Skládka odpadu teplo využití v Ústeckém kraji a v České republice

Ústecký kraj, stejně jako celá republika, se musí připravit na změnu legislativy v oblasti nakládání s odpadem. Evropská unie totiž na své členské země tlačí, aby skončily se skládkováním odpadů. Přednost by mělo dostat materiálové využití, recyklace a energetické využití (např. spalování). Skládkování se městům s novým zákonem o odpadech výrazně prodraží.

V Ústeckém kraji se ročně vyprodukuje 500 tisíc tun odpadu, ale spalovna tu není jediná. Problém s odpadem v Ústeckém kraji by mohla vyřešit spalovna, kterou plánuje postavit a provozovat v Komořanech United Energy, a.s. ve spolupráci s EVO Komořany, a.s.

Výhody spalování odpadu

Skládkování odpadů zatěžuje životní prostředí. Spalovny odpadů jsou vyvíjeny už velmi dlouho. Technologie je sice velmi drahá, ale dokonalá. Pro spalovnu, kterou v Komořanech plánujeme postavit, použijeme nejlepších dostupných technik jak pro čištění spalin, tak pro produkci zbytků po spálení. Výsledkem je skutečnost, že spalovna odpadů v Komořanech bude provozována s výraznou rezervou vzhledem k předepsaným zákonným emisním limitům.

Množství škodlivých emisí, které naše spalovna vyprodukuje do ovzduší za pět let, je stejné jako v případě, kdy skládka odpadů hoří osmačtyřicet hodin. A to není nijak výjimečná situace.

Odpad, který plánujete spalovat, ale musíte také někde skladovat. Tady opět přichází ke slovu dokonalá, vyzkoušená a běžně užívaná technologie po celé západní Evropě. V zásobníku odpadů před jeho spalováním, tak zvaném bunkru, je odsáváním vzduchu udržován neustálý podtlak, díky kterému nedochází k uvolňování případného zápachu do volného prostoru mimo něj. Takto odsátý vzduch jde do spalovacího procesu a je následně vyčištěn. Pro případ, kdy nebude probíhat spalování odpadu, bude tento „nevyužitý“ vzduch veden přes účinné filtrační zařízení.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Od místa, kde by měla spalovna stát, je do obydlených částí měst minimálně tři kilometry. To je dostatečná vzdálenost. Hluk z provozu spalovny bude především uvnitř zařízení, i když i v tomto případě platí, že dokonalé technologie zaručují dokonalý výsledek. Hluk tedy ani uvnitř spalovny nebude nijak zásadní.

Doprava odpadu do spalovny

Odpady do spalovny budeme samozřejmě muset dovážet. Umístění spalovny je ale ideální v tom, že se odpady budou vozit ze čtyř směrů, tudíž nedojde k vyššímu zatížení jedné komunikace. Podle výpočtů odborníků se zvýší zatížení čtyřproudé komunikace mezi Mostem a Chomutovem v řádech několika málo procent.

Železniční dopravy bychom samozřejmě využívali raději. Kolem spalovny vedou koleje. Nicméně jsme připraveni i na tuto variantu. V západní Evropě, kde to aspoň trochu jde, jsou spalovny odpadů téměř výhradně součástí velkých měst, což je z ekonomického i ekologického hlediska naprosto racionální.

Krátké dopravní vzdálenosti = nízké škodliviny vzniklé převozem odpadu. Platí tam filozofie lokální odpovědnosti „každý si musí po sobě uklidit sám“ a lidé ve městech jsou si toho vědomi a tato zařízení tolerují.

Přímo v centru Berlína například funguje bez problémů spalovna s pětkrát větší kapacitou, než bude ta naše. Nikoho z obyvatel Berlína neobtěžuje hlukem, zápachem a nevadí ani dovážení odpadů. Lidé tam vědí, že není řešení „někam odpad odvézt, ať se problému ujme někdo jiný, hlavně že my máme vyřešeno…“.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

V případě spalovny Komořany je vybraná lokalita mimo město sociálně přijatelnější a také vhodnější z důvodu propojení se sousední teplárnou Komořany. To nám dovoluje využití některých dnes již existujících technologií nutných pro provoz teplárny a tím snížení pořizovací ceny projektu, lepší ekonomii projektu a cenu výstupního produktu, tzn. tepla pro Most a Litvínov.

Proces spalování odpadů

V novém zařízení v Komořanech se bude spalovat zbytkový komunální odpad po vytřídění využitelných složek. To je ten, který se odkládá do černých kontejnerů a v současnosti se odváží na skládky. Před samotným procesem spalování bude obsluha spalovací linky odpad kontrolovat a třídit. Takto připravený odpad se v zásobníku podrtí. V kotli je možné spálit prakticky veškerý takovýto komunální odpad. Přesto část v podobě zbytku po spálení odpadu budeme vracet na skládky.

Je to ale opravdu pouze zlomek z původního objemu přijatého do spalovny. Před vstupem do spalovny budou umístěny detektory, které upozorní na případný radioaktivní odpad. Ten se spalovat nebude. Zdrojem odpadů budou primárně přilehlé obce na území Ústeckého kraje.

Spádová oblast z hlediska dodávek odpadu a ekonomie jeho svozu představuje rádius do maximálně 70 km od zařízení. Potvrzujeme již zmíněnou filozofii, že odpad by měl být likvidován tam, kde vzniká. Jakékoliv daleké převážení je neekonomické a vše prodražuje. V žádném případě není uvažováno o využívání odpadů ze zahraničí. Dovážet odpad z Německa by bylo příliš drahé.

Spalovna v Komořanech bude mít kapacitu maximálně 150 000 tun odpadu ročně. Ve spádové oblasti ve vzdálenosti 70 kilometrů od spalovny se ale vyprodukuje 260 000 tun odpadu ročně. Spalovat se bude pouze už vytříděný zbytkový odpad, který už nelze jinak využít.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Ročně spalovna vyprodukuje zhruba 45 000 tun škváry a strusky a zhruba 4 000 tun popílku a odprašků, což představuje přibližně třetinu původní hmotnosti odpadu a pouhou desetinu jeho původního objemu!

Škvára a struska se bez dalších úprav může použít ve stavebnictví, například pro stavbu chodníků a silnic. Může se ale také dále upravovat a využívat ve stavebnictví jako „upravený“ stavební materiál. Také je možné ukládat je na skládky odpadu jako běžný odpad. Jen s tou výhodou, že zabere desetinu místa než původní odpad, a co je podstatné, již dále nevznikají škodlivé látky biologickým rozkladem!

Financování výstavby spalovny

Myslíme si, že máme stále šanci na získání dotace z Evropské unie. Projekt je připraven, čekáme jen, až se podaří České republice vyjednat s Evropskou unií podmínky pro příjemce dotací. Rozhodně neplánujeme spalovnu stavět výhradně z vlastních zdrojů. Projekt je životaschopný i bez navýšení ceny tepla. Od zahájení stavby by měla spalovna do dvou let začít fungovat.

Energetické využití odpadu v ČR a Evropě

V České republice vyprodukujeme v současné době přibližně 4 milióny tun komunálního odpadu ročně. Z tohoto množství se přibližně 75% uloží na skládky, 15% využije materiálně a pouhých 10% energeticky. K energetickému využívání odpadů přistupují i tak vyspělé a ekologicky zásadové země, jako je Švýcarsko, Německo, Švédsko, Belgie, Dánsko, Rakousko a řada dalších. V západní Evropě jsou existující spalovny téměř výhradně integrální součástí velkých měst.

Největší spalovna na světě, s kapacitou 1 400 tisíc tun odpadu ročně, se nachází v hlavním městě Nizozemí. Spálením jedné tuny odpadu na skládce se do atmosféry uvolní 10 kilogramů chloru.

Skládkování je nejméně přijatelný způsob nakládání s odpady jak z hlediska vlivů na životní prostředí, tak z hlediska ekonomického, neboť zcela přicházíme o materiálové a energetické zdroje obsažené v odpadech. Pomocí odpadů v ČR lze nahradit nejen klasická paliva (plyn, olej atd.), v drtivé většině importovaná, ale i tuzemská paliva (uhlí atd.). V porovnání s odpadem se jedná o paliva vždy výrazně složitěji získávaná.

Pro budoucí desetiletí se tato paliva navíc jeví jako méně vhodná a to z hlediska ekologie i z hlediska udržitelného rozvoje. Skládky přitom patří v Ústeckém kraji mezi nejvýznamnější zařízení na odstraňování odpadů. V kraji je jich v provozu celkem 14, z nichž 11 je určeno pro ukládání odpadů kategorie „ostatní odpad“ a přijímají především komunální odpad.

V současné době se v Ústeckém kraji vyprodukuje více jak 500 tisíc tun komunálního odpadu ročně, z toho je více jak 348 tisíc tun ukládáno na skládkách.

Recyklace a likvidace odpadu

Recyklace je procesní postup, který z vytříděných odpadů, resp. z jejich dále zpracovatelných částí, umožňuje výrobu nových produktů, dochází k tzv. použití druhotných surovin na výrobu nových výrobků. Zbytkový odpad má pak dvě možnosti likvidace: skládkování a energetické využití. Tenhle proces se správně jmenuje „energetické využití odpadu (EVO)“.

Při tomhle procesu se zbytkový odpad přeměňuje na tepelnou nebo elektrickou energii. Spalovny komunálního odpadu (odborně zařízení pro energetické využití odpadu - tzv. ZEVO) jsou zdrojem energie, který nám dodává teplo a elektřinu. Spalovny obecně nemají nejlepší pověst, ovšem moderní spalovny, které u nás máme, jsou ve finále daleko méně škodlivé k životnímu prostředí, než se obecně předpokládá.

Podle současných zjištění lze říci, že jsou bezpečnější a šetrnější než uhelné elektrárny, teplárny nebo domácí pálení v kamnech. Využití směsného odpadu přeměnou na zdroj energie je tedy vhodnější alternativou než skládkování. Jasná volba. Díky spalovnám se odpadky můžou přeměnit na energii, kterou si topíme, ohříváme vodu apod.

Likvidace zbytkového komunálního odpadu, tedy toho, se kterým už dále nikdo nic jiného než likvidaci udělat nemůže, probíhá tzv. skládkováním.

Skládkování odpadu a jeho vliv na životní prostředí

Skládka se buduje na místě s vhodným geologickým podložím a musí se izolovat. Z ustanovení zákona nesmí skládka ohrožovat životní prostředí a zdraví lidí. To se rozumí. Za skladování odpadu na skládce se platí, i díky tomu by měli lidé, obce a firmy přemýšlet ekonomicky a ekologicky a dbát na třídění - sníží tak zbytkový odpad, jak jen to jde, což vede i k finančním úsporám.

Bioplyn ze skládek

Plyny, které vznikají z komunálního, průmyslového či potravinářského odpadu vyváženého na skládky, anebo v čističkách odpadních vod, jsou velmi cenné energetické zdroje. Dnes je už zjištěno, že plyny z pevných felonií, čistíren odpadních vod a jiných tekutin, jsou jedním z faktorů způsobujících v globálním měřítku skleníkový efekt.

Využití bioplynu

Od března 2003 funguje v čističce odpadních vod v Astenu poblíž rakouského Lince pokusné zařízení pro přeměnu plynů z odpadní vody a z pevných odpadů. Jde o vysokoteplotní palivové články, které vyvinula firma MTU a o chemické filtrační zařízení od firmy Seaborne. Palivové články se už dříve začaly používat jako alternativní pohon pro automobily anebo jako náhrada za baterie u mobilních telefonů a notebooků.

V případě vysokoteplotních palivových článků na bázi bioplynů jde de facto o jejich novou generaci. Články fungují na principu obrácené elektrolýzy: spojením vodíku s kyslíkem se uvolňují elektrony, které lze používat k výrobě elektřiny. „Odpadovým„ produktem je zde teplo a čistá voda. Vodík jakožto surovina se dá získat i z bioplynů, jež obsahují především metan (CH4) a oxid uhličitý.

Vysokoteplotní palivové články využívající bioplyny jsou na tom co do účinnosti lépe než běžné plynové motory, protože dosahují účinnosti až 50 % (tedy o třetinu více), a to výzkum a vývoj samozřejmě ještě neřekl své poslední slovo.

Jak vznikají bioplyny?

Plyny na skládkách anebo v čističkách odpadních vod vznikají rozkladem bakterií organického materiálu bohatého na celulózu. Jde o kvasný proces, při němž se tvoří metan a oxid uhličitý a který závisí podstatně na složení výchozích materiálů. Proto je nezbytné výchozí materiál důkladně filtrovat.

V Rakousku bylo vypočítáno, že celkový potenciál bioenergetických zdrojů činí 192 terawatthodin (TWh) za rok. V roce 2005 se z pevných skládek a tekutých odpadů v Rakousku získalo cca 6,6 TWh. Díky vysokoteplotním palivovým článkům se dá za rok vyrobit 774 GWh elektrické energie a vedle toho samozřejmě i teplo pro ohřev průmyslových objektů i domácností. To znamená, že výše zmíněná produkce stačí zásobovat elektřinou asi 227 tisíc domácností.

Využívání bioplynů z odpadů se již vyplácí. Dokazují to např. plynové motory v čističkách odpadních vod, jež jsou poháněny bioplyny získávanými právě v těchto stanicích. Takže jde fakticky o plynové motory nové generace.

Energetické zpracování komunálního odpadu v ČR

Česká republika zaostává mezi státy Evropské unie v energetickém zpracování komunálního odpadu. Nejvíce jej totiž ukládáme bez jakéhokoli užitku na skládky, zatímco na energii zpracováváme pouze 12 %. Významný potenciál pro energetické využití přitom má biologická složka odpadu, jejíž produkce v Česku ročně dosahuje až dvou milionů tun.

Česko se řadí podle Eurostatu mezi země s největším počtem skládek v Evropě, kde končí téměř polovina komunálního odpadu (45 %) bez jakéhokoli dalšího využití. Jejich počet by nicméně mohl klesat tříděním biologicky rozložitelného odpadu, který běžně tvoří až třetinu obsahu tzv. černých popelnic.

Využít energetický potenciál biologicky rozložitelného odpadu a ekologicky jej recyklovat je možné jedině po jeho vytřídění. Proto skupina EFG s cílem využívat kuchyňské zbytky či prošlé potraviny jako obnovitelný zdroj energie spustila projekt „Třídím gastro“. Za dva roky jeho fungování si třídění gastroodpadu, tedy kuchyňských zbytků, osvojilo už přes dvacet českých měst a obcí v Olomouckém, Moravskoslezském, Jihomoravském a Zlínském kraji.

Recyklovaný odpad díky tomu namísto skládkování putuje do bioplynové stanice EFG Rapotín BPS či EFG Vyškov BPS, kde se zpracovává na nízkoemisní biometan, elektřinu a teplo. 12 000 tun odpadu, který se nedá dále recyklovat, stačí k výrobě tepla pro 3000 domácností a elektrické energie pro 500 bytů či domů. K přeměně odpadu, jenž by jinak skončil na skládkách, slouží ZEVO - zařízení na energetické využití odpadu.

Zařízení na energetické využití odpadu ekologicky zpracovávají komunální odpady, které již nelze dále recyklovat. Pro krajská a okresní města představují technologii, díky níž splní všechny požadavky nové odpadové legislativy. ZEVO je navíc důležitou součástí oběhového hospodářství - zužitkovává totiž energii obsaženou v odpadech k výrobě tepla a elektřiny.

Šetrný provoz s minimálními dopady na okolní prostředí je pro ZEVO klíčový. Také proto tato zařízení vyrůstají a úspěšně fungují po celé Evropě, včetně center měst. Naše dceřiná společnost TERMIZO každý rok na užitečné energie promění 96 000 tun odpadu. Z něj vyrábí teplo pro více než 13 000 domácností a do veřejné sítě dodává 13 GWh elektřiny, což je roční spotřeba cca 3000 domácností.

Rekultivace skládek

Po uzavření skládky následuje rekultivace. Cílem je zabezpečení místa a vytvoření vhodných technických podmínek pro následné využití území. Rekultivace začleňuje již nevyužívanou skládku zpět do krajiny tak, aby se omezily negativní vlivy na životní prostředí. Ideálně také umožní přiměřené využití území pro další účely. Po ukončení rekultivace následuje další období následné péče, které je v Evropské unii stanoveno na 30 let.

Během této doby se musí uzavřená skládka monitorovat a vyhodnocují se tři nejdůležitější ukazatele. Za prvé jde o emise plynů, které skládka kvůli svému složení produkuje. Tyto emise zachycují v atmosféře energii původně pocházející ze Slunce, a tím přispívají ke skleníkovému efektu. Druhý ukazatel je výluh, neboli skládková voda, která vzniká z odpadů samotných a i vlivem dešťové vody.

Mezi zajímavou oblast patří zmíněné emise plynů ze skládky. Lze je jímat a jedním ze způsobů zpracování je energetické využití v kogenerační jednotce. V té se vyrábí kombinovaně elektrická energie a teplo a tím dochází i k ekonomickému využití plynu. Ovšem kvalita skládkového plynu není dostatečná po celou dobu, obzvlášť když je již skládka uzavřená. V této fázi zbývá skládkový plyn pouze zneškodňovat bez využití energie.

Legislativa nabízí dvě možnosti - spalováním na fléře nebo přes aktivní biooxidační jednotku (biofiltr). Fléra (či tzv. polní hořák) je hořící pochodeň, která se většinou používá jako nouzové- nebo krátkodobě nutné zařízení. Navíc při spalování vznikají se vzrůstající teplotou další emise NOX.

Oproti tomu je biofiltr samostatně fungující jednotka, která nevyžaduje častou kontrolu. Jde o přirozený proces odbourání methanu pomocí bakterií. Ty jsou osídleny v horní části biofiltru. Spodní část biofiltru je vyplněná koksem. Ta má za účel tlumit výkyvy barometrického tlaku. Samotný biofiltr je navrhován podle produkce skládkového plynu dané skládky. Do biofiltru ústí svodné potrubí plynu. Obvykle je zapuštěn do povrchu skládky, a tak ani nenarušuje její vzhled.

V České republice je instalováno okolo 20 biofiltrů. Různé biologicky aktivní materiály se liší svoji účinností. Dále se sleduje vliv teploty a vlhkosti. Cílem je prověřit biologicko-chemické děje v biofiltrech a případně jej optimalizovat.

Elektrárna Opatovice a energetické řešení odpadů

Klíčovými činnostmi opatovické elektrárny jsou výroba a dodávky energií, zejména tepla. Posuzujeme varianty přechodu na zemní plyn i energetické využití odpadu,“ vysvětluje výkonný ředitel elektrárny Václav Pašek.

Elektrárna Opatovice prozatím možnost výstavby spalovny pouze zvažuje, respektive může vybudování zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO) ve svém areálu obcím nabídnout a z pohledu teplárny se bude vždy jednat jen o doplňkový zdroj, který může pokrýt kolem 10% celkové potřeby dodávek tepla.

Městům a obcím můžeme nabídnout řešení problematiky komunálního odpadu tím, že postavíme zařízení na energetické využití odpadů. Podobně se to děje i v západní Evropě, kde modely podobného charakteru běžně fungují i v centrech měst. Opatovická elektrárna se nachází v té nejvhodnější lokalitě a to hned z několika důvodů. Disponujeme stávajícími sítěmi pro dodávky tepla a vyvedení elektrického výkonu. Jsme na pomezí Královéhradeckého a Pardubického kraje s výbornou logistickou obslužností,“ říká ředitel Pašek.

Navrhované řešení ZEVO bude komunální odpady spalovat kogeneračně, což znamená, že bude vyrábět elektřinu i teplo, které horkovodem poputuje do radiátorů občanů. Zamýšlené zařízení by dokázalo zásobovat teplem 6.000 našich odběratelů. Z pohledu dopadu na životní prostředí jsou pravidla na produkci emisí takového zařízení mnohem přísnější, než je to dnes u elektráren a tepláren na uhlí.

tags: #skládka #odpadu #teplo #využití

Oblíbené příspěvky:

• Moravskoslezský kraj svatby
• Zajímavé fakty o kočkách a přírodě
• Využití sklápecích kontejnerů
• Ohrožené budovy v Jeseníku
• Dopady znečištění ovzduší v Číně