuje 14 zařízení na jeho energetické využití.
Ve Švédsku a Dánsku je podíl energetického využití odpadu přes 50 % a provozují tu více než 30 zařízení.
Česká republika se při vstupu do EU zavázala, že do konce letošního roku sníží ve srovnání s rokem 1995 skládkování biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu o 50 %.
Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování
Je zřejmé, že tento cíl nebude splněn a České republice hrozí citelné sankce.
Biologicky rozložitelná složka odpadu je biomasou a energii z ní získanou lze započítat ve prospěch plnění závazků v oblasti zelené energie.
Současně je tímto způsobem možné nahradit uhlí a další fosilní paliva využívaná pro výrobu tepla a elektřiny v teplárnách.
Z dat Eurostatu vyplývá, že v roce 2011 každý Čech vyprodukoval 320 kg odpadu, z toho více než tři čtvrtiny (264 kg) skončily v popelnici a 54 kg se recyklovalo.
Pouze čtvrtinu odpadu vyhozeného do popelnice (58 kg) se podařilo přeměnit na energii a zbylých 206 kg putovalo bez užitku na skládku.
Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?
Na skládkách tak v roce 2011 skončilo přes 2 mil.
V České republice fungují pouze tři zařízení na energetické využití komunálního odpadu s celkovou roční kapacitou 654 tisíc tun odpadu.
V roce 2010 bylo energeticky využito 486 tisíc tun odpadu.
V zařízení pro energetické využití odpadu jsou veškeré spaliny čištěny, neutralizovány a nepřetržitě kontrolovány, aby do ovzduší neunikaly nebezpečné látky.
Sleduje se více látek než u ostatních energetických zařízení a také emisní limity jsou oproti spalování běžných fosilních paliv daleko přísnější.
Základem nízkého množství emisí je vysoká teplota spalování a automatické řízení spalovacího procesu.
Spálením odpadu dochází ke snížení jeho objemu na desetinu (váhově na čtvrtinu původní hmotnosti).
Toxické kovy (arzen, kadmium, rtuť apod.) se převedou na stabilní a nerozpustné formy a ukládají se na zabezpečenou skládku se zamezením kontaminace podzemní vody.
Energetické využití odpadu zásadně redukuje množství odpadu, které je potřeba uložit na skládku.
Energetické využití odpadu umožňuje využití cenných surovin ukrytých v odpadu, například železného šrotu nebo barevných kovů.
Vzniklé popeloviny se mohou až z 97 % využívat jako druhotná surovina pro stavební a rekultivační činnost.
Energie z komunálního odpadu nahrazuje fosilní paliva používaná pro výrobu elektřiny a tepla.
Tím chrání životní prostředí hned dvakrát.
Jednou před vznikem skládek a podruhé před těžbou fosilních paliv.
Energie z více než 2 mil. tun komunálního odpadu uloženého ročně na skládky by mohla nahradit přibližně 1,5 mil.
Celkové množství polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů uvolněných do ovzduší při energetickém využití odpadu činilo v roce 2010 přibližně 24 miligramů.
Vliv těchto zařízení na životní prostředí je zcela zanedbatelný.
Legislativní rada vláda má znovu ve čtvrtek 12. ledna projednat nové odpadové zákony.
Příprava nových zákonů je sice za posledních 8 let nejdále, ale je otázkou zda se je podaří do konce volebního období protáhnout celým legislativním procesem.
Pokud ne, jaký to bude mít dopad na budoucnost českého odpadového hospodářství?
Cílem nových zákonů je proto nastavit pevná a jasná pravidla pro naše odpadové hospodářství, a tím zajistit předvídatelnost trhu pro budoucí investory.
Řeč je rozhodně o výstavbách ZEVO a potřebných kapacit pro energetické využití odpadu.
Návrh zákona o odpadech přináší hlavně navýšení skládkovacího poplatku, což má být společně se zákazem skládkování v roce 2024 tzv.
Změnu koncepce odpadového hospodářství žádá i Evropská unie, která členským zemím stanovuje závazné cíle materiálových využití už v roce 2020.
Situace odpadového hospodářství na Slovensku není lichotivá,“ konstatovala paní Šuplatová.
Slovensko má podle jejích slov v současnosti jeden z nejnižších poplatků za skládkování komunálního odpadu v rámci Evropské unie, množství odpadu ukládaného na skládky na Slovensku je toho důkazem.
Evropská komise doporučila zemi progresivní zvyšování poplatku, slovenské ministerstvo má ovšem na problém jiný názor.
Co navrhují?
Dle dat, která nedávno zveřejnilo jak MŽP, tak ČSÚ, se sledované parametry odpadového hospodářství vyvíjejí již cca 6 let pozitivně.
Zvyšuje se míra recyklace, snižuje se množství odpadů ukládaných na skládky, roste množství vytříděného BRO, apod.
Trendy odpadového hospodářství se tedy v ČR vyvíjejí kladně.
V tomto směru se proto domnívám, že i bez nového zákona/nových zákonů, stále směřujeme po základní trajektorii, kterou nastavila Evropská unie.
Samozřejmě je třeba uznat, že pořád je co zlepšovat a jsem přesvědčen, že takto to vnímá i celý odpadový sektor a chce tomu dále napomáhat.
Objektivně je třeba vnímat také to, že práce na nových odpadových směrnicích v Evropě stále pokračují.
Nyní jsou již projednávány v pracovních orgánech Evropského parlamentu.
Evropská komise vnímá legislativu spojenou s balíčkem k oběhovému hospodářství jako jednu ze svých priorit a věřím, že Komise naplní svůj časový harmonogram a nové odpadové směrnice budou dle plánu schváleny.
tags: #skladka #s #kapacitou #10 #tun #a