Skládka Odpadu Radim: Informace o Provozu, Historii a Současnosti

Skládka odpadu v Radimi představuje komplexní zařízení s významným dopadem na region Kolínsko. Tento článek poskytuje ucelený pohled na její provoz, historii a vliv na životní prostředí.

Technické Zabezpečení Skládky

Areál skládky je oplocen a trvale střežen. Geologické podloží skládky je tvořeno prakticky nepropustnými jílovitými hlínami a jílovitými prachovci.

Skládka je situována v geologicky vhodném prostředí a je zabezpečena kromě minerálního těsnění ještě 2 mm folií PEHD Carbofol. Na dně skládky je položeno potrubí z PEHD pro odvádění průsakových vod ze skládky.

Skládka má monitorovací systém a její vliv na okolí je pravidelně sledován. Po ukončení provozu v jednotlivých sekcích bude skládka uzavřena a rekultivována.

Na skládce je vybudován systém pro odčerpávání bioplynu, který je využíván k výrobě elektrické energie v kogeneračním soustrojí. Skládka je vybavena oklepovou a mycí rampou a garáží s dílnou.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Autováha o rozměrech 18 x 3 m dovoluje zvážení i nejdelších svozových prostředků. Napojení na počítač umožňuje operativní zjištění nejen hmotnosti váženého vozidla, ale i aktuálního stavu skládky.

Vzdálenost od důležitých komunikací: 3 km od silnice č. 12 (Praha-Kolín) a 9 km od dálnice D11 (Praha-Hradec Králové).

Třídění Odpadu

Třídění složek komunálního odpadu jako je papír, plast, sklo, tetrapaky, železo nebo bioodpad už v dnešní době mnohým z nás přijde samozřejmé.

Exkurze na Skládce

Zejména rodiče s dětmi využili možnost podívat se, jak to chodí na skládce odpadu. „Hlavně mladou generaci musíme učit chovat se ekologicky.

Role průvodce po radimské skládce se ujal Martin Sýkora, starosta obce, která je provozovatelem skládky. Prvním bodem prohlídky byl nejvyšší kopec viditelný směrem od Plaňan, což je nejstarší, původní skládka.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Jak prozradil starosta, tak, jak je dnes kopec vysoký, byla původně hluboká prohlubeň, do které se začal navážet odpad.

Rekultivace Skládky

V těchto místech už se skládka rekultivuje, tzn. že je zdejší prostor zakrytý fólií, přidalo se kamení a hlína, je zasetá tráva, přibudou keře, květiny, menší stromky.

„Nic vysokého sázet nelze, protože síla a mocnost půdy není tak vysoká, aby udržela strom, nehledě na to, že v okolí velmi často vane vítr," dodal starosta.

Starosta věří, že se jednou celý kopec překope a to, co půjde, se rozebere. Uvnitř je dnes zvláštní černá, protlelá a velmi nevábně zapáchající hmota. Ale bude z ní možné vybrat sklo, částečně jistě i železo.

„Přijíždí odborníci z Rakouska, Německa, Anglie a radují se, jaké tu máme v podobě velkého kopce bohatství.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Jak Martin Sýkora připomněl, fólie se používá hlavně také na dně skládky, a to proto, aby se skládková voda nedostala dál. Na první fólii je ještě jedna fólie kvůli UV záření, na ní pak pneumatiky a štěrk. Ty chrání fólii před poničením. Nad ně je pak už navrstven odpad.

Zájemci se dozvěděli také o jímce průsakových vod, které zde říkají jezero a kterou tvoří zmíněná skládková voda. Ta se vrací zpět na skládku, je to uzavřený koloběh.

„Proč se to čerpá nazpátek?" zněl další z dotazů zvídavých návštěvníků. „Jednak skládková voda nesmí uniknout ven, jednak, když vodu vrátíme zpět na skládku, zrychlí se proces tlení. Z něj vzniká bioplyn, který se jímá a spaluje. Tím se vyrábí elektřina," vysvětlil Martin Sýkora.

Zařízení na výrobu elektřiny nepatří obci, je majetkem firmy, která dává obci část z výtěžku za prodanou elektřinu. Pracují tu dvě jednotky, které vytvoří hodinově 750 kilowatt.

Vedle vysokého již rekultivovaného kopce se pokračuje se skládkováním na další ploše, kde se v době exkurze činil kompaktor, tedy speciální pracovní stroj vážící cca 40 tun (tedy zhruba jako sedm autobusů - jak dětem přiblížil starosta).

Prostě takový žlutý tank s koly opatřenými trny, jimiž materiál, po kterém jezdí, drtí a zároveň hutní. Kompaktor děti moc zajímal. Účastníkům exkurze, kteří ho pozorovali z bezpečné vzdálenosti zpoza plotu, udělal „spanilou jízdu" po hromadách odpadků.

Tedy toho, co doma vyhazujeme do popelnic, odveze to svozové auto a v Radimi vyklopí.

Kapacita a Budoucnost Skládky

Radimská skládka má při současné rychlosti tvoření odpadu kapacitu ještě na 20 let. „Chystá se zákaz skládkování, ale nelze všechno spálit. Raději bych materiál uložil a následně někdy zpracoval, než ho teď nevratně pálit.

Je z toho teplo, ano, ale všechno spálit nejde. Nehledě na to, že i po spálení zbyde škvára, struska apod. Za loňský rok se na skládku v Radimi uložilo 79 tisíc tun odpadu. Z každé tuny jde do obce 500 korun.

Největší boom tu zažili v roce 1993, kdy Praha neměla skládku. Častými hosty jsou na (nejen radimské) skládce ptáci.

„Poznáme podle nich, jak se bude měnit počasí. Přilétávají vrány. Pak se objeví rackové, kteří vrány vyženou. To znamená, že bude teplo. A naopak," řekl starosta. Onehdy po skládce běhala srnka, jsou tam zajíci, bažanti.

Historie Skládky

„Všechno začalo v 70. letech, kdy na místě, kde nyní leží skládka, byla jen velká díra s jílovitým podložím, takže celkem ideální plocha ke skládkování," předeslal Martin Sýkora.

„V roce 1983 prasklo na Novém Městě potrubí, výsledkem čehož bylo mnoho zeminy kontaminované naftou. Řešilo se tedy, kam se tento odtěžený materiál odveze. Takže se začalo vozit do Radimi.

V té době také Poděbrady hledaly lokalitu, kam vozit odpad. Zvažovala se možnost, že by měly skládku právě v Radimi a řídil by ji tehdy okresní úřad. To ale obec nechtěla a začala skládku provozovat sama.

Vznikla tak skládka v tehdejší Československé socialistické republice ojedinělá co do úrovně, byla úplně první, které měla vlastní fólii, vlastní monitorovací systém.

Požár na Skládce v roce 2024

V úterý 19. března v 13.17 hodin přijalo Krajské operační a informační středisko HZS Středočeského kraje informaci o požáru haly na třídění odpadu v areálu skládky u obce Radim v okrese Kolín.

Operační důstojník k události vyslal profesionální jednotky z centrální hasičské stanice Kolín a z hasičských stanic Poděbrady a Český Brod. Současně byl poplach vyhlášen jednotkám sboru dobrovolných hasičů obcí Plaňany a Pečky.

Další oznamovatel, který byl přímo na místě události, uvedl, že hoří hala na drcení odpadu a žádné osoby by se neměly nacházet uvnitř. Operační důstojník tedy vyhlásil druhý stupeň požárního poplachu a vyslal všechny jednotky z tohoto stupně.

Ke skládce tak vyjely jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí Cerhenice, Poříčany, Sadská a Tatce. Po dojezdu jednotek podal velitel zásahu zprávu, že požárem je z větší části zasažena jednopodlažní hala o přibližných rozměrech 80x30 metrů, ve které byla umístěna linka na třídění plastového a papírového odpadu.

Po informaci od operačního střediska o počtu jednotek mířících na místo si velitel vyžádal ještě další posilové jednotky (Ratenice a Kouřim). Velitel dále požádal o dron z centrální hasičské stanice Mělník a jednotku z Chemické laboratoře HZS Středočeského kraje v Kamenici, aby monitorovala koncentrace škodlivin v ovzduší.

Zásah jednotky zahájily v dýchací technice čtyřmi vysokotlakými proudy a čtyřmi C proudy. Protože jednotky zasahovaly v dýchací technice, povolal velitel na místo protiplynový kontejner, který zajistil výměnu tlakových lahví pro zasahující hasiče.

K zajištění dostatečného objemu hasební vody bylo zřízeno v obci Pečky čerpací stanoviště, které obsluhovala dobrovolná jednotka z Plaňan. Kvůli větší potřebě pěnidla byl k události povolán i kontejner pro kombinované hašení.

Majitel objektu poskytl manipulační techniku, která vyvážela z objektu hořlavý materiál, který byl na venkovní ploše dohašován. Vyšetřovatel příčin požárů odhadl ve spolupráci s majitelem škodu na 40 milionů korun. Požárem byly poničeny tři čtvrtiny třídicí linky a část haly. Hasičům se podařilo uchránit majetek v hodnotě 20 milionů korun.

Historie Obce Radim

Při zakládání vsi ve čtrnáctém století (pravděpodobně z iniciativy podlažického kláštera) byla obec rozdělena na dvě části Radim a Radimice, což byl shluk několika domů na konci směrem k Lozicům. Během staletí došlo k zastavění široké proluky a spojení v jednu obec. V roce 1456 je zde doložena rychta, která měla na starosti i části obcí Bělé, Lozic a Srbců.

Berní rula uvádí v roce 1654 v Radimi 13 sedláků a chalupníků. Z řemeslníků zde byl kovář a krejčí a tkadlec. Pět selských usedlostí bylo opuštěných a zpustlých. Po roce 1848 se Radim stala samostatnou politickou obcí, obecní úřad ale po nějaký čas spravoval také ves Dobrkov s Podhorou.

Počet obyvatel se v polovině 19. století pohyboval kolem třistapadesáti, ale na jeho konci rychle narůstal (např. roku 1900 na 449 obyvatel). Od roku 1857 stojí přesně v polovině obce hasičská zbrojnice s kapličkou a věží se dvěma zvony. Sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1888 a jeho činnost je dosud nepřetržitá.

V obci fungovala občanská beseda, vlastenecké spolky Čtyřlístek a Lípa a také několik politických stran. Po roce 1920 vznikla Selská jízda a velmi aktivní spolek Místního sdružení republikánského dorostu. Několik radimských mužů se stalo zakládajícími členy Sokola v Luži a v letech 1923-32 zde působila i samostatná sokolská jednota.

Nejvyššího počtu obyvatel pak bylo dosaženo počátkem třicátých letech 20. století, kdy kruhová cihelna založená roku 1895 dosáhla nejvyšší konjunktury a práci zde nalezlo až 80 zaměstnanců, v obci tehdy žilo přes 520 lidí.

Svoji živnost zde měl řezník, kovář, krejčí, několik obuvníků, dva hostinští, jeden obchod se zbožím smíšeným a velkoobchodní prodej palivového dřeva a uhlí. Sídlili zde dva nákladní autodopravci a jeden z nich dále provozoval osobní taxi a autobusovou linku Luže - Chrast.

Na konci třicátých let se podařilo pod vedením několika radimských statkářů ustavit Mlékařské a hospodářské družstvo pro Luži a okolí. V přestavěné budově bývalé pekárny zkrachovalého dr. Štěpána na okraji Radimi družstvo spustilo v roce 1938 prosperující mlékárnu. Provoz s 55 lidmi byl uzavřen až reorganizací národního podniku PMV v roce 1985. Dnes se v objektu nalézá domov pro seniory.

Živnosti byly postupně komunistickým režimem likvidovány a v obci nakonec zbyl pouze jeden hostinec a prodejna Jednoty v č.p. 54. Výčep byl uzavřen v roce 1978, ale nadále v objektu fungovala prodejna smíšeného zboží, kterou po roce 1989 provozovali soukromí majitelé. V roce 2012 došlo zřejmě k jejímu trvalému zániku.

Obyvatelstva začalo ubývat po druhé světové válce, kdy na 18 rodin odešlo v rámci akce osídlení pohraničí. V roce 1946 zde žilo 400 obyvatel v 80 domech. V roce 1961 zde v 85 domech bydlelo 348 obyvatel, 25% z nich zaměstnával průmysl a 52% zemědělství. Počet trvale přihlášených však stále klesal.

Jednotné zemědělské družstvo bylo ustaveno na konci roku 1950 a po několika letech se sloučilo s JZD Luže. Vyvlastněné objekty bývalé cihelny začala využívat Státní traktorová stanice Slatiňany a po sametové revoluci se v areálu vystřídalo několik strojírenských firem.

Nejvýznamnější z nich byla fa VKP, která zde m.j. několik let vyráběla unikátní boční vysokozdvižné vozíky. Pec po znárodnění sloužila JZD jako sklad brambor a sýpka (nyní je zde pěstována hlíva ústřičná).

Pamětihodnosti Obce Radim

Na návsi před čp. 61 byl nákladem obce a radimského souseda Gabriela postaven v roce 1884 vysoký ozdobný pískovcový kříž. Druhý kříž s drobnou plastikou Panny Marie stojí od roku 1893 na hranicích katastru v místech, kde se kříží tzv. „stežník“ a „cesta po příčkách“.

Zajímavou stavbou je secesní jednopatrová vila Eliška (č.p. 63). Jako letní sídlo si ji nechal na zelené louce postavit továrník z Lublina Vilém Hess. V letech 2000-01 byla nákladně rekonstruována. Více informací získáte na webu radim-historie.cz

tags: #skládka #odpadu #radim #informace

Oblíbené příspěvky:

• Tipy na výlety do přírody
• Nové nádoby na olej ve Vyškově
• Svoz odpadu Dražovice a okolí
• Emisní poplatky v ČR
• Problémy skládek