Jak Adresovat Stížnost v Oblasti Ochrany Přírody v České Republice

Příroda a její složky jsou chráněny právními předpisy proti poškozování. V případě potřeby podání stížnosti nebo podnětu je důležité vědět, jak správně postupovat.

Základní informace o podávání podnětů

Dle § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, jsou správní orgány povinny přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Dle § 78 odst. 1 zákona č. Správní orgán je povinen se podanými podněty zabývat (autorovi podnětu však nevzniká subjektivní právo na to, aby správní orgán řízení o přestupku zahájil).

Při podání podnětu lze zároveň požádat o informaci, jak s ním bylo naloženo. Správní orgán bude tak povinen sdělit ve lhůtě 30 dnů od obdržení podnětu, zda řízení zahájil, či případně zda podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu.

Níže jsou uvedeny správní orgány, které jsou příslušné projednat přestupky na úseku ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. V případě, že je podán podnět orgánu, který k projednání věci není příslušný, ten podnět postupuje příslušnému správnímu orgánu.

Petice jako nástroj ochrany přírody

Petice je jakákoliv žádost, návrh nebo stížnost, se kterou se ve věci veřejného nebo společenského zájmu obracíte na orgány veřejné moci. Petice se musí týkat veřejného nebo společenského zájmu. To znamená, že cíl petice je obecně prospěšný pro větší množství osob, kterých se týká. Opakem veřejného zájmu je soukromý zájem, tedy zájem jedné osoby nebo úzké skupiny osob.

Čtěte také: Stížnost proti přírodě: Definice a význam

Peticí proto například nemůžete žádat, aby váš soused nepouštěl na svém pozemku hlasitou hudbu, která vás během dne ruší. Jde totiž pouze o váš soukromý zájem. Můžete ale například požadovat, aby vaše obec zřídila obecní policii. Petici můžete sepsat buď sami, nebo jako skupina osob.

Petici může sepsat každý, tedy občan České republiky, cizinec nebo dokonce právnická osoba (př. spolek nebo obchodní společnost), pokud je tato petice v souladu s účelem této právnické osoby. Pokud jste petici sepsali jako jednotlivec, neváže vás žádná věková hranice. Pokud jste ale petici sepsali v petičním výboru, musíte vybrat osobu, která je starší 18 let.

Co musí petice obsahovat?

Každá petice musí splnit několik podmínek, které stanoví zákon o právu petičním. Pokud vaše petice tyto podmínky nesplní, nebude se jí úřad zabývat:

• Označení a popis petice. Celý text petice nemusíte uvádět na každém podpisovém archu. Z popisu petice ale musí být občanům zřejmé, jakou petici podepisují.
• Jméno, příjmení a bydliště osoby, která petici sestavila, nebo osoby, která zastupuje petiční výbor v komunikaci s úřady.
• kdo je oprávněn s úřady ve věci petice jednat. Právnická osoba (př.

Petice nesmí vyzývat k:

• Zasahovat do nezávislosti soudů.

Pokud petice takovou výzvu obsahuje, úřad k ní nebude přihlížet. To znamená, že úřad na petici nemusí nijak reagovat.

Čtěte také: Práva občanů v oblasti topení

Sběr podpisů a doručení petice

Jakmile petici sepíšete, můžete pod ní začít sbírat podpisy. Petici může podepsat každý bez ohledu na věk. Petici tedy může podepsat i osoba mladší 18 let. Abyste mohli podpisy pod petici sbírat, nemusíte být jejím signatářem ani členem petičního výboru. Pro sběr podpisů nepotřebujete žádné povolení a k podpisům můžete ostatní vyzývat jakýmkoli zákonným způsobem.

Zákon neurčuje minimální počet podpisů, který musíte pod petici nasbírat. Stačí proto, aby petici podepsal jediný člověk, a to včetně vás. Petice s větším počtem podpisů však mají obvykle větší politickou váhu. Petice navíc nejsou pro úřady závazné. Úřad, kterému petici doručíte, na petici sice musí odpovědět. Sám se ale rozhodne, zda požadavky petice splní.

Text petice a petiční archy s podpisy zašlete úřadu, kterému je petice adresována. Pokud posíláte petici více úřadům, stačí, když jim pošlete kopie petice a podpisových archů. Nemusíte se bát, že petici pošlete špatnému úřadu. Pokud totiž petici doručíte na úřad, který se agendou petice nezabývá, musí ji tento úřad do pěti dnů předat správnému úřadu.

Úřad musí petici přijmout a do 30 dnů od doručení vám na ni musí také písemně odpovědět. V odpovědi musí úřad uvést svůj postoj k věci, které se petice týkala, a jakým způsobem petici vyřídil. Uvede tedy, zda požadavkům petice vyhověl nebo nevyhověl. Požadavkům vyhovět nemusí, jelikož petice pro něj není závazná.

Aby byla petice peticí ve smyslu petičního zákona, musí jí podporující osoby podepsat. Klasická elektronická (online) petice, kterou osoby „podepisují“ pouze elektronickým zadáním svého jména, popř. kontaktních údajů (př. Úřad na klasickou elektronickou petici nemusí odpovědět. To ale neznamená, že nemá smysl takovou petici „podepsat“.

Čtěte také: Postup pro podání stížnosti na emise

Hlavním cílem petice je totiž upozornit na problém, který mají státní orgány řešit. Petici je také od 1. února 2022 možné podat elektronicky pomocí nástroje ePetice v Portálu občana. Takto sepsaná ePetice má stejnou váhu, jako klasická petice podle petičního zákona. Takzvanou ePetici může podepsat každá osoba prostřednictvím Portálu občana.

Úřad, kterému petici pošlete, nesmí údaje z petičních archů poskytnout třetím osobám. Třetí osobou je každá osoba kromě autora petice a úřadů, kterým petici adresujete. Jedná se totiž o chráněné osobní údaje osob, které petici podepsaly.

EIA (Environmental Impact Assessment)

EIA (Environmental Impact Assesment) je proces, v rámci kterého se posuzuje vliv záměru (stavby, technologie či činnosti) na zdraví a životní prostředí. EIA je předstupeň pro udělení stavebního povolení u projektů, které by mohly mít negativní dopad na životní prostředí. Proces EIA vede Krajský úřad nebo Ministerstvo životního prostředí. Proces EIA je v ČR upraven zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon 100/2001 Sb.). Tento zákon prochází úpravami a aktualizacemi, kdy se mění například lhůty pro podání připomínek k jednotlivým fázím procesu. Doporučujeme se proto vždy seznámit s aktuální verzí zákona.

V zákonem daných lhůtách může každý zasílat svá vyjádření v jednotlivých fázích procesu EIA. Tato vyjádření mohou ovlivnit závazné stanovisko. Své vyjádření k oznámení, dokumentaci či posudku může podat jednotlivec nebo spolek v zákonem stanovených lhůtách (do 20ti dnů od vydání oznámení, do 30 ti dnů od zveřejnění dokumentace či posudku). Tyto lhůty vycházejí ze zákona 100/2001 Sb.

Vyjádření je potřeba podat písemně či elektronicky na odbor životního prostředí příslušného krajského úřadu. Stanovisko EIA lze napadnout v tzv. navazujících řízeních.

Kategorie záměrů podléhajících EIA

Proces EIA je v ČR upraven zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí (100/2001 Sb.). V příloze tohoto zákona (Kategorie I) jsou definovány záměry, které vždy musí projít tímto procesem. Patří sem např. stavba přehrad, letišť, dálnic, dolů a dalších. V Kategorii II téhož zákona jsou pak vyjmenovány záměry, které musí absolvovat tzv. zjišťovací řízení, v rámci kterého se rozhoduje, zda následně bude záměr posuzován v rámci procesu EIA či nikoliv. Najdeme zde například trvalé nebo dočasné odlesnění nebo zalesnění nelesního pozemku na ploše od 5 do 25 ha, různé průmyslové provozy, golfová hřiště nad 1 ha a další.

Integrované Povolení (IPPC)

Integrované povolení (IPPC z anglického Integrated Pollution Prevention and Control) je dokument, který stanovuje podmínky provozu a kontroly velkých průmyslových podniků, nebo těch které mohou mít významný vliv na životní prostředí (hutě, chemičky, spalovny odpadů aj.). V rámci integrovaného povolení se také zkoumá, zda navrhovaný proces plánuje používat tzv. nejlepší dostupné technologie v dané oblasti (Best Available Techniques, zkráceně BAT). To je aspekt, který zaručuje pouze integrované povolení.

Proces IPPC je upraven zákonem 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Přílohou zákona o integrované prevenci je i seznam zařízení, které do režimu IPPC spadají a která nemohou bez platného IPPC fungovat. Podobně jako je to v případě EIA existuje i pro IPPC veřejný online registr, kde naleznete vybrané části dokumentace.

S připomínkami do řízení o IPPC se může podobně jako v případě EIA přihlásit kdokoli, tedy jak jednotlivec, tak spolek, jehož hlavním posláním je ochrana přírody a krajiny. Spolky mají v řízení oproti jednotlivci silnější postavení, protože se stávají plnohodnotnými účastníky řízení. Připomínkování IPPC je již „vyšší aktivistická“, jedná se o velmi odborné dokumenty, jejichž připomínkování vyžaduje znalost referenčních dokumentů a prostudování relevantní literatury.

S řízením o změně integrovaného povolení se asi setkáte častěji než s vydáváním IPPC nového. Dalším informačním zdrojem pro vás může být část webu Frank Bold věnovaná IPPC. Proces IPPC probíhá podle správního řádu.

Podle zákona mají podniky neustále přizpůsobovat provoz nejnovějším poznatkům. Máte-li pocit, že podmínky integrovaného povolení jsou zastaralé, vyvolejte jejich revizi.

Principy integrovaného povolování

• Principem integrovaného povolování je posoudit provoz jako celek a zabránit přenosu znečištění mezi složkami životního prostředí.
• Uplatnění „nejlepších dostupných technik“ (BAT) je klíčovou součástí integrované prevence.
• BAT má odpovídat nejúčinnější existující technologii v nejpokročilejším stadiu jejího vývoje při způsobu provozování, který minimalizuje negativní vlivy na životní prostředí.
• Integrovaný přístup neumožňuje stanovení mírnějších emisních limitů, ať už jde o znečištění ovzduší, vody, škodliviny v odpadech a dalších oblastech.
• Krajský úřad může naopak pro konkrétní provoz stanovit přísnější limity, než jaké požadují složkové zákony.

Právo na informace o životním prostředí

Problematiku práva na informace upravuje zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Máme také samostatný zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí.

Povinnost se vztahuje na samosprávu (obec, kraj, starosta, hejtman, primátor, rada, zastupitelstvo) i státní orgány (obecní a krajský úřad, ministerstva, báňský úřad, ale i prezident, parlament, vláda, soudy, policie). Máme právo se ptát i organizací, které jsou přímo zřízené nějakým úřadem (např. organizace spravující obecní majetek).

Různé zákony v oblasti životního prostředí ukládají povinnost úřadům vést souhrnné informace a vydávat zprávy o životním prostředí. Ty musí být následně zveřejněny (zejména zpráva o stavu životního prostředí ČR za každý rok), stejně jako mnoho dalších koncepčních dokumentů (např. havarijní plány) nebo jednotlivá rozhodnutí mající vliv na prostředí.

Úřad, který od vás dostane žádost o informace, které vůbec nemá, by ji měl sám předat správnému úřadu a dát vám o tom zprávu. Způsobuje to ale zdržení. Úředníci navíc někdy sami zákony neznají a nevědí, co s nesprávnými žádostmi o informace dělat. Je důležité žádat informace po správném subjektu - tedy takovém, který je opravdu má.

Můžeme požadovat jakoukoliv informaci, kterou úřady mají nebo mají mít. Zákon říká, že veřejné musí být všechny informace, s výjimkou obchodních tajemství a citlivých informací ohrožujících například bezpečnost státu. Nezveřejňují se ani osobní údaje. Za státní či obchodní tajemství přitom není možné označit jakýkoliv dokument - utajení podléhá jen malé procento dokumentů, které se pohybují po úřadech.

Postup při odmítnutí poskytnutí informací

Pokud úřad odmítne informace poskytnout, musí takové rozhodnutí vydat písemně a uvést v něm, z jakého zákonného (tedy někde v zákonech napsaného) důvodu to udělal. I o sebemenším nevyhovění žádosti musí úřad vydat rozhodnutí. Proti němu se můžete odvolat.

Neodpoví-li úřad ani na dopis, stěžujte si u nadřízeného úřadu (do 30 dnů od uplynutí třicetidenní lhůty k poskytnutí informací; u informací o životním prostředí do 15 dnů). Pokud se požadované informace týkaly životního prostředí, nazvěte dopis odvoláním. Nepomůže-li ani to, můžeme zvážit možnost žalovat postup úřadů u správního soudu.

Stížnost jako prostředek ochrany

Stížnost představuje podpůrný prostředek ochrany dotčených osob. Dotčenou osobou je každá osoba, které se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká.

Ve stížnosti uveďte, které věci se týká a proti čemu směřuje (např. Ve stížnosti uveďte označení správního orgánu, kterému je adresována (např. Můžete též požádat o vyrozumění o výsledku šetření stížnosti a o opatřeních přijatých k nápravě. Stížnost můžete podat rovněž prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo osobně na podatelně příslušného správního orgánu.

Stížnost podejte správnímu orgánu, proti jehož postupu směřuje. Tento správní orgán je povinen prošetřit skutečnosti uvedené ve stížnosti. Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musíte být v této lhůtě vyrozuměn.

Pokud se však domníváte, že stížnost, kterou jste podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, můžete požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. Žádost o přešetření způsobu vyřízení stížnosti se činí volnou formou.

tags: #jak #adresovat #stížnost #ochrana #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Přehled Služeb Svozu Odpadu
• Digitální průvodce přírodou
• Stopování v přírodě: Průvodce
• Suchomilné živé ploty
• Společnost a příroda: Krize