Skladba sutě mostní konstrukce a minimalizace tepelných mostů

10.03.2026

Výpočet prostupu tepla vícevrstvou neprůsvitnou konstrukcí umožňuje určit tepelný odpor a součinitel prostupu tepla konstrukce dle platných norem a výsledek porovnat s požadavky aktuální ČSN 73 0540-2:2011 Tepelná ochrana budov - Část 2.

Výpočet je naprogramován v souladu s ČSN 73 0540-4 Tepelná ochrana budov - Část 4: Výpočtové metody a ČSN EN ISO 6946 Stavební prvky a stavební konstrukce.

Do výpočtu lze zadávat konstrukce s tepelnou izolací proměnné tloušťky, konstrukce se systematickými tepelnými mosty, střechy s opačným pořadím vrstev.

Nadm. Korekce uvedená pro obrácené střechy zohledňuje proudění dešťové vody mezi tepelnou izolací a hydroizolační vrstvou.

Minimalizace tepelných mostů

Eliminací tepelných mostů je možné snížit náklady na vytápění až o 4 %, u pasivních domů dokonce až o 6 %.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Tepelné mosty se často vyskytují v místech styku vodorovné konstrukce s konstrukcí svislou, tedy například mezi stěnou a základovou konstrukcí, případně stěnou suterénu stavby.

Pro minimalizaci tepelných mostů v těchto místech je určen nový vápenopískový prvek KMB SENDWIX THERM, který doplnil moderní dvouvrstvý zdicí systém od společnosti KM Beta navržený přímo pro stavbu tepelně-úsporných, nízkoenergetických a pasivních domů.

Tepelným mostem nazýváme (cit. Katalog tepelných mostů, vyd.

Tepelné mosty mohou být systémové, nahodilé anebo se může jednat o tepelné vazby.

Systémové tepelné mosty jsou ty, které se neustále pravidelně opakují a jejichž vliv musí být při výpočtech vždy zahrnut již do součinitele prostupu tepla konstrukcí.
Jde například o krokve, mezi kterými je tepelná izolace v podkroví, o maltové lože u zděných staveb nebo o různé příčky u tepelně izolačních tvarovek, které jsou určeny pro prolití betonem.

V Rakousku například vliv tepelných mostů krokvemi zahrnují do výpočtů tak, že součinitel tepelné vodivosti minerální vlny tvořící tepelnou izolaci mezi krokvemi zvýší z l = 0,04 W/(m·K) na l = 0,05 W/(m·K).

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Vliv maltového lože na součinitel přestupu tepla je jistě všem známý a jasný.

Nahodilé tepelné mosty jsou takové, které se v konstrukci pravidelně neopakují.

Ty je nutné do výpočtu zahrnout buď zvýšením součinitele prostupu tepla (dříve se zvyšoval součinitel prostupu tepla o 10%, nyní je vhodnější volit přirážku DU = 0,1 až 0,25 W/(m2·K)) a nebo je nutné jej do výpočtu zahrnout přesně spočítáním lineárního součinitele prostupu tepla Ψ a jeho vynásobením příslušnou délkou tepelného mostu.

Mimo lineárních tepelných mostů mohou být ještě tepelné mosty bodové.

Tepelnými vazbami jsou myšleny styky dvou různých konstrukcí:

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

stavební (napojení dvou konstrukcí, např.
geometrické (geometrické změny konstrukce, např.
systematické (v konstrukci se opakují místa s horšími tepelně izolačními vlastnostmi, např.
konvektivní (kde může docházet k přenosu energie přes tepelnou izolaci prouděním, např.

Odstraňování tepelných mostů je obvykle pracné a složité, vyžaduje péči a často nesystémová řešení.

Výpočty a normy

Hodnoty těchto veličin jsou stanoveny v technické normě a pro zimní období se volí tepelný odpor při přestupu tepla pro vnější prostředí Re = 0,04 (m2·K)/W.

Tepelný odpor při přestupu tepla pro vnitřní prostředí Ri záleží na tom, zda se jedná o okno či jinou konstrukci a zda se počítá tepelný most pro tepelnou ztrátu a nebo pro minimální povrchovou teplotu a tím i pro riziko vzniku plísní.

Pokud se provádí výpočet pro kvantifikaci úniků tepla, uvažuje se s hodnotou, která je obvyklá a odpovídá realitě.

Pokud se však provádí výpočet pro minimální povrchovou teplotu, uvažuje se s hodnotou méně příznivou, tedy tepelným odporem vyšším.

To z toho důvodu, že může nastat situace méně příznivá (třeba přistavení nábytku ke stěně), a i za této situace trvá požadavek, že nesmí dojít k riziku růstu plísní.

Zde je nutné poznamenat, že naše národní norma uvažuje v tomto případě na konstrukcích (mimo oken) pouze s jednou hodnotou Ri = 0,25 (m2·K)/W, ale evropská norma ještě rozlišuje, zda se jedná o horní či dolní polovinu místnosti, pak Ri = 0,25 a nebo 0,35 (m2·K)/W.

Dokonce se v nepříznivých oblastech (obvykle 100 mm od rohu) v evropské normě uvádí hodnota ještě přísnější, a sice Ri = 0,5 (m2·K)/W.

Je tedy nutné konstatovat, že naše technické normy jsou z pohledu posuzování zdravotních rizik méně přísné než evropské.

Tvar detailu je pochopitelně pro výpočet tepelného mostu rozhodující.

To vypadá jako samozřejmost, je však nutné důrazně na to upozornit, neboť při použití hodnot z katalogu tepelných mostů je nutné vztahovat hodnoty na příslušné tvarové řešení stavebního detailu.

Například každé ostění a každý jinak silný okenní rám má vliv na velikost tepelného mostu.

Tyto hodnoty se mohou výrazně odlišovat.

Například pěnový polystyrén má na základě objemové hmotnosti součinitel prostupu tepla Λ v rozmezí od 0,035 do 0,045 W/(m·K).

Při výpočtech se obvykle používají standardní podmínky.

Ty se však mohou lišit podle účelu budovy i podle teplotní oblasti, v níž je stavba situována.

Vliv tepelných mostů

V roce 2007 vešla v platnost vyhláška 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov, která stanoví obsah průkazu energetické náročnosti budov a způsob jeho zpracování (PENB nebo zkráceně energetický průkaz).

V tomto dokumentu je hodnotitel povinen vyjádřit, zda navržené konstrukce splňují požadavky na výstavbu z pohledu tepelných izolací, a tím i příslušné technické normy.

Navzdory tomu, že nejsou novým tématem, jen málokdo je v rámci projektové přípravy stavby řeší.

Při realizaci stavby je již na jejich řešení pozdě, vzniká tak v průběhu stavby již neřešitelný, nebo jen obtížně řešitelný detail, jenž je pak určující pro kvalitu celé stavby.

To si uvědomilo těch několik zodpovědných projektantů, kteří se chtěli touto problematikou zabývat v průběhu výstavby.

Tepelné mosty v konstrukcích mají negativní vliv na stavbu hned z několika důvodů:

Zvyšují tepelnou ztrátu a tím i potřebu tepla na vytápění.
Jejich vliv je v tomto směru poměrně značný, neboť se vzrůstajícími požadavky na tepelný odpor konstrukce tepelné mosty procentuálně činí větší tepelné ztráty.
Tepelné mosty způsobují lokální snížení povrchové teploty konstrukce, čímž vzniká riziko bujení plísní.
Mezi další negativa patří zvýšená kondenzace vodní páry v konstrukci, což může mít nepříznivý vliv na zabudované materiály organického původu.
Zejména u dřeva hrozí napadení hnilobou či jinými houbami.
Mezi extrémní, nikoliv však ne neobvyklé případy lze počítat kondenzaci vodní páry ve vytrubkování rozvodů elektroinstalace.

Ta na vedení pod vodní hladinou není pochopitelně v obytném domě navrhována.

Význam řešení tepelných mostů vzrůstá i snižováním výměny vzduchu v objektech, neboť tím vzrůstá relativní vlhkost vzduchu v místnostech a tedy i riziko povrchové kondenzace na chladném povrchu konstrukce.

V důsledku toho pak dochází k bujení plísní, zvyšování množství spórů ve vzduchu, který dýcháme, a tím i k zvyšování rizik vzniku alergií.

Když v dřívějších dobách sloužila pro vytápění lokální topidla, docházelo k velmi intenzivní výměně vzduchu v interiéru, neboť ten byl netěsnostmi nasáván místností do kamen a odtud odváděn ve formě spalin komínem.

Po zavedení centrálního, etážového či elektrického vytápění toto intenzivní provětrávání místností ustalo a začaly postupně vznikat problémy.

SENDWIX systém

Komplexní dvouvrstvý zdicí systém SENDWIX se základem v podobě vápenopískových zdicích prvků byl pro stavbu tepelně-úsporných, nízkoenergetických a pasivních domů přímo navržen.

Vápenopískové zdivo, na něž se přikládá ještě tepelná izolace, představuje stále oblíbenější stavební materiál.

Důvodem je především optimální kombinace vysoké objemové hmotnosti, mimořádné pevnosti a vynikajících tepelně a zvukově izolačních vlastností.

To umožňuje navrhovat nosné stěny s menší tloušťkou, čímž je dosaženo nejen úspory stavebních materiálů a práce při zdění, ale při stávající zastavěné ploše také úspory užitné plochy až ve výši 10 %.

Při zdění z vápenopískových cihel vzniká nejčastěji tepelný most v oblasti napojení obvodové zdi na základovou desku.

Vápenopískové prvky SENDWIX pro svislé konstrukce se vyrábějí ze směsi vápna, křemičitého písku a vody.

KMB SENDWIX THERM je speciální izolační vápenopískový blok vyrobený ze stejných surovin, navíc však se speciální příměsí, která zvyšuje tepelný odpor až o 50%.

Použitím tohoto izolačního bloku ve svislé konstrukci dochází k minimalizování tepelných mostů mezi stěnou a základovou konstrukcí, příp.

Průměrná pevnost v tlaku činí u prvků THERM 20 N/mm2, je tedy shodná s pevností srovnatelných vápenopískových výrobků SENDWIX.

tags: #skladba #sute #most #konstrukce