Historie Ratají nad Sázavou

Rataje nad Sázavou, malebný městys ležící na řece Sázavě, se pyšní bohatou historií. Obec se pyšní bohatou historií, kterou nám připomíná množství památek, jež zde můžeme nalézt.

První zmínky a středověk

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1289, ale v té době již Rataje byly městem, které mělo vlastní hradby a právo trhu. Odhady kdy toto městečko bylo založeno se datují někdy kolem roku 946. Městys Rataje nad Sázavou (dříve Rataje Hrazené, německy Ratais an der Sasau) se nachází asi 27 km jihozápadně od Kutné Hory, 6 km jihovýchodně od města Sázava a 9 km jihozápadně od Uhlířských Janovic.

Původní hrad měl čtvercový půdorys a dvoudílné uspořádání. Směrem k současnému náměstí leželo hospodářské předhradí. Na východní a západní straně hrad chránily hluboké příkopy, přístup umožňovala brána z předhradí. V roce 1312 získal Rataje od Jana Lucemburského Jindřich z Lipé, kterému je připisována proměna vsi v opevněné městečko a stavba obou hradů. V roce 1346 se již Rataje uvádějí jako městečko se dvěma hrady.

Hrad Pirkštejn

Nejvíce jistě zaujme místní hrad zvaný Pirkštejn. Na jihozápadním konci obce na ostrohu vznikl rovněž ve 14. století hrad Pirkštejn, zčásti přestavěný roku 1724 na faru. Spodní hrad na ostrohu obtékaném Živým potokem. Má typickou bergfritové uspořádání. Čelo hradu za šíjovým příkopem tvoří rovná hradba s branou, hradba dále volně obtáčí okrouhlou volně stojící mohutnou útočištnou věž neboli bergfrit. Palác hradu se zaoblenými nárožími v zadní části si zachoval původní členění. Při bočních stranách nádvoří stávala provozní zástavba, jejíž zbytky včetně sklepů jsou zachovány na západní straně. V šedesátých letech 14. století se majiteli Ratají stali páni z Pirkštejna. Prvním z nich Jan z Pirkštejna pojmenoval spodní ratajský hrad Pirkštejn po starém rodovém sídle Sloupu (německy Bürgstein).

Významným příslušníkem rodu byl Hynek Ptáček z Lipé a Pirkštejna, nejvyšší hofmistr a mincmistr Království českého, správce měst královských. Byl to významný politik doby husitské a poručník mladého Jiřího z Kunštátu, budoucího krále Jiřího z Poděbrad. Zemřel v roce 1444 a je pochován v rodinné hrobce v ratajském kostele. V roce 1447 městečko a oba hrady vyhořely. Pirkštejn byl až do 16. století hlavním residenčním sídlem panstva. Držitelé se střídali.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Ratajský zámek

Pozornosti neunikne ani ratajský zámek z roku 1675, jenž byl vybudován na místě původního gotického hradu ze 14. století. Původně na místě zámku stával severní horní hrad, který byl později přestavěn na zámek. V místech současného zámku byl později vystaven hrad, podhradí se rozrůstala zemědělská vesnice. V roce 1528 koupil Rataje Ladislav Malešický z Černožic. Příslušníci rodu zavedli právo a zřízení městské, právo trhové a hrdelní, udělili městečku znak. Sídlem se stal horní hrad, který nechali na konci 16. století přestavět na renesanční zámek. Z této doby se dochovalo celé jižní křídlo s přízemní arkádou a pavlačí, jehož stěny zdobí psaníčková i ornamentální sgrafita. V předhradí byl zřízen pivovar.

V roce 1627 vyplenili městečko, zámek i Pirkštejn vzbouření sedláci. V roce 1636 ho i s vydrancovaným městem získal nejvyšší zemský komorník a později nejvyšší zemský hofmistr Bedřich z Talmberka. Vilém František z Talmberka zahájil v roce 1656 podle italského architekta Andrea de Quarda obnovu města a přestavbu sídla na raně barokní zámek se zahradou. Stavba byla dokončena až v roce 1675, což dokládá nápis na desce nad mohutným vstupním portálem, ozdobený erbem Františka Maxmiliána z Talmberka a jeho ženy Evy Kustošové ze Zubří. Byla také postavena ohradní zeď a založena dlouhá alej mířící přímo ze zámku původně přes kamenný most směrem na východ do nové zámecké zahrady k letohrádku Sommerhof.

Zámek tvoří tři křídla, v jižním renesančním křídle se nachází hlavní sál. Zachovány jsou zbytky sgrafit a okenních ostění. Křídlo se v přízemí otevírá směrem do dvora oblouky pilířových arkád, které nesou otevřenou chodbu v prvním patře. Zbývající dvě křídla jsou barokní s arkádami v přízemí a částečně v prvním patře. V severním křídle je zachováno gotické zdivo hradu. Zachovaly se části ohradní zdi kolem parku a panské zahrady a její zadní brána u budovy sokolovny. Velké náklady přinutily Jana Františka z Talmberka v roce 1712 panství prodat Kinškým z Vchynic. Ti založili z renesančních budov v bývalém předhradí pivovar a nechali upravit interiér zdejšího kostela. V letech 1713-1724 upravit opuštěný a chátrající Pirkštejn. Hradní palác na faru, bergfrit na zvonici, západní budovu hospodářské zázemí fary. Takto se cenná stavba zachovala dodnes.

Novodobá historie

V roce 1933 prodává Jan II. z Lichtenštejna zámek ratajské obci, která zde zřídila obecní úřad, poštu, četnickou stanici, školu, muzeum a knihovnu. S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse. Rataje se především v období první republiky staly známým letoviskem, byly nazývány „Perla Posázaví“. Městečko se zachovalo jako mimořádně cenný památkový celek. Od roku 2003 je historické jádro vyhlášeno městskou památkovou zónou. V roce 2006 byl obci vrácen status městyse.

Železnice v Ratajích

Rozruch do poklidné obce přinesl koncem 19. století plán na stavbu železnice. V okolí Ratají se měla budovat železniční trať z Kolína do Čerčan s odbočkou do Kácova. Plánů kudy trať trasovat bylo několik. Trasování tratě směrem na Kácov bylo celkem jednoznačné, tedy z Čerčan do Ratají po levém břehu řeky Sázavy. Od Ratají dále na Kácov, pak po břehu pravém. Rozdílné názory však panovaly v tom, kde bude odbočka směrem na Kolín. Některé plány počítaly s tím, že bude umístěna například už v samotné Sázavě. Nakonec však bylo rozhodnuto vybudovat odbočku právě v Ratajích. Hlavním rozhodnutím zřejmě byla nižší finanční náročnost takového řešení.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Přesto nebylo budování tratě v Ratajích právě jednoduché. Mezi nejnáročnější stavby patří jistě ocelový most přes řeku Sázavu a dva tunely. První z nich (Ratajský II) leží na dnešní trati 212, druhý (Ratajský I) na kolínské trati 014. Další překážkou byl výškový rozdíl, který bylo nutné překonat od kácovské tratě směrem na Kolín. Stavba tratě začala 30. srpna 1899, kdy byla zadána k realizaci firmě Osvalda Životského. Firma měla tehdy mnohaleté zkušenosti s obdobnými projekty, takže již po necelých 16 měsících mohl být zahájen pravidelný provoz z Kolína až do dnešní zastávky Rataje nad Sázavou předměstí. K tomu došlo 15. prosince 1900. K dokončení celé tratě došlo v červenci roku 1901, přičemž veřejný provoz byl zahájen 6. srpna 1901, tady 24 měsíců od zahájení stavby.

Na kolínské i kácovské trati bylo vybudováno několik nádraží a zastávek, která se v průběhu let honosila názvem Rataje. Jelikož v ratajských nádražích je mírně řečeno zmatek, pojďme si je rozdělit podle dnešního dělení tratí. Částečně mimo dění necháme budovu stavědla ratajské odbočky, jenž leží v klínu mezi kolínskou a kácovskou tratí. Staré dřevěné záchody a bývalá nádražní budova na malém nádraží Rataje nad Sázavou předměstí, které leží na trati 014 z Ledečka do Kolína.

Rataje nad Sázavou a Kingdom Come: Deliverance

Místo je zobrazeno v úspěšné herní sérii Kingdom Come: Deliverance. Na prohlídkové trase zámku můžete shlédnout několik reprezentačních i soukromých interiérů vybavených mobiliářem z 19. a 1. třetiny 20. Navštíveno: 12. 8. Do okolí Ratají a jeho hradu je zasazena česká počítačová hra Kingdom Come: Deliverance. Děj se odehrává v českých zemích na začátku 15. století, v oblasti s městy Sázava, Rataje nad Sázavou a Stříbrná Skalice.

V kouzelném Posázaví si nepřijdou na svoje pouze vodáci a turisté, ale všichni, které ohromila hra Kingdom Come Deliverance (KCD)… A mezi ně patřím i já… V dnešním výletovém díle mi dovolte, abych Vás provedl krajem, který obhospodařoval hejtman Hanuš z Lipé. Ve hře Kingdom Come Deliverance, jejíž děj se odehrává v létě roku 1403, byl zámek původně hradem, zvaným „Horní“.

Po pěti letech od vydání hry Kingdom Come: Deliverance, přichází jedinečná příležitost nejen pro fanoušky i milovníky středověkých dobrodružství. Městys Rataje nad Sázavou v zastoupení starosty p. Kubáta za podpory samotného autora hry Warhorse Studio a podpory fanoušků v zastoupení streamera SirDoenny připravili ojedinělou výstavu s názvem Kingdom Come: Deliverance. Rataje od středověku po současnost. Výstava je k vidění v rámci prohlídkového okruhu na zámku v Ratajích. Výstava má za cíl seznámit návštěvníky s historií městysu Rataje na přelomu 14. a 15.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Současnost

Dnes v zámku v Ratajích sídlí místní pošta, obecní úřad, informační turistické centrum a museum. Rataje nad Sázavou na mě jako turistu působily spíše ospalým dojmem, o čemž svědčí to, že jsou tu tři nefunkční ubytovací zařízení. Ve městě kdysi fungovalo kino, byl tu i dětský domov, jehož budova léta chátrá. Kulturní vyžití místní mají v klubu Pivovárek, který je umístěný do bývalého pivovaru z šestnáctého století, jehož budovu dodnes zdobí sgrafita.

Městys má i s okolními obcemi Malovidy a Mirošovice jen přes 500 obyvatel, spíše starších ročníků. Pokud se vrátíme k místnímu zámku, tak v něm funguje turistické infocentrum a je přístupný veřejnosti. Lidé do Ratají začali jezdit i kvůli celosvětovému úspěchu hry Kindgdom come: Deliverance. V interiérech však nečekejte klasický dobový nábytek. Je tu Muzeum Středního Posázaví, obecní úřad a také pošta. V blízkosti se nachází hrad Český Šternberk, klášter Sázava nebo zřícenina hradu Talmberk.

tags: #Sázava #Rataje #nad #Sázavou #historie

Oblíbené příspěvky:

• Odložení Odpadu Mimo Místa
• Koš na prádlo vs. odpadkový koš: Jaký je rozdíl?
• Připojení flexi hadice
• Informace o skládce Železný Brod
• Šlechtění a populace samců