Skládka pneumatik v lese: Rizika a řešení

Vyhazování pneumatik do lesa nebo jejich pálení není jen přežitek, ale i závažný problém. Rozkladem pneumatik mohou do půdy a vody pronikat škodlivé látky. V následujících částech článku se podíváme na složení pneumatik, proč je to recyklátorům často na obtíž a co všechno se vlastně z takové staré gumy ještě dá vytěžit.

Složení pneumatiky

Když se podíváte na pneumatiku, možná vás nenapadne, kolik vrstev a materiálů v sobě má. Výrobci do ní dávají spoustu věcí, protože od moderního obutí se čeká hlavně bezpečnost a výdrž. Hodně lidí si myslí, že je to hlavně guma. Ta ve skutečnosti tvoří jen asi polovinu celé váhy. Zbytek jsou materiály, které dávají pneumatice pevnost, pružnost a chrání ji před počasím nebo opotřebením.

Největší podíl má přírodní kaučuk a syntetická guma. Obvykle to tvoří okolo 40-50 % celkové hmotnosti pneumatiky. Pak jsou tu výztužné materiály jako:

• Ocelová vlákna - ty se zaplétají do kostry pneumatiky, hodí se pro zpevnění a lepší tvar. Jde klidně i o 15-20 % hmotnosti celku.
• Textilní vrstvy - hlavně polyester, někdy i nylon nebo rayon. Zlepšují pružnost a zabraňují prasknutí při nárazu.

Pneumatiky nejsou jen umělé hmoty. Obsahují kolem 10 % různých sazí a křemičitanů. Tyhle látky zlepšují přilnavost a prodlužují životnost. Pokud by tam nebyly, vzorek by mizel doslova před očima.

Pak je tady slušná chemická polévka. Přidávají se oleje, antioxidanty, síra (kvůli vulkanizaci), změkčovadla a příměsi na ochranu proti slunci a vzduchu. Každá značka to má trochu jinak, ale platí jedno - mix chemikálií není vůbec malý.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Celkově tedy obyčejná pneumatika ukrývá:

Složení pneumatiky - cca 50 % přírodní a syntetický kaučuk, asi 20 % ocel a textil, 10 % saze a plniva, zbytek tvoří aditiva a chemie.

Když se pak staré pneumatiky likvidují, je to složitější zrovna kvůli téhle směsi. Některé látky se dobře recyklují, jiné jsou těžké na zpracování nebo mohou zatěžovat okolí. Proč je složení důležité pro recyklaci.

Proč je složení pneumatiky důležité pro recyklaci

Teď už víte, že pneumatika není jen obyčejná guma, a právě to hraje v recyklaci velkou roli. Ty různé materiály (guma, ocel, textil, chemikálie) je potřeba pečlivě oddělit. Čím složitější je směs, tím těžší je pneumatiku recyklovat beze zbytku. Zatímco čistý plast nebo železo recykluješ skoro jako na běžícím pásu, u pneumatik se kvůli pestrému složení pořád naráží na limity.

Lidé někdy ani netuší, že velká část gumy je syntetická a obsahuje chemikálie, které při rozkladu nebo spálení mohou uvolnit toxické látky. A to můžou být látky typu polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), změkčovadla, síra, nebo zbytky sazí. Tyhle věci fakt nechceš pustit do ovzduší nebo půdy. Taky proto jsou na likvidaci složení pneumatiky kladeny přísné normy.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Zpracování starých gum v Česku znamená, že firma nejprve pneumatiky rozebere na menší díly. Pak se využívají různé metody - mechanické drcení, dělení magnetem, chemická separace. Bez znalosti přesného složení ale nejde zaručit, že se podaří vytěžit maximum použitelného materiálu. Proto výzkumníci pořád zkoumají nové způsoby, jak si s tímto koktejlem poradit lépe.

Podíl materiálů v průměrné osobní pneumatice

Když recyklační firmy vědí přesně, co v pneumatice je, zvládnou rozdělit a zpracovat víc složek. Tím pádem se méně gumy končí na skládkách nebo ve spalovnách, což je dobrá zpráva nejen pro lidi, ale i pro psy, co pobíhají v okolí.

• Kvalitní třídění znamená méně odpadu a víc využitelných surovin.
• Dobré informace usnadní vývoj lepších recyklačních technologií.
• Známé složení zabraňuje šíření toxických látek do prostředí.

Takže až ti někdo bude tvrdit, že na tom, z čeho jsou gumy, nezáleží, můžeš ho klidně usměrnit.

Co všechno lze z pneumatik znovu využít

Lidi často nechávají staré pneumatiky ležet za garáží nebo ve stodole, přitom se z nich dá vyrobit spousta užitečných věcí. Pokud se pneu správně rozebere, jednotlivé části najdou nové uplatnění v běžném životě i průmyslu.

Složení pneumatiky je dělané tak, že z gumových částí lze vyrobit třeba dlažbu na dětská hřiště nebo podlahy do posiloven. Vyřazené pneumatiky se nejčastěji drtí na granulát.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Pryžový granulát se používá na výrobu sportovních povrchů, jako podklad pod umělé trávníky v arénách nebo do běžeckých drah.

Dál jde využít ocelové kordy - vzniká z nich druhotná surovina pro hutě, kde se přeměňují na nové produkty. Textilní výztuhy se zpracovávají na speciální izolační materiály.

Určitá část pneumatik se recykluje tzv. energeticky - tedy přímo spálí ve speciálních kotlích, kde jejich vysoká výhřevnost slouží například v cementárnách.

Kreativci si z pneumatik vyrábějí i zahradní posezení nebo dětské prolézačky, ale to už je spíš stylovka pro kutily.

Využití materiálů z recyklovaných pneumatik

Díky rostoucí recyklaci se snižuje spotřeba nových surovin a zmenšuje se i ekologická zátěž. Pokud si nejste jistí, kam staré pneumatiky odevzdat, stačí se zeptat v pneuservisu nebo na sběrném dvoře.

Důsledky vyhazování pneumatik do přírody

Vyhodit starou pneumatiku do lesa zní rychlé a snadné, ale ve skutečnosti tím člověk zadělává na pořádný problém. Pneumatiky totiž v přírodě vydrží až 80 let, než se začnou opravdu rozkládat. Během té doby pomalu uvolňují chemické látky, které škodí vodě, půdě i zvířatům. Při nedovoleném pálení pneumatik se uvolňují jedovaté látky. Například benzen a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), které dokážou výrazně zhoršit kvalitu ovzduší a způsobit zdravotní potíže lidem i zvířatům. Jeden z největších požárů skladovaných pneumatik v Česku v roce 2014 znamenal zásah hasičů trvající 6 dní s následnou dekontaminací rozsáhlého území.

Možnosti ekologické likvidace pneumatik

Když jde o ekologická likvidace starých pneumatik, není to jen slovo pro úředníky. Staré pneumatiky se bohužel pořád válejí u kontejnerů, u lesa nebo končí nelegálně v příkopech. Přitom jich každoročně v Česku doslouží přes 80 tisíc tun! Složení pneumatiky rozhoduje o tom, kam se staré kusy posílají.

• Možnost číslo jedna - odevzdejte pneumatiky zdarma v rámci sběrné sítě Eltma. Tato síť má v ČR stovky zpětných odběrných míst (na mapě zjistíte nejbližší na pár kliků).
• Další variantou je nechat staré pneumatiky přímo v pneuservisu při výměně obutí. Servis je zdarma posílá do systému zpracování.
• Většina sběrných dvorů už dnes taky bezplatně přijímá pneumatiky od občanů.

Úroveň zpětného odběru pneumatik

Zároveň však zákon o odpadech stanoví, že ,,povinná osoba má povinnost zajistit zpětný odběr použitých výrobků nabídnutých ke zpětnému odběru bez ohledu na výrobní značku a do výše, které za vykazovaný kalendářní rok uvede na trh". Z tohoto vyplývá, že interval úrovně zpětného odběru je min. 35 % až neomezeně, s tím, že nad 100 % může povinná osoba pneumatiky nabídnuté ke zpětnému odběru odmítnout. Povinná osoba tedy nesmí pneumatiky nabídnuté ke zpětnému odběru odmítnout v případě, že ještě nesplnila 100 % míru zpětného odběru.

Spolupráce povinných osob se smluvními partnery na provozu míst zpětného odběru je nezávislá na případné existenci i odběratelsko-dodavatelských vztahů mezi těmito subjekty v oblasti nových pneumatik. Úroveň zpětného odběru je vyjádřená jako poměr pneumatik uvedených na trh a zpětně odebraných za celý rok a celé území ČR, neváže se tedy k jednotlivým místům zpětného odběru. Může se tedy stát, že v rámci provozu některých míst zpětného odběru bude povinná osoba přebírat i více než 100 % množství pneumatik prodaných skrz daného prodejce. V případě, že povinná osoba odmítne převzít výrobky před dovršením 100 % úrovně zpětného odběru, zásadně porušuje povinnosti zpětného odběru a vystavuje se sankcím ze strany České inspekce životního prostředí (pokuta až do výše 50 mil Kč).

Pro úplnost dodáváme, že aktuální minimální úroveň zpětného odběru 35 % je dočasná a v souladu s Plánem odpadového hospodářství České republiky pro období 2015-2024 bude navyšována na 80 % v roce 2020.

Povinnosti obcí

Zákon o odpadech stanoví povinným osobám povinnosti zpětného odběru pneumatik, aby nedocházelo k zatěžování obecních a státních rozpočtů nakládáním s těmito použitými pneumatikami. Povinné osoby mohou místa zpětného odběru pneumatik provozovat i na základě dohody s obcí například v rámci obecních sběrných dvorů. V případě neexistence takové formy spolupráce mohou obce upozorňovat své občany na možnost odevzdání použitých pneumatik na místa zpětného odběru umístěná na území obce (typicky v místních provozovnách prodejců pneumatik a automobilů či pneuservisů). Zamezí tak zatěžování obecních rozpočtů náklady, jež mají nést povinné osoby. Aktuální přehled míst zpětného odběru provozovaných kolektivním systémem Eltma je dostupný na www.eltma.cz. Vzhledem k poměrně nedávnému spuštění kolektivního systému (duben 2016) je však pravděpodobné, že v dané lokalitě budou postupně vytvářena další místa zpětného odběru, provozovaných některou z individuálně plnících povinných osob. Připravuje se celostátní registr míst zpětného odběru pneumatik. Do jeho spuštění se v případě dotazů na pokrytí místy zpětného odběru obracejte na nejbližší poslední prodejce (viz jejich zákonná informační povinnost). V případě nesrovnalostí kontaktujte Ministerstvo životního prostředí (oddělení zpětného odběru, odbor odpadů, telefon 267 122 687), které má k dispozici seznamy všech míst zpětného odběru provozovaných v ČR.

Oddělené uvádění nákladů na zpětný odběr

§ 38a odst. 5 zákona o odpadech stanoví od 1. října 2015 následující: ,,Povinná osoba a distributor, včetně posledního prodejce, jsou povinni při prodeji pneumatik uvádět náklady na zpětný odběr použitých pneumatik a zpracování a využití odpadních pneumatik odděleně. Tím nejsou dotčeny povinnosti posledního prodejce podle cenových předpisů."

Tento text i prováděcí právní předpis (vyhláška č. 248/2015 Sb., o podrobnostech provádění zpětného odběru pneumatik) připouští v zásadě dva způsoby, jakými mají být náklady na zpětný odběr na účetním dokladu uváděny. V případě elektrozařízení jsou také využívány dvě možnosti: (i) Jednak jako samostatná položka při účtování zboží (cena zboží, výše recyklačního příspěvku, DPH a celková cena), nebo (ii) jako informace na dokladu - cena zboží, DPH, celková cena a následně je na účetním dokladu uveden text například: ,,v ceně zboží jsou zahrnuty náklady na zpětný odběr ve výši ... Kč". V případě pneumatik jsou podle názoru MŽP, stejně jako u zmíněného elektrozařízení, akceptovatelná obě tato řešení a záleží na povinných osobách, které řešení zvolí.

V případě varianty (ii) je třeba zvolit takový obsah (konkrétní výše nákladů) a formu informace (velikost písma, umístění na dokladu), aby byla informace o výši nákladů na účetním dokladu dostatečně viditelná a srozumitelná pro spotřebitele. Je nutné, aby byla na každém účetním dokladu uvedená konkrétní výše nákladů za daný výrobek (pneumatiky). Tato povinnost vyplývá z § 38a odst. 5 zákona o odpadech, stanovující, že se uvádějí náklady na zpětný odběr, a ne pouze informace, že je tato služba obsažena v ceně výrobku. Ve výše zmíněném prováděcím právním předpisu je uvedeno, že výše příspěvku povinné osoby se stanoví jako násobek množství kilogramů pneumatik uvedených povinnou osobou na trh. V případě varianty (ii) je tak možné uvádět náklady na zpětný odběr jak v Kč za kus pneumatiky, tak v Kč za kilogram pneumatiky. V případě uvedení nákladů v Kč za kilogram pneumatiky musí faktura uvádět také hmotnost konkrétních prodávaných pneumatik, a to opět způsobem, z něhož bude jednoduše seznatelná celková výše nákladů, kterou zákazník hradí.

Zvolený způsob odděleného uvádění nákladů se bude většinou odvíjet od navazujících procesů daných subjektů (například u varianty (ii) je třeba, aby byl daný subjekt schopen prokázat správnost uváděné částky, neboť částka takto uvedená v rámci informace, a nikoliv jako položka na daňovém dokladu, nevstupuje přímo do účetnictví daného subjektu). V neposlední řadě může mít zvolený způsob vliv na úspěšnost žádostí v refundačním řízení kolektivního systému (viz § 38e odst. 4 zákona o odpadech a příslušné veřejně dostupné refundační podmínky daného kolektivního systému). Pro úspěšné vyřízení refundační žádosti bude typicky třeba zajistit důsledné propisování nákladů na zpětný odběr, zpracování a využití odpadních pneumatik v celém odběratelsko-dodavatelském řetězci.

Roční zpráva o plnění povinností

Do konce roku 2015 byla účinná vyhláška č. 465/2013 Sb. Podle této vyhlášky se zasílala roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru pneumatik (dále jen ,,roční zpráva") ještě za rok 2015, a to do 31. března 2016. Dle této vyhlášky bylo možné zaslat roční zprávu za více povinných osob zároveň.

V případě individuálního plnění povinností je zpětný odběr prováděn organizačně a technicky na vlastní náklady a každá povinná osoba sama odpovídá za splnění svých povinností (viz výše). V případě, že se povinná osoba nezapojí v průběhu roku 2016 do kolektivního systému, musí do 31. března 2017 zaslat samostatně roční zprávu o plnění povinností zpětného odběru pneumatik za rok 2016.

Při vstupu do kolektivního systému je možné, aby se povinné osoby s kolektivním systémem dohodly na kolektivním plnění a předchozí období roku 2016 zahrnuly smluvně do závazku kolektivního systému. V takovém případě povinná osoba nebude zasílat roční zprávu za rok 2016 samostatně, ale veškerá data o uvedených pneumatikách na trh i zpětně odebraných pneumatikách uvede v roční zprávě kolektivní systém. V případě, že povinná osoba neprováděla zpětný odběr před vstupem do kolektivního systému, kolektivní systém může vybrat příspěvky i za pneumatiky, které byly uvedeny na trh povinnou osobou před vstupem do kolektivního systému. Tím nebudou dotčeny povinnosti vyplývající z § 38a odst. 5 zákona o odpadech, ale případný rozdíl mezi uvedenou částkou a skutečnou částkou nebude hodnocen jako porušení tohoto ustanovení.

Po vstupu povinné osoby do kolektivního systému má povinná osoba povinnost dle § 38b odst. 6 zákona o odpadech ohlásit změny MŽP. Tyto změny může nahlásit za povinnou osobu také kolektivní systém. Kolektivní systém má od MŽP přístupové údaje do Seznamu povinných osob a v souladu s § 38b odst. 10 zákona o odpadech nové povinné osoby a změny údajů týkajících se smluvních povinných osob v Seznamu zadává samostatně.

Kolektivní systém není zodpovědný za plnění povinností povinných osob v předchozích letech a v případě, že se smluvní strany nedohodnou jinak, nebude kolektivní systém zodpovědný za plnění povinností povinné osoby do doby uzavření smlouvy o společném plnění s kolektivním systémem. Kolektivní systém má povinnost uzavřít smlouvu o společném plnění s každou povinnou osobou, která o to požádá.

tags: #skladka #pneumatik #v #lese #rizika

Oblíbené příspěvky:

• Problémy životního prostředí
• GIS mapování znečištění
• Aktualizace Open Rails: Návěstidla
• Udržitelný život
• Dvojitý odpad pro pračku: postup instalace