Využívejte sběrných dvorů. Když už jednou odpad naložíte na kárku nebo do auta, je rozhodně lepší jej odvézt do sběrného dvora. Nehyzdíte krajinu a navíc neriskujete, že až budete sypat odpad do lesa, že vás při tom někdo přistihne a zaplatíte pokutu.
Alternativou sběrných dvorů je svoz objemného odpadu prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů přistavovaných na stanovištích přímo ve městě. Problémem těchto svozů je, že kontejnery jsou mnohdy přeplněny a odpad se objeví i okolo, je tedy potřeba následného úklidu. Systém sběru odpadu na sběrných dvorech i svoz velkoobjemovými kontejnery naštěstí omezuje vznik černých skládek.
Ten netěší žádného z nás, nehledě k tomu, že mnohdy lidé do příkopů vyhodí i nebezpečný odpad, který může ohrozit život v přírodě i zdraví člověka např. Dle § 69 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpady mimo vyhrazená místa. Za to může obec (město) uložit dle § 69 odst. 4 písm. b) a odst. 5 zákona pokutu až 50 000 Kč.
Ve většině obcí, kde se sběrný dvůr provozuje, je možné odpad uložit bezplatně (platí pro občany, tedy fyzické osoby - zapojené do systému odpadového hospodářství města - pokud platí poplatek za popelnici). Pokud si nejste jisti, zeptejte se na vašem obecním nebo městském úřadě. Omezené množství bývá většinou pouze pro stavební suť a pro určité druhy elektroniky, např. chladící zařízení.
Nebezpečné odpady jsou sbírány na dvorech vybavených speciálními ekosklady. Je to vlastně taková budka s nádobami a dvojitou podlahou - to proto, aby nebezpečné látky nemohly uniknout.
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
Hnědou „popelnici“ na bioodpad už asi viděl každý. Po Praze je můžete vidět jak u rodinných, tak i u bytových domů. Až do konce roku 2021 si za její vyvážení museli zájemci připlatit. Od letošního roku je v Praze svoz bioodpadu zdarma.
Zavedení bezplatného svozu bioodpadu souvisí s další významnou změnou, která se týká poplatků za svoz směsného komunálního odpadu jako takového. Poplatek se v Praze od letoška sjednotil na 0,50 Kč za litr svozové nádoby. Je jedno, jestli jde o velký kontejner na sídlišti, nebo malý u rodinného domu. Praha s tímto nastavením poplatku spokojená není, protože to podle ní není spravedlivé vůči sídlištím, kde je svoz odpadu levnější.
Pokud o bezplatný svoz bioodpadu stojíte, objednejte si jej na www.bioodpad.praha.eu. A protože bioodpad, tedy všechno rostlinného původu z vaší kuchyně a domácnosti a zeleň ze zahrady, mohl tvořit velkou část dosavadního objemu komunálního odpadu, dává smysl si na klasický komunální odpad objednat nádobu menší.
Na kolik vás nově vyjde svoz komunálního odpadu, si můžete snadno spočítat na kalkulačce. Můžete ale využít i kalkulátor, který umí snadno kombinovat různě velké nádoby, různé svozové dny a periody svozu.
Je duben 2008 a pražský radní pro životní prostředí Petr Štěpánek (Strana zelených) pořádá tiskovou konferenci, na které novinářům představuje hnědou „popelnici“ na bioodpad. Nádoba se jmenuje kompostejner, ale název se moc neujme a bude se používat spíš biopopelnice. Jde o kontejner, který na první pohled vypadá obyčejně, ale uvnitř je upravený tak, aby odváděl vlhkost od odpadu a aby k němu umožnil přístup vzduchu. Je to důležitá vlastnost, protože díky tomu uložený bioodpad nezačne hnít a ošklivě zapáchat.
Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování
Petr Štěpánek na tiskové konferenci v roce 2008 kromě představení kompostejneru také oznamuje revoluční záměr. Místo toho, aby se bioodpad ukládal na skládky nebo končil ve spalovně, se má postupně zavést jeho třídění, svoz a likvidace v kompostárnách. V té době už běží pilotní projekt v několika okrajových částech, nově se má rozšířit na všechny okrajové části.
„Tehdy byla situace poměrně komplikovaná, protože zákon o odpadech s bioodpadem nepočítal jako s oddělenou komoditou,“ vysvětluje dnes po letech Petr Štěpánek někdejší legislativní překážky. „Tehdy platila klasická recyklační trojice: papír, plast, sklo.
Štěpánek měl v té době jednu velkou výhodu, kromě radního pro životní prostředí byl i členem dozorčí rady Pražských služeb, kde přípravou sběru a svozu představenstvo prostě zaúkoloval. „V té době bylo pro Pražské služby finančně výhodnější směsný odpad pálit ve spalovně. Připravili ale velmi kvalitní projekt, na který pak navazovali i moji následovníci,“ hodnotí bývalý pražský radní Štěpánek.
Praha paralelně s přípravou svozu rozjela i pilotní projekty na osvětu, zavádění kompostérů a komunitních kompostérů. A letos, po více než 14 letech, se dostal bioodpad legislativně na roveň sklu, papíru a plastu. Za jeho svoz už nemusí lidé platit přímo. Svezeme to. Změny u bioodpadu si už lidé všimli, bytovým družstvům a SVJ ostatně magistrát začátkem roku poslal informace dopisem.
Praha eviduje jednak velký zájem o redukci objemu nádob na směsný komunální odpad a enormní zájem o přistavení nádoby na bioodpad. „Od 3. 1. 2022, kdy byl spuštěn registrační formulář na www.bioodpad.praha.eu, se nám nově registrovalo cca 3 532 nových žadatelů o nádobu na bioodpad.
Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?
Nabízí se otázka, zda jsou Pražské služby připravené na nárůst zájmu o svoz bioodpadu. Podle mluvčího Pražských služeb Radima Many jsou pražské kapacity dostatečné. Bioodpad putuje do dvou mimopražských kompostáren v Modleticích a Úholičkách, dvě kompostárny jsou pak přímo v Praze, jedna ve Slivenci a druhá ve Ctěnicích. „Na koncovkách je zajištěna mnohonásobně větší kapacita, než je momentálně odevzdávané množství bio,“ uklidňuje Radim Mana.
V loňském roce se podle něho podařilo sesbírat z hnědých nádob od občanů 6435,19 tun, to je o 1500 tun více než v předchozím roce. „Momentálně si nedovolíme odhadnout letošní čísla, ale víme, že kompostárny jsou na ně připraveny,“ říká Mana. Co Mana vnímá trochu jako riziko, je čistota vytříděného bioodpadu. „Jak pro město, tak pro svozové firmy je to úkol, jak občany edukovat v tom, co do nádoby skutečně patří,“ říká k tomu Mana.
Cílem je, aby na koncovce, tedy kompostárně, nedocházelo k případnému nepřijetí opadu kvůli značnému znečištění. Nový systém bude podle Many také znamenat, že svozové firmy (vedle Pražských služeb sváží odpady v Praze ještě společnost AVE a Komwaq) budou kvůli změnám ve svozu komunálního a bioodpadu muset přepracovat svozové programy a svozové dny.
Teoreticky by větší míra vytřídění bioodpadu mohla být prospěšná pražské spalovně Malešice. Bioodpad totiž přirozeně obsahuje hodně vody. Čím víc bioodpadu skončí v kompostárnách, tím lépe by měl směsný komunální odpad hořet. Ale je to nejspíš jen teorie. Jak vysvětluje Radim Mana, praktické zkušenosti z Evropy ukazují, že i v případě zavedení komplexního systému třídění bio a gastro odpadu jej ve směsném odpadu zůstává stále poměrně dost a prakticky se tak nestane nic.
První kompostárna, kterou hlavní město Praha na svém území vybudovalo a kterou spravují Lesy hl. m. Prahy, zahájila svůj provoz na začátku července 2017. Na snímku ukázka měření teploty kompostu.
Nabízí se i otázka, jestli se nově nastavený systém bude dařit ufinancovat. Došlo ke zrušení poplatku za svoz bioodpadu, lidé si zároveň objednávají jeho svoz a objednávají si menší nádoby na směsný komunální odpad, aby ušetřili. Vybere Praha na poplatku dost, aby systém fungoval? Vít Hofman nyní neumí za magistrát na otázku na ufinancovatelnosti odpovědět.
Skutečností také je, že současné vedení Prahy není s aktuální nastavením legislativy spokojeno. Podle primátora Zdeňka Hřiba byl předchozí systém spravedlivější. Pro svozové firmy je mnohem levnější zajet na sídliště a obsloužit najednou několik velkých kontejnerů, než objíždět roztroušené rodinné domky a vysypávat malé „popelnice“. Dříve se proto skutečné náklady na svoz promítaly do kalkulace ceny svozu. Nově je ale plošný poplatek, který prostě určuje jednotnou cenu za objem. To podle představitelů Prahy pocítí zejména lidé na sídlištích, kde bude svoz nyní dražší.
Na druhou stranu, pro obyvatele sídlišť to může být motivace k tomu, aby důsledně třídili odpady, aby si objednali svoz bioodpadu, který tvoří podstatnou část objemu, a do kontejneru na směsný odpad dávali opravdu jen to, co nejde vytřídit.
tags: #skladka #odpadu #jazlovice #informace