Co je to černá skládka a jak s ní nakládat podle zákona?

Kristýna Zahálková, právnička Frank Bold, shrnuje informace týkající se černých skládek. Dozvíte se, kdo projednává přestupky, kdy se jedná o trestný čin, koho a jak informovat, když objevíte nelegálně uložený odpad či jak postupovat při jeho odstranění.

Uložení odpadu mimo vyhrazená místa

Každý, kdo neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpady mimo vyhrazená místa, se dopouští přestupku podle zákona o odpadech. Jednání může naplňovat skutkovou podstatu několika přestupků.

Podle našeho názoru se může se jednat o přestupek, který spočívá v následujících jednáních:

• Nakládání s odpadem mimo zařízení určené pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu.
• Porušení povinnosti předat odpad v souladu s hierarchií odpadového hospodářství do zařízení nebo na místo určené v obci, případně obchodníkovi s odpady, který má příslušné povolení.

Hierarchie odpadového hospodářství je princip, na kterém je celé odpadové hospodářství založeno. Jeho prioritou je předcházení vzniku odpadu. Pokud nelze vzniku odpadu předejít, pak následuje jeho příprava k opětovnému použití, recyklace nebo jiné využití, včetně energetického využití. Pokud není možné ani to, následuje jeho odstranění.

Přestupky projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Ten také může uložit pokuty, pokud na základě provedeného dokazování dospěje k závěru, že konkrétní osoba spáchala přestupek.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Co dělat, když objevíte černou skládku

Pokud máte informace o vznikající černé skládce, případně o osobě, která odkládá odpady mimo vyhrazená místa, podejte podnět na obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pokud máte důkazy, na základě kterých by bylo možné zjistit, kdo skládku založil nebo do ní přispíval, přiložte je k podnětu. Zvýšíte tím pravděpodobnost, že úřad odhalí odpovědnou osobu a v rámci přestupkového řízení jí uloží pokutu.

Podněty jsou neformální úkony, které nemusí splňovat striktní požadavky na formu a obsah. Do podnětu je důležité uvést, komu je adresovaný, kdo jej podává, čeho se týká a co sleduje. Doporučujeme přímo v textu podnětu požádat úřad, aby vás do 30 dní informoval, jak s podnětem naložil. Pokud by úřad například neodhalil konkrétního pachatele, přestupkové řízení by nemohl zahájit. Kdybyste ho o to nepožádali, nemusel by vás úřad o odložení věci ze zákona vůbec informovat.

Jednoduchým způsobem můžete obci černou skládku nahlásit také na www.ZmapujTo.cz, nebo přes jejich mobilní aplikaci. Nahlášení skládky tímto způsobem je v podstatě podnětem. Do projektu je zapojeno poměrně velké množství obcí. Pokud v seznamu zapojených obcí vaši obec nenajdete, podejte podnět klasickou cestou.

Obecně závazná vyhláška obce

Odstraňování a jiné nakládání s odpady může upravovat i obecně závazná vyhláška obce. Nakládání s odpady je totiž oblast, která je v zájmu obce a občanů obce, a spadá tak do samostatné působnosti obce. Pokud by někdo porušoval povinnosti tam stanovené, mohl by se dopustit přestupku proti pořádku v územní samosprávě. K projednání tohoto přestupku je příslušný obecní úřad.

Obecně závazné vyhlášky obce naleznete ve Sbírce právních předpisů územních samosprávních celků a některých správních úřadů. Tato sbírka slouží k vyhlašování právních předpisů (vyhlášek a nařízení). Najdete v ní všechny vyhlášky a nařízení obcí a krajů vydané po 1. 1. 2022. Na doplnění starších vyhlášek a nařízení mají obce a kraje 3 roky. Většina obcí své vyhlášky a nařízení zveřejňuje také na svém webu.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Pokud je zakládání černých skládek v rozporu s některou obecně závaznou vyhláškou, můžete se s podnětem obrátit na obecní úřad. I zde platí, že je vhodné přiložit veškeré důkazy, které svědčí o tom, kdo černou skládku založil.

Kdy je spáchán trestný čin

V souvislosti s neoprávněným skládkováním může za určitých podmínek dojít i ke spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí. Typicky půjde o případy skládek nebezpečného odpadu, ze kterých unikají látky poškozující životní prostředí. Trestný čin je spáchán, pokud pachatel úmyslně nebo z hrubé nedbalosti skládkou poškodí nebo ohrozí některé ze složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší apod.).

Aby se jednalo o trestný čin, musí být jednání pachatele společensky škodlivější než u přestupků. Proto poškození nebo ohrožení složek životního prostředí musí být významnějšího rozsahu, např. musí zasahovat větší území nebo způsobovat těžkou újmu na zdraví nebo smrt lidí. Významnější rozsah může spočívat také v situaci, kdy je k odstranění následků založení skládky třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu (min. 1 000 000 Kč).

Trestnými činy se zabývají orgány činné v trestním řízení.

Povolení potřebná pro legální skládku

Z výčtu povolení a rozhodnutí, která musí investor realizující skládku odpadů získat, je zřejmé, které orgány jsou povinny zasáhnout v případě, kdy je někde realizována skládka »černá«, nepovolená. V takovém případě totiž původce této skládky porušil své povinnosti opatřit si k provozu skládky řadu nezbytných povolení.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Každá skládka zásadně potřebuje územní rozhodnutí a stavební povolení nebo ohlášení. Jestliže daná povolení nebyla vůbec vydána či udělena anebo je skládka provozovaná v rozporu s nimi, jedná se o přestupek podle § 178 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona nebo o správní delikt dle § 180 odst. 1 stavebního zákona (záleží v tomto případě, kdo je původcem skládky, zda fyzická či právnická osoba).

Za uvedené jednání je možno uložit pokutu do výše 1 mil. Kč a podle § 129 odst. S podnětem k prošetření se může každý obrátit na místně příslušný stavební úřad, který by měl následně zahájit řízení tzv. z moci úřední.

Pokud skládka kvůli svým parametrům potřebuje k legálnímu provozu vydání integrovaného povolení (IPPC), avšak nebylo vůbec vydáno, nebo byly překračovány stanovené podmínky, jde o správní delikt podle § 37 o integrované prevenci, za který lze uložit pokutu do výše 7 mil. Kč. O správních deliktech rozhoduje Česká inspekce životního prostředí, příslušné krajské úřady a krajské hygienické stanice.

Za provozování skládky bez souhlasu příslušného krajského úřadu nebo v rozporu s ním může Česká inspekce životního prostředí uložit provozovateli pokutu až do výše 10 mil. Pokud by se skládka nacházela na lesních pozemcích nebo pozemcích náležejících do zemědělského půdního fondu, postihuje takové odnětí přímo zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a zákon č.

Pokud by byla skládkou dotčena příroda (zejména významný krajinný prvek, zvlášť chránění živočichové, rostliny, území, případně památný strom), je namístě se obrátit na příslušný orgán ochrany přírody. Fyzické i právnické osobě, která znečistí veřejné prostranství nebo naruší životní prostředí v obci, může obec uložit pokutu až do výše 200 tisíc Kč.

Samotné uložení pokuty však nezbavuje osobu povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené obcí (§ 59 odst. 3 zákona č. Nalézá-li se skládka na sousedním pozemku, je možné vůči vlastníkovi pozemku uplatnit sousedskou žalobu podle § 127 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, kdy vlastník dotčené nemovitosti je nad míru přiměřenou poměrům obtěžován například zápachem ze skládky, poletujícím odpadem apod.

Konečně také lze dát podnět k prošetření přestupku podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, který sankcionuje založení tzv. černé skládky pokutou do výše 50 tisíc Kč (§ 47 odst. 1 písm. h a odst. 2); případně podat v případě velmi rozsáhlé a nebezpečné skládky trestní oznámení podle § 293 zákona č. 40/2009 Sb.

Přehled povolení pro provoz skládky

Víte o skládce odpadů, u které máte podezření, že nemá všechna potřebná povolení? Skládka je zařízení zřízené za účelem skladování a odstraňování odpadů. Vzhledem k tomu, že skládky odpadů mohou na životní prostředí ve svém okolí mít řadu negativních vlivů (př. unikající odpadní vody nebo zápach), jejich zřízení je podmíněno několika povoleními.

1. Skládka musí být umístěna v souladu s územně plánovací dokumentací, tj. s územním plánem, případně se zásadami územního rozvoje. Každá skládka dále musí mít platné územní rozhodnutí a stavební povolení. Tato rozhodnutí jsou vydávána v územním a stavebním řízení, o nichž se více dočtete v našich manuálech Územní řízení a Stavební řízení. V případě, že skládka tato rozhodnutí nemá nebo je provozována v rozporu s podmínkami v nich stanovenými, jedná se o černou stavbu. Pokud si myslíte, že se jedná o černou stavbu, podejte podnět stavebnímu úřadu. K podání podnětu můžete využít náš vzor. O černých stavbách obecně se více dozvíte v manuálu Černé stavby.

2. Od roku 2021 je účastníkem řízení, v kterém se vydává povolení provozu skládky, obec, na jejímž území má být skládka umístěna. Pozici účastníka řízení má nově také obec, jejíž životní prostředí může umístění sládky přímo ovlivnit.[4] To znamená, že tyto obce mohou v rámci řízení uplatňovat svoje stanoviska a proti konečnému rozhodnutí se bránit odvoláním, popř. Z pozice občana obce můžete stanovisko obce ovlivnit. Více o tom, jaká máte jako občan obce práva, se dočtete v našem manuálu Práva občanů obcí a krajů. Na obec se také můžete obrátit s peticí nebo iniciovat konání místního referenda. Podmínky stanovené v souhlasu vychází z technických požadavků na skládky uvedených v prováděcí vyhlášce Ministerstva životního prostředí.[5] Tato vyhláška reguluje např. podmínky mísitelnosti různých druhů odpadů s cílem minimalizovat možnost chemických reakcí mezi nimi či druhy odpadů, které na skládky nelze ukládat (př. Každá skládka má vlastní provozní řád, který krajský úřad schvaluje při vydávání souhlasu s provozem skládky. Provozní řád musí kromě základních identifikačních údajů obsahovat například také přehled druhů odpadů, pro něž je zařízení určeno, nebo způsob monitorování provozu zařízení.

Pokud je skládka provozována bez souhlasu krajského úřadu, nebo jsou při jejím provozu porušovány podmínky provozu uvedené v provozním řádu, provozovatel skládky se dopouští přestupku.[6] Přestupku se dopouští také tehdy, když porušuje podmínky provozu skládky vyplývající přímo ze zákona o odpadech. Tyto situace nastanou, např. když na skládku ukládá odpady, které tam ukládat nesmí (nebezpečné odpady, léčiva atd.) nebo nedodržuje podmínky pro skládkování (př. Pokud se podle vašeho názoru provozovatel skládky dopouští některého z uvedených přestupků, podejte podnět k obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo ČIŽP.

3. V případě skládek nebezpečného odpadu potřebuje provozovatel získat souhlasné závazné stanovisko EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Jak posouzení vlivů záměru na životní prostředí probíhá a jak je možné se ho účastnit, naleznete v našich manuálech Co je to EIA?

4. Integrované povolení je správním rozhodnutím orgánu ochrany přírody, které komplexně řeší podmínky provozu zařízení dopadajících na životní prostředí a jejich regulaci směrem k ochraně životního prostředí a jeho jednotlivých složek. Jedno integrované povolení prakticky nahrazuje vícero jednotlivých povolení, souhlasů a stanovisek dotčených orgánů v oblasti ochrany vod, ovzduší, přírody a krajiny, které by jinak musel provozovatel zařízení získat. Integrované povolení vyžadují pouze větší skládky. Konkrétně se jedná o skládky, které přijímají více než 10 tun odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 tun.[12] Menší skládky pak pro svůj provoz potřebují jednotlivá povolení od orgánů ochrany ovzduší, orgánu ochrany vod atd.

Klíčovou části integrovaného povolení jsou závazné podmínky k provozu zařízení. Závazné podmínky regulují konkrétní aspekty provozu zařízení tak, aby se minimalizovaly negativní dopady provozu na životní prostředí a lidské zdraví. Pokud je skládka provozována bez platného integrovaného povolení anebo je provozována v rozporu se závaznými podmínkami, jedná se o přestupek,[13] za který je možno uložit pokutu do výše 10 mil. V případě porušování závazných podmínek povolení mohou úřady přezkoumat plnění těchto podmínek a následně i rozhodnout o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části.

5. Specifická řízení musí proběhnout v situaci, kdy se skládka nachází na zemědělské půdě nebo v lese. V těchto případech je ke zřízení skládky potřeba, aby došlo k odnětí pozemků, kde se má skládka nacházet. Odnětím se rozumí jejich uvolnění pro jiné využití než zemědělství, resp. plnění funkce lesa. V obou případech je odnětí pozemků zpoplatněno.

6. Pokud výjimka nebyla udělena, ten, kdo skládku provozuje, se dopouští přestupku. Příslušným úřadem k řešení přestupku je ČIŽP,[19] příslušný obecný úřad obce s rozšířenou působností, [20] krajský úřad, [21] případně Správa NP (v NP) nebo Agentura ochrany přírody a krajiny (v CHKO).[22] Příslušný úřad může kromě uložení pokut nařídit uvedení do původního stavu (tj.

7. Vzhledem k tomu, že odpady na skládce spolu navzájem reagují a rozkládají se, ze skládky mohou vytékat nebezpečné průsakové vody. Tím dochází k vypouštění odpadních vod. Pokud toto povolení provozovatel skládky nemá,[26] nebo nedodržuje jeho podmínky,[27] dopouští se přestupku.

Pokud bydlíte v blízkosti skládky, možná vás a váš pozemek provoz skládky negativně ovlivňuje. Může doházet například k obtěžování zápachem nebo poletujícím odpadem. Jedná se o tzv. O možnosti podání žaloby z důvodu imisí se více dozvíte v našem manuálu Jak se bránit obtěžování kouřem a pálením odpadu?

Co dělat, když vás skládka obtěžuje?

• Pokuste se identifikovat odpovědnou osobu - provozovatele skládky.
• Pokud se jedná o skládku povolenou, podejte žádost o informace ke krajskému úřadu, který skládku měl povolit, a zeptejte se jej, kdo je provozovatelem dané skládky.
• Zjistěte, který správní orgán je příslušný.
• Pokud byste se obrátili na nesprávný správní orgán, není to ale nijak velký problém.
• Správnímu orgánu podejte podnět (vzor zde) k provedení kontrolních pravomocí, k projednání, resp. sankcionování daného přestupku.
• Řízení se zahajuje z moci úřední, není tedy povinností správního orgánu jej v reakci na podnět vždy zahájit.

ČS představují chronický problém zejména v anonymních, odlehlých, snadno přístupných lokalitách, kde se fyzické osoby i firmy nezákonným způsobem vypořádávají s povinností nakládat s odpady dle příslušné legislativy a zejména firmy takto významně šetří své provozní náklady. Problematika černých skládek není v zákoně o odpadech (zákon č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů) upravena. To však neznamená, že tato otázka není v českém právu upravena vůbec. Černé skládky zasahují do vlastnického práva, které je možné chránit jak na základě občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., v platném znění), tak na základě trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Dále zasahují do stavebních předpisů (zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů), a také do předpisů na ochranu životního prostředí, zejména pak do zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vodního zákona, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nutno ovšem připomenout, že ne na základě všech shora uvedených zákonů je možné se domoci odstranění černé skládky z pozemku na náklady toho, kdo tuto skládku "založil".

Odstranění černé skládky na základě stavebního zákona

Odstranění černé skládky na základě stavebního zákona je možné pouze v případě, že by černá skládka byla posouzena jako provedená terénní úprava nebo stavba. Pak by se její vlastník nebo vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba nebo terénní úprava, dopouštěl přestupku nebo správního deliktu podle ustanovení § 178 - 181 stavebního zákona. Za nepovolenou terénní úpravu nebo stavbu je možné uložit pokutu dle příslušného ustanovení stavebního zákona.

Černá skládka, kterou tvoří návoz komunálního odpadu, není podle stavebního zákona ani stavbou ani terénní úpravou, a není ji proto možné řešit v režimu stavebního zákona.

Odstranění černé skládky na základě občanského zákoníku

Pokud se nalézá tato skládka na sousedním pozemku, je možné uplatnit postup dle § 12 a násl. občanského zákoníku (tzv. sousedské žaloby), kdy vlastník dotčené nemovitosti, může u soudu namítat, že je nad míru přiměřenou poměrům obtěžován nebo dokonce ohrožován ve výkonu svých práv, například zápachem ze skládky, poletujícím odpadem apod.

Pasivně legitimován, žalován, je vždy takto "obtěžující" vlastník nemovitosti, v tomto případě by touto osobou byl vlastník pozemku, na kterém se skládka nalézá. Tento postup lze uplatnit jen v případě, že se jedná sousední pozemek. Úskalím takového postupu je i to, že se jedná o soudní řízení, které může být zdlouhavé, a celá tíže řízení spočívá pouze na žalobci.

Postupuje-li se podle občanského zákoníku, nese náklady na odstranění skládky vlastník pozemku. Soused je ale žádán, aby se zdržel obtěžování nad míru přiměřenou poměrům. Je jen na jeho vůli, jaký postup zvolí, tj. nemusí se tím přímo dosáhnout odstranění skládky odpadu.

Odstranění černé skládky na základě vodního zákona

Vodní zákon vymezuje v ustanovení § 38, odst. 1 in fine odpadní vody tak, že kromě jiného je odpadní vodou průsaková voda ze skládek odpadu. Z tohoto lze dovodit, že voda vytékající z jakékoliv skládky odpadu, tj. i černé skládky, je vodou odpadní.

Za nedovolené vypouštění odpadních vod lze uložit pokutu dle § 125a odst. 3. Každopádně vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí má ze zákona povinnost uložit nápravu závadného stavu dle § 42. Povinnost k nápravě má osoba, která porušila dané předpisy, tedy ten, kdo odpad takto nedovoleně uložil (§ 42 odst. 1) nebo pozdější nabyvatel pozemku (§ 42 odst. 3), nebo vlastník majetku k němuž je závadný stav vázán (§ 42 odst. 2).

Pokud výše uvedená osoba není známa, respektive není komu uložit nápravu závadného stavu a zároveň hrozí závažné ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod, zabezpečí nezbytná opatření k nápravě příslušný vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo z podnětu České inspekce životního prostředí (§ 42 odst. 4).

Odstranění černé skládky na základě zákona o obcích

Zákon o obcích (zákon č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) nabízí možnost sankcionovat vlastníka pozemku, na kterém se černá skládka nachází (§ 58 odst. 3). Problémem toho ustanovení je, že umožňuje takto postihovat pouze právnické osoby a fyzické osoby podnikatele, a to ještě ve velice krátké lhůtě - maximálně do dvou let od okamžiku provinění.

Uplynutí této lhůty však nikterak nebrání obci v trvání na odstranění závadného stavu a ani povinnému tento závadný stav odstranit (§ 59 odst. 3).

Odstranění černé skládky na základě zákona o odpadech

Zákon o odpadech nabízí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností v situacích, kdy hrozí poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo k němu již došlo, možnost zajištění ochrany lidského zdraví a životního prostředí na náklady odpovědné osoby (§ 79 odst. 1 písm. f). Odpovědná osoba v tomto zákoně vymezená není, avšak je možné předpokládat, že se bude jednat o původce odpadu.

Odstranění černé skládky na základě zákona o ochraně přírody a krajiny

Tento zákon ve svém ustanovení § 86 ukládá povinnost navrátit situaci do původního stavu, tj. odstranit černou skládku. Jelikož se jedná o zákonnou povinnost, potom je možné se jejího vymožení domoci prostřednictvím orgánů ochrany přírody - Česká inspekce životního prostředí, obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad nebo správa národního parku či chráněné krajinné oblasti.

Na černou skládku lze nazírat i pohledem dalších právních předpisů, které již přímo neukládají povinnost odklizení skládky odpadu, ale sledují potrestání viníka. Jedná se o:

• Zákon o přestupcích (zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů), který sankcionuje založení tzv. černé skládky pokutou do výše padesáti tisíc korun (§ 47 odst. 1 písm. h a odst. 2).
• Trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.), podle něhož je možno založení černé skládky také postihovat. Na toto jednání je možné nazírat pohledem ustanovení § 293, resp. 294 tohoto zákona.

Shrnutí za OŽP a OV

Dle aktuálních právních analýz současného právního rámce lze uložit povinnost odstranit odpad jen prostřednictvím tzv. ,,oprávněné osoby", tedy odborně způsobilou firmou a to v případě nezjištění původce ČS vlastníkovi dotčeného pozemku na jeho náklady dle Zákona 5 o obcích dle §58, odst. 2 resp. 3, tedy v případě že je vlastník pozemku právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající.

Správní delikt spočívá v prokázané skutečnosti, že vlastník ,,neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní tak, že naruší vzhled obce". Případná sankce, kterou je možno uložit činí až 100 000,- Kč a přihlíží se k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání.

Pro fyzickou osobu platí obdobně §47b odst. (1) "přestupkového" zákona, který za neudržování čistoty a pořádku na svém pozemku tak, že naruší vzhled obce umožňuje uložit pokutu až 10 000,- Kč.

V případech, kdy je prokazatelně vážně ohrožena některá složka životního prostředí, je možno takovou ČS řešit příslušnými ustanoveními Zákona k ochraně přírody a krajiny (VKP a chráněná území), Vodního zákona(možné ohrožení povrchových či podzemních vod), Zákona o lesích(na lesních pozemcích), Zákona na ochranu ZPF(na zemědělské půdě).

tags: #skladka #pokuta #zákoník #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Městský úřad Liberec a odpady
• Oybin: Historie a současnost
• Stylové kyblíky na kávový odpad
• Seznam věcí na školu v přírodě
• Spodní odpad toalety