Uhelná elektrárna Tušimice II, vybavená čtyřmi 200MW bloky, zahájila svůj provoz v letech 1974-1975. Stejně jako její předchůdkyně, dnes již zlikvidovaná elektrárna Tušimice I, byla postavena přímo u zdroje paliva, Dolů Nástup Tušimice. Palivo je do kotelny dopravováno pomocí pásové dopravy.
Elektrárna také zajišťuje dodávky tepla pro odběratele v okolí a zásobuje teplem město Kadaň. Celková roční dodávka tepla odběratelům je přibližně 750 TJ při maximálním tepelném výkonu 85 MWt.
Mezi roky 2007 a 2012 prošla elektrárna Tušimice II rozsáhlou komplexní obnovou, která má zajistit její provoz v souladu se současnými evropskými standardy přibližně do roku 2035, kdy se předpokládá vytěžení sousedního dolu Libouš. Díky modernizaci se zvýšila účinnost elektrárny o 6 %, což vede k 14% úspoře paliva na vyrobenou MWh. Modernizovaná technologie také umožní spalovat méně kvalitní palivo z dolu Libouš.
Modernizováno bylo také odsiřovací zařízení, postavené v letech 1994-1997. Nyní je připraveno plnit nejpřísnější limity v oblasti vypouštění emisí po roce 2016.
Díky modernizaci se podařilo snížit emise oxidů dusíku o 70 %, emise oxidu siřičitého o 79 % a emise tuhých znečišťujících látek o 87 %. První ekologizací však elektrárna prošla už v devadesátých letech, kdy se v první vlně snížily její emise o více než 90 procent!
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
Kondenzační parní turbíny Škoda umístěné ve strojovně jsou třítělesové, mají vysokotlakou, středotlakou a nízkotlakou část. Na společné hřídeli je umístěn generátor Siemens. Turbínu pohání pára o teplotě 575 °C při tlaku 18,1 MPa. Pára nejprve vstupuje do vysokotlakého dílu, pak se vrací zpět do kotle, kde je přihřáta na teplotu 580 °C, ale pod nižším tlakem 3,9 MPa, znovu roztočí lopatky turbíny a prochází dál rovnou do nízkotlakého dílu a odtud do kondenzátoru. Turbína se otáčí rychlostí 3 000 otáček za minutu.
Kondenzátor tvoří 17096 slabých trubek, kterými protéká chladicí voda z chladicích věží, která ochlazuje přivedenou páru tak, aby zkondenzovala zpět do kapalného skupenství. Kondenzátní čerpadla prvního a druhého stupně tlačí vodu přes pět nízkotlakých ohříváků do napájecí nádrže a pomocí napájecích čerpadel zpět do kotle.
Po odstávce, kdy se kotle znovu zapalují, se napájecí voda do kotle dopravuje pomocí dvou napájecích čerpadel poháněných elektromotory (elektronapáječek). Za provozu je napájecí voda dopravována do kotle jedním napájecím čerpadlem, které je poháněno parní turbínou (turbonapáječka). Toto uspořádání zlepšuje ekonomii provozu, protože sníží vlastní spotřebu el.
Kotel při plném výkonu spálí až 200 t uhlí za hodinu. Modře oplechovaná část je výsypka kotle, kam spadá do vodního uzávěru struska. Ta je pak odváděna řetězovými vynašeči do drtičů strusky. Dále pak přes šnekové a vlnovcové vynašeče na žlabový šnekový dopravník. Pak již struska padá na pásový dopravník a je odváděna do sil na strusku.
V nejvyšším podlaží kotelny, v 52 metrech, najdeme strop kotle, sání vzduchových ventilátorů a vývodové parovody. V kotli, ve spalovací komoře, je teplota přibližně 1100 °C. Stěny kotle jsou tvořeny trubkovými membránovými stěnami, kterými proudí voda a následně pára. Nejprve se voda pomocí tepla generovaného ve spalovací komoře mění v páru, pára se dále ohřívá a nakonec je vyvedena parovody z kotle do turbíny. Teplota páry je 575 / 580 °C.
Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování
Tmavomodrá oplechovaná část je stěna kotle. Před stěnou je umístěna vysokotlaká přepouštěcí stanice, která zároveň slouží jako pojistný ventil přehřívákové části kotle. Kotel včetně parovodů je zavěšen na konstrukci kotelny pomocí nastavitelných táhel a závěsů.
Střecha kotelny je ve výšce 60 m nad terénem. Jsou na ní umístěny výstupy pojišťovacích ventilů tlakového traktu kotlů a zařízení pro temperování vzduchu v prostoru kotelny.
Vedlejší energetické produkty (popílek, struska a energosádrovec) vznikající v Elektrárně Tušimice II jsou jako deponát certifikovanými výrobky. Deponát slouží k revitalizaci krajiny po důlní činnosti.
Pásový dopravník na odvod deponátu začíná před sily popílku, kde je na něj sypán energosádrovec. Mezi sily popílku se přidává zvlhčený popílek a nakonec za sily strusky se přidává struska.
Uvnitř elektroodlučovačů jsou sršicí a usazovací elektrody připojené na velmi vysoké napětí. Komory elektroodlučovačů jsou třísekcové. V první sekci se zachytí největší částice popílku, v poslední sekci jsou zachyceny nejjemnější prachové částice. Prolétající popílek se na sršicích elektrodách elektricky nabije a pak se elektrostatickou silou přitáhne na zavěšené deskové elektrody nabité na opačný náboj.
Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?
Otáčivá kladiva oklepávačů periodicky oklepávají usazovací deskové elektrody, popílek padá do tlakových nádob a pneumatickou dopravou se odvádí do sil popílku. Spaliny odcházejí z elektroodlučovačů do odsiřovací jednotky, kde se dále čistí. Obsah spalin se neustále monitoruje, sledován je obsah oxidů síry, prachu, oxidů uhlíku a oxidů dusíku.
Odsiřovací zařízení pracuje na principu mokré vápencové vypírky. Vápenec rozemletý na prášek se smísí s vodou a vytvoří se vápencová suspenze. Pět oběhových čerpadel saje suspenzi a rozstřikuje ji do pěti ostřikových rovin do absorbéru. Zespodu proudí spaliny, v nichž obsažený oxid siřičitý reaguje s vápencem a vzniká sádrovcová suspenze.
Kouřovody čistých a odsířených spalin jsou vyrobeny ze sklolaminátu. Kouřovody byly vyrobeny přímo na místě u chladicích věží. V průměru mají přibližně 6 metrů, samotná stěna má v některých místech tloušťku i 20 cm.
Oteplená chladicí voda z kondenzátorů se přivádí do chladicí věže, kde se ve výšce cca 30 m rozstřikuje a chladí v proudu spodem nasávaného venkovního vzduchu. Kapičky vody padají do jímky a ochlazená voda se vrací do kondenzátorů. Část vody se při tomto procesu odpaří a stoupá nad chladicími věžemi jako oblaka páry. Vyčištěné spaliny jsou kouřovody vyvedené do chladicích věží č.
Vnitřek chladicí věže tvoří ve výšce 30 m eliminátory-odlučovače kapek, které zabraňují zvyšování odparu vody. V čerpací stanici chladicí vody jsou umístěna 4 chladicí čerpadla, která udržují koloběh chladicí vody mezi kondenzátory turbín a chladicími věžemi.
Záložní skládka má kapacitu 120 000 tun uhlí a je určena pro případ přerušení přímé dodávky paliva ze Severočeských dolů. Toto množství vystačí přibližně na týden provozu elektrárny.
ČEZ nyní připravuje rozvoj v oblasti Tušimic a Prunéřova. "Na místě bývalé elektrárny Tušimice I, z níž zbyla po její likvidaci pouze administrativní budova, vyroste nové datové centrum pro celou Skupinu ČEZ," uvedl Tuček. V areálu tušimické elektrárny vzniká také terminál popílku, kde začaly zemní práce. Nakládací středisko bude podle ředitele zajišťovat export popílku, který je využíván ve stavebnictví, do Německa.
"V tomto směru máme i plány s prostorem za chladicími věžemi v Elektrárně Prunéřov 2. Tam by měl vyrůst nový závod na výrobu sádrokartonového materiálu. V plánech je také výstavba velkokapacitních skleníků.
tags: #skladka #popilku #elektrárna #tušimice #u #kadaně