Skládka odpadů v katastrálním území Chrást u Tochovic slouží k ukládání odpadů kategorie „O“, zejména směsného komunálního odpadu, a současně umožňuje i uložení jiných odpadů kategorie ostatní. Dochází tam k odstraňování, využívání, sběru, výkupu a skladování odpadů převzatých od jiných původců - a dále ke shromažďování, skladování a odstraňování odpadů původce. Současně slouží i ke shromažďování nebezpečných odpadů pro jejich další využití nebo odstranění.
V říjnu roku 1994 firma Rumpold zahájila provoz první etapy skládky, do níž uložila zhruba 180 tisíc tun. O čtyři roky později byl spuštěn provoz druhé etapy a tam přišlo 200 tisíc tun.
Třetí etapa skládkování firma Rumpold rozdělila na dvě části. V první části je v současnosti uloženo asi 140 tisíc tun z celkové kapacity 650 tisíc tun. Poté firmě stačí zažádat o stavební povolení, protože vše ostatní ohledně druhé části ve třetí etapě už má ošetřené a může začít plnit další obrovský prostor. Vyskytly se ale okolnosti, kvůli kterým by se doba ukládání mohla dost protáhnout.
Každá skládka znamená velké zatížení životního prostředí a vystavuje nebezpečí okolní obyvatele, faunu, flóru a podzemní vody. Obyvatelé bydlící v blízkosti skládek si často stěžují na zápach. Při ukládání odpadu se časem začne vytvářet takzvaný skládkový plyn, který se dá ale jímat a dále využívat až od určitého množství.
Skládka u Chrástu splňuje normy na takovou stavbu. Na zeminu se položí bentonitové těsnění, což je rohož, která slouží k tomu, aby průsaky ze skládky nešly do podzemních vod. Následuje ochranná fólie, ta funguje jako vana, ve které skládka je. Na této fólii je třicet centimetrů oblého kameniva, které slouží k tomu, aby odpad neprotrhl nepropustné fólie. V kamenivu jsou pak drenážní roury a když zaprší, svádějí vylouženou vodu do akumulační jímky pod skládkou. Odtud se čerpadly žene zpět na povrch skládky, kde je rozlévána a vlhčí skládku.
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
Skládka je největším zatížením pro obce, na jejichž katastru leží a ze zákona vyplývá, že mají nárok na poplatky. Naše firma platí obcím poplatky za každou uloženou tunu, ale podle mě je to v pořádku. Území je zatížené skládkou a s tím spojenými potížemi, dopravou a dalšími, takže poplatky pro obce mají svůj význam.
Skládka leží z poloviny na katastru Březnice a z druhé poloviny Chrástu, takže se poplatky dělí. Platí se 500 korun za uloženou tunu. Připravuje se ovšem nový zákon, který by systém poplatků změnil. Peníze by měly jít kraji, odkud mají být přerozdělovány. Znevýhodněné budou obce, na jejichž katastru k nějakému zatížení skládkou dochází. Navíc je v oblasti větší dopravní zatíženost a obce se musí vypořádat i s případným úletem odpadu. Tudíž poplatky přímo obcím mají svůj význam.
Plány na vybudování dálniční křižovatky u Zdib na Praze-východ, zamýšlená modernizace železnice na Nymbursku, budoucí zahloubení lomu v Libodřicích na Kolínsku, chystaná výstavba průmyslové haly u Zdic na Berounsku a zhodnocení skládky odpadů nedaleko Březnice na Příbramsku mají jedno společné. Kladné stanovisko vychází z předpokladu, že stavby nebudou mít významný negativní vliv na životní prostředí, připomněl náměstek hejtmanky Miloš Petera (ČSSD), který má na starosti oblast životního prostředí a zemědělství.
Upozornil však, že souhlas nebyl ve všech případech bez výhrad a dalších podmínek. „U zahloubení domu v Libodřicích budeme požadovat další posuzování - a doporučujeme se zaměřit v dokumentaci především na zavedení dalších opatření snižujících negativní vlivy prašnosti a hluku záměru na okolí; včetně negativních vlivů způsobených dopravou,“ poznamenal Petera.
Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování
Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?
tags: #skladka #rumpolod #chrast #definice